Evropská komise připravuje nový plán EU pro kardiovaskulární zdraví, komplexní rámec, který má do roku 2035 snížit úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění o 20 % a výrazně zlepšit kontrolu hypertenze, diabetu a obezity. Dokument, jehož obsah může být stále předmětem změn a který má být formálně zveřejněn ve druhé polovině prosince 2025, vychází z toho, že kardiovaskulární onemocnění jsou hlavní příčinou úmrtí v EU, ročně zabíjejí přes 1,7 milionu lidí, postihují asi 62 milionů obyvatel a nesou celkové náklady přes 282 miliard EUR. Plán stojí na třech pilířích – prevence, včasný záchyt a screening, léčba a péče včetně rehabilitace – a opírá se o průřezová témata digitalizace, výzkumu a snižování nerovností. Zemědělství a potravinářství se v dokumentu objevují především v části věnované prevenci. Plán klade velký důraz na výživu, reformulaci potravin a podporu stravování s nižším obsahem soli, cukru a nasycených tuků. Komise počítá s pokračováním podpory národních iniciativ pro snižování obsahu soli, cukru a tuku v potravinách, s využitím Kodexu chování pro odpovědné podnikání v potravinářství a marketingu a s prosazováním kritérií pro „zdravější“ veřejné stravování v jídelnách škol, nemocnic a dalších veřejných institucí. Významnou roli má hrát také cílená revize školního programu pro ovoce, zeleninu, mléko a mléčné výrobky, který má pomáhat měnit návyky dětí a mladistvých směrem k vyšší konzumaci ovoce a zeleniny a k omezení příjmu cukru. Klíčovou novinkou je záměr vytvořit nový evropský potravinový informační systém s kompletními nutričními profily a informacemi o míře zpracování potravin. Tento systém má sloužit jako základ pro budoucí unijní zásahy vůči potravinám s vysokým obsahem soli, cukru a tuku a také jako nástroj, který umožní spotřebitelům lépe se orientovat v nabídce zpracovaných potravin. Komise zároveň plánuje studii o dopadech konzumace vysoce zpracovaných potravin a přípravu „komplexního systému hodnocení potravin pro Evropu“, který by mohl podpořit jak regulační zásahy, tak dobrovolnou reformulaci výrobků ze strany podniků. Komise zvažuje návrh unijního mikroodvodu daní na vysoce zpracované potraviny a nápoje s vysokým obsahem soli, cukru a tuku. Dokument počítá s tím, že tento evropský odvod by doplňoval stávající národní systémy daní a poplatků, nikoli je nahrazoval. Záměrem je ovlivnit spotřebitelské chování, podpořit reformulaci produktů a současně vytvořit dodatečný zdroj příjmů pro celoevropské programy podpory zdravého životního stylu a prevence onemocnění. Návrh vychází z předpokladu, že dobře navržený, relativně nízký a inflačně neutrální odvod může měnit spotřebitelské volby, aniž by znamenal nepřiměřenou zátěž pro domácnosti. Příjmy by měly být vyhrazeny výhradně na podporu prevence, predikčních technologií a programů na změnu životního stylu. Komise zároveň navrhuje vytvoření sítě příslušných orgánů pro zdanění potravin s vysokým obsahem soli, cukru a tuku a databáze stávajících národních daní a odvodů uvalených na tyto výrobky. Tato infrastruktura má členským státům umožnit sdílení zkušeností s konstrukcí daní z nápojů slazených cukrem a dalších podobných nástrojů a podpořit koordinaci kroků na úrovni EU. Komise dále zvažuje přísnější pravidla pro marketing potravin zaměřený na děti a mladistvé, která mohou vzejít z připravovaného hodnocení a případné revize směrnice o audiovizuálních mediálních službách, kde se Komise chce zaměřit právě na propagaci potravin s vysokým obsahem soli, cukru a tuku. Přesný obsah opatření však může být ještě před formálním předložením plánu ve druhé polovině prosince 2025 upraven.
Podle informací evropských médií Komise zvažuje zavedení unijních odvodů nejen na potraviny s vysokým obsahem soli, cukru a tuku, ale také na tzv. alcopopy – sladké, ochucené alkoholické nápoje s nízkým obsahem alkoholu, které chutí připomínají limonády a jsou oblíbené zejména u mladistvých. Návrh počítá s jejich zdaněním již v roce 2026 a doplňuje plán také o revizi pravidel pro tabák a nikotinové výrobky, posílení screeningových programů a rozvoj digitálně řízené prevence. Návrh vyvolal kritiku ze strany potravinářského a nápojového průmyslu, podle něhož zavedení celoevropských zdravotních daní postrádá vědecký základ, může zvýšit náklady domácností a narušit dobrovolné reformulační iniciativy.