Společné jednání Výboru EP pro zemědělství a rozvoj venkova, rozpočtového výboru a regionálního výboru dne 19/01/2026 se zaměřilo na návrh Víceletého finančního rámce na období 2028–2034 a na plán Komise vytvořit nový společný fond založený na Národních a regionálních partnerských plánech. Poslanci se soustředili zejména na dopady této struktury na Společnou zemědělskou politiku. Komisař pro zemědělství a potraviny Christophe Hansen uvedl, že návrh plně uznává specifickou a strategickou roli zemědělství a počítá s minimálně 300 mld. EUR vyčleněnými pro Společnou zemědělskou politiku, včetně krizové rezervy. Tento rámec má podle Komise pokrývat nejen přímé platby, ale i nástroje druhého pilíře, včetně plateb pro oblasti s přírodními omezeními, agroenvironmentálních opatření a vybraných investic. Hansen zároveň připomněl návrh dodatečných 45 mld. EUR, které mají být členským státům k dispozici již od začátku období, a cíl vyčlenit alespoň 10 % nealokovaných prostředků na podporu venkovských oblastí. Komisař pro rozpočet Piotr Serafin zdůraznil, že zemědělství zůstává klíčovou součástí příštího rozpočtového rámce, s minimální alokací přibližně 294 mld. EUR v rámci širšího fondu o objemu 865 mld. EUR. Zmínil také záměr posílit nástroje pro zvládání krizí a tržních výkyvů. Zástupci politických skupin v Evropském parlamentu upozornili na nutnost zachovat financování Společné zemědělské politiky alespoň v reálné výši současného období, pokračovat v prvním i druhém pilíři a zabránit přílišnému roztříštění podpory mezi členské státy. Opakovaně zaznělo varování před oslabováním společného charakteru politiky a před vznikem 27 rozdílných národních systémů, které by mohly narušit rovné podmínky na jednotném trhu a zkomplikovat generační obměnu v zemědělství.