Rada ministrů zemědělství a rybolovu (AGRIFISH) jednala dne 22/09/2025 v Bruselu o návrzích Evropské komise k Víceletému finančnímu rámci a Společné zemědělské politice po roce 2027. Komisař pro zemědělství a potraviny Christophe Hansen ve svém úvodním vystoupení obhajoval nový rozpočtový rámec, založený na třech pilířích a na začlenění SZP do Národních a regionálních plánů partnerství. Zdůraznil, že vyjednávání o rozpočtu jsou dlouhodobým procesem a připomněl, že návrh zajišťuje minimálně 300 miliard EUR pro zemědělce až do roku 2034, z toho 293,7 miliardy EUR na přímé platby a 6,3 miliardy EUR na krizový bezpečnostní mechanismus. Podle něj tato konstrukce poskytuje stabilitu a předvídatelnost, přičemž členské státy mohou přidělit další prostředky z celkové obálky 453 miliard EUR podle svých priorit. Debata ministrů však ukázala výraznou nespokojenost. Litva označila rozdělení prostředků za katastrofu, Slovensko prohlásilo, že návrh nikdy nepodpoří, a Francie konstatovala nesoulad mezi rozpočtovými alokacemi a strategickým významem odvětví. Převládal názor, že prostředky na zemědělství jsou nedostatečné a že SZP musí zůstat samostatnou politikou se dvěma pilíři a vlastním rozpočtem. Řada států zdůraznila potřebu podpory rozvoje venkova a upozornila na problematické prvky, jako je financování školního programu. Někteří ministři naopak ocenili vyšší míru flexibility a důraz na generační obměnu. Dánský ministr Jacob Jensen připomněl, že předsednictví plánuje tři tematické debaty k SZP do konce roku: v říjnu o zelené architektuře, v listopadu o potravinové bezpečnosti a v prosinci o inovacích a konkurenceschopnosti.

Španělský ministr zemědělství Luis Planas varoval, že návrh VFR 2028–2034 ohrožuje jednotný trh a představuje renacionalizaci SZP, protože Komise sice vyčleňuje minimální částku pro zemědělství, ale zbytek prostředků začleňuje do nového fondu, do něhož mohou státy přispívat podle vlastního uvážení. Podle Planase tento přístup vytváří nerovné podmínky a zvyšuje nejistotu, neboť chybí jasná pravidla pro financování, například u programu LEADER. Komisař pro zemědělství a potraviny Christophe Hansen ujistil, že nástroje jako LEADER zůstanou zachovány.

V rámci bodů Různé se diskutovalo o pravidlech pro automatické propadnutí nevyčerpaných prostředků (tzv. decommitment rule). Lotyšsko spolu s dalšími třinácti státy navrhlo prodloužení lhůty z N+2 na N+3, s odůvodněním, že současná pravidla ohrožují realizaci projektů rozvoje venkova v kontextu ekonomické a geopolitické situace. Návrh podpořily Rumunsko, Estonsko, Slovinsko, Maďarsko, Slovensko, Malta, Lucembursko, Řecko, Polsko, Litva, Belgie, Bulharsko, Itálie a Kypr. Komisař Hansen ale připomněl, že pravidlo N+2 bylo schváleno Evropskou radou a zakotveno v právních předpisech, a změna by vyžadovala revizi rámcových nařízení. Významnou část jednání tvořila i debata o dohodě o obchodu s Ukrajinou. Slovensko, podpořené Maďarskem, Rumunskem, Polskem, Chorvatskem, Řeckem a Belgií, kritizovalo navržené zvýšení kvót na dovoz ukrajinských zemědělských produktů a požadovalo kompenzační fond pro evropské zemědělce. Podle Bratislavy by dohoda zvýhodnila ukrajinské producenty a ohrozila konkurenceschopnost evropských zemědělců. Proti těmto obavám se postavily pobaltské státy a Finsko, které zdůraznily nutnost podporovat Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi. Estonsko označilo kompromis s Kyjevem za minimální a varovalo před jeho oslabováním. Německo připomnělo, že dohoda obsahuje ochranné mechanismy. Komisař Hansen rovněž zdůraznil strategickou nutnost podpory Ukrajiny a připomněl, že dohoda obsahuje pojistky na ochranu evropského trhu. Předsedající dánský ministr Jensen dodal paralelu s obavami před rozšířením EU v roce 2004, které se podle něj nenaplnily. Jednání tak potvrdilo hluboké rozdíly mezi členskými státy ohledně rozpočtového rámce, pravidel čerpání i obchodní politiky, přičemž se ukazuje, že návrhy Komise budou v Radě vyžadovat rozsáhlé vyjednávání.

Více informací zde.