Stanovisko MZe (SVS a SZPI) ke způsobu dobrovolného označování „bez E“ nebo „bez přidaných E“ a vyjádření s podobným významem -REVIZE

Revize Stanoviska proběhla v souvislosti s používáním rostlinných extraktů, které jsou v potravině schopné plnit funkci přídatných látek. Tyto extrakty budou posuzovány tak, jak je doporučeno Stálým výborem Evropské komise pro potraviny.  Tj. jako aditivní látky

Potravinářské přídatné látky, včetně extraktů naplňujících definici potravinářské přídatné látky, lze používat v potravinách jen v případě, že jsou zahrnuty na seznamu schválených přídatných látek v nařízení (ES) č.1333/2008  a jsou slněny podmínky pro jejich použití stanovené stejným nařízením.

Revidované Stanovisko bude uplatnitelné ke dni 1.7.2022

Do tohoto data je potřeba podat  Evropské komisi žádost o schválení extraktu, který naplňuje definici přídatné látky, a to dle nařízení (ES) č. 1331/2008, kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a potravinářská aromata.

Extrakty  naplňující definici potravinářské přídatné látky, které nebudou mít od 1.7.2022 podanou žádost o schválení coby přídatné látky, nebude možné nadále při výrobě potravin používat a budou posuzovány jako nepovolené přídatné látky.

Revize stanoviska „bez E“´ nebo „bez přidaných E“ a vyjádření s podobným významem

A) V níže uvedených případech v souladu s požadavky nařízení (ES) č. 1333/2008 o potravinářských přídatných látkách a nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům NENÍ MOŽNÉ potravinu označit slovy „bez E“ a vyjádřením s podobným významem nebo „bez přidaných E“ a vyjádřením s podobným významem:

1.Pokud je do výrobku přidána „potravinářská přídatná látka“.

2. Pokud se potravinářská přídatná látka do složené potraviny dostala principem přenosu ze složky potraviny bez ohledu na to, zda ve finálním výrobku plní či neplní technologickou funkci.

3. Informace např. „bez konzervantů“ a výrazů podobných nelze uvést ani v případě, že daná potravinářská přídatná látka je v potravině použita pro jinou hlavní technologickou funkci avšak má v potravině též (vedlejší) funkci (v tomto případě konzervační). (např. do výrobku je použita přídatná látka jako regulátor kyselosti, která má však současně také konzervační účinky).

B) V níže uvedených případech v souladu s požadavky nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům NENÍ MOŽNÉ potravinu označit slovy „bez E“ nebo vyjádřením s podobným významem:

1.Pokud je technologický proces výroby potravin nastaven takovým způsobem, aby v jeho průběhu záměrně vznikaly látky, které plní stejný technologický účinek jako přídatné látky s cílem nahradit potravinářské přídatné látky se stejným technologickým účinkem nebo byla použita potravina, jejíž technologický proces výroby byl nastaven takovým způsobem, aby v jeho průběhu záměrně vznikaly látky, které plní stejný technologický účinek jako přídatné látky s cílem nahradit potravinářské přídatné látky se stejným technologickým účinkem.

(např. fermentací salámů, luštěnin, zeleniny apod. nebo v chlebovém kvasu vzniká volná kyselina glutamová, příp. kyselina mléčná nebo octová, která plní v potravině stejnou technologickou funkci jako glutamát, resp. konzervant; fermentovaná mouka).

C) V níže uvedených případech v souladu s požadavky nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům JE MOŽNÉ potravinu označit slovy „bez E“ a vyjádřením s podobným významem nebo „bez přidaných E“ a vyjádřením s podobným významem:

1.Pokud se v potravině přirozeně vyskytují látky, které jsou svým chemickým složením podobné přídatným látkám, avšak záměrně neplní technologickou funkci. Tyto látky mohou také vzniknout během technologického procesu, např. zrání apod., aniž by byly záměrnou náhradou za potravinářskou přídatnou látku se stejným technologickým účinkem.

2. Pokud do potravin nebyly přidány přídatné látky, ale byla přidána pouze surovina ve formě složky potraviny, to znamená surovina čerstvá, mražená, sušená, bez dalších chemických zásahů, která přirozeně obsahuje látky shodné se schválenými přídatnými látkami.

(např.: do výrobku je použito ovoce/zelenina, přirozeně bohaté na kyselinu benzoovou, citronovou a další látky, ve formě složky potraviny - jako bezvaječné celozrnné těstoviny se špenátem, složení: celozrnná pšeničná mouka (97%), špenát (3%),  nebo je použit ocet.

Označování bez konzervantů    

Konzervant x regulátor kyselosti ?

Možné funkce nejsou k přídatným látkám v nařízení (ES) č. 1333/2008 přiřazeny.

