Potravinářská komora České republiky


 

Strategie Evropské komise 2020

Strategie Farm to Fork

Evropská komise předložila dne 20/05/2020 Strategii Farm to Fork, Strategie sama nemá podobu legislativního aktu, nicméně v návaznosti na tuto Strategii bude řada současné evropské legislativy revidována, dojde i k předložení nových legislativních návrhů. Evropská komise v úvodu zdůrazňuje význam zavedení cílů Strategie Farm to Fork v kontextu probíhající pandemie koronaviru, zdůrazňuje nutnost zajištění udržitelných potravinových systémů, a vyzdvihuje příležitosti přesunu k zdravějšímu životnímu stylu. Udržitelnost by podle Komise měla být posílena v celém potravinovém dodavatelském řetězci (primární produkce, zpracování, obchod, obalové materiály, transport), aby mohl být naplněn hlavní cíl Evropské komise, tedy dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Všechny články celého dodavatelského řetězce by tedy do roku 2030 měly přispět k tomu, aby měl potravinový dodavatelský řetězec neutrální nebo pozitivní dopad na životní prostředí, a aby všichni občané EU měli přístup k dostatečnému množství zdravých a udržitelných potravin. Evropská komise uvádí, že občané EU překračují výživová doporučení, a to nejen v případě konzumace tuku, cukru, nebo soli, ale nově i červeného masa. Stran živočišné výroby Evropská komise na několika místech Strategie cílí na posílení její udržitelnosti skrze různé nástroje – vyhodnocení promočních programů EU, které by nově měly podporovat udržitelnou produkci; podpory vázané na produkci (VCS) na podporu živočišné výroby by měly být řádně přezkoumány a přísně posuzovány; či skrze odklon od reklamních marketingových kampaní, které by nabízely maso za příliš nízké ceny. Evropská komise v rámci Strategie Farm to Fork nastavuje řadu dalších cílů, ke kterým bude předkládána a případně revidována relevantní legislativa, aby bylo zajištěno jejich plnění: posílení pravidel welfare zvířat včetně přehodnocení pravidel pro transport živých zvířat a porážky; redukce objemu používaných pesticidů o 50 %; redukce rizik spojených s používáním chemických pesticidů o 50 %; redukce používaných vysoce rizikových pesticidů o 50 %; redukce ztrát živin (zejména dusík a fosfor) o 50 %; redukce objemu používaných hnojiv o 20 %; redukce prodeje antibiotik pro hospodářská zvířata o 50 %; navýšení podílu plochy ekologického zemědělství na 25 % celkové zemědělské plochy; redukce potravinového odpadu a ztrát o 50 %. V potravinářství Komise podpoří reformulaci potravin tak, aby splňovaly výživová doporučení; bude cílit na redukci ekologické stopy potravinářské produkce; a na redukci objemu obalových materiálů. Komise v tomto kontextu také navrhne nutriční profily potravin s cílem zakázat propagaci potravin, které obsahují velké množství tuku, soli, či cukru. S cílem posílit informace poskytované spotřebitelům Komise navrhne povinný harmonizovaný systém značení výživových hodnot na předních stranách obalů potravin. Komise také bude cílit na daňový systém s cílem skrze úpravu daní podpořit spotřebu například ekologické produkce ovoce a zeleniny. Evropský daňový systém by podle Komise měl reflektovat „skutečné náklady“ na produkci potravin, a to včetně nákladů spojených s využíváním přírodních zdrojů, znečištěním, či produkcí skleníkových plynů. Zavedení daní na maso Komise sice explicitně nezmiňuje, nicméně skrze posouzení „skutečných nákladů“ a veškerých externalit k tomuto nepřímo směřuje. Všechny cíle jsou platné do roku 2030. Evropská komise dodává, že ke všem cílům by mělo být provedeno posouzení dopadů, cíle by měly být konzultovány se zúčastněnými stranami, a pozornost při identifikaci národních cílů či příspěvků k EU cílům by měla být přikládána rozdílným výchozím pozicím členských států. Evropská komise rovněž zdůrazňuje propojení mezi Strategií Farm to Fork a Společnou zemědělskou politikou – Národní Strategické plány SZP musí brát podle Komise v potaz cíle identifikované ve Strategii Farm to Fork i Strategii pro biodiverzitu; podle Komