Ministři zemědělství členských států Evropské Unie jednali ve dnech 26-27/01/2026 o zhoršující se situaci na trhu s mlékem v Evropské Unii. Podle ministrů se situace na trhu s mlékem se v závěru roku 2025 výrazně zhoršila, zejména v důsledku rostoucí nabídky a poklesu výkupních cen. Členské státy se shodly, že Evropská komise musí být připravena využít dostupné tržní nástroje, avšak názory se rozcházely v tom, jak daleko by měl zásah Unie zajít. Itálie, Rumunsko a Slovensko označily situaci za hlubokou strukturální krizi způsobenou nerovnováhou mezi rostoucí produkcí a omezenou absorpční kapacitou trhu. Upozornily na nárůst produkce mléka v roce 2025 a na pokles průměrné ceny surového mléka z přibližně 53 EUR/100 kg v září na zhruba 49 EUR/100 kg v prosinci, s dalším poklesem na začátku roku 2026. Tyto státy vyzvaly k přípravě mimořádného evropského plánu pro mléko, zahrnujícího zejména podporu dobrovolného snižování produkce, soukromé skladování vybraných výrobků, cílenou podporu nejzranitelnějších podniků a propagační opatření na podporu spotřeby. Maďarsko, podporované Polskem, Rumunskem a Slovenskem, poukázalo na to, že v některých členských státech ceny klesly pod výrobní náklady. Varovalo před dlouhodobými dopady na investice, zaměstnanost a strukturu sektoru a vyzvalo k využití krizové rezervy, přičemž jako realistický krátkodobý nástroj označilo soukromé skladování. Komisař pro zemědělství a potraviny Christophe Hansen potvrdil oslabení tržního sentimentu a výraznou korekci cen u některých mléčných výrobků, zejména másla a sušeného mléka. Uvedl, že průměrná výkupní cena mléka v EU klesla z více než 53 centů za kilogram v září na zhruba 49,8 centu v prosinci. Zároveň však zdůraznil, že globální poptávka zůstává relativně silná, a označil za předčasné hovořit o plnohodnotné krizi. Komise podle něj posílí monitoring trhu a zahrne mléčný sektor do širšího hodnocení tržní situace. V následné diskusi řada delegací upozornila na potřebu intenzivního sledování trhu a připravenosti jednat. Portugalsko, Německo, Lucembursko, Rakousko, Slovensko, Belgie a Estonsko zdůraznily význam včasného monitoringu jako podmínky pro přiměřený zásah. Německo upozornilo, že ceny pod hranicí 40 centů za kilogram nejsou pro část producentů ekonomicky udržitelné. Silná podpora zazněla pro využití soukromého skladování jako cíleného a dočasného stabilizačního nástroje, zejména ze strany Maďarska, České republiky, Lotyšska, Bulharska a Polska. Naopak Řecko, Chorvatsko a Lotyšsko vyjádřily opatrnost vůči plošným opatřením, zejména dobrovolnému snižování produkce, s odkazem na riziko tržních deformací. Rozdíly přetrvávají také v pohledu na využití krizové rezervy a na potřebu revize intervenčních cen, kterou otevřely Portugalsko a Polsko.