Z hlediska funkčních tříd jsou v části B přílohy II nařízení (ES) č. 1333/2008 vyjmenovány látky patřící do skupiny BARVIVA a NÁHRADNÍ SLADIDLA.

Ostatní přídatné látky jsou zařazeny jako POTRAVINÁŘSKÉ PŘÍDATNÉ LÁTKY JINÉ NEŽ BARVIVA A NÁHRADNÍ SLADIDLA

Dle článku 3 úvodních ustanovení nařízení (EU) č. 231/2012, kterým se stanoví specifikace pro potravinářské přídatné látky uvedené v nařízení (EU) č.1333/2008, platí, že: 

„Je nezbytné vzít v úvahu specifikace a analytické techniky, které jsou stanoveny v Codex Alimentarius připraveném společným výborem odborníků FAO/WHO pro potravinářské přídatné látky (dále jen JECFA)“.

Pokud tedy neexistují jiné relevantní podklady, můžeme vycházet z informací uvedených v mezinárodně uznávané databázi CODEX Alimentarius, která je přístupná online zde http://www.fao.org/gsfaonline/index.html.

  • Např. Octany sodné použité v pekařských výrobcích jako regulátory kyselosti, mohou mít i konzervační funkci. Označení „bez konzervantů“ tedy není možné.

Dle databáze CA není za konzervant považována např. E 330 – kyselina citronová

Např. SLOŽENÍ VÝROBKU: pitná voda, jablečná šťáva z koncentrátu, cukr, kyselina: kyselina citronová, jablečné aroma, vitamín C

Označení „bez konzervantů“ je v pořádku.

Označování „bez přidaného glutamátu“ u potravin s obsahem kvasničního extraktu

Pokud je ve výrobku, jako jedna ze složek, použitý skutečně čistý kvasniční extrakt bez přídatných látek, který má historii používání i jako běžně konzumovatelná potravina, do výrobku není přidán čistý glutaman sodný, je možné na obale takového výrobku uvést označení „bez přidaného glutamátu“

Čistý kvasniční extrakt je dle Food Chemicals Codex definován takto:                                                

Kvasniční extrakt je vytvářen hydrolýzou peptidových vazeb přirozeně se vyskytujícími enzymy přítomnými v potravinářských kvasnicích nebo přidáním potravinářských enzymů. Kvasniční extrakt obsahuje ve vodě rozpustné složky kvasinkových buněk, jejichž složením jsou především aminokyseliny, peptidy, sacharidy a soli. V porovnání s přídatnou látkou glutamanem sodným je kvasniční extrakt směsí látek odpovídající jejich poměru v buněčném obsahu.

Pokud však výrobek obsahuje kvasniční extrakt, který byl získán selektivní extrakcí a jsou- li přidány přídatné látky, označení „bez přidaného glutamátu“ není možné, neboť takové označení je v rozporu se Stanoviskem „bez E“ nebo „bez přidaných E“.

Odstranění použití oxidu titaničitého (E 171) v potravinách

Oxid titaničitý (E 171) je látka používaná jako barvivo v různých potravinách, je to látka částečně vyrobená z nanočástic, vyskytující se hlavně v potravinách jako jsou cukrovinky, koláče, dezerty, zmrzlina, sušenky, čokoládové tyčinky, pekárenské a cukrářské výrobky. Jeho hlavní funkcí je dodávat produktům bílou barvu nebo neprůhlednost. 

  • Členské státy dne 08.10.2021 schválily návrh Evropské komise na zákaz používání oxidu titaničitého (E171) jako potravinářské přídatné látky od roku 2022.
  • Návrh Komise vychází z vědeckého stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), který dospěl k závěru, že E171 již nelze považovat za bezpečnou látku v případě použití za účelem potravinářské přídatné látky.

Dne 18. ledna 2022  bylo v Úředním věstníku EU zveřejněno nařízení Komise (EU) č.2022/63, kterým se mění přílohy II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008, pokud jde o potravinářskou přídatnou látku oxid titaničitý (E 171).

Toto nařízení odebírá oxid titaničitý se seznamu povolených aditivních  látek pro použití v potravinách.

Nařízení je účinné 20. den od vyvěšení v  Úředním věstníku, tj. od 7. února 2022.  Bylo stanoveno přechodné období 6 měsíců.

Šestiměsíční přechodné období bylo stanoveno k postupnému vyřazování látky z používání, po tomto přechodném období vstoupí v platnost úplný zákaz.

- Oxid titaničitý tedy může být při výrobě potravin používán do letošního 7. srpna.

- Po tomto datu mohou zůstat na trhu potraviny vyrobené s obsahem E 171 až do jejich data minimální trvanlivosti nebo data spotřeby.

