Hospodářská komora se v souvislosti se zavedením povinnosti ukládané zaměstnavatelům testovat zaměstnance i dalším osobám obrátila na Ministerstvo průmyslu a obchodu, aby upřesnilo, za jakých podmínek je test provedený samotestováním mimo pracoviště platný. Hospodářská komora upozorňuje, že výklad Ministerstva průmyslu a obchodu ve většině případů vylučuje, že by se zaměstnanci a také osoby samostatně výdělečné činné, které navštěvují pracoviště klienta, mohli samotestovat doma. Antigenní test musí být zpravidla proveden na pracovišti.

Přikládáme odpověď ministerstva.

V posledních letech je téma odpovědného veřejného zadávání v ČR na vzestupu, informuje o tom dnes vládou vzatý na vědomí materiál MŽP, mapující roky 2019-2020. Odpovědný, udržitelný či strategický přístup k veřejným nákupům se stává trendem. Začala jej prosazovat řada významných, ale i menších veřejných zadavatelů – ústřední orgány státní správy, státní podniky, kraje a města a další, stále však nebyly tyto principy uplatňovány plošně. Zásadní legislativní změnu pro odpovědné veřejné zadávání v ČR přineslo schválení novely zákona o zadávání veřejných zakázek. Od 1. 1. 2021 zavedla povinnost férového veřejného zadávání a inovací tam, kde je to možné. Novela fakticky stanovuje povinnost pro zadavatele zohledňovat sociální, environmentální a inovativní principy při nákupu zboží, služeb a stavebních prací.

Novela č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek byla schválena v rámci zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a o výrobcích s ukončenou životností. Úprava zákona stanovila, že „zadavatel je při postupu podle tohoto zákona, a to při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu tohoto zákona. Svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit.“ Odstranila tím jednu z největších bariér odpovědného nakupování, a to obavy zadavatelů z nedostatečné opory a následného zpochybnění odpovědných parametrů ze strany kontrolních orgánů.

„Spolu s naší novou odpadovou legislativou byla přijata i novela zákona o veřejných zakázkách, která preferuje tzv. environmentální zadávání veřejných zakázek. Znamená pro nás další stimul pro rozproudění recyklačního průmyslu - zvýšení poptávky po recyklátech a recyklovaných výrobcích z plastu. Kromě toho MŽP bude do budoucna v rámci Operačního programu Životní prostředí bonifikovat žadatele, kteří budou používat recyklované výrobky nebo výrobky s obsahem recyklátu. Finanční bonifikace obecně budou představovat významnou pobídku pro zadavatele postupovat dle předem daných pravidel. Vyšší míra podpory současně sníží tlak na cenu a současně pokryje případné vícenáklady spojené se změnou výrobních procesů,” doplňuje ministr Richard Brabec a dodává: „Uvědomme si, že za současné situaci socioekonomické krize, způsobené pandemií, nabývá strategický přístup k veřejným nákupům ještě významnějšího rozměru a je důležité, aby stát a samospráva svými nákupy pomáhaly v rekonvalescenci naší ekonomice, k jejímuž zpomalení došlo vlivem pandemie a aby tak pomohla řešit zvyšující se nezaměstnanost, např. znevýhodněných osob na trhu práce, situaci malých a středních firem, zajistila férové vztahy v dodavatelském řetězci, důstojné pracovní podmínky, zejména v méně kvalifikovaných profesích, a v neposlední řadě zbytečně nerezignovala na podporu ekologicky šetrných a cirkulárních řešení.”

Pro úspěch zavedení novely o zadávání veřejných zakázek do praxe je nyní pro všechny zadavatele stěžejní shoda na jednotném a jednoduše uchopitelném výkladu, resp. jednotný postup ze strany kontrolních orgánů a auditních orgánů dotačních programů, zejména u projektů financovaných ze zdrojů EU. Předcházet mu bude široká diskuse a spolupráce s partnery, jako je Svaz měst a obcí či Asociace krajů. A Ministerstvo práce a sociálních věcí společně s Ministerstvem životního prostředí jsou proto připraveny k maximální spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, coby garantem zákona o zadávání veřejných zakázek. Mimo to je nadále nutné realizovat osvětové aktivity mezi zadavateli, aby povinnost daná zákonem měla praktický dopad. MŽP proto připravilo rozšíření metodik pro „environmentální“ část odpovědného zadávání, resp. v letošním roce reviduje ty stávající, aby bylo jejich znění co nejaktuálnější. Současně připravuje sadu informativních materiálů, které by měly pomoc k lepšímu pochopení vlivu (ne)odpovědným zadáváním na životní prostředí. I nadále pak bude spolupracovat s MPSV na přípravě osvětových aktivit ve formě seminářů, školení či workshopů.

• MŽP metodické dokumenty k zadávání veřejných zakázek.
• MŽP inspiruje firmy i veřejnou správu k odpovědným nákupům: tisková zpráva a závazky k odpovědnému nakupování

Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 818 nebo 267 122 534
e-mail:Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Zdroj: MŽP ČR

Link: https://www.mzp.cz/cz/news_20210412_MZP-prosazuje-ferove-zakazky

Zemědělští diplomaté Vám přiblíží aktuální přehled trhu s mléčnými výrobky v daných teritoriích.Zemědělští diplomaté Vám přiblíží aktuální přehled trhu s mléčnými výrobky v daných teritoriích.Zajímá Vás, jaký je trend chování spotřebitelů na trhu s mléčnými výrobky? Jak je tento trh rozvinutý? Jací největší dovozci a prodejci působí v daném teritoriu? O který konkrétní typ zboží je zájem? Za jakých podmínek lze v dané zemi obchodovat?

Kdy: 29.4.2021

Více zde.

Zdroj: MZe ČR

EFSA zveřejnil souhrnnou zprávu EU o reziduích pesticidů v potravinách.

Nejnovější zpráva týkající se reziduí pesticidů v potravinách v rámci Evropské unie je nyní k dispozici. Poskytuje informace ohledně hladin reziduí pesticidů v potravinách, které jsou běžně konzumovány v Evropské unii.

V roce 2019 bylo analyzováno celkem 96 302 vzorků, z nichž 96,1 % splňovalo zákonem povolené limity. U podmnožiny 12 579 vzorků analyzovaných v rámci kontrolního programu koordinovaného Evropskou unií (EU-coordinated control programme - EUCP) bylo 98 % v zákonných mezích.

