Návrhy národních strategických plánů Společné zemědělské politiky by mohly být podle zástupců Evropské komise přijaty nejpravděpodobněji v září 2022, pouhé tři měsíce před povinností nová pravidla implementovat

Výbor Evropského parlamentu pro zemědělství a rozvoj venkova (COMAGRI) diskutoval dne 02/02/2022 o aktuální situaci stran schvalování návrhů národních strategických plánů SZP. Zasedání se zúčastnil i zástupce Generálního ředitelství Evropské komise pro zemědělství a rozvoj venkova Mihail Dumitru. Ten uvedl, že ke dni 02/02/2022 předložilo návrhy národních strategických plánů již 22 členských států EU, chybí tedy posledních pět států (ale šest plánů – Belgie díky výjimce bude předkládat národní plány dva). Mihail Dumitru uvedl, že Evropská komise má na schválení národních plánů celkem šest měsíců od data předložení návrhu. Po prvních třech měsících by Komise měla členským státům zaslat prvotní hodnotící dopis (přelom března a dubna), poté bude šestiměsíční lhůta Komise na schválení strategických plánů přerušena, a bude se čekat reakci ze strany členských států. Podle Evropské komise by členské státy mohly na odpověď potřebovat až dva měsíce. Po odeslání úprav zpět na Komisi dojde k opětovnému spuštění šestiměsíčního schvalovacího procesu, Komise by tak měla mít ještě další tři měsíce na finální schválení plánů. Podle Dumitru je tedy nejpravděpodobnější, že první národní plány budou přijaty nejdříve v létě, spíše ale až v září 2022. Norbert Lins (EPP, DE) ale před pozdním schvalováním návrhů varoval, zemědělci podle něj potřebují přesně vědět, jak mají plánovat zemědělskou činnost na další rok dříve než v září. Komise nyní očekává předložení slovenského strategického plánu (v řádu dní), německého pak v polovině února 2022. Belgie kvůli přípravě dvou plánů své návrhy předloží pravděpodobně až v březnu. Strategické plány pak Komise očekává ještě od Rumunska a Bulharska. Obsah národních strategických plánů Dumitru podrobněji nekomentoval. Uvedl pouze, že je Komise stále v procesu posuzování, a že se zatím jeví, že některé státy dostatečně neposílily ambice v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu. Mezi slabá místa některých návrhů – bez upřesnění, které země tyto návrhy předložily – Dumitru zařadil například cíl chránit rašeliniště vázající uhlík až ve vzdálenějším časovém horizontu, nebo přiklánění se k diverzifikaci plodin spíše než k rotaci plodin.

Více informací zde a zde, webové stránky Komise věnované strategickým plánům zde.

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu