Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zaslala dne 06/01/2026 Evropskému parlamentu a Radě dopis, který nastínil možný posun v přístupu Komise k návrhu Víceletého finančního rámce Evropské unie na období 2028–2034 ve vztahu k financování zemědělství. Text dopisu spojil několik rozpočtových nástrojů, které mají podle Komise společně vytvořit rámec podpory pro zemědělce a venkovské oblasti po roce 2027, včetně možnosti zpřístupnit část prostředků dříve, než předpokládalo původní nastavení návrhu. Základ rozpočtové konstrukce pro zemědělství tvoří vyhrazená obálka Společné zemědělské politiky ve výši 293,7 mld. EUR. Dopis předsedkyně Komise dále popsal možnost, aby členské státy získaly už od počátku období 2028–2034 přístup k části prostředků, které měly být standardně dostupné až při střednědobém přezkoumání VFR. Návrh uvažuje o tom, že členské státy budou moci při předložení svých počátečních plánů zpřístupnit až dvě třetiny částky běžně vyhrazené pro střednědobé přezkoumání, což je v podkladech vyčísleno na přibližně 45 mld. EUR. Podklady zároveň výslovně zdůrazňují, že tato možnost představuje dobrovolnou volbu členských států, nikoli automatický přesun prostředků na úrovni Evropské unie. Součástí rozpočtového rámce je také cílení prostředků na venkovské oblasti v rámci nově navrhovaných Národních a regionálních plánů. Konstrukce vychází z povinnosti vyčlenit nejméně 10 % zdrojů každého takového plánu na investice ve venkovských územích. Dopis tento „venkovský cíl“ vyčísluje na 48,7 mld. EUR a připouští možnost navýšení až na 63,7 mld. EUR prostřednictvím úvěrového nástroje označovaného jako „Catalyst Europe“. Z dopisu předsedkyně Komise a navazující komunikace zároveň vyplývá, že otevřena zůstává otázka rozsahu, v jakém budou navrhované rozpočtové nástroje skutečně využitelné pro zemědělské intervence, zejména pro investice na úrovni zemědělských podniků. U navrhovaného zapojení prostředků určených pro Národní a regionální partnerské plány se opakovaně zdůrazňuje nutnost jasného a výslovného právního vymezení, aby bylo jednoznačně potvrzeno, že tyto zdroje mohou být využity i na opatření spadající pod Společnou zemědělskou politiku, a nikoli pouze na obecně pojaté venkovské nebo strukturální priority. Součástí popsaného rámce je také posílení krizového řízení prostřednictvím tzv. „Unity Safety Net“ ve výši 6,3 mld. EUR, který má sloužit k řešení narušení trhu a ke stabilizaci zemědělských trhů. Vedle tohoto nástroje je počítáno s možností čerpat krizové platby z desetiprocentní flexibilní části národních a regionálních partnerských plánů v případech přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů nebo nákaz zvířat. Konstrukce tak kombinuje centrální unijní krizový nástroj s rozhodovací pravomocí členských států v rámci jejich plánů. Při souhrnném pohledu na všechny uvedené prvky Komise pracuje s tím, že při maximálním využití dostupných možností by objem prostředků použitelných pro zemědělství mohl dosáhnout přibližně 400 mld. EUR v běžných cenách. Tato úroveň však není prezentována jako pevně zajištěný rozpočet, ale jako potenciál vyplývající z kombinace vyhrazené obálky pro Společnou zemědělskou politiku, předčasně zpřístupněných prostředků původně určených pro střednědobý přezkum a dalších částí dostupných v rámci Národních a regionálních plánů. Komise zároveň opakovaně upozorňuje, že klíčové částky nad rámec základní vyhrazené obálky nejsou automaticky garantovány na úrovni Unie a jejich skutečné využití bude záviset na rozhodnutích jednotlivých členských států a jejich vnitrostátních rozpočtových prioritách. Dopis se rovněž dotýká otázky správy a řízení budoucích nástrojů. Komise naznačuje, že na zemědělství by se neměl vztahovat obecný výkonnostní rámec Národních a regionálních plánů založený výhradně na environmentálních ukazatelích, ale že by měl být vytvořen specifický rámec pro zemědělství, zahrnující i socioekonomická kritéria. Celkově je přístup Komise prezentován jako kombinace skutečného posunu ve prospěch zemědělských opatření a kroků, které spočívají spíše ve změně načasování či konstrukce dostupnosti prostředků bez automatické záruky jejich plného využití pro zemědělství. Komise uvedla, že dopis navázal na bilaterální politické kontakty a že v Radě nadále přetrvává odpor části členských států vůči celkovému rozpočtovému rámci ve výši 2 000 mld. EUR. Dopis bezprostředně předcházel mimořádnému jednání ministrů zemědělství svolanému Komisí dne 07/01/2026, které na jeho rozpočtové parametry přímo navázalo (více viz samostatná aktualita níže).