Evropská komise předložila dne 05/04/2022 návrh revize směrnice o průmyslových emisích, a to s ohledem na plán dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Revize vychází z celkového pojetí stávající směrnice o průmyslových emisích, která v současné době zahrnuje přibližně 50.000 velkých průmyslových zařízení a intenzivních chovů hospodářských zvířat v Evropě. Nová pravidla podle vyjádření Komise pokryjí více relevantních zdrojů emisí, zefektivní povolování, sníží administrativní náklady, zvýší transparentnost a posílí podporu průlomových technologií a inovativních přístupů. Zřízen by rovněž měl být portál průmyslových emisí, díky kterému budou mít občané EU přístup k údajům o vydaných licencích kdekoli v Evropě. Mezi hlavní navrhované změny patří:

Účinnější povolování zařízení – při povolování bude posuzována proveditelnost dosažení nejlepšího výkonu, zpřísní se pravidla pro udělování výjimek tím, že se harmonizují požadovaná posouzení a zajistí pravidelný přezkum udělených výjimek;

Posílení podpory průkopníkům v oblasti inovací – alternativou k povolením založeným na osvědčených nejlepších technikách bude možnost testovat nové techniky a využívat flexibilnějších povolení, hospodářské subjekty budou muset do roku 2030 nebo 2034 vypracovat plány transformace svých zařízení s cílem dosáhnout plánu klimatické neutrality do roku 2050;

Zajištění podpory investičního průmyslu do oběhového hospodářství – nové nejlepší dostupné techniky by mohly zahrnovat závazné úrovně výkonnosti při využívání zdrojů. Stávající systém environmentálního řízení bude modernizován s cílem omezit používání toxických chemických látek;

Posílení synergie mezi odstraňováním znečišťujících látek a dekarbonizací – součástí povolování bude energetická účinnost, při určování nejlepších dostupných technik bude zvažována technologický a investiční součinnost mezi snižováním uhlíku a odstraňováním znečišťujících látek.

Nová pravidla se budou vztahovat na větší počet velkých zemědělských podniků s intenzivním chovem hospodářských zvířat, i na masokombináty. Povinnosti vyplývající z tohoto návrhu budou prostřednictvím přizpůsobených požadavků odpovídat velikosti zemědělských podniků a intenzitě chovu hospodářských zvířat. Klíčovým zdrojem podpory transformace zůstává SZP. Prevence a kontrola znečištění budou i nadále založeny na povolovacím postupu vycházejícím z "nejlepších dostupných technik" (BAT) podle směrnice o průmyslových emisích, ale rámec bude posílen opatřeními na zvýšení účinnosti – povolovací orgány členských států budou muset při revizi povolení nebo při stanovování nových podmínek povolení používat přísnější mezní hodnoty emisí znečišťujících látek, rámec EU pro prevenci a kontrolu průmyslových emisí bude více zaměřen na budoucnost a bude inovativnější. Do oblasti působnosti směrnice budou spadat všechny zemědělské podniky zabývající se chovem skotu, prasat a drůbeže s více než 150 dobytčími jednotkami. Legislativa z roku 2010 se původně vztahovala na intenzivní chov drůbeže nebo prasat s více než 40.000 kusy drůbeže nebo s více než 2.000 kusy produkčních prasat nad 30 kg nebo s více než 750 prasnicemi; aktuálně by se mělo jednat o 150 dospělých krav, 375 telat, 10.000 nosnic, 500 prasat, nebo 300 prasnic. Na základě toho bude do její oblasti působnosti spadat více zemědělských podniků s intenzivním chovem skotu, prasat a drůbeže, a celkem se tak směrnice bude nově vztahovat na 13 % největších zemědělských podniků s chovem hospodářských zvířat v EU, z nichž jsou poprvé do její působnosti zahrnuty zemědělské podniky zabývající se chovem skotu. Pravidla se nově budou vztahovat na 185.000 podniků (aktuálně jsou platná pouze pro 20.000 podniků), které jsou společně odpovědné za 60 % emisí amoniaku a 43 % metanu v EU. Příslušné požadavky BAT budou rovněž zohledňovat povahu, velikost, hustotu a složitost těchto zařízení pro chov hospodářských zvířat, včetně zvláštností pasteveckých systémů chovu skotu, kde jsou zvířata ustájena pouze sezónně, jakož i rozsah možných výsledných dopadů na životní prostředí. Oblast působnosti směrnice by se tak rozšířila ze současných 18 % na 60 % emisí amoniaku a ze současných 3 % na 43 % emisí metanu; došlo by tedy ke snížení emisí metanu o 265 kt ročně (229 kt ročně u skotu a 36 kt ročně u prasat a drůbeže) a ke snížení emisí amoniaku o 128 kt ročně (50 kt ročně u skotu a 78 kt ročně u prasat a drůbeže). Mírnější povolovací režim bude platit jak pro 20.000 zemědělských podniků, které jsou do jeho působnosti již zahrnuty, tak pro dalších 165.000 zemědělských podniků, které do jeho působnosti nově spadají. Mírnější povolovací režim je úměrný nižšímu riziku, které představují zemědělské podniky ve srovnání s průmyslovými zařízeními. Náklady na povolení představují 2.400 EUR na rok a zemědělský podnik.

K návrhu se nyní bude vyjadřovat Evropský parlament a Rada Evropské Unie, po schválení budou mít členské státy 18 měsíců na převedení této směrnice do vnitrostátních právních předpisů. Poté budou vypracovány nejlepší dostupné techniky a jakmile je Komise přijme, budou mít průmyslové subjekty čtyři roky a zemědělci tři roky na to, aby se novým pravidlům přizpůsobili.

Návrh již zkritizovala největší evropská zemědělská nevládní organizace Copa a Cogeca, která uvedla, že by do platnosti směrnice nově spadalo velké množství rodinných farem, které Komise de facto hodnotí jako zemědělsko-průmyslové podniky. Copa a Cogeca rovněž kritizuje stále se zpřísňující požadavky (i jejich množství), které jsou na zemědělce kladeny. S tímto stanoviskem souhlasí i některé členské státy, francouzský ministr zemědělství Julien Denormandie návrh Komise označil za „nesmysl“.

Evropská odnož environmentální organizace Greenpeace ale kritizuje naopak oslabení původních plánů Evropské komise. Podle informací Greenpeace Komise původně uvažovala, že by platnost směrnice rozšířila o zemědělské podniky, které sdružují více než 100 dobytčích jednotek, v konečném návrhu ale Komise ustoupila původním ambicím a navrhla pravidla vztáhnout na podniky s více než 150 dobytčími jednotkami.

Více informací zde, zde a zde.

Autor: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu