Ministři zemědělství projednali ve dnech 26-27/01/2026 během Rady ministrů rovněž otázku hnojiv a Mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM). Diskuse ministrů potvrdila širokou shodu, že ceny hnojiv představují jeden z nejvážnějších tlaků na zemědělskou výrobu v Evropské unii, zejména v rostlinné produkci. Řada delegací upozornila na strukturální rozpor mezi klesajícími výkupními cenami zemědělských komodit a přetrvávajícími vysokými náklady na vstupy, přičemž hnojiva byla opakovaně označena za klíčový faktor ovlivňující potravinovou bezpečnost. Rakousko ve svém podkladu, který připravilo pro bod Různé, upozornilo, že hnojiva tvoří přibližně 15–30 % výrobních nákladů v závislosti na plodině a členském státě, jejich ceny ale zůstávají výrazně vyšší než před rokem 2020. Rakousko také poukázalo na návrat cen obilovin na úroveň roku 2020 a na skutečnost, že přechod k alternativním plodinám nepřináší úlevu. Rakousko varovalo, že od 01/01/2026 může zahrnutí hnojiv do CBAM vést k dalšímu zdražení, a to i přes dosud ne zcela funkční technické nastavení systému. Upozornilo rovněž na vysokou závislost Unie na dovozu dusíkatých, fosfátových a draselných hnojiv a na riziko výpadků dodávek před nadcházející sklizní. Na tomto základě Rakousko vyzvalo k okamžitému pozastavení CBAM pro hnojiva, dočasnému zrušení celních a antidumpingových opatření a k širší strategii zajištění dodávek, větší transparentnosti trhu a systematickému hodnocení dopadů unijních opatření na náklady a příjmy zemědělců. Komisař pro zemědělství a potraviny Christophe Hansen potvrdil, že dostupnost a cenová dostupnost hnojiv patří mezi priority Komise. Připomněl již přijatá zmírňující opatření v rámci CBAM, oznámené dočasné pozastavení cel na amoniak a močovinu a přípravu Akčního plánu pro hnojiva v první polovině roku 2026, který má zahrnout krátkodobá i strukturální řešení včetně recyklace živin a snížení závislosti na dovozu. V následné debatě se členské státy rozdělily do dvou hlavních skupin. Rakousko, Francie, Itálie, Španělsko, Rumunsko, Řecko, Chorvatsko, Bulharsko, Estonsko a Lotyšsko zdůraznily, že CBAM v současné podobě zhoršuje akutní situaci zemědělců, a požadovaly jeho dočasné pozastavení spolu se zrušením celních a antidumpingových opatření, přičemž některé delegace výslovně spojily téma s potravinovou bezpečností. Naproti tomu Německo, Dánsko, Nizozemsko, Švédsko a Finsko uznaly tlak vyvolaný cenami hnojiv, ale upozornily, že CBAM zůstává klíčovým nástrojem klimatické a průmyslové politiky Unie. Tyto státy podpořily důkladné sledování trhu a cílené pojistky, avšak varovaly před kroky, které by mohly oslabit dekarbonizační cíle nebo vytvořit právní nejistotu. Debata tak potvrdila shodu na závažnosti problému, avšak rozdílné pohledy na to, zda má mít přednost krátkodobá úleva pro zemědělce, nebo zachování plné integrity klimatických nástrojů Unie.

Více informací zde.