EUCP analyzoval náhodně odebrané vzorky z 12 skupin potravinářských produktů - jablka, hlávkové zelí, hlávkový salát, broskve, špenát, jahody, rajčata, zrno ovsa, zrno ječmene, víno (červené a bílé), kravské mléko a vepřový tuk. Z těchto kontrolních odběrů bylo zjištěno, že:

• 6 674 vzorků neboli 53 % neobsahovalo kvantifikovatelné hladiny reziduí pesticidů,

• 5 664 vzorků neboli 45 % obsahovalo jeden nebo více reziduí pesticidů v koncentracích pod nebo rovných povoleným limitům,

• 241 vzorků neboli 2 % obsahovala zbytky přesahující zákonné maximum, 1 % vedlo k následným právním krokům.

Program EUCP se zabývá podobnými typy potravinářských produktů, z čehož vyplývá, že je možné identifikovat vzestupný nebo sestupný trend u konkrétního zboží. V porovnání s rokem 2016, míra překročení poklesla u broskví (z 1,9 % na 1,5 %), u hlávkového salátu (z 2,4 % na 1,8 %), u jablek (z 2,7 % na 2,1 %) a u rajčat (z 2,6 % na 1,7 %).

Míra překročení naopak vzrostla u jahod (z 1,8 % na 3,3 %), u hlávkového zelí (z 1,1 % na 1,9 %), u vinných hroznů (z 0,4 % na 0,9 %) a u vepřového tuku (z 0,1 % na 0,3 %). U kravského mléka, stejně jako v roce 2016, nebyla zjištěna žádná překročení.

Výsledky koordinovaného programu jsou k dispozici na oficiálních webových stránkách Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ve formě tabulek a grafů, díky nimž jsou údaje přístupnější a srozumitelnější i pro neodborníky.

Kromě údajů shromážděných v rámci koordinovaného programu, zpráva obsahuje také údaje shromážděné v rámci národních kontrolních činností prováděných jednotlivými členskými státy Evropské unie, včetně Norska a Islandu. Národní kontrolní programy vycházejí z rizik a zaměřují se na produkty, které mohou obsahovat rezidua pesticidů, nebo u nichž byla v předchozích letech zjištěna porušení právních předpisů. Tyto programy poskytují důležité informace manažerům rizik, ale na rozdíl od údajů z EUCP, neposkytují statisticky reprezentativní obraz o limitech reziduí pesticidů.

Jako součást analýzy, provedl EFSA hodnocení dietního rizika. Z výsledků vyplývá, že je nepravděpodobné, že by potravinářské produkty analyzované v roce 2019 představovaly problém pro zdraví spotřebitelů. Navrhuje se však řada doporučení, jak zvýšit účinnost evropských kontrolních systémů, a tím pokračovat v zajišťování vysoké úrovně ochrany spotřebitele.

Zpráva Evropské unie o reziduích pesticidů v potravinách, 2019:

• The 2019 European Union report on pesticide residues in food

Zdroj: bezpecnostpotravin.cz

Link:Internetový portál bezpečnosti potravin - Pesticidy v potravinách: nejnovější informace zveřejněny (bezpecnostpotravin.cz)

Závodní lékaři, externí poskytovatelé zdravotnických služeb i veřejná očkovací centra. Celkem tři možnosti pro vakcinaci zaměstnanců proti covidu-19 v tuzemských firmách zahrnuje nová Metodika zajištění a organizace očkování proti covidu-19, kterou se Sdružením praktických lékařů a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou vypracovala Hospodářská komora ČR.

Metodika očkování proti onemocnění covid-19 se týká zaměstnavatelů na území České republiky, kteří jsou podnikatelem nebo státním, resp. národním podnikem a zaměstnávají alespoň 50 osob. „Firmy dostávají jasný postup a pokyny, jak při aplikaci vakcín postupovat i to, jaké podmínky pro očkování musí splnit. Komora je od počátku očkování v tuzemsku zastáncem vakcinace přímo ve firmách, které by v příštích měsících měly výrazně přispět k masivnímu proočkování populace,“ vysvětluje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý s tím, že i samotní podnikatelé mají o očkování zájem.

Očkování proti covidu-19 jako nejlepší prevenci dalších lockdownů a jako alternativu k vládním nařízením omezujícím hospodářský a sociální život označilo v letošním šetření Hospodářské komory 60 % podniků. Dalších více než 12 % firem pak považuje za klíčové, že očkování může pomoci ochránit ohroženější část populace před nákazou.

„I přes velmi rozsáhlou síť až čtyř tisíc praktických lékařů, kteří jsou přepraveni svým pacientům vakcíny aplikovat, je pomoc podnikatelů při proočkování obyvatelstva nezastupitelná. Pokud budou covidové vakcíny dostupné, mohly by firmy proočkovat řádově až miliony lidí,“ uvedl předseda Sdružení prektických lékařů Petr Šonka.

Dle vakcinační metodiky musí očkování provést poskytovatel zdravotních služeb, tj. osoba, která je držitelem oprávnění k poskytování zdravotních služeb od příslušného krajského úřadu.

„Vyjasnění podmínek správné praxe provádění očkování je důležité pro zajištění souladu se strategií očkování a Organiazčními opatřeními tak, aby provedené očkování proti onemocnění covid-19 bylo poskytovateli zdravotních služeb následně možné vykázat k úhradě z veřejného zdravotního pojištění, a to podle jednotlivých typů aplikované vakcíny,“ uvedl náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny pro zdravotní péči David Šmehlík.

Metodika očkování ve firmách je dostupná ZDE.

Praha 13. dubna (ČTK) - Povinný podíl českých potravin na pultech obchodů nakonec platit nebude. Sněmovna ho dnes na návrh Senátu vyřadila z novely zákona o potravinách. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) senátní návrh podpořil. Do novely se kvóty na potraviny dostaly ve Sněmovně na základě pozměňovacího návrhu poslanců SPD. Měly se už od příštího roku vztahovat na obchody s plochou nad 400 metrů čtverečních a na zákonem stanovené potraviny. Novinku už dříve podpořily například Agrární komora ČR nebo Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků. Naproti tomu Evropská komise kvůli kvótám pohrozila Česku žalobou. Zastánci kvót hovoří o zvýšení potravinové soběstačnosti. Odpůrci argumentují třeba hrozbou zdražení.

Pro senátní verzi zákona, která vyřazovala kvóty, hlasovalo 146 ze 188 přítomných poslanců. Hlasovali pro ni poslanci ze všech klubů s výjimkou SPD.

Při předchozím schvalování potravinové novely ve Sněmovně letos 20. ledna podpořili sporný návrh Radima Fialy (SPD) poslanci z klubů ANO, ČSSD, SPD, KSČM i nezařazení poslanci Trikolóry. Předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek dnes řekl, že on zůstane konzistentní a senátní verzi nepodpoří. Dodal však, že většina poslanců ANO ji ale podpoří, aby platilo aspoň něco, tedy hlavně ochrana proti dvojí kvalitě potravin, kterou novela zavádí.

Sněmovna poté na návrh poslance ANO Milana Brázdila doporučila občanům, aby kupovali potraviny a výrobky vyrobené v Česku.

Toman řekl, že obecně vyšší zastoupení tuzemských potravin podporuje, souhlasí ale s tím, že navržené provedení nebylo dobré. Ocenil, že v novele prošel pozměňovací návrh, který umožňuje zadavatelům veřejných zakázek, například školám, nemocnicím nebo úřadům, upřednostnit v zadávacím řízení tuzemské potraviny.

Zákon dnes opět vyvolal rozsáhlou debatu zastánců a odpůrců. Poslankyně SPD Monika Jarošová obvinila Tomana, že ztratil odvahu jít proti všem zájmům, které škodí českým občanům. Odmítla obavy odpůrců ze zdražení potravin a zúžení výběru, což vysvětlila tím, že návrh by se týkal jen malého procenta potravin. Ceny se podle ní změní. "Ne zvýší, jak klamavě tvrdí zástupci řetězců a prolhaná probruselská média, ale naopak u některých komodit sníží. Za nynější vysoké ceny totiž může výlučně agresivní obchodní politika řetězců," tvrdí Jarošová.

Naproti tomu někdejší ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) kritizoval návrh jako neproveditelný a dotyčný paragraf jako hloupý. Navrhované řešení s povinným podílem označil jako z 50. let minulého století. "Diskuse, kterou jsme kolem tohoto zákona vedli, určitě věcná nebyla," řekla Margita Balaštíková (ANO). Ti, kterým měl zákon pomoci, podle ní neměli šanci vystoupit, zatímco ti, kterým se nehodil, si zaplatili drahé kampaně. V této souvislosti kritizovala Svaz obchodu a cestovního ruchu, který proti kvótám spustil kampaň.

Sněmovna současně s tím na návrh Senátu rozhodla, že hygienické stanice budou i nadále kontrolovat restaurace a další otevřené stravovací provozy. Původně schválila převod této kompetence na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci.

Sněmovna ve schválené novele, kterou nyní dostane k podpisu prezident, stvrdila také pokuty za prodej potravin takzvaně dvojí kvality. Půjde o výrobky zaměnitelné za jiné výrobky v ostatních zemích EU, ale s podstatně odlišným složením. "Čeští spotřebitelé nebudou spotřebiteli druhé kategorie," komentoval to ministr Toman. Původní vládní návrh poslanci už dříve zmírnili tak, že bude muset jít o podstatně odlišné složení nebo vlastnosti. Výjimky budou muset být odůvodněny a spotřebitel o nich bude muset být informován.

Novela také zmírňuje přísnost definice české potraviny. "Dosavadní znění nezohledňovalo fakt, že některé složky nelze z objektivních důvodů na území České republiky získat. Přesto výroba z těchto složek je v rámci ČR tradiční a rozšířená. Týká se to zejména čokoládových bonbonů a čokolády, čaje, kávy, kávoviny nebo rýžových extrudovaných a pufovaných výrobků," uvedla vláda v důvodové zprávě. Zaměstnanci SZPI budou moci podle novely zastírat při kontrolních nákupech svou totožnost. Teď to při běžném kontrolním nákupu dělají podle zákona o kontrole. Podle ministerstva je nezbytné změnu zajistit, aby měli inspektoři chráněné osobní údaje a aby kontroly nebyly mařeny. Provozovatel potravinářského závodu bude muset vyřadit z prodeje takové potraviny, jejichž obal nechrání potravinu před poškozením. Může jít třeba o natrženou fólii u potraviny na tácku nebo o nakrájený bloček sýra, který není zcela zabalen do fólie.

nlm snm

Češi chtějí kvalitní potraviny. Češi chtějí kvalitní potraviny.Za poslední desetiletí se poptávka po kvalitních potravinách mnohonásobně zvýšila.Na základě aktuálních výzkumů preferuje kvalitní české potraviny přes 90 procent spotřebitelů. Změna nákupní hochování je více než zřejmá. Kvalita potravin se tak stává nejdůležitějším kritériem při výběru produktů. Pro lepší orientaci spotřebitelů při porovnání konkurenčních potravin jsou zde České cechovní normy(ČCN).

Více zde.

Zdroj: Právo, Sobota 10. dubna 2021

Skupina francouzských potravinářských podniků začala v počátkem letošního roku používat nový systém označování potravinářských výrobků hodnotící dopad výroby potravin na životní prostředí. Označení EcoScore, podobně jako francouzské nutriční označení NutriScore, hodnotí každý produkt barevně kódovanou známkou. EcoScore hodnotí recyklovatelnost obalů, etiket, země původu a sezónnost výrobku hodnocením na škále od A (zelené) – nízký dopad, po E (červené) – vysoký dopad. Hodnocen je životní cyklus potravinářských výrobků včetně emisí CO2 z výroby a dopravy, znečištění ovzduší, vody, půdy a ztráta biodiverzity. Po třech měsících od zavedení označení, doposud používaného v poměrně malém měřítku, o jeho využívání začínají uvažovat i evropské maloobchodní společnosti, podporu značení vyjádřil v uplynulém týdnu Lidl i Colruyt, obě společnosti nyní zavádí systém na zkoušku. Podle zástupců Lidl by podobné značení potravin mohlo být do pěti let normou. 

Zdroj: Foodnavigator.com

Link: Eco-Score’s European expansion: Lidl and Colruyt adopt environmental footprint labelling (foodnavigator.com)

Každoročně můžete v Národním zemědělském muzeu navštívit jednu z nejoblíbenějších akcí Bylinkový den. V souvislosti s aktuálními omezeními je Národní zemědělské muzeum stále uzavřeno a na Bylinkový den v muzeu v původním formátu si budeme muset ještě rok počkat. My vás ale o bylinky připravit nechceme. BYLINKOVÝ TRH BUDE! 17. dubna 2021 si můžete přijít nakoupit čertsvé i sušené bylinky, sazenice, semena a další bylinné produkty na muzejní dvorek NZM v Praze. Navíc pro všechny milovníky bylinek jsme připravili i BYLINKOVÝ TÝDEN ONLINE. Dílničky a společnou zábavu letoš ještě vynecháme. Ale alespoň touto cestou vám nabízíme zajímavý obsah o bylinách a bylinkách.

