Spojené státy americké zveřejnily nová Výživová doporučení pro Američany pro období 2025 – 2030, která představují zásadní revizi federální výživové politiky. Dokument poprvé v takto explicitní podobě stanoví konkrétní denní cíle pro jednotlivé skupiny potravin, vymezuje limity pro přidané cukry a nasycené tuky a klade důraz na omezení vysoce zpracovaných potravin. Směrnice mají sloužit jako závazný rámec pro federální stravovací programy, včetně školního stravování, armády a sociálních programů. V oblasti bílkovin dokument stanoví cíl 1,2–1,6 gramu bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti a den, s možností úpravy podle individuální energetické potřeby. Doporučení výslovně zahrnuje jak živočišné zdroje, jako jsou vejce, drůbež, ryby a červené maso, tak rostlinné zdroje včetně luštěnin, sóji, ořechů a semen. Směrnice konstatují, že předchozí důraz na vysoký podíl sacharidů neodpovídal současným vědeckým poznatkům. Pro zeleninu dokument stanoví cíl tří porcí denně, zatímco ovoce má být zastoupeno dvěma porcemi denně. Směrnice připouštějí čerstvé, mražené, sušené i konzervované varianty bez přidaných cukrů a zdůrazňují význam pestrosti druhů. V oblasti mléčných výrobků doporučení počítá s třemi porcemi denně v rámci referenčního příjmu 2.000 kcal. Dokument výslovně připouští i plnotučné mléčné výrobky, pokud zapadají do celkového nutričního profilu stravy. U celozrnných obilovin je stanoven cíl dvou až čtyř porcí denně, opět s možností úpravy podle individuálních energetických potřeb. Směrnice zároveň doporučují výrazně omezit příjem rafinovaných sacharidů, jako je bílý chléb, balené snídaňové produkty či běžné krekry. Pro tuky dokument stanoví, že příjem nasycených tuků nemá překročit 10 % celkového denního energetického příjmu. Směrnice zdůrazňují, že splnění tohoto cíle je úzce spojeno s omezením vysoce zpracovaných potravin. Současně konstatují, že je zapotřebí další kvalitní výzkum k přesnějšímu vymezení typů tuků, které nejlépe podporují dlouhodobé zdraví. Preferovány jsou tuky z celistvých potravin, jako jsou maso, ryby bohaté na omega-3 mastné kyseliny, vejce, ořechy, semena, olivy, avokádo a olivový olej. Zásadní změnu přináší přístup k přidaným cukrům a nekalorickým sladidlům. Směrnice výslovně uvádějí, že žádné množství přidaných cukrů ani nekalorických sladidel není považováno za součást zdravé nebo nutričně hodnotné stravy. Současně dokument stanoví praktické vodítko, podle něhož jedno jídlo nemá obsahovat více než 10 gramů přidaných cukrů. Pro svačiny se doporučuje řídit limity používanými v rámci označení „Healthy“, tedy „Zdravý“, například maximálně 5 gramů přidaných cukrů u obilných svačin a 2,5 gramu u mléčných svačin. Směrnice rovněž zahrnují vegetariánské a veganské stravovací vzorce jako plnohodnotné alternativy, pokud jsou správně sestaveny. Dokument uvádí, že tyto stravovací směry mohou splnit všechny nutriční požadavky, včetně bílkovin, železa a esenciálních mastných kyselin, za předpokladu dostatečné rozmanitosti zdrojů. Zvláštní pozornost je věnována vitaminu B12, jódu, vápníku, železu a omega-3 mastným kyselinám, u nichž je doporučeno sledovat příjem a v případě potřeby využít fortifikované potraviny nebo doplňky. Směrnice současně zdůrazňují, že i rostlinně orientovaná strava má být založena na minimálně zpracovaných potravinách, nikoli na vysoce zpracovaných náhražkách a imitacích. Dokument propojuje výživová doporučení s širšími dopady na veřejné zdraví a veřejné finance. Směrnice vycházejí z analýzy, podle níž je převážná část chronických onemocnění v USA spojena se stravovacími návyky, a argumentují, že změna skladby stravy může významně snížit zdravotní výdaje. Nový přístup se má promítnout do federálních nákupů potravin a postupně ovlivnit strukturu nabídky na trhu.
Německá společnost pro výživu (DGE) uvedla, že nová americká potravinová pyramida, která klade maso, plnotučné mléčné výrobky a tuky na stejnou úroveň jako ovoce a zeleninu, odráží současné stravovací návyky. DGE varovala před vyšším příjmem živočišných tuků kvůli kardiovaskulárním rizikům. Panuje ale shoda, že snaha o snížení spotřeby potravin s vysokým obsahem cukru a rafinovaných sacharidů je opodstatněná, přičemž diskuse se vede o tom, zda má být hlavním kritériem míra zpracování, nebo celkový nutriční profil potravin.