Evropské akademie věd sdružené v EASAC zveřejnily 04/09/2025 obsáhlou politickou zprávu k problematice alternativ a imitací masa. Dokument hodnotí rostlinné produkty, hmyz, fermentační technologie a laboratorně pěstované tkáně imitující maso z hlediska dopadů na životní prostředí, výživu, technologie, ekonomiku a regulaci. Podle autorů mohou některé alternativy a imitace nabízet nižší environmentální stopu než tradiční chovy, zejména ve srovnání s hovězím masem, nicméně realita je podle zprávy výrazně složitější. Vysoká míra zpracování rostlinných výrobků imitujících maso, obsah soli a přídatných látek, rizika alergií či vysoké energetické nároky laboratorně pěstovaných tkání patří mezi hlavní slabá místa těchto produktů. Zpráva upozorňuje, že pro spotřebitele zůstávají hlavními bariérami chuť, textura a cena, přičemž akceptace je omezená a výrazně odlišná mezi skupinami obyvatel.

EASAC zdůrazňuje nutnost jasného a transparentního označování těchto výrobků, včetně povinného uvádění úrovně zpracování a složení. Zlepšeno by ale mělo být značení i tradičních masných výrobků. U alternativních rostlinných produktů i u živočišných produktů by mělo být povinné uvádět jejich uhlíkovou stopu, spotřebu vody, energetickou náročnost a původ surovin. Pro tyto účely je podle EASAC třeba definovat regulační kritéria a standardy důkazů, které by měly zahrnovat informace o udržitelnosti výrobního řetězce na základě posouzení životního cyklu (např. celková uhlíková stopa od těžby přírodních zdrojů po nakládání s odpady). Výživové informace uváděné na obalech výrobků by měly zdůrazňovat nejen přesné složení, ale také obsah makroživin a mikroživin a jejich biologickou dostupnost, zejména u železa, zinku a vitaminu B12. Uváděné informace by měly přesahovat rámec makroživin, zahrnovat by měly například izoláty bílkovin, esenciální aminokyseliny, druhy tuků, vlákninu a biologickou dostupnost mikroživin. Uváděny by také měly být informace o alergenech, přídatných látkách a antinutrientech. Mezi poskytovanými informacemi by také měly by být zahrnuty informace o procesech (např. jak byly produkty vyrobeny), zdrojích a složkách: některé metody laboratorně pěstovaných tkání jsou bez použití zvířat, jiné nikoli (využívají například svalové buňky nebo fetální bovinní sérum v kultivačním médiu). Mimo jiné by zdroje surovin měly uvádět, zda produkty obsahují geneticky modifikované organismy, zda jsou organické nebo zda pocházejí z udržitelných farem.

EASAC ve své zprávě připomíná, že problematika označování a používání tradičních názvů u imitací masa je v současnosti předmětem diskusí v EU i mimo ni. V textu se uvádí, že některé státy, například Francie nebo Jihoafrická republika, již zavedly omezení používání výrazů jako „burger“ či „klobása“ pro produkty, které nejsou živočišného původu. Jiné oblasti, například USA, volí spíše cestu větší transparentnosti.

Více informací zde.