Načerpejme sílu a zdraví z čerstvých bylinek do celého roku.

• Pěstování bez zahrady - ZAJÍMAVOSTI

• Lesní byliny zámeckého parku - ZAJÍMAVOSTI

• Bylinky známé i neznámé - HERBÁŘ

• Jarní aspekt na Kačině - ZAJÍMAVOSTI

• Bylinkové přednášky - VIDEA

• Mattioliho herbář - ZAJÍMAVOSTI

• Malí zahradníci v akci - ZAJÍMAVOSTI A KVÍZ

Zdroj: NZM

Link: Bylinkový týden v muzeu – online - Národní zemědělské muzeum, s. p. o. (nzm.cz)

Vzhledem k narůstajícímu trendu nabízení potravin prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku, zejména pak přes internet, zpracovalo Ministerstvo zemědělství ve spolupráci se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí a Státní veterinární správou dokument týkající se základních legislativních požadavků pro poskytování informací při tomto způsobu nabízení potravin.

Potravinářská komora České republiky a Česká technologická platforma pro potraviny vyhlašují v roce 2021 již osmý ročník soutěže „Cena Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek“.

Cílem této soutěže je podpora českých potravin a jejich výrobců a především vyzvednutí českých inovativních potravinářských výrobků. Prostřednictvím této soutěže bychom zároveň rádi inspirovali ostatní potravinářské společnosti k inovativnímu přístupu k práci.Potravinářská komora České republiky a Česká technologická platforma pro potraviny vyhlašují v roce 2021 již osmý ročník soutěže „Cena Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek“.

Cílem této soutěže je podpora českých potravin a jejich výrobců a především vyzvednutí českých inovativních potravinářských výrobků. Prostřednictvím této soutěže bychom zároveň rádi inspirovali ostatní potravinářské společnosti k inovativnímu přístupu k práci.

Inovace jsou rozděleny do následujících kategorií:

a) Bezpečnost a kvalita potravin

b) Reformulace roku

c) Potraviny pro zvláštní výživu

Přihlášení výrobků do soutěže bude probíhat od 31. 3. do 30. 6. 2021. Podrobné informace o soutěži najdou zájemci na stránkách Potravinářské komory České republiky. Pravidla soutěže, vodítka pro zařazení do jednotlivých kategorií zůstávají stejná jako v roce 2020.

Přihláška 2021

Přihláška 2021 (word)

 Vyhlášení 8. ročníku soutěže

Co spojuje všechny lidi na celém světě? Jednoznačně láska k jídlu. Jenže my už se nespokojíme jen tak s něčím. Proto si občas rádi pochutnáme také na místních specialitách. V čem jsou tradiční receptury od lokálních výrobců výjimečné? A tušíte vůbec, o které naše výrobky či suroviny mají největší zájem v cizině?

Evropští spotřebitelé během pandemie koronaviru posílili zájem o nákup potravin online. Maloobchod proto čekají podle zástupců evropského svazu obchodu EuroCommerce velké investice do digitální infrastruktury, pokud si obchodníci chtějí udržet nebo posílit svůj podíl na trhu. EuroCommerce nicméně uvádí, že přestože preference nakupování potravin online posiluje, pro supermarkety zatím stále není profitabilní, a to zejména kvůli vysokým nákladům na realizaci každého nákupu online ze strany supermarketů. EuroCommerce proto předpokládá zakládání nových aliancí v maloobchodu s cílem uspokojit poptávku ze strany spotřebitelů a současně limitovat náklady vyžadované ze strany maloobchodu.

Více informací zde.

Sněmovna se vrátí ke kvótám na české potraviny v řetězcích.

Průmyslové, ale i potravinářské organizace napsaly v tomto týdnu poslancům, aby schválili senátní verzi novely zákona o potravinách. Ze sněmovního návrhu mimo jiné vypouští povinnost, aby maloobchodní řetězce prodávaly od příštího roku minimálně 55 procent českých potravin. Novelu vrácenou Senátem projedná v úterý Sněmovna, verzi dolní parlamentní komory podporuje kvůli stanovisku sjezdu například Agrární komora ČR.

Senát v polovině března odmítl povinný podíl tuzemských potravin v českých obchodech. Novelu vrátil Sněmovně s návrhem na vypuštění tohoto sporného návrhu, který do zákona navrhli poslanci za SPD. Kvóty na potraviny by se měly vztahovat na obchody s plochou nad 400 metrů čtverečních a na zákonem stanovené potraviny. Očekává se, že Sněmovna návrh znovu nepodpoří. Přesto se snaží mnohé organizace poslance přesvědčit, aby skutečně sněmovní návrh nepodpořili.

Proti kvótám na potraviny se postavila například i prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. "Kvóty jsou v rozporu s principy jednotného vnitřního evropského trhu," píše se v dopisu, který kromě ní podepsal i prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák nebo prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. Případné schválení kvóty by podle nich přineslo ČR pouze ostudu.

Proti se naopak staví Agrární komora ČR, kterou sjezd zavázal k podpoře. "Pozměňovací návrh o povinném podílu českých potravin na pultech velkých obchodů jasně pojmenoval dlouhodobý problém, který je potřeba řešit. Tím je nízké zastoupení domácí produkce v regálech. S tím přímo souvisí nízká soběstačnost ČR u některých potravin, jako je ovoce a zelenina, a nutnost nastavení férovějších podmínek pro odbyt produkce českých zemědělských prvovýrobců," sdělil ČTK prezident komory Jan Doležal. Objektivní důvody pro podobný zákon tak podle něj existují.

Aktivitu podpořil i bývalý ministr zemědělství Jiří Milek. "Minimální podíl tuzemských potravin ve velkých obchodech by podpořil české zemědělství a potravinářství a také by přispěl ke zlepšení životního prostředí. Dnes dosahujeme přibližně 50procentního podílu českých potravin a před vstupem do EU jsme v těchto potravinách byli plně soběstační. České zemědělství má skvělý potenciál, například vyvážíme miliony tun obilí jako surovinu," uvedl Milek, který je místopředsedou Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků.

Kvóta, kterou při jednání původně podpořili poslanci, se nemá týkat maloobchodních prodejen do 400 metrů čtverečních a specializovaných prodejen. Přesnou definici specializované prodejny by mělo určit ministerstvo zemědělství. Kvóty se mají týkat potravin, které se dají v ČR vyprodukovat. V mnoha případech v nich ale ČR není soběstačná, jde například o květák, brokolici, jahody nebo vepřové maso. Zákon původně zakazuje dvojí kvalitu potravin.

