Společné výzkumné středisko Evropské komise zveřejnilo výsledky studií zaměřených na informace o potravinách poskytovaných spotřebitelům; podle výsledků Společného výzkumného střediska spotřebitelé dávají přednost jednoduchým, barevným a hodnotícím souhrnným etiketám na přední straně balení

Evropská komise by na přelomu roku 2022/2023 měla předložit legislativní návrhy týkající se označování, a to označování výživových hodnot na přední straně obalu potravin, značení země původu a značení data spotřeby. Podle několika různých zdrojů se Evropská komise, konkrétně generální ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin, nyní – zatím není možné s jistotou potvrdit – přiklání k podobnému systému značení výživových hodnot na přední straně obalu, jako je systém Nutri-Score. Napříč členskými státy EU existují velmi rozdílná stanoviska k Nutri-Score (systém podporují Francie, Belgie, Nizozemí, Německo a Lucembursko, částečně pak Španělsko, proti jsou Itálie, Řecko, Rumunsko, Lotyšsko, Maďarsko, Kypr, Slovensko a Česko), Evropská komise se v minulosti vyjadřovala k Nutri-Score spíše pozitivně. Stejně tak je rozpolcené stanovisko průmyslu – většina tradičních producentů a zpracovatelů se staví spíše proti Nutri-Score, který považují za příliš zjednodušující, velké – zejména nadnárodní – společnosti a obchodní řetězce se naopak k používání Nutri-Score už v mnoha případech zavázali. Komise v květnu 2020 vydala závěry studie hodnotící existující systémy značení výživových hodnot, ve kterých uvedla, že jsou patrné preference ze strany spotřebitelů ve prospěch jednoduchých barevných systémů, jakým je například Nutri-Score. Zejména ze strany tradičního potravinářského průmyslu a ze strany zemědělců byla Komise vyzývána ke zpracování dopadové studie zavedení systému podobného Nutri-Score, taková studie ale zatím Komisí nebyla zpracována. Podle neoficiálních informací Komise na dopadové studii nyní pracuje, zatím ale není dokončena, a vzhledem ke zpoždění v jejím zpracovávání hrozí i další odklad předložení legislativních návrhů k označování. V mezičase, dne 09/09/2022, vydalo Společné výzkumné středisko (JRC) Evropské komise další čtyři studie, ve kterých se zaměřuje na spotřebitelské preference (nikoli ale na dopady) co se značení výživových hodnot a dalšího značení týče.

Ve zprávě k nutričnímu označování JRC uvádí, že:

  • nutriční značení na přední straně obalu je jedním z nástrojů, které podporují prevenci nepřenosných onemocnění souvisejících se stravou, jako jsou kardiovaskulární choroby, cukrovka nebo rakovina
  • spotřebitelé obecně oceňují nutriční etikety na přední straně obalu jako rychlý a snadný způsob získání informací o výživových hodnotách při rozhodování o nákupu
  • méně složité etikety vyžadují od spotřebitelů méně pozornosti a času na rozhodování
  • spotřebitelé, včetně spotřebitelů s nižšími příjmy, dávají přednost jednoduchým, barevným a hodnotícím souhrnným etiketám na přední straně obalů, které jsou srozumitelnější, než složitým, nehodnotícím jednobarevným etiketám
  • nutriční etikety na přední straně obalu mohou spotřebitele nasměrovat ke zdravějšímu stravování
  • nutriční značení na přední straně obalu motivuje potravinářské podniky, aby zlepšily nutriční kvalitu svých výrobků, například snížením přidané soli nebo cukru

V dalších třech studiích se JRC zaměřilo na označování alkoholických nápojů, značení země původu a digitální značení pomocí například QR kódů.

Ve zprávě k označování alkoholických nápojů JRC uvádí, že:

  • průmysl využil možnosti dobrovolného uvádění informací o složení a výživových hodnotách na etiketách alkoholických nápojů
  • pivovarnictví má informace o energetické hodnotě piva uvedeno u 25 až 50 % piv, zatímco informace o složení poskytuje v 90 %
  • informace o složení nebo energetické hodnotě se u lihovin vyskytují méně často a u vinařských výrobků velmi zřídka

Ve zprávě o digitálním označování JRC uvádí, že:

  • prostředky umožňující přímý přístup k informacím o potravinách na trhu, jako jsou etikety na jídelních lístcích, etikety na regálech a nápisy v místech prodeje, mohou být účinnější při ovlivňování spotřebitelů směrem ke zdravému chování ve srovnání s online prostředky, které vyžadují externí nástroje pro přístup k informacím (např. QR kódy nebo odkazy na webové stránky)
  • pokud nejsou informace o potravinách uváděny přímo na obalu, měly by být jasně viditelné v místě prodeje, aby mohlo dojít k ovlivnění spotřebitele
  • je potřeba realizovat další výzkum zaměřený na porovnání informací o potravinách poskytovaných spotřebitelům prostřednictvím etiket a digitálních označování

Ve zprávě o značení původu JRC uvádí, že:

  • informace o zemi původu i o místě či regionu původu mají podstatný vliv na výběr potravin spotřebiteli
  • spotřebitelé přikládají těmto informacím důležitost ze dvou důvodů – jedná se o informaci pro ně indikující kvalitu a ekologičnost výrobku, která navíc umožňuje podporu místních producentů

Více informací zde.