Evropské instituce (Parlament, Rada a Komise) dosáhly dne 19/03/2024 v trialogu dohody k obchodně-liberalizačním opatřením s Ukrajinou. Jednaly o návrhu změn, které dne 13/03/2024 přijal Evropský parlament (detailněji viz zpravodajství ze 17/03/2024). Evropský parlament navrhl rozšířit seznam nejcitlivějších komodit, pro jejichž dovoz by měla být přijata omezující opatření, z vajec, drůbeže a cukru (podle návrhu Komise) i o pšenici, ječmen, oves, kukuřici a med. Referenční roky pro zavedení omezujících opatření měly být podle návrhu Parlamentu upraveny na průměr 2021, 2022 a 2023. Tento návrh ale evropské instituce v rámci trialogu z uplynulého týdne nepodpořily. Zachováno bylo stejné referenční období, jaké navrhovala Evropská komise, tedy roky 2022 a 2023, seznam nejcitlivějších komodit byl nad rámec drůbeže, vajec a cukru rozšířen o oves, kukuřici, kroupy, krupici a med, instituce nepodpořily rozšíření seznamu o pšenici. Instituce se ale dohodly na tom, že by v případě překročení referenčních objemů měla Evropská komise opětovně zavést celní kvóty (zavedení automatických ochranných opatření) u schválených nejcitlivějších komodit do 14 dnů, nikoli do 21 dnů, jak Komise navrhovala. Evropská komise by měla posílit monitorování dovozu pšenice a jiných obilovin a používání nástrojů, které má k dispozici v případě narušení trhu.
Výbor Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod (COM INTA) návrh znění dohody z trialogu schválil hned 20/03/2024, a to poměrem hlasů 24 pro a 10 proti, nikdo se nezdržel. Z českých europoslanců se hlasování účastnil pouze Jan Zahradil (ECR), který hlasoval proti.
Členské státy měly v rámci Výboru stálých zástupců (COREPER II) o dohodě diskutovat dne 22/03/2024, jednání ale bylo odloženo na 25/03/2024 od 10:00, a to s ohledem na požadavky některých členských států (Francie, Polsko, Maďarsko). K tématu se už vyjádřil francouzský prezident Emmanuel Macron, který uvedl, že je třeba dohodu přijmout co nejdříve, podpořil ale rozšíření referenčních let i o rok 2021 a zavedení omezení pro pšenici (vyjádření zde).
Současná obchodně-liberalizační opatření s Ukrajinou platí do 05/06/2024, v případě schválení dohody z trialogu i ze strany členských států dojde k jejich prodloužení s novými upravenými podmínkami do 05/06/2025. Od 06/06/2024 by tak mohla platit posílená verze stávajícího mechanismu, která bude uplatňována na základě pravidelného monitorování (což znamená, že Komise bude moci za zvláštních podmínek uložit ochranná opatření) a nový automatický ochranný mechanismus, v jehož rámci bude Komise povinna znovu zavést celní kvóty, pokud objem dovozu vajec, cukru, ovsa, kukuřice, krupice či medu překročí aritmetický průměr objemu dovozu zaznamenaného v letech 2022 a 2023. Po schválení dohody by mělo dojít k jejímu zveřejnění v úředním věstníku EU, v platnost vstoupí dne 06/06/2024.
Zahrnutí či nezahrnutí roku 2021 do referenčních let a zařazení či nezařazení pšenice na seznam nejcitlivějších komodit jsou nejcitlivější témata celé diskuse. Podle výpočtů největší evropské zemědělské organizace Copa – Cogeca ukrajinské dovozy pšenice seté do EU v letech 2022 – 2023 dosáhly 4.426.049 tun, pokud by se ale zohlednil i rok 2021, pak by se za období 2021, 2022 a 2023 jednalo o 3.029.642 tun. Ochranná opatření by tak byla zavedena mnohem dříve. U drůbežího masa se jedná o 204.894 tun (2022-2023) a 171.915 tun (2021, 2022, 2023), u vajec o 28.468 tun (2022 – 2023) a 21.471 tu (2021, 2022, 2023), a u cukru o 297.091 tun (2022 – 2023) a 203.000 tun (2021, 2022, 2023).