Zdroj: ČTK

Společný dopis svazů a asociací k tzv. potravinovým kvótám

Potravinářský průmysl je největší zpracovatelský sektor v Evropské unii. V posledních letech pro něj rostou společné výzvy, jako je klimatická změna, vyčerpávání zdrojů, podvýživa apod. Food Drink Europe, organizace, která zastupuje evropský potravinářský a nápojářský průmysl, vydala v roce 2019 souhrnnou zprávu, která představuje strategii Cesty potravinářského a nápojářského průmyslu k udržitelnému potravinovému systému (The path of the food and drink industry towards Sustainable Food Systems).

Zpráva se zabývá společnými cíli udržitelného rozvoje. Patří sem cíl zachovat si tvořit udržitelný růst, zároveň naplňovat potřeby a požadavky obyvatel a spotřebitelů, tj. poskytovat zdravější a udržitelnější potraviny a poskytovat v této souvislosti informace o výživové hodnotě a udržitelnosti. A v neposlední řadě je třeba se a zodpovědně starat o naši planetu. Pod tím si můžeme představit podporu udržitelného zemědělství, jak lokální tak celosvětovou (souvislost s odlesňováním, udržením biodiverzity apod.), adaptaci a snížení klimatických změn a posun k zodpovědnějšímu a výkonnějšímu využití zdrojů a cirkulární ekonomice.

To vše samozřejmě vyžaduje spolupráci mnoha sektorů napříč celým dodavatelským řetězcem na národní i mezinárodní úrovni. Bezpochyby je zde třeba holistického a koordinovaného přístupu. Udržitelnost se stává v poslední době strategickou prioritou, která ke své realizaci potřebuje vhodné podmínky, finanční podporu, politiky a regulační rámce ke zdolání potenciálních překážek a úspěšnému naplnění.

Podrobnější informace v celé zprávě naleznete zde.

Zpracováno: ČTPP, Výbor pro udržitelnou a etickou produkci

Zdroj: FoodDrinkEurope

Řím 8. dubna (ČTK) - Světové ceny potravin se v březnu desátý měsíc za sebou zvyšovaly a jejich index se vyšplhal na nejvyšší úroveň od června 2014. Za růstem cen stálo zdražení rostlinných olejů, masa a mléčných výrobků. Uvedla to dnes Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).

Souhrnný index, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, se zvýšil na 118,5 bodu z únorové hodnoty 116,1 bodu.

Dílčí index cen rostlinných olejů meziměsíčně vzrostl o osm procent a dostal se nejvýše od června 2011. Za jeho růstem stály vyšší ceny palmového, sójového, řepkového a slunečnicového oleje. Index cen mléčných výrobků se zvýšil o 3,9 procenta a index cen masa o 2,3 procenta.

Index cen obilovin naopak o 1,7 procenta klesl, celosvětová sklizeň obilovin podle FAO zůstává na cestě k celoročnímu rekordu. Index cen cukru se snížil dokonce o čtyři procenta, a to kvůli vyhlídkám na rozsáhlý vývoz cukru z Indie.

FAO dnes zvýšila odhad sklizně obilovin za pěstitelskou sezonu 2020 na 2,765 miliardy tun, což je o čtyři miliony tun více, než čekala minulý měsíc. Proti předchozímu roku by tak sklizeň měla být vyšší o dvě procenta. S růstem počítá FAO také v příští sezoně, uvedla agentura Reuters.

pmh spr

Praha 8. dubna (ČTK) - Potravinové banky loni shromáždily 7007 tun potravin, což bylo proti předloňským 4700 tunám zhruba o polovinu více. Loni tak pomohly více než 160.000 lidí, oznámila dnes Česká federace potravinových bank v tiskové zprávě. Kvůli koronavirové pandemii ale přibylo potřebných.

"Objem potravin, které se nám loni povedlo shromáždit, je enormní, a přesto nebyl dostatečný. V podzimním období jsme se kvůli stoupající poptávce dostali do situace, kdy byli naše sklady téměř prázdné," uvedla ředitelka federace Veronika Láchová. Potřeba potravinové pomoci podle ní loni stoupla meziročně o 60 procent a stále roste. Banky dodávají potraviny do více než tisícovky organizací, které je následně předávají lidem v nouzi.

Hodnota potravin, které banky loni shromáždila, činila 300 milionů Kč. Vláda loni na podzim uvolnila z rozpočtové rezervy navíc 20 milionů korun pro potravinové banky. Podle ministerstva zemědělství peníze pokryly náklady, které bankám kvůli větší poptávce po potravinách z těchto institucí vznikly. Celkem tak tyto organizace loni dostaly od státu 95 milionů korun, což bylo zhruba o 21 milionů méně než předloni. Letos by měly podle schváleného rozpočtu získat 83 milionů Kč.

Od roku 2018 začala platit novela zákona, podle které musí obchody s výměrou nad 400 metrů čtverečních nabídnout bankám nezávadné jídlo, které hodlají vyřadit z prodeje. Řetězce uvádí, že dary i nad rámec zákona stále rostou. Například mluvčí řetězce Albert Jiří Mareček dnes ČTK sdělil, že řetězec loni daroval více než 800 tun potravin, navíc věnoval bankám dodávku a letos plánuje dát další dva automobily. Řetězec pak letos chce zdvojnásobit množství darovaných potravin.

Řetězec Globus zase věnoval za čtyři roky přes 500 tun potravin. "Potraviny ještě před vypršením data spotřeby neprodáváme ve slevě, ale včas je poskytujeme přes potravinové banky sociálně potřebným lidem. V posledních letech jsme rozšířili okruh potravin vhodných k darování, aby měli příjemci pestřejší jídelníček," dodala za řetězec Lutfia Volfová.

