Evropská komise dokončuje nový Plán pro odolnost, strategickou autonomii a udržitelnost proteinového systému EU, který má být zveřejněn dne 01/07/2026 společně se Strategií EU pro živočišnou výrobu. Dokument reaguje na vysokou závislost Evropské unie na dovozu bílkovinných krmiv a dalších vstupů a stanovuje nový orientační cíl zvýšit podíl proteinů z olejnin a bílkovinných plodin pocházejících z EU a využívaných v krmivech z přibližně 25 % v roce 2025 na 35 % do roku 2035. Komise upozorňuje, že současný systém je silně závislý na dovozu sóji z Ameriky, vitaminů a aminokyselin především z Číny a dalších strategických vstupů. Tyto závislosti označuje za významnou geopolitickou zranitelnost s dopady na potravinovou bezpečnost, konkurenceschopnost i odolnost evropského zemědělství. Návrh proto počítá s podporou pěstování luskovin, sóji, řepky a slunečnice prostřednictvím budoucí Společné zemědělské politiky, investicemi do zpracovatelských a skladovacích kapacit, rozvojem smluvních vztahů v dodavatelském řetězci a posílením tržní transparentnosti. Členské státy mají být prostřednictvím doporučení pro Národní a regionální partnerské plány motivovány k zavádění opatření podporujících produkci proteinových plodin. Významná část dokumentu se věnuje živočišné výrobě. Komise navrhuje podporovat efektivnější krmné systémy založené ve větší míře na evropských zdrojích krmiv, optimalizaci krmných dávek a rozvoj extenzivnějších systémů hospodaření založených na travních porostech. Současně zdůrazňuje, že živočišná výroba zůstává největším spotřebitelem rostlinných proteinů v EU a ročně využívá přibližně 74 milionů tun proteinů v krmivech. Dokument by měl obsahovat také opatření zaměřená na stimulaci poptávky. Komise plánuje podporovat propagaci luštěnin, zařazování informací o jejich výživové hodnotě do školních programů, rozvoj označování původu proteinových plodin a podporu produktů pocházejících ze zvířat krmených krmivy bez geneticky modifikovaných organismů a s využitím evropských zdrojů bílkovin. Součástí návrhu by rovněž mělo být posílení výzkumu a inovací v oblasti proteinových plodin a alternativních zdrojů proteinů. Komise přitom konstatuje, že rostlinné alternativní proteiny mají vzhledem ke stávajícímu regulatornímu rámci a přijetí spotřebiteli největší tržní potenciál ze všech alternativních proteinových zdrojů. V oblasti mezinárodní spolupráce návrh počítá s užší spoluprací s Ukrajinou při produkci proteinových plodin a diverzifikaci dodávek, přičemž důraz má být kladen na postupné slaďování produkčních standardů s požadavky Evropské unie.