Evropská komise představila v únoru 2025 dvojici tzv. Omnibus balíčků pro podávání zpráv o udržitelnosti (CSRD) a náležitou péči v oblasti udržitelnosti (CSDDD/CS3D): první již přijatý „stop-the-clock“ balíček odkládá účinnost povinností (CSRD o dva roky, CSDDD o jeden rok), druhý – nyní projednávaný – obsahuje věcné změny zaměřené na snížení administrativní zátěže minimálně o 25 % a na omezení dopadů do hodnotových řetězců, zejména na malé a střední podniky. Rada EU schválila svou obecnou pozici dne 23/06/2025 a Evropský parlament se po říjnovém vetu trialogového mandátu vrátil k textu na listopadovém mini-plénu. Dne 13/11/2025 poslanci přijali konečné stanovisko k druhému Omnibus balíčku a otevřeli tím cestu k zahájení jednání s Radou.
Evropský parlament přijal svou pozici k věcnému Omnibus balíčku poměrem hlasů 382 pro, 249 proti, 13 europoslanců se zdrželo. Přijaté změny ještě dále zpřísňují filtrování firem, na které se mají směrnice CSRD a CSDDD vztahovat, a omezují objem dat, která mohou velké podniky požadovat od partnerů v hodnotových řetězcích. V oblasti CSRD Parlament navrhuje, aby povinnost nefinančního reportingu dopadala pouze na podniky, které na individuální i konsolidované úrovni překročí průměrný počet 1.750 zaměstnanců a čistý obrat 450 milionů EUR. Stejné prahové hodnoty mají platit i pro banky a pojišťovny. Kótované malé a střední podniky mají být z působnosti CSRD zcela vyňaty. V praxi by to znamenalo, že se povinnosti podávání zpráv o udržitelnosti nově soustředí pouze na největší podniky, zatímco velká většina dnes dotčených firem by z režimu postupně vypadla.
Struktura povinností podle CSRD se má zároveň zjednodušit. Parlament podporuje, aby auditoři ověřovali informace o udržitelnosti pouze v režimu „omezená jistota“ (limited assurance), a vypouští z textu požadavek na povinné unijní standardy pro přísnější „dostatečná jistota „ (reasonable assurance). Evropská komise má do 01/10/2026 přijmout delegovaným aktem standardy pro omezené ujištění. V oblasti standardů ESRS Parlament potvrzuje zmocnění Komise k přijetí dobrovolných zjednodušených standardů pro podniky mimo povinný rámec CSRD, včetně malých a středních podniků, a současně zavádí „strop“ pro informace, které mohou velké firmy po těchto subjektech požadovat. Podniky v režimu CSRD nemají smět žádat po firmách v hodnotovém řetězci, které nepřekračují 1.750 zaměstnanců a 450 milionů EUR obratu, více údajů, než stanoví dobrovolné standardy pro menší podniky, a v případě nedostupných dat jim postačí vysvětlit, proč informace nezískaly a jaké kroky plánují do budoucna. Povinnost zveřejňovat klimatické přechodové plány Parlament u CSRD zachovává v podobě navržené Komisí, tedy jako součást standardů podávání zpráv.
Rámec náležité péče podle CSDDD Parlament v mnoha ohledech oslabuje a přibližuje jej pozici Rady. Do působnosti CSDDD mají spadat pouze největší podniky s více než 5.000 zaměstnanci a obratem přes 1,5 miliardy EUR, což výrazně zužuje počet dotčených společností. Z textu je zcela vypuštěn dosavadní článek o klimatických přechodových plánech a povinnosti slaďovat obchodní model s cílem klimatické neutrality, tyto otázky mají být řešeny výhradně prostřednictvím CSRD. Parlament zároveň souhlasí se zrušením harmonizovaného režimu občanskoprávní odpovědnosti na úrovni EU, takže náhrada škody za porušení povinností náležité péče bude záviset na vnitrostátních pravidlech.
Koncept náležité péče se má více opírat o rizikový přístup a mapování řetězce činností. Podniky v působnosti CSDDD mají mít povinnost podrobně zmapovat své vlastní operace, dceřiné společnosti a přímé obchodní partnery, využívat dostupné veřejné a sektorové zdroje a na základě nich identifikovat oblasti s nejvyšší pravděpodobností závažných negativních dopadů. Po informacích od obchodních partnerů nemají být firmy povinny sahat automaticky; žádosti o data mají být výslovně omezeny a cílené. Evropský parlament navrhuje, aby velké podniky v zásadě nesměly žádat doplňující informace od přímých partnerů s méně než 5.000 zaměstnanci, pokud neexistují objektivní, ověřitelné indicie závažných porušení, například v oblasti lidských práv. Právě takové spouštěcí informace mají být definovány široce – od zpráv veřejných orgánů a nevládních organizací po stížnosti komunit. V případech prokázaných závažných dopadů Parlament upřesňuje postup: podniky mají nejprve využívat posílené nápravné plány a dočasné omezení spolupráce a teprve v krajním případě přistoupit k ukončení obchodního vztahu, pokud by to nezpůsobilo ještě závažnější újmu.
Politicky představuje listopadové hlasování jeden z prvních velkých testů nového složení Evropského parlamentu. Koalici pro přijetí konečné pozice vytvořila Evropská lidová strana (EPP) společně s konzervativními a pravicovějšími frakcemi, zatímco pokus o spolupráci se středolevým blokem (Renew, S&D, Zelení) ztroskotal. Výsledek potvrzuje trend k výraznému zúžení působnosti obou směrnic a k odlehčení povinností pro menší a střední podniky v celém hodnotovém řetězci, včetně zemědělských dodavatelů a potravinářských podniků, na které se budou požadavky velkých odběratelů v menší míře přenášet přímo právní cestou a ve větší míře přes dobrovolné nástroje.
Komise původně navrhovala pro CSRD prahovou hodnotu více než 1.000 zaměstnanců a obrat 50 milionů EUR nebo bilanční sumu 25 milionů EUR, zatímco Rada EU ji zvýšila na stejný počet zaměstnanců, ale čistý obrat 450 milionů EUR. Evropský parlament nyní navrhuje další zpřísnění filtrů na více než 1.750 zaměstnanců a 450 milionů EUR, čímž se odchyluje nejen od Komise, ale i od Rady. U CSDDD Komise nepředpokládala změnu původních prahů, Rada však již dříve prosadila zvýšení na podniky s více než 5.000 zaměstnanci a obratem nad 1,5 miliardy EUR a Parlament tuto linii potvrzuje. V otázce klimatických přechodových plánů ale vzniká dvojí přístup: Parlament CSRD plány zachovává, CSDDD je vypouští. V oblasti hodnotových řetězců se Evropský parlament posouvá ještě dále než Rada, když u CSDDD navrhuje vyšší strop pro požadavky na informace od obchodních partnerů (5.000 zaměstnanců místo 1.000) a u CSRD zakotvuje omezení navázané na plánované dobrovolné standardy pro malé podniky.
Další fáze procesu se přesouvá do trialogů mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí, které by měly začít v nejbližších týdnech. Rada již avizovala restriktivní přístup k rozsahu povinností a v mnoha klíčových bodech se Parlamentu přibližuje, zejména u CSDDD. Vyjednávání tak budou pravděpodobně zaměřena na dolaďování technických parametrů, například přesných prahů pro jednotlivé výjimky v hodnotových řetězcích, podobu dobrovolných standardů pro malé podniky, detailní vymezení rizikového přístupu a způsob dohledu a sankcí.