Rada ministrů zemědělství a rybolovu dne 23/02/2026 projednala otázku dostupnosti přípravků na ochranu rostlin a navrhované změny souvisejících právních předpisů. Diskuse vycházela ze dvou dokumentů členských států – první předložilo Estonsko za podpory Česka, Lotyšska, Litvy, Portugalska a Rumunska a druhý Polsko za podpory Česka, Lotyšska, Litvy, Portugalska, Rumunska a Švédska. Delegace upozornily, že současný regulační rámec může postupně omezovat dostupnost účinných nástrojů ochrany rostlin a tím ohrozit produkční schopnost evropského zemědělství. Skupina států vedená Estonskem zdůraznila, že účinné nástroje ochrany proti škůdcům a chorobám jsou zásadní pro zachování zemědělské produkce a potravinové bezpečnosti. Delegace poukázaly na skutečnost, že postupné stahování chemických účinných látek z trhu není doprovázeno dostatečně rychlým vývojem alternativních řešení. Několik států proto vyzvalo k tomu, aby při schvalování přípravků na ochranu rostlin byly vedle bezpečnostních a environmentálních kritérií zohledňovány také socioekonomické dopady a dopady na životaschopnost zemědělské produkce, zejména v případech, kdy účinné alternativy neexistují. Řada delegací zároveň upozornila na širší problém postupného poklesu počtu povolených účinných látek. Tento problém během jednání zdůraznily například Estonsko, Polsko, Lucembursko, Řecko, Finsko, Portugalsko, Španělsko, Slovensko, Itálie, Rumunsko, Rakousko, Chorvatsko, Malta, Litva, Česko a Bulharsko. Podle těchto států může nedostatek účinných nástrojů vést k poklesu výnosů, růstu výrobních nákladů a vyšší závislosti Evropské unie na dovozu zemědělských produktů. Některé delegace současně vyzvaly ke zrychlení schvalovacích postupů pro nové přípravky a inovativní řešení. Druhá část diskuse se týkala návrhu Komise zahrnout výsev mořeného osiva do definice používání přípravků na ochranu rostlin. Polsko a skupina podporujících států uvedly, že moření osiva představuje přesnější a často i environmentálně šetrnější způsob ochrany rostlin, protože umožňuje aplikovat nižší množství účinných látek než při klasickém postřiku. Delegace Polska, Řecka, Finska, Portugalska, Slovenska, Chorvatska, Malty, Litvy a Česka varovaly, že navrhovaná změna by znamenala nové administrativní povinnosti pro zemědělce, včetně školení nebo evidenčních povinností, což by podle nich bylo v rozporu s cílem zjednodušování zemědělských pravidel. Komisař pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat Olivér Várhelyi návrh Komise hájil s tím, že jeho cílem je především vyjasnit právní výklad a zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví lidí a životního prostředí. Podle Komise mohou mořená semena uvolňovat účinné látky do prostředí a současná pravidla jsou v této oblasti vykládána v členských státech rozdílně. Komisař zároveň uvedl, že navrhované změny mají umožnit pokračování povolování některých účinných látek v případech, kdy nejsou k dispozici alternativy, avšak Komise neplánuje zavádět obecné výjimky z bezpečnostních kritérií. Komise nyní usiluje o rychlé dosažení mandátu Rady, aby mohlo být zahájeno jednání s Evropským parlamentem.