Evropská komise dne 02/07/2025 zveřejnila novou strategii, která má do roku 2030 učinit z Evropy nejatraktivnější místo pro rozvoj věd o živé přírodě (life sciences). Tento strategický rámec má podpořit konkurenceschopnost EU, urychlit zavádění inovací a zajistit, aby přínosy moderních technologií byly dostupné občanům i životnímu prostředí. Životní vědy zahrnují široké spektrum činností od biotechnologií přes farmacii, zdravotnické technologie a bioekonomiku až po zemědělství a potravinářství. Komise zdůrazňuje, že právě inovace v udržitelném zemědělství, potravinářských systémech a bioekonomice jsou klíčové pro zvládání výzev, jako jsou změna klimatu, ztráta biologické rozmanitosti nebo výživová onemocnění. Strategie staví na rozsáhlých konzultacích a studiích a reaguje na problémy, jako jsou roztříštěnost inovačního ekosystému a pomalé zavádění výsledků výzkumu do praxe. Plán počítá s více než 10 miliardami EUR ročně z unijních programů a koordinovaným přístupem napříč hodnotovým řetězcem od výzkumu po využití inovací v praxi. Jedním z pilířů strategie je podpora výzkumu a inovací v potravinových systémech. Komise zdůrazňuje potřebu strategického přístupu k výzkumu v zemědělství, lesnictví a venkovských oblastech a zmiňuje i Evropské inovační partnerství pro zemědělskou produktivitu a udržitelnost v rámci SZP, které podporuje místní, prakticky orientované inovační projekty pro zemědělce a lesníky. Strategie rovněž počítá s financováním technologií jako je precizní fermentace, umožňující výrobu potravinových složek bez využití zvířat, nebo řešení prodlužujících trvanlivost potravin a snižujících potravinový odpad. Cílem je snížit environmentální dopad potravinářské výroby a posílit konkurenceschopnost evropského potravinářského sektoru. Stran podpory precizní fermentace Komise zvažuje finanční podpory pro náročné fáze rozšiřování výroby prostřednictvím veřejně-soukromých partnerství a organizace výročních konferencí pro propojení aktérů v odvětví. Tyto aktivity mají odstartovat od roku 2026 a budou doplněny strategickou agendou pro výzkum a inovace v potravinových systémech. Důraz klade Komise i na oběhové biohospodářství, podporující využití odpadních a zbytkových toků ze zemědělství, rybolovu a akvakultury na výrobu produktů s vyšší přidanou hodnotou. Strategie má také napojení na misi „Soil Deal for Europe“, která usiluje do roku 2030 vytvořit 100 experimentálních a demonstračních center pro udržitelné hospodaření s půdou. Vedle toho strategie zahrnuje investiční plán pro klinický výzkum, návrh evropského Biotech Act pro zjednodušení vstupu inovací na trh a Koordinační skupinu pro vědy o živé přírodě, která má zlepšit spolupráci mezi politikami a financováním. Komise zdůrazňuje, že podpora věd o živé přírodě má zajistit nejen inovace ve zdravotnictví, farmacii nebo biovýrobě, ale také přechod k udržitelným a odolným potravinovým systémům a bioekonomice, které budou konkurenceschopné a přínosné pro občany i životní prostředí v celé EU. Evropská komise z finálního znění Strategie odstranila původně plánované odkazy na potřebu zrychleného schvalování nových potravin v EU. Finančně Komise plánuje vyčlenit až 350 milionů EUR na podporu inovačních projektů v oblasti věd o živé přírodě, včetně potravinářských technologií.