Evropský parlament dne 23/10/2025 definitivně přijal první právní rámec Evropské unie zaměřený na zdraví půdy – směrnici o monitorování a odolnosti půd (Soil Monitoring and Resilience Law, SML). Směrnice zavádí povinnost pro členské státy sledovat a hodnotit stav půdy, přičemž nestanoví nové přímé povinnosti pro zemědělce ani vlastníky půdy. Konečné hlasování ve Štrasburku proběhlo po zamítnutí tří identických pozměňovacích návrhů, které usilovaly o odmítnutí celé směrnice. Návrh byl schválen 341 hlasy pro, 220 proti a 10 se zdrželo. Předcházelo mu souhlasné stanovisko Výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí, klima a bezpečnost potravin (COMENVI) z 20/10/2025, který text podpořil poměrem hlasů 57 pro, 26 proti. Rada ministrů životního prostředí přijala svou pozici již v září, a tímto hlasováním byl legislativní proces ukončen. Nová směrnice, vycházející z návrhu Evropské komise z 05/07/2023, stanoví cíl dosáhnout zdravých půd v celé EU do roku 2050 a vytvořit sjednocený rámec pro jejich monitorování. Členské státy budou sledovat fyzikální, chemické a biologické parametry půdního zdraví na základě společné metodiky EU a mohou využít již existující národní monitorovací systémy. Komise poskytne podporu prostřednictvím posíleného systému LUCAS (Land Use and Coverage Area Frame Survey) a formou finanční a technické asistence. Každý členský stát stanoví nezávazné cíle pro jednotlivé ukazatele zdraví půdy. Do deseti let od vstupu směrnice v platnost zveřejní seznam potenciálně kontaminovaných lokalit a přijmou opatření k odstranění nepřijatelných rizik pro lidské zdraví a životní prostředí. Komise do 18 měsíců vypracuje indikativní seznam sledovaných látek představujících riziko pro půdu, zdraví lidí nebo ekosystémy, který bude zahrnovat i PFAS a přípravky na ochranu rostlin. Zpravodajem návrhu byl Martin Hojsík (Renew, SK), který po hlasování uvedl, že cílem je zajistit, aby všechny členské státy znaly stav svých půd a mohly zemědělcům pomáhat při jejich ochraně a zlepšování. Směrnice vstoupí v platnost 20 dní po zveřejnění v Úředním věstníku EU. Členské státy budou mít tři roky na její provedení do národní právní úpravy.