Upozornění:  Oxid titaničitý i nadále zůstává uvedený na seznamu schválených potravinářských barviv v části B bodě 1 Barviva, a to pouze za účelem použití v léčivých přípravcích, kde bylo stanoveno období 3 let, aby mohla být přezkoumána potřeba zachovat nebo vypustit E 171 ze seznamu potravinářských přídatných látek.

Důvod: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/35/ES o barvivech, která mohou být přidávána do léčivých přípravků, omezuje používání barviv v humánních a veterinárních léčivých přípravcích na barviva povolená v souladu s nařízením (ES) č. 1333/2008. Evropská agentura pro léčivé přípravky uvádí, že by mělo být možné nalézt alternativy za E 171, avšak vyžaduje to individuální přezkoumání každého přípravku- nelze tedy jednoznačně stanovit délku přechodného období.

Ethylenoxid v přídatných látkách

  • V EU je použití ethylenoxidu v přípravcích na ochranu rostlin zakázáno
  • Ethylenoxid je v potravinách regulován nařízením (ES) č. 396/2005 o maximálních hladinách reziduí pesticidů v potravinách nebo na jejich povrchu.
  • Nařízení (ES) č. 396/2005 stanoví maximální limit pro rezidua ETO (MRL) na úrovni meze stanovitelnosti (LOQ), což znamená, že nesmí být de facto detekován v potravinách.

Pro rohovník (svatojánský chléb), ze kterého se vyrábí přídatná látka karubin E 410,  je v nařízení (ES) č. 396/2005  uveden limit 0,1 mg/kg

Podle nařízení (EU) 231/2012, kterým se stanoví specifikace pro potravinářské přídatné látky, není povoleno používat ethylenoxid ke sterilizačním účelům v potravinářských přídatných látkách.

Pro několik potravinářských přídatných látek, kde ethylenoxid používá při výrobě (polysorbáty), jsou v nařízení (EU) č.231/2012 stanoveny  limity : ne více než 0,2 mg/kg.

Dne 4.10.2021 proběhlo online jednání Meeting on Ethylene Oxide (ETO) - Regulatory and Technical Aspects (pořádala EK) 

Zápis z jednání dostupný zde  https://ec.europa.eu/food/system/files/2021-12/rasff_ethylene-oxide-incident_e410_crisis-coord_20211004_sum.pdf

Aby byla zachována konzistentnost, měl by být aplikován stejný MRL pro všechny přídatné látky.

PRO VŠECHNY PŘÍDATNÉ LÁTKY STANOVENO MRL  0,1 mg/kg.

Sterilace přídatných látek ethylenoxidem je dle nařízení (EU) č. 231/2003 zakázána.

NÁVRH ZMĚNY NAŘÍZENÍ:

EK jako možnou variantu řešení navrhla změnu v nařízení (EU) č. 231/2012. Aby byla zajištěna bezpečnost, konzistence a harmonizace, navrhuje se nahradit poznámku, která zakazuje používání ethylenoxidu pro sterilizační účely, tímto textem:

"Ethylenoxid nesmí být přítomen v potravinářských přídatných látkách nad mezní hodnotou kvantifikace 0,1 mg/kg v souladu s definicí reziduí podle nařízení (ES) 396/2005 (tj. Součet ethylenoxidu a 2-chlorethanolu).

Ethylenoxid nesmí být používán ke sterilizačním účelům v potravinářských přídatných látkách. Zvláštní ustanovení pro ethylenoxid pro E 431-436, E 1209 a E 1521 (specifický limit „Ne více než 0,2 mg/kg) se vypouštějí, protože výše uvedený nový text platí pro všechny potravinářské přídatné látky“.

Přístup SZPI: viz web SZPI https://www.szpi.gov.cz/clanek/postup-provozovatele-potravinarskeho-podniku-v-pripade-zjisteni-nevyhovujiciho-sezamoveho-semene-z-duvodu-nadlimitniho-obsahu-ethylenoxidu.aspx

1. Pokud výrobce vyrobil výrobky z báze s kontaminovanou přídatnou látkou a věděl o tom, že jde o kontaminovanou surovinu, musí být vyrobené výrobky staženy z trhu.

2. Pokud výrobce vyrobil výrobky z báze s kontaminovanou přídatnou látkou před tím, než se dozvěděl o tom, že jde o kontaminovanou surovinu, mohou být finální výrobky ponechány na trhu za předpokladu, že jsou bezpečné.

Revize dusičnanů a dusitanů

Evropská komise navrhuje snížit maximální limity dusičnanů a dusitanů v předpisech EU.

Byly navrženy nové limity pro některé kategorie potravin z nařízení (ES) č. 1333/2008. MZe  tuto věc konzultovalo s PK ČR.

Závěr zatím nepadl. Na posledním prosincovém jednání pracovní skupiny pro aditiva EK uvedla, že bude členské státy informovat o výsledcích jednání s dalšími zainteresovanými stranami.

Zdroj: Odborný webinář PK ČR, SZPI