Společné výzkumné středisko Evropské komise ve výhledu do roku 2035 upozorňuje, že geopolitické napětí, ceny energií, závislost na dovozu hnojiv, obchodní vztahy a klimatické změny se stávají trvalými faktory ovlivňujícími evropské zemědělství. Účastníci expertního workshopu očekávají pokles produkce obilovin, cukrové řepy, hovězího, skopového a vepřového masa, naopak příznivější vývoj u drůbeže, vajec, olejnin a bílkovinných plodin. Jeden z modelových scénářů počítá mezi lety 2025–2035 s poklesem produkce mléka o 4,8 % a počtu dojnic o 18 %, ačkoli část expertů očekává stabilnější vývoj. Výrazným rizikem zůstávají energie a hnojiva. Při šestiměsíčním vážném narušení dodávek ropy a plynu přes Hormuzský průliv by se podle modelu mohly průměrné příjmy zemědělců v EU v roce 2026 snížit o 5,9 %, ceny ropy vzrůst o 40–117 %, plynu o 79–216 % a hnojiv o 55–151 % - jde však o krizový scénář, nikoli prognózu. EU v roce 2025 dovážela 53 % dusíkatých, 63 % fosforečných a 76 % draselných hnojiv. Klimatická změna by mohla snížit výnosy pšenice a kukuřice v jižní Evropě přibližně o 20 %, zatímco adaptační opatření mohou podle modelů kompenzovat až polovinu škod. Do roku 2040 by zemědělská půda v EU mohla klesnout o 3,1 %, při současném růstu zemědělské produkce o 4,3 % díky zvýšení výnosů o 6,1 %.

Více informací zde.