Evropské instituce zahájily dne 14/10/2025 první trialog k návrhu Evropské komise o nových genomických technikách (NGT). Jednání proběhlo pod vedením dánského předsednictví Rady EU a podle dostupných informací přineslo dílčí posun v technických otázkách, avšak zásadní politické rozpory přetrvávají.
Evropská komise původně navrhla rozdělení rostlin získaných pomocí NGT do dvou kategorií. Rostliny označené jako NGT1 by byly považovány za ekvivalentní rostlinám vzniklým konvenčním šlechtěním, zatímco kategorie NGT2 by podléhala přísnějším pravidlům včetně hodnocení rizik a povolovacího řízení obdobného systému pro GMO. Návrh Komise vylučuje použití NGT v ekologickém zemědělství a předpokládá zjednodušený postup pro odrůdy kategorie NGT1. Neřešil problematiku patentování.
Rada EU, která schválila svůj mandát v březnu 2025, podpořila dvoukategoriální přístup a navrhla, aby rostliny kategorie NGT1 nebyly považovány za GMO a nemusely být označovány s výjimkou osiv. Členské státy by podle Rady mohly zakázat pěstování NGT2 na svém území, přijímat opatření pro koexistenci a zajistit ochranu ekologického hospodaření. Rada rovněž prosazuje zavedení veřejné databáze s informacemi o patentech a vznik odborné skupiny, která by vyhodnocovala dopady patentovatelnosti na inovace a přístup k osivům.
Evropský parlament přijal svou pozici již v únoru 2024. Podporuje vytvoření kategorií NGT1 a NGT2, avšak trvá na označování nejen osiv, ale i všech produktů a rostlin, pro které byly NGT1 použity. Parlament zároveň požaduje úplný zákaz patentů na genomicky upravené odrůdy, vytvoření veřejného seznamu všech odrůd NGT1 a posouzení možnosti využití těchto technik v ekologickém zemědělství po sedmi letech od vstupu nových pravidel v platnost.
Během prvního trialogu dne 14/10/2025 se podařilo dosáhnout předběžné shody na vymezení rostlin kategorie NGT1. Podle návrhu má být celkový počet genetických změn v genomu omezen na dvacet, přičemž u cílené mutageneze nesmí být provedeny více než tři zásahy do jednoho genu. U rostlin získaných metodou cisgeneze musí být vložená nebo vyměněná DNA původem z téhož šlechtitelského genofondu. Hlavní politická debata se nyní soustředí na otázku udržitelnosti. Rada podporuje nezávazný pozitivní seznam znaků udržitelnosti, který by umožnil zrychlené schvalování rostlin s těmito vlastnostmi. Evropský parlament naopak prosazuje, aby splnění kritérií udržitelnosti bylo povinnou podmínkou pro povolení pěstování, a to prostřednictvím pozitivního či negativního seznamu. O všech variantách nyní probíhají technická vyjednávání. Rada přitom odmítla rozšíření udržitelných kritérií na nařízení o rozmnožovacím materiálu rostlin (PRM). V oblasti patentů Parlament naznačil ochotu ke kompromisu a upřednostňuje nyní zajištění přístupu zemědělců a šlechtitelů k rostlinnému materiálu. Sledující mechanismy, včetně označování a dohledatelnosti, mají být podle informací řešeny až v závěrečné fázi vyjednávání. Další kolo trialogu je plánováno na polovinu listopadu, přičemž dosažení konečné dohody do konce roku zůstává podle zdrojů z Evropského parlamentu nejisté.
Více informací zde.