Dánsko připravuje nová pravidla pro dusík a pesticidy, která mají přispět k plnění požadavků rámcové směrnice o vodě, zemědělské organizace však varují před výraznými hospodářskými dopady. Nový systém má změnit regulaci dusíku tak, že místo množství aplikovaných hnojiv bude sledováno množství dusíku skutečně odtékajícího do vodních toků, a to prostřednictvím ročních emisních kvót, základních limitů vyplavování a retenčních map. Podle dánských odhadů by opatření mohla vést přibližně k 25% poklesu produkce pšenice, tedy o 1,8 milionu tun, a ke snížení produkce řepky o 161.000 tun. Soběstačnost Dánska by u pšenice mohla klesnout ze 108 % na 86 % a u řepky z 97 % na 75 %. V severském regionu by se měla snížit z 93 % na 85 % u pšenice a z 89 % na 77 % u řepky. Očekávány jsou rovněž možné dopady na ceny v oblasti Baltského moře. Spor se týká také způsobu provádění Dohody o zeleném Dánsku z roku 2024. Původní tripartitní dohoda vlády, zemědělců, průmyslu a environmentálních organizací počítala s lokálním a převážně dobrovolným přístupem a s plnou kompenzací za půdu vyjímanou z produkce. Zemědělská strana nyní upozorňuje, že nově využívané retenční mapy mohou v některých oblastech vést k výrazně přísnějším limitům nebo faktickému zákazu používání dusíku. Samotné mapy jsou podle dánských zemědělců zatíženy značnou nejistotou a mohou ovlivnit hodnotu půdy i možnost získat odpovídající kompenzaci. Danish Agriculture & Food Council proto svolal na 07/09/2026 velké jednání se zemědělci a politiky, parlament má o nových pravidlech pro dusík hlasovat 10/09/2026. Součástí sporu je také připravovaný zákaz používání pesticidů v citlivých oblastech doplňování podzemních vod, který se může týkat stovek tisíc hektarů. Zemědělci namítají, že mapování dotčených oblastí není dokončeno, stávající nástroje ochrany vody považují za dostatečné a požadují vyjasnění kompenzací. Obávají se rovněž sekundárních dopadů na živočišnou výrobu: nižší domácí produkce obilovin a krmiv může zvýšit závislost na dovozu, zvýšit výrobní náklady a zejména v chovu prasat urychlit odchod části podniků z produkce. Dánská strana proto požaduje, aby byly nové požadavky posuzovány také z hlediska potravinového zabezpečení, proteinové soběstačnosti a dopadů na živočišnou výrobu, a vyzývá k využití evropského „reality checku“ při hodnocení podobných opatření. Copa-Cogeca chce dánský případ využít v širší evropské argumentaci jako příklad situace, kdy zemědělci přijali environmentální závazky v rámci politické dohody, její podmínky však byly následně jednostranně změněny.

Více informací zde.