První potravinová banka na světě byla založená v roce 1967 ve Phoenixu v Arizoně, v Evropě první vznikla v roce 1984 v Paříži. V roce 1986 byla založená Evropská federace potravinových bank a v roce 1994 Česká federace potravinových bank. V ČR je 15 takových bank a logistické centrum v Modleticích u Prahy.

drh mha

Od začátku letošního roku je v platnosti nový zákon o obalech, ve kterém jsou transponovány cíle a požadavky Směrnice O obalech a obalových odpadech, známé jako CEP. Česká republika a tedy i český systém EPR (systém rozšířené odpovědnosti výrobců) EKO‑KOM musí zajistit splnění vyšších recyklačních cílů pro obaly. Že jejich splnění nebude úplně jednoduché, umocňuje fakt, že účinnost dotřídění využitelných odpadů na třídicích linkách v ČR dlouhodobě klesá. Týká se to zejména plastových komunálních odpadů, které jsou svou heterogenitou na dotřídění a následné uplatnění druhotné suroviny, nejsložitější. Naopak u ostatních komodit, jako je sklo, kovy a papír se dlouhodobě pohybuje míra dotřídění pro materiálovou recyklaci nad 96 %. Tyto tříděné odpady představují více než tři čtvrtiny celkového množství tříděných odpadů ze systému obcí.

Postupný pokles účinnosti dotřídění plastů pro materiálovou recyklaci je důsledkem souběhu několika faktorů. Problém začal být zřetelný nejdříve v důsledku omezení dovozu vytříděných plastových odpadů do Číny před dvěma lety, kdy zásadním způsobem poklesla poptávka po vytříděných plastech v celé EU a ČR je, vzhledem k množství odpadů, které produkujeme, závislá na pohybech větších odpadových trhů. Dalším aspektem je, že se doposud dostatečně nenastartovala poptávka po plastové druhotné surovině na domácím trhu, nízkým cenám primárních materiálů a negativní vývoj situace ještě umocnily dopady probíhající pandemie a omezení průmyslu.

Graf: Účinnost procesu dotřídění plastových komunálních odpadů

Provozovatelé dotřiďovacích linek se chovají tržně a dotřiďují materiál, pro který jsou schopni nalézt odbyt. V důsledku pandemie také omezení poptávky po druhotné surovině ze strany průmyslu přispělo k preferenci výroby certifikovaných alternativních paliv oproti úpravě na materiálově využitelnou druhotnou surovinu. Od roku 2016 rostlo využití vytříděných plastů do výroby certifikovaných paliv v návaznosti na poptávku po nich. Protože šlo o efektivní způsob využití, který byl plně podporován EU, projevil se tento trend nejen u nás, ale v celé EU. Celkové dotříděné množství pro produkci výrobků, buď materiálově, nebo pro výrobu TAP, se v ČR dlouhodobě pohybuje nad 60 %. Materiálové využití však v době pandemie, kleslo z necelé poloviny, kde se pohybovalo ještě před čtyřmi roky, pod kritických 30 %. Naprostá většina materiálově využitého plastu jsou obaly, proto v jejich případě není pokles procenta recyklace tak drastický. Přesto však míra materiálového využití plastových obalů klesla pod jinak běžných 50 % a přiblížila se kritické hranici 40 %, která je naprosto nedostačující pro splnění požadavků EU. Zároveň existují relativně velké rozdíly mezi jednotlivými úpravci dotřiďujícími plastové komunální odpady, jak v technickém vybavení, tak zejména v míře účinnosti procesu dotřídění. Celkem v systému v roce 2020 bylo 117 třídících linek, které dotřiďovaly komunální plastové odpady. Míra dotřídění pro materiálovou recyklaci dosahovala u zhruba 60 % třídicích linek rozpětí účinnosti mezi 20 – 50 %. Na míře účinnosti dotřídění plastových obalů v minulém roce je také znatelný propad v důsledku dopadů opatření proti šíření onemocnění COVID.

Z výše uvedeného grafu je patrné, že až do konce roku 2020 se příklon k výrobě alternativních paliv oproti materiálové recyklaci neprojevil ve statistice celkové recyklace. Od letošního roku, byla v souladu s požadavky Směrnice o odpadech, upravena pravidla vykazování i v ČR a výroba TAP již nebude formou využití odpadů, které je považováno za recyklaci.

Je tedy zřejmé, že zásadní podmínkou pro zvýšení účinnosti dotřiďování plastových odpadů, které je nutným předpokladem pro úspěšné plnění cílů CEP, je podpora poptávky po plastovém recyklátu pro uplatnění ve výrobě nových výrobků.

Pro zajištění splnění recyklačních procent bylo již v minulosti nutné finančně podpořit úpravu a i zpracování některých druhů odpadů, u nichž jsou možnosti zpracování omezené vzhledem k nízké poptávce po této druhotné surovině nebo kvůli obtížnosti jejich zpracování. AOS EKO‑KOM již od ledna tohoto roku přistoupila ke zvýšení plateb za úpravu obalových odpadů tak, aby jednak reflektovaly měnící se náklady, ale také motivovaly ke zvýšení účinnosti třídění. Spolu s finanční podporou zpracovatelů problematicky uplatnitelných plastových odpadů je cílem těchto finančních opatření podpora motivace třídících linek ke zvýšení účinnosti dotřídění odpadu pro materiálovou recyklaci, tedy ke zvýšení celkového množství odpadu předaného k recyklaci a omezení výmětů. Je na rozhodnutí každého z provozovatelů, jaká opatření je ke zvýšení účinnosti dotřídění schopen realizovat, AOS EKO‑KOM je připravena prostřednictvím finanční motivace stimulovat dotřiďovací zařízení, aby to bylo ekonomicky realizovatelné.

Co je však pozitivním trendem, že vytříděná množství komunálních odpadů v obcích dlouhodobě každoročně narůstají v rozmezí 7 - 10 %, díky velké hustotě a rozmístění nádob na tříděný sběr plastových odpadů. Dostatečné množství vytříděných odpadů je základní podmínkou pro to abychom jako stát plnili evropské požadavky na míru recyklace odpadů včetně těch obalových.

Zdroj: EKOKOM

Link: https://www.ekokom.cz/news/854/212/ucinnost-dotrideni-plastovych-odpadu-na-tridicich-linkach-k-dobe-COVIDU-klesla-EKO-KOM-pracuje-na-otoceni-trendu

V celém Japonsku existuje jen asi tucet lihovarů, které vyrábějí whisky. Japonské destilérky ale nebyly schopny v posledních dvou dekádách udržet krok s rostoucí poptávkou po tomto oblíbeném nápoji. Mnoho palíren proto míchá svůj produkt s whisky zakoupenou v zámoří, aby tak zvýšily množství svých zásob.

Potvrzeno! Český modrý mák je unikátní! Získal totiž prestižní modro-žluté Chráněné zeměpisné označení (CHZO), které zaručuje, že název Český modrý mák nebude možné v rámci celé EU použít, pokud nepůjde opravdu o mák vypěstovaný u nás.

