Evropská komise představila dne 27/11/2025 nový strategický rámec pro konkurenceschopnou a udržitelnou bioekonomiku, který navazuje na strategie z let 2012 a 2018 a výrazně posouvá důraz směrem k průmyslovému zavádění, tržnímu škálování, vytváření vedoucích trhů a posílení odolnosti evropské ekonomiky. Komise vychází z toho, že bioekonomika již dnes představuje hodnotu až 2,7 bil. EUR, zaměstnává 17,1 mil. osob a tvoří přibližně 8 % všech pracovních míst v EU. Nový rámec má za cíl urychlit přechod od pilotních projektů k průmyslové výrobě, zajistit jednotné a předvídatelné regulační prostředí a vytvořit podmínky pro vznik trhů s materiály vyrobenými z biologických surovin, které mohou nahradit dovoz fosilních surovin a snížit závislost EU na třetích zemích.
Komise zdůrazňuje, že bioekonomika zahrnuje zemědělství, lesnictví, rybolov, akvakulturu, zpracování biomasy, biotechnologie i výrobu založenou na biotechnologiích. Strategický rámec vychází z předpokladu, že EU je z 90 % soběstačná v dodávkách biomasy a že dlouhodobá odolnost může být posílena udržitelným hospodařením s půdou, vodními zdroji, lesy a ekosystémy. Komise potvrzuje, že biomasa musí být využívána v souladu s ekologickými limity, přičemž prioritu mají potravinové systémy, obnova půdy a přírodní zásobníky uhlíku; až následně má být biomasa využívána jako náhrada fosilních materiálů, ve stavebnictví, chemickém průmyslu či bioenergetice.
Komise vymezila čtyři hlavní oblasti, které určují strukturu strategie. První oblast se zaměřuje na urychlení inovací a investic, přičemž Komise plánuje vytvořit jednodušší regulační prostředí prostřednictvím připravovaných Biotech Acts v letech 2025–2026 a zavedením rychlejších a transparentnějších procesů schvalování nových řešení na biologické bázi. Součástí má být i vznik Evropského fóra regulátorů a inovátorů v prvním čtvrtletí 2026, které má sjednotit postupy rizikového hodnocení a zlepšit předvídatelnost. Současně bude v letech 2026–2028 vytvořena skupina pro zavádění investic do bioekonomiky, která má propojit zdroje z Evropského fondu pro konkurenceschopnost, programu Horizont a národních nástrojů a připravit soubor investičně připravených projektů. Cílem je snížit investiční nejistotu, zejména u biotechnologií, bioprodukce a prvních průmyslových biorafinerií. Komise navrhuje, aby bioprodukce a další činnosti založené na využívání biologických zdrojů byly výslovně zohledněny v revidovaných pravidlech pro udržitelné financování, což má usnadnit jejich přístup ke kapitálu.
Druhá oblast se soustředí na budování nových trhů, především ve stavebnictví, chemickém průmyslu, textilním sektoru a u plastů vyráběných z obnovitelných biologických zdrojů. Komise plánuje podporu standardizace a harmonizovaných norem, zejména u stavebních materiálů založených na přírodních surovinách, a až do roku 2028 počítá s postupným zaváděním ekodesignových požadavků na textil a nábytek podle nařízení o ekodesignu. Součástí strategického balíku je i vznik iniciativy Bio-based Europe Alliance, v jejímž rámci se evropské podniky zaváží nakupovat výrobky z biologických surovin v objemu 10 mld. EUR do roku 2030. Komise zároveň zdůrazňuje, že rozvoj trhu vyžaduje jasné standardy pro obsah obnovitelných biologických složek, využívání veřejných zakázek a systematické odstraňování administrativních překážek, které dnes brání vstupu inovativních výrobků na trh.
