Evropská komise představila dne 09/11/2025 přepracovanou verzi návrhu Víceletého finančního rámce EU na období 2028–2034, která reaguje na silnou kritiku Evropského parlamentu vůči plánu sloučit zemědělské a kohezní výdaje do Národních a regionálních plánů partnerství. Parlament již minulý týden pohrozil, že návrh zablokuje, pokud Komise nepředloží konkrétní změny. Komise nyní předkládá navrhované úpravy s cílem zachovat společný charakter zemědělské politiky a posílit zapojení regionů do rozhodování o tom, jak budou prostředky v členských státech využity.
Komise navrhuje nový mechanismus minimálního „rurálního cíle“, který stanovuje, že alespoň deset procent prostředků z obálky Národních a regionálních plánů partnerství musí být použito na opatření podporující venkovské oblasti. Toto financování má být navíc mimo výdaje na společnou zemědělskou politiku a umožnit podporu široké škály projektů – od místních rozvojových strategií přes zlepšení konektivity až po investice do infrastruktury na venkově. Podle Komise má tento přístup zajistit, aby venkovské oblasti měly z rozpočtu EU přímý a předvídatelný prospěch.
Součástí změn je posílení Společné zemědělské politiky tím, že části textu, které byly původně přesunuty do předpisu o Národních a regionálních plánech partnerství, budou navráceny přímo do právního předpisu o SZP. Tento krok má zjednodušit aplikaci pravidel a zdůraznit jednotnou strukturu politiky EU v oblasti zemědělství.
Komise navrhuje rovněž upřesnění definice „aktivního zemědělce“ přímo v právním předpise tak, aby byla finanční podpora určena především zemědělcům, kteří skutečně provozují zemědělskou činnost. „Aktivní zemědělec“ se tak podle nového návrhu Komise definuje tak, že zahrnuje především zemědělce, kteří vykonávají zemědělskou činnost na svém hospodářství a aktivně přispívají k zajišťování potravin. Malí zemědělci, jejichž hlavní činností není zemědělská činnost, ale kteří se zabývají alespoň minimální úrovní zemědělské činnosti, jak stanoví členské státy, se rovněž považují za aktivní zemědělce.
Významná část balíku se týká posílení role regionů při plánování a kontrole využívání finančních prostředků. Komise navrhuje povinné regionální zapojení v podobě takzvané regionální kontroly. Členské státy budou muset prokázat, které regionální a místní orgány byly do přípravy plánů zapojeny, jak byly vybrány a jak se jejich připomínky promítly do finální verze dokumentu. Zasedání monitorovacích výborů mají být transparentnější a výsledky hlasování mají být zveřejňovány. Komise také navrhuje mechanismus pro zvýšení předvídatelnosti financování pro jednotlivé regiony. Pokud mají být jejich prostředky sníženy o více než 25 procent oproti současnému období, členský stát bude muset tento postup odůvodnit objektivními kritérii, jako jsou změny socioekonomické situace nebo změny kategorií regionů.
Součástí představeného balíku je nový mechanismus pro řízení rozpočtu v průběhu období 2028–2034. Komise navrhuje každoroční strategickou zprávu, která stanoví hlavní priority Unie a která bude podkladem pro jednání mezi Komisí, Parlamentem a Radou před předložením návrhu rozpočtu na další rok. Cílem je zajistit, aby roční rozpočty lépe reagovaly na aktuální potřeby Unie a reflektovaly společné politické priority.
Komise očekává, že tyto změny povedou k posílení společného rámce pro zemědělství, k větší transparentnosti zapojení regionů a k tomu, že venkovské oblasti získají z rozpočtu EU předvídatelné financování. Současně se má vyjasnit, jakým způsobem budou každoročně stanovovány rozpočtové priority a jak bude probíhat jejich schvalování. Návrhy Komise budou předmětem jednání vrcholných představitelů Evropského parlamentu, Evropské komise a Dánského předsednictví, které proběhne dne 10/11/2025. Evropský parlament poté posoudí, zda změny reagují na jeho požadavky. Pokud nebude spokojen, zůstává ve hře hlasování o odmítnutí návrhu při plenárním zasedání plánovaném dne 12-13/11/2025.