• Výživová značení na přední straně obalu a nutriční profily
    • Návrh vědeckého stanoviska EFSA doporučujícího vypracování harmonizovaného povinného nutričního označování na přední straně obalu a stanovení výživových profilů pro omezení výživových a zdravotních tvrzení na potravinách
    • 12týdenní otevřená veřejná konzultace o revizi pravidel pro poskytování informací o potravinách spotřebitelům a cílené průzkumy mezi členskými státy a zúčastněnými stranami

Evropská komise zahájila posouzení dopadů v srpnu 2021, proces prací na posouzení dopadů stále probíhá. Zahájena byla i veřejná konzultace, která poběží až do 07/03/2021 (dostupná zde). V březnu 2022 by EFSA měla zveřejnit stanovisko k výživovým značením na přední straně obalu a k nutričním profilům. Probíhat by rovněž měl – rovněž v prvním čtvrtletí 2022 – průzkum spotřebitelů ohledně možností značení data spotřeby. Posouzení dopadů EFSA k výživovému značení by mělo být dokončeno v polovině roku 2022, následovat by měl proces přípravy návrhů legislativy (Q3 2022), předložení legislativního návrhu je očekáváno na konec roku 2022.

Stanoviska evropských institucí: Evropská komise podporuje povinné značení výživových hodnot na přední straně obalu potravin i povinné zavedení nutričních profilů. Evropský parlament je rovněž v souladu se zavedením povinného značení výživových hodnot na přední straně obalu potravin i nutričních profilů, Rada je zatím názorově rozpolcená.

Sekretariát uvedl, že Evropská komise pravděpodobně předloží návrh na povinné značení výživových hodnot na přední straně obalu, FDE se proto na tuto situaci musí připravit. FDE se v rámci své aktuální pozice staví na stranu dobrovolného výživového značení.  Otázkou tedy je, jestli by mělo FDE aktualizovat, a případně jak, své stanovisko.

Zástupce FIAB uvedl, že si nedovede představit, že by se mělo podařit udržet na EU úrovni dobrovolné značení výživových hodnot potravin. Jedinou cestou, jak by se některé potraviny mohly vyvázat z povinnosti zavádět výživové značení, by mohlo být udělování výjimek pro některé z kategorií potravin.

Zástupkyně Mondelez vyzvala k nastavení konkrétních společných principů pro zavádění značení výživových hodnot potravin. Případné udělování výjimek by rovněž muselo brát v potaz doporučené velikosti porcí.

Sekretariát uvedl, že k označování (FOPL, země původu, datum spotřeby) by měla být spuštěna ještě jedna čtyřtýdenní konzultace. Pokud by FDE nestihl aktualizaci svého stanoviska včas tak, aby ho stihl připojit ke stanovisku do dvanáctitýdenní konzultaci do 07/03/2022, pak ho může přiložit později v rámci kratší konzultace.

Zástupce švédské komory upozornil, že Švédsko nebude měnit pozici, odmítá povinné značení výživových hodnot (má vlastní fungující systém klíčové dírky).

Zástupkyně FIAA uvedla, že pozice rakouské potravinářské komory i nadále zůstává odmítavá vůči zavádění nutričních profilů i proti zavádění povinného značení výživových hodnot potravin.

Zástupce Unilever upozornil, že se do problematiky označování začíná vkrádat i možnost zavedení označení zpracovaných potravin. Pokud se průmysl nepřizpůsobí, bude jedině bit – zástupce Unilever tedy nepodporuje odmítat povinné systémy značení nebo nutriční profily, ale spíše se zaměřit na kritéria pro hodnocení.

Zástupkyně Itálie potvrdila, že jsou jako komora ochotni diskutovat o klíčových principech označování, nehodlají ale ustupovat ze své odmítavé pozice stran výživového značení. Italská vláda podporuje zavedení Nutriinform batery, odmítá udělování výjimek pro některé kategorie potravin.

Sekretariát nyní zahájí práce na přípravě a úpravě stanoviska FDE k FOPL pro účely evropské veřejné konzultace. FOPL i nadále zůstává oblastí, ve které je pro členské organizace FDE obtížné zaujmout jednotný postoj. V případě nutnosti bude zrealizováno ještě jedno ad hoc jednání pracovní skupiny, aby se FDE podařilo dodržet termín 07/03/2022.  

  • Značení země původu
    • 12týdenní otevřená veřejná konzultace o revizi pravidel pro poskytování informací o potravinách spotřebitelům a cílené průzkumy mezi členskými státy a zúčastněnými stranami

Situace ke značení země původu je pro FDE mnohem snazší než v případě výživového značení. Členské organizace jsou v otázce FOPL nejednotné, v případě značení země původu by neměly existovat takové rozdíly, organizace jsou obecně spíše proti.

Pozice evropských institucí – Evropská komise podporuje povinné zavedení značení země původu, a to pro mléko, mléko jako ingredienci, maso jako ingredienci, rýži, tvrdou pšenici používanou pro výrobu těstovin, brambory a rajčata. Evropský parlament je pro zavedení povinného značení země původu na veškerou zemědělskou produkci, Rada je v souladu s rozšířením listu komodit, na které by se značení mělo vztahovat.

Zástupkyně belgické komory zdůraznila, že Belgie je velkým dovozcem surových materiálů i velkým exportérem potravin. Odmítá povinné zavedení značení země původu. Jako jeden z argumentů proti zavádění povinného značení země původu uvedla zástupkyně například fytosanitární krize a nákazové krize, které mohou omezit obchod se surovinami z některých zemí. Tím pádem by již předem vytištěné etikety byly k likvidaci, a bylo by třeba vytisknout nové.

Zástupkyně Cargill podpořila vystoupení Belgie, zdůraznila, že problematickou situaci s dovozem surovin z různých zemí řeší tím, že spotřebitelům v případě jejich zájmu poskytuje seznam zemí, ze kterých mohou být získávány jednotlivé ingredience (tedy například pro kakao jsou uvedeny různé definice).

Zástupce švédské potravinářské organizace varoval před environmentálním označováním potravin. Tlak volající po jeho zavedení posiluje, ve Švédsku už dokonce existují návrhy, které berou v potaz čistě zemi původu – environmentální značení ve Švédsku tedy vychází ze zeměpisného označování potravin.

Zástupce Brewers of Europe se vyjádřil proti zavedení povinného značení země původu potravin.

Sekretariát bude nyní pracovat na aktualizaci stanovisek, bude v kontaktu s členskými organizacemi.

  • Značení data spotřeby
    • Spotřebitelský průzkum nových způsobů označování data
    • 12týdenní otevřená veřejná konzultace o revizi pravidel pro poskytování informací o potravinách spotřebitelům a cílené průzkumy mezi členskými státy a zúčastněnými stranami

Evropská komise realizuje spotřebitelský průzkum k tématu, Komise usiluje o zlepšení vyjadřování a prezentace. Evropský parlament podporuje "vyjasnění" stávajících pravidel EU pro označování dat. Stanovisko Rady je zatím nejasné. Sekretariát uvedl, že v rámci nařízení o informacích poskytovaných spotřebitelům (článek 13-4) je Komisi otevřena možnost zavést akty v přenesené pravomoci týkající se čitelnosti; zde by proto FDE mělo být ostražité a hlídat, aby Komise nezaváděla opatření, která budou příliš nákladná na implementaci. Pokyny FDE (z roku 2012) týkající se čitelnosti se ale netýkají konkrétně označování dat nebo umisťování informací, možná bude nutná revize. Pracovní skupina následně diskutovala, zda by mělo být zachováno značení „best before date“ – tedy „minimální trvanlivost“ a případné zavádění barevného systému značení pro datum spotřeby (červené, žluté a zelené barevné kódování). Skupina se shodla na tom, že barevné kódování by mohlo být pro spotřebitele matoucí; pro zachování data minimální trvanlivosti se vyslovily společnosti FEVIA, PepsiCo, Brewers of Europe, Unilever, i švédská potravinářská komora. Zástupkyně Cargill uvedla, že většina potravin, které jsou v dnešní době dostupné na pultech obchodů, je víceméně poživatelná navěky. Kdyby se u některých potravin datum zcela odstranilo, mohlo by to pomoci, problémem ale je, že Cargill to už u některých produktů vyzkoušel, a způsobilo to pouze nejistotu a paniku mezi spotřebiteli. Návrh Komise na vypuštění „minimálního data spotřeby“ proto rovněž nepodpořila.  

 

Více prostřednictvím zápisu z FoodDrinkEurope "INCO - informace spotřebitelům" ze dne 31. ledna 2022 po přihlášení zde.