Dohoda o partnerství mezi Evropskou unií a státy Mercosuru čelí v Evropském parlamentu sílící kritice ze strany některých europoslanců a environmentálních organizací, které ji označují za vážné riziko pro ochranu klimatu, lesů a životního prostředí. Odpor přichází paralelně s protesty zemědělců, kteří se obávají posílení dovozní konkurence ze zemí s nižšími výrobními standardy. Podpis dohody předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen v Asunciónu dne 18/01/2026 zahájil další fázi ratifikačního procesu. Dohoda musí být schválena jednotlivými státy Mercosuru i členskými státy Evropské unie, přičemž Rada EU již odsouhlasila možnost provizorního uplatňování obchodní části dohody po ratifikaci alespoň jednou stranou Mercosuru, ještě před udělením souhlasu Evropským parlamentem. Kritici upozorňují, že dohoda sleduje především růst obchodu a ekonomický přínos, zatímco environmentální ochrana zůstává druhořadá. Liberalizace více než 90 % vzájemného obchodu má usnadnit vývoz evropských průmyslových výrobků a chemikálií do Jižní Ameriky a současně otevřít evropský trh dovozům hovězího masa, drůbeže, cukru či sóji. Právě tyto komodity jsou spojovány s tlakem na odlesňování a intenzifikaci produkce. Za nejvážnější riziko označují kritici zvýšení odlesňování v Latinské Americe. Dohoda podle nich posílí vývoz sóji, hovězího masa a bioetanolu, tedy produktů úzce spojených s přeměnou lesních ploch na zemědělskou půdu. Současně upozorňují na oslabení ochranných mechanismů, zejména na odklady uplatňování nařízení o odlesňování a na ukončení tzv. sójového moratoria některými významnými brazilskými obchodníky. Pozornost vzbuzuje také tzv. rebalanční mechanismus začleněný do dohody, který umožňuje jedné ze stran požadovat kompenzaci, pokud opatření druhé strany podstatně naruší očekávané přínosy z dohody. Kritici varují, že tento nástroj může otevřít prostor pro zpochybňování budoucích unijních pravidel v oblasti ochrany klimatu, životního prostředí, bezpečnosti potravin či používání přípravků na ochranu rostlin, a to i v případě, že tato pravidla budou plně v souladu s právem Unie. Další výhrady směřují k nárůstu chemického znečištění. Dohoda má výrazně usnadnit vývoz chemických látek z Evropské unie do států Mercosuru, včetně přípravků, jejichž používání je v Unii zakázáno. Tyto látky se následně mohou podílet na produkci zemědělských komodit dovážených zpět na evropský trh. Kritici upozorňují, že Latinská Amerika patří k regionům s nejvyšší spotřebou přípravků na ochranu rostlin na světě a že toxické znečištění je jedním z hlavních faktorů úbytku biodiverzity. Sporné jsou rovněž dopady dohody na emise skleníkových plynů. Zatímco Evropská komise označuje klimatický efekt za omezený, jiné analýzy hovoří o milionech tun dodatečných emisí oxidu uhličitého ročně, zejména v důsledku rozšíření živočišné výroby, dálkové přepravy komodit a vývozu vozidel se spalovacími motory. Kritici poukazují na rozpor mezi ambicí Unie snížit emise do roku 2030 o 55 % a podporou obchodního modelu založeného na růstu produkce a spotřeby.

Více informací zde.