Ministerstvo zemědělství v návaznosti na pokračování negativních dopadů v důsledku přijatých opatření proti koronaviru připravilo 2. výzvu Dotačního programu, který by měl přispět ke stabilizaci sektoru produkce potravin a zemědělských produktů, a zejména eliminovat riziko ukončení činnosti potravinářských a zemědělských podniků, které se podílejí na zajištění základních potřeb zajištění potravin pro obyvatele České republiky.

Dotační program navazuje na předchozí program a  je určen :

a)    pro výrobce potravin podle zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, jejichž činností je výroba a uvádění na trh potravin určených pro provozovatele stravovací služby.

a

b) pro zemědělského podnikatele provozujícího zemědělskou výrobu podle ustanovení § 2e odst. 3 písm. a), b) a e) zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, jehož činností je uvádění na trh vlastní produkce zemědělské výroby určené pro výrobu potravin určených pro provozovatele potravinářského podniku, který provozuje stravovací službu  a/nebo potravin určených pro provozovatele potravinářského podniku, který provozuje stravovací službu.

Nárok na dotaci vzniká, pokud celkové příjmy klesly mezi 1. prosincem 2020 a 28. únorem 2021 nejméně o 25 % v meziročním srovnání. Sazba podpory na jeden podnik je až 200 000 Kč a dále pak až 20 000 Kč na jednoho zaměstnance.

Příjem žádostí probíhá od 15. března 2021 do 30. dubna 2021.

Bližší informace o dotačním programu včetně postupu podání žádosti naleznete na webu MZe: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/narodni-dotace/program-agricovid-potravinarstvi/ případně se na nás můžete obrátit na e-mailu: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..

Světový den zdraví byl vyhlášen 7. 4. 1950, kdy také vznikla Světová zdravotnická organizace – WHO (World Health Organization).

Tento den je připomínkou, že bychom si měli neustále budovat a zlepšovat svou kvalitu života. Zároveň připomínkou toho, že WHO se snaží o vymýcení různých nemocí, o snižování nemocnosti a úmrtí po celém světě. Činnost této organizace je zaměřena především na prevenci.

https://www.who.int/campaigns/world-health-day/2021

České republice hrozí vyřazení ze seznamu zemí z vyřešeným jódovým deficitem, na kterém je od roku 2004. Výsledky monitoringu saturace jódem u novorozenců jsou alarmující. Toto a další překvapivá zjištění zazněla na letošní konferenci JÓD 21.

Zdroj: Státní zdravotní ústav

Link: http://www.szu.cz/jodovy-deficit-v-cr-stale-aktualni

Přílohy

Prezentace-oznamovací-povinnost-FCM-na-web.pdf (582,13 KB)

Formulář-oznámení-výroby-nebo-dovozu-FCM-002.docx (26,52 KB)

 

Zdroj: MZdr ČR
Link: Oznamovací povinnost – materiály a předměty určené pro styk s potravinami – Ministerstvo zdravotnictví (mzcr.cz)

Nařízení Komise (EU) 2019/649 ze dne 24. dubna 2019, které stanovuje limit pro obsah trans-mastných kyselin v potravinách v míře 2 g na 100 g tuku, vstoupilo v platnost dne 01/04/2021.

Od tohoto data nesmí být na trh EU dále uváděny potraviny překračující tento limit v případě trans-mastných kyselin jiných než přirozeně se vyskytujících v tucích živočišného původu.

Bezpečnost potravin a novinky nejen v potravinářské legislativě

Vážení,

dovolujeme si Vás pozvat na webinář věnovaný novinkám v potravinovém právu, vybraným tématům z oblasti bezpečnosti potravin a zkušenostem dozorových orgánů při aplikaci potravinového práva. 

Z důvodu nepředvídatelné epidemické situace proběhne seminář prostřednictvím aplikace MS TEAMS

Datum konání: 10. června 2021

Forma konání: prostřednictvím MS TEAMS

Vložné: 1000,- Kč (včetně DPH)

Začátek webináře: 9:00 hodin

NA WEBINÁŘ JE NUTNÉ SE ZAREGISTROVAT!

Účastníci obdrží osvědčení o absolvování semináře. Pokyny k registraci a k platbě naleznete na konci pozvánky.

Registraci včetně platby je nutné provést nejpozději do 5. června 2021!

Bližší informace naleznete v příloze.

Těšíme se na Vaši účast

 Pozvánka_10.6.2021

Praha 6. dubna 2021 (PROTEXT) - Jak se žije s pandemií v Česku? Jak se chová česká populace a manažeři firem? O výsledcích výzkumů agentury Ipsos hovoří Jakub Malý, ředitel této společnosti v České republice. Podle něj původní lehkou paniku vystřídal úbytek optimismu a sílící přesvědčení, že boj s pandemií hned tak neskončí. "Obavy zdravotnického rázu ustupují strachu z ekonomických dopadů krize,” zdůrazňuje Jakub Malý.

Je to už rok, co se celý svět potýká s pandemií koronaviru. Jak česká společnost vnímá koronavirovou krizi?

Postoje a názory veřejnosti měříme pravidelně od začátku pandemie v březnu 2020, takže vidíme, jak se vnímání měnilo v čase. Po vypuknutí pandemie zavládla lehká panika, 8 z 10 lidí se cítilo koronavirem ohroženo, nejčastěji nejstarší generace. Panoval ale zároveň velký souhlas s přijatými opatřeními i vůle je dodržovat. Lidé nosili roušky, dodržovali hygienická pravidla, výrazně omezovali sociální kontakty. Byli optimističtí a věřili, že se viru zbavíme v řádu jednotek týdnů. Postupem času však optimismus klesal, sílilo přesvědčení, že boj s koronavirem bude běh na dlouhou trať. A ten pocit stále trvá. Světlem na konci tunelu by mohlo být očkování...

Současná krize má dva aspekty, zdravotní a ekonomický. Bojí se lidé více o zdraví, nebo spíše ekonomických dopadů protiepidemických opatření?

Zpočátku se lidé báli hlavně o zdraví. Vir byl nový, nic jsme o něm nevěděli, v médiích to bylo velmi exponované téma. S novými a novými opatřeními, zavíráním provozů a dalšími restrikcemi si lidé stále více uvědomovali také negativní dopady na ekonomiku. Polovina lidí uvádí, že se ekonomických dopadů krize obává více než zdravotních aspektů. Více než polovina lidí se bojí dopadů koronakrize na zdroj jejich příjmů, výrazné je to zejména u OSVČ a zaměstnanců malých firem. Třetina pracujících se obává propouštění.

