Ministři zemědělství se v uplynulém týdnu sešli na zasedání Rady ministrů v Lucemburku. Podpořili kroky Evropské komise k zajištění odolnějšího potravinového systému i v oblasti pomoci Ukrajině a jejím zemědělcům. Chorvatská delegace předložila jménem koalice BG, HR, CY, EL, IT, LV, MT, PL PT, RO, SK, SI a ES společný dokument, ve kterém země vyzývají k tomu, aby Komise povolila mimořádná dočasná podpůrná opatření pro EZFRV. Díky tomu by mělo být členským státům umožněno, aby v letech 2021-2022 využily dostupné finanční prostředky v rámci svých stávajících programů rozvoje venkova s cílem podpořit zemědělce a malé a střední podniky, které jsou krizí na Ukrajině obzvláště postiženy (dokument je dostupný zde). Evropská komise je podle nejnovějších informací (zde) připravena žádost členských států zvážit. Slovenský ministr Samuel Vlčan požádal o co nejvyšší míru flexibility a přístup k nevyužitým zdrojům v dostupných fondech EU s cílem zajistit odpovídající humanitární pomoc ukrajinským občanům; český ministr Zdeněk Nekula zdůraznil potřebu zmírnit dopady krize plynoucí z ruské invaze na Ukrajinu, rovněž podpořil vyčlenění části prostředků z EZFRV na krizi a její řešení. Ministři dále projednávali problematiku situace na zemědělských trzích (podkladový dokument k dispozici zde). Diskuse se účastnil i komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Janusz Wojciechowski, který uvedl, že vyhlídky na sklizeň v EU jsou v současné době dobré a ceny většiny zemědělských produktů vysoké. Komisař ale připomněl, že je EU závislá na dovozu krmiv a olejnin z Ukrajiny a hnojiv a zemního plynu z Ruska. Ministři dále během jednání přijali Závěry Rady k uhlíkovému zemědělství. Závěry navazují na Sdělení Komise o udržitelných uhlíkových cyklech, které Komise zveřejnila v prosinci 2021 (dokument Rady je dostupný zde). Ministři podpořili zemědělské a lesnické postupy, jako je výsadba živých plotů nebo stromů, pěstování luštěnin, využívání meziplodin a krycích plodin, konzervační zemědělství a udržování rašelinišť, jakož i zalesňování a obnovu lesů, které pomáhají zachycovat uhlík z atmosféry a ukládat ho do půdy nebo biomasy. V Závěrech ministři vítají, že koncem letošního roku bude předložen legislativní návrh, jehož cílem je vytvořit rámec pro certifikaci odstraňování uhlíku. Rovněž žádají, aby byla praktikám, které zvyšují odstraňování a ukládání uhlíku, přiřazena ekonomická hodnota na základě vědecky ověřených požadavků na měření. Ministři poukazují na to, že zemědělství a lesnictví jsou významně ovlivněny změnou klimatu, a uznávají, že je vhodné, aby se správcům půdy vyplácely dobrovolné pobídky k posílení propadů uhlíku, a to s ohledem na cíle Unie v oblasti klimatu, jakož i na balíček FitFor55. V Závěrech ale zdůrazňují, že je třeba se vyhnout významným negativním dopadům a změnám ve využívání půdy, například tím, že se půda stane méně dostupnou a cenově přijatelnou pro správce půdy nebo že dojde ke snížení produkce. Z balíčku FitFor55 se ministři věnovali i diskusi k revizi nařízení LULUCF (podkladový dokument dostupný zde). Jedním z nových cílů revize je cíl zvýšení pohlcování uhlíku na -310 megatun ekvivalentu CO2 do konce roku 2030 i dosažení klimatické neutrality v sektoru půdy do roku 2035, což by znamenalo zkombinovat pohlcování se snížením emisí z lesnictví a sektoru půdy, jakož i ze zemědělství (metan z chovu hospodářských zvířat a oxid dusný z používání hnojiv). Komisař Wojciechowski v tomto kontextu zmínil navrhovaný jednotný nástroj politiky v oblasti klimatu pro odvětví půdy "AFOLU" („zemědělství, lesnictví a jiné využití půdy“), který by měl být zaveden od roku 2031, a jehož cílem je právě rozšířit oblast působnosti nařízení LULUCF na emise jiné než CO2 z odvětví zemědělství a lesnictví. Ministři během diskuse k LULUCF vyjádřili zejména obavy. Slovenský ministr zdůraznil, že by jakékoli změny měly být prováděny postupně, revize je podle něj příliš ambiciózní. V neposlední řadě se ministři rovněž věnovali problematice ptačí chřipky v Evropě. Ministři podpořili rozvoj preventivního vakcinačního programu k omezení šíření vysoce patogenní ptačí chřipky, trvají ale na tom, že program nesmí mít dopad na obchodní vztahy se třetími zeměmi (podkladový dokument zde).

Autor: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu