Rada EU a Evropský parlament dosáhly dne 12/11/2025 politické dohody na novém nařízení zaměřeném na přeshraniční nekalé obchodní praktiky v zemědělsko-potravinářském dodavatelském řetězci. Cílem je posílit postavení zemědělců a menších dodavatelů vůči velkým odběratelům, zejména maloobchodním řetězcům a jejich nákupním aliancím, pokud dochází k obchodním praktikám napříč hranicemi členských států. Nový přístup navazuje na směrnici z roku 2019, která stanovila zákaz šestnácti nekalých praktik, a reaguje na skutečnost, že zhruba pětina potravin a zemědělských produktů je prodávána v jiném členském státě, než ve kterém byla vyrobena. Dohoda zavádí povinnost úzké spolupráce mezi vnitrostátními orgány dohledu. Ty budou moci sdílet informace, žádat si vzájemnou pomoc, koordinovat společná šetření a reagovat i bez formální stížnosti dodavatelů. Nový mechanismus umožní zahájit vyšetřování z vlastní iniciativy, podobně jako je tomu v oblasti ochrany zeměpisných označení. Součástí je také pravidlo, že odběratelé usazení mimo EU musí jmenovat kontaktní osobu odpovědnou za komunikaci s evropskými úřady. Dokument dále stanoví systém koordinace při rozsáhlých případech zahrnujících alespoň tři členské státy a ukládá členským státům povinnost chránit citlivé údaje a dodavatele před odvetou ze strany obchodních partnerů. Rada zdůrazňuje, že text nemění samotnou směrnici o nekalých obchodních praktikách, ale doplňuje ji o praktická pravidla přeshraničního vymáhání. Evropská komise uvedla, že během let 2021–2024 bylo v členských státech zahájeno více než 4 500 vyšetřování a uloženy pokuty ve výši téměř 42 milionů EUR. Komisař pro zemědělství a potraviny Christophe Hansen považuje spravedlivější fungování potravinového řetězce za jednu ze svých priorit. Nové nařízení podle něj představuje krok, který umožní přenést vymáhání pravidel na vyšší úroveň, aniž by docházelo k nadměrné administrativní zátěži. Evropský parlament v průběhu vyjednávání prosazoval možnost, aby členské státy mohly uplatňovat i přísnější národní předpisy, avšak kompromis nakonec tuto otázku přesouvá do odůvodnění, nikoli do závazného textu. Některé obchodní řetězce i jejich asociace varují před možnou právní nejistotou, ale většina členských států dohodu podpořila. Francie a Španělsko jako jediné otevřeně požadovaly širší působnost přísnějších pravidel. Největší evropská zemědělská organizace Copa-Cogeca dohodu uvítala a označila ji za důležitý krok v ochraně dodavatelů vůči dominantním odběratelům. Evropský think tank Farm Europe vyzdvihl zejména zavedení mechanismu vzájemné pomoci, ochranu před odvetou a možnost koordinovaného zásahu v rozsáhlých případech. Obě organizace však očekávají, že bude následovat širší revize směrnice o nekalých obchodních praktikách, kterou Komise plánuje na rok 2026. V prosinci má být zveřejněna zpráva o dosavadní implementaci. Nařízení musí být ještě formálně potvrzeno Radou a Evropským parlamentem. Po zveřejnění v Úředním věstníku EU vstoupí v platnost dvacátým dnem a členské státy budou mít 18 měsíců na úpravu vnitrostátních postupů v oblasti vymáhání pravidel vůči nekalým obchodním praktikám.