Neformální zasedání ministrů zemědělství a rybolovu (AGRIFISH), které se konalo ve dnech 08–09/09/2025 v Kodani, se zaměřilo na otázky potravinové bezpečnosti, inovací, mladých zemědělců a zelené transformace. Diskuse probíhaly na základě dvou otázek předsednictví: jak podpořit inovace a investice v zemědělsko-potravinářském sektoru a jaké změny jsou potřebné v právním rámci EU, aby zemědělci měli lepší přístup k nástrojům umožňujícím plnit cíle udržitelnosti. Dánský ministr Jacob Jensen zdůraznil nutnost vytvářet podmínky, které umožní současně zvyšovat zemědělskou produkci a plnit environmentální cíle. Poukázal na význam nových technologií a na potřebu rámce, jenž podpoří mladé zemědělce. Komisař pro zemědělství a potraviny Christophe Hansen představil návrhy Komise na posílení výzkumu, inovací a podpory přechodu k udržitelnějším modelům hospodaření. Připomněl také, že v návrhu víceletého finančního rámce na období 2028–2034 je vyčleněno 300 mld. EUR na přímé platby a další prostředky na výzkum a bioekonomiku v rámci nového Evropského fondu pro konkurenceschopnost.

Řada členských států zdůraznila význam stability, předvídatelnosti a zjednodušení pravidel pro zemědělce. Belgie upozornila na potřebu posílit strategickou autonomii a zvýšit investice do inovací, Rakousko varovalo před oslabením dvoupilířové struktury SZP a vyzvalo k většímu využívání pobídkového přístupu namísto restrikcí. Finsko podtrhlo význam potravinové bezpečnosti a investic do digitálních a technologických inovací, přičemž upozornilo na potenciál bioplynu a obnovitelných zdrojů energie. Lucembursko připomnělo dopis osmnácti států požadujících zjednodušení nařízení o odlesňování (EUDR). Polsko poukázalo na nutnost regulatorní stability a lepšího přístupu k biologickým přípravkům na ochranu rostlin, Lotyšsko odmítlo návrh na integraci SZP do širšího fondu a zdůraznilo potřebu chráněného rozpočtu. Španělsko potvrdilo nesouhlas s návrhem Komise a kritizovalo nedostatečné zohlednění krátkodobých výzev včetně geopolitiky, klimatických změn a ziskovosti sektoru.

Nevládní evropské zemědělské organizace vyzvaly ministry k zajištění silné Společné zemědělské politiky a k omezení administrativní zátěže. Copa-Cogeca varovala před tlaky spojenými s náklady, konkurencí ze třetích zemí a složitými pravidly, přičemž požadovala zachování odděleného rozpočtu SZP a skutečnou agendu zjednodušení. CEJA upozornila na absenci minimálního vyčlenění prostředků pro mladé zemědělce v návrzích Komise a požadovala jasné zdroje financování pro generační obměnu. Evropský environmentální úřad (EEB) varoval před rizikem deregulace a renacionalizace SZP a zdůraznil potřebu „chytré implementace“ pravidel.

Dánská zemědělská a potravinářská rada (DAFC) vyzvala k zachování samostatné rozpočtové linie pro SZP, ke zjednodušení pravidel a k omezení plánované degresivity a zastropování podpor. Podle jejích zástupců by evropské zemědělství mělo zůstat konkurenceschopné a současně přispívat k ochraně životního prostředí a klimatu, zastropování a degresivita by ale tyto cíle mohla ohrozit.