Ministři zemědělství během Rady ministrů pro zemědělství a rybolov dne 28/09/2026 projednali hlavní otevřené otázky Společné zemědělské politiky po roce 2027. Irské předsednictví plánuje předložit před Evropskou radou ve dnech 15–16/10/2026 revidovaný vyjednávací rámec (negobox) k Víceletému finančnímu rámci a směřuje k dosažení částečného obecného přístupu k nařízení o SZP na Radě ministrů ve dnech 26–27/10/2026. Členské státy obecně podpořily větší flexibilitu a dobrovolnost některých opatření, zatímco Komise varovala před příliš volným systémem, který by mohl oslabit společný charakter SZP a jednotný trh. Většina delegací požadovala, aby zastropování a degresivita zůstaly dobrovolné, další státy požadovaly alespoň možnost samostatně nastavit prahové hodnoty a odečítat náklady práce. Několik ministrů současně požadovalo další úpravy definic zemědělce a aktivního zemědělce, přičemž aktuální návrh irského předsednictví počítá s minimální úrovní zemědělské činnosti, možností zahrnout zemědělce na částečný úvazek či s více ekonomickými aktivitami a s využitím kritérií, jako jsou příjmy, pracovní zapojení, předmět podnikání nebo registrace zemědělské činnosti. Členské státy by mohly využít také negativní seznam a příjemci do 5.000 EUR vybraných podpor za předchozí rok by mohli být automaticky považováni za aktivní zemědělce. Ministři otevřeli rovněž otázku rozsahu DABIS, konkrétní požadované úrovně ale v debatě nebyly uvedeny. Několik států požadovalo přechodná opatření pro rok 2028, která by zajistila kontinuitu vyplácení podpor v případě zpoždění vyjednávání o nové SZP a Víceletém finančním rámci. Většina delegací podpořila dobrovolnost zvláštní intervence pro malé zemědělce a část ministrů požadovala, aby dobrovolná zůstala také účast v přechodových opatřeních zaměřených na změnu hospodaření. Maďarsko, Polsko a Rumunsko uvítaly odstranění sociální podmíněnosti, zatímco Itálie její vypuštění označila za krok zpět oproti současnému období. Několik delegací zároveň požadovalo, aby vázaná podpora zůstala přinejmenším na úrovni současného programového období. Polsko požadovalo vyjmutí intervencí SZP z principu „významně nepoškozovat“, Španělsko a Itálie podpořily evropský systém zajištění rizik a Maďarsko požadovalo možnost samostatného schvalování jednotlivých kapitol národních a regionálních partnerských plánů.