Třetí oblast se zaměřuje na zajištění udržitelných a konkurenceschopných dodávek biomasy. Komise uznává, že rostoucí poptávka po biomase nesmí ohrozit produkci potravin ani základní ekosystémové služby. Do roku 2030 vznikne celoevropský znalostní repozitář, který má poskytovat praktické návody pro zemědělce, lesníky a správce půdy s cílem zvyšovat produktivitu, omezovat negativní dopady klimatického stresu a podporovat lepší využití zbytkové biomasy a vedlejších produktů. Součástí je také plán na podporu výroby bioplynu a biometanu z odpadů a zbytků od roku 2026 a rozvoj oběhových systémů pro živočišné vedlejší produkty v rámci sítě SZP. Komise zdůrazňuje význam cirkularity, která má snížit tlak na prvovýrobu a umožnit efektivnější využití omezených zdrojů.
Čtvrtá oblast se týká mezinárodní spolupráce. Komise upozorňuje, že více než 50 zemí má vlastní strategie bioekonomiky a že konkurence i geopolitické tlaky se zvyšují. Evropská unie proto hodlá využít obchodní dohody, nástroje Global Gateway a spolupráci ve fórech, jako jsou FAO a WTO, aby podpořila přístup evropských technologií a výrobků z biologických surovin na světové trhy a současně snížila závislost na jediném regionu či typu suroviny. Komise plánuje od roku 2026 prohlubovat spolupráci se strategickými partnery na rozvoji hodnotových řetězců založených na biologických zdrojích a na odstraňování regulatorních překážek.
Strategický rámec obsahuje také konkrétní kroky pro období 2025–2030. Do roku 2026 má být zahájen vývoj metodik pro dlouhodobé ukládání uhlíku v budovách z přírodních materiálů podle nařízení o uhlíkovém hospodaření, má vzniknout síť „průmyslových symbiotických údolí“ a mají být přijaty požadavky na plasty z biologických surovin podle nařízení o obalech a odpadech z obalů. Do roku 2027 Komise připraví posouzení dopadů národních schémat na podporu biomasy podle směrnice o obnovitelných zdrojích a očekává také vstup v platnost eko-designových požadavků pro vybrané skupiny výrobků. V roce 2028 má být předložena první souhrnná zpráva o provádění strategie.
Pro zemědělce, lesníky a potravinářský sektor představuje strategie podle vyjádření Komise příležitost pro diverzifikaci příjmů, lepší zhodnocení biomasy a vstup do nových hodnotových řetězců, které stojí na biotechnologiích, cirkulárních postupech a výrobě s nižší uhlíkovou stopou. Komise uvádí, že primární producenti mají být v tomto přechodu spravedlivě odměňováni a že nové trhy mají být budovány tak, aby nebyly v rozporu se stabilitou produkce potravin a udržitelností půdy a vodních zdrojů. Strategický rámec zdůrazňuje potřebu technologických řešení, která umožní efektivní využití zbytkové biomasy a vedlejších produktů, včetně fermentačních technologií a bioprodukce. Komise zároveň potvrzuje, že sektor bude vyžadovat modernizované schvalovací řízení a jasné regulatorní pokyny, aby malé a střední podniky mohly uvádět nové výrobky na trh předvídatelněji a rychleji.
Strategie popisuje také roli nových technologií, zejména pokročilých fermentačních procesů, které mají být jednou z prioritních oblastí podpory pro malé a střední podniky. Komise uvádí, že poskytne technickou podporu pro urychlení schvalování inovativních výrobků založených na biologických zdrojích, včetně potravin a krmiv vyráběných fermentací, přičemž zachová všechny standardy bezpečnosti potravin. Dokument však zároveň potvrzuje, že zkušební regulační režimy podle připravovaných „Biotech Acts“ se na nové potraviny vztahovat nebudou; jde o oblast, u níž členské státy dlouhodobě uplatňují obezřetný přístup.
Komise rámec uzavírá konstatováním, že silná evropská bioekonomika je strategickou investicí do dlouhodobé prosperity, konkurenceschopnosti a odolnosti EU. Úspěch strategie bude záviset na koordinaci mezi Komisí, členskými státy, průmyslem a primárními producenty, na stabilním regulačním prostředí a na schopnosti rozvíjet nové trhy bez nadměrného zatěžování zemědělců a potravinářů. První souhrnná zpráva o realizaci strategie bude předložena v roce 2028.