Pandemie jistě mění i nákupní chování zákazníků. Jaké pozorujete změny?

Jednoznačné je posílení online nákupů, dnes nakupují i ti, kteří to ještě před rokem odmítali. Na internetu nakupuje běžně i starší generace, ať už sama nebo s pomocí svých dětí či vnoučat. Ochota nakupovat přes internet se však liší podle kategorií zboží, nejraději lidé online nakupují spotřebiče a elektroniku, ale také knihy či hračky. Během pandemie významně narostla ochota nakupovat online zejména lékárenské výrobky a potraviny.

Dlouhodobý lockdown, zavření škol, častější využívání home office a další omezení měly jistě dopad i na životní styl populace. Často se hovoří i o dopadech na mentální zdraví…

Ano, výzkumy Ipsos potvrzují, že životní styl populace se během pandemie proměnil. Třetina lidí přiznává, že přibrala na váze, v průměru o šest kilogramů. Čtvrtina populace cvičí méně nebo přestala cvičit úplně, jde zejména o ty, co pracují často z domova, a také o mladé lidi. U lidí starších 40 let výrazný pokles pohybové aktivity nepozorujeme. To patrně souvisí s uzavřením sportovních a fitness center, která navštěvují častěji právě mladší ročníky. Na druhou stranu část populace pandemie naopak pozitivně nakopla, asi pětina začala více cvičit, někteří se dali na meditaci, začali s otužováním.

Dopady současné situace na duševní pohodu pozorujeme bohužel i v našich datech. Čtyři z 10 lidí přiznávají, že se u nich oproti době před pandemií zvýšila míra stresu. Největší nárůst stresu pozorujeme u mladých lidí do 29 let, uvádí to skoro polovina z nich, ve skupině studentů pak ještě více. Příčinou je omezení kontaktů, lidé se cítí izolovaní, osamělí. Míru stresu dále zvyšuje pocit nejistoty a také obavy o zdraví. Bohužel tedy i v této oblasti pandemie páchá nemalé škody…

I přesto, co bylo řečeno, vidí lidé i nějaká pozitiva současné situace?

Určitě, je to technologický posun, urychlení inovací v oblasti digitalizace a komunikace, na tom se ostatně shodují i tři čtvrtiny populace. Lidé přiznávají, že nyní více přemýšlejí o důležitých životních hodnotách, kladou také větší důraz na péči o zdraví a o rodinu. V osobní rovině lidé oceňují, že oproti situaci před pandemií tráví více času s rodinou a také tráví volný čas v přírodě. Na druhou stranu jsou Češi také poměrně realističtí. S tím, že se díky koronakrizi svět změní k lepšímu, souhlasí pouze 16 procent lidí.

Jak reagovali top manažeři ve firmách?

Z výzkumů Ipsos vyplývá, že prakticky dvěma třetinám firem pandemie nějakým způsobem uškodila. Firmy začaly více využívat finanční rezervy a úspory a bohužel začaly odkládat i investice. Mnoho manažerů začalo v rámci krizového řízení i měnit obchodní strategii (přechod na e-commerce, využívání nových kanálů aj.), neboť je jasné, že i byznys se změní. Některé firmy se „vrhly“ do inovací výrobků či služeb, digitalizace procesů se výrazně urychlila, protože "štěstí přeje jen odvážným“. Naopak hodně se začalo šetřit na poli PR, marketingu a HR.

Ipsos se zabývá výzkumem trhu a veřejného mínění. Jaké změny se udály ve vašem oboru? A jak jste na ně reagovali?

Ano, i obor výzkumu trhu byl poznamenán pandemií. Klienti pochopitelně přehodnocovali marketingové rozpočty. Musím říct, alespoň z naší zkušenosti, že většina klientů si ale zároveň uvědomovala, že v době celospolečenských změn informace o měnícím se spotřebitelském chování potřebují více než kdy jindy. Byla to tedy výzva na obou stranách.

Výzkum trhu obecně zaznamenal velký přesun aktivit do online prostředí. V Ipsos jsme výrazně pokročili v digitalizaci naší práce, i když jsme si často mysleli, že už to víc nejde. Opět se potvrdilo, že pro úspěšné postavení se krizi čelem jsou zásadní navázaná dlouhodobá partnerství a spolupráce; namátkou zmíním Univerzitu Karlovu, Asociaci společenské odpovědnosti či laboratoř pro virtuální realitu Virtuplex. Zní to jako klišé, že krize plodí příležitosti, ale je v tom velká pravda. I pro letošní rok jsme nadále optimisty. Nemůžu skončit jinak než přáním, ať to všichni zvládneme!

Informace o Ipsos

Ipsos je výzkumnou technologickou a konzultační společností. Spolupracuje s pobočkami sítě Ipsos v 90 zemích. Z Prahy řídí projekty po celém světě, sídlí zde Ipsos Mystery Shopping Global Support Centre a vedení Ipsos Central Europe Cluster (ČR, SR, Maďarsko, Rakousko). Ipsos disponuje moderním technickým zázemím pro sběr a zpracování dat a využívá know-how divizí specializovaných na výzkumy značky a komunikace, mapování trhu a segmentaci, zákaznickou zkušenost a kvalitativní výzkum. Ipsos je členem organizací ESOMAR, MSPA, SIMAR a řídí se jejich etickými principy a metodickými pravidly. Dlouhodobě se věnuje tématům CSR a udržitelného rozvoje. Více nawww.ipsos.cz.

Jakub Malý

Z pozice Managing Director Ipsos CZ řídí největší tuzemskou výzkumnou agenturu, která je součástí největší nezávislé výzkumné sítě na světě. Má více než 20 let zkušeností ve výzkumu trhu, působí v roli konzultanta pro stanovení a implementaci výzkumných zjištění. Podílí se také na rozvoji a implementaci metod pro využití virtuální reality ve výzkumu. Je dlouholetým členem globální výzkumné asociace ESOMAR.

Kontakt:

www.ipsos.cz

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adresehttp://www.protext.cz.

Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.

PROTEXT

Dva ze čtyř předních pivovarů v Japonsku se rozhodly uvést na trh produkt zaměřený na milovníky piva, kteří dbají o své zdraví a štíhlou linii.

Tisková zpráva – V 19. výzvě Operačního programu Rybářství 2014-2020 rozdělí Ministerstvo zemědělství (MZe) na podporu rybářství 20 milionů korun. Peníze jsou určeny například na inovace, recirkulační zařízení, zpracování ryb nebo modernizaci podniků. Připravuje se také nové programové období na roky 2021-2027.