Evropská komise dne 28/04/2026 představila dokument k osvědčeným postupům pro agroenvironmentální a klimatická opatření v rámci Společné zemědělské politiky po roce 2027, který má členským státům pomoci při přípravě strategických plánů na období 2028–2034. Dokument vychází ze zkušeností se současnými strategickými plány a zdůrazňuje potřebu zvýšit účinnost opatření při zachování jejich dostupnosti a atraktivity pro zemědělce. Komise uvádí, že již v současném období směřuje významná část veřejných prostředků do ekologických opatření. Eko-schémata pokrývala v roce 2024 více než 60 % zemědělské půdy v EU a dlouhodobější agroenvironmentální závazky dalších přibližně 12 %. Pro příští období navrhuje Komise nový rámec založený na tzv. agroenvironmentálních a klimatických opatřeních, která mají sloučit dosavadní eko-schémata a agroenvironmentálně-klimatické závazky do jednoho nástroje. Nový systém má být doplněn o základní rámec hospodaření na úrovni farmy, investiční podporu a doprovodné nástroje, jako jsou poradenství, inovace či spolupráce. Cílem je zjednodušit strukturu politiky a zároveň zvýšit její účinnost. Zásadní změnou má být odklon od systému, který kompenzuje pouze náklady a ušlé příjmy, směrem k platbám odměňujícím environmentální přínosy. Platby tak nebudou muset být přímo navázány na ztrátu příjmu, což má zvýšit atraktivitu opatření a podpořit zapojení zemědělců. Komise identifikuje několik klíčových faktorů pro účinný návrh opatření. Patří mezi ně lepší cílení na regionální podmínky, větší využití výsledkově orientovaných schémat a podpora kolektivních přístupů na úrovni krajiny. Dokument zároveň upozorňuje na nutnost vyvážit environmentální ambice s reálnou účastí zemědělců, přičemž kombinace méně a více náročných opatření má umožnit širší zapojení při zachování dopadu. Součástí dokumentu jsou také konkrétní příklady z členských států, přičemž Komise mezi osvědčené postupy zařadila i české celofaremní eko-schéma jako příklad komplexního přístupu pokrývajícího různé typy půdy a environmentální požadavky. Důraz je kladen také na zachování již existujících přínosných postupů. Komise varuje, že bez podpory může docházet jak k intenzifikaci produkce v produktivních oblastech, tak k opouštění půdy v regionech s horšími podmínkami. Současně upozorňuje na administrativní náročnost těchto opatření a vyzývá k širšímu využívání digitálních nástrojů, satelitního monitoringu a propojení datových systémů s cílem zjednodušit kontrolu a snížit administrativní zátěž. Dokument má sloužit jako praktický podklad pro přípravu budoucích strategických plánů. Komise zároveň potvrzuje, že environmentální a klimatické cíle zůstanou klíčovou prioritou, přičemž přibližně 43 % výdajů v budoucích plánech má směřovat právě do těchto oblastí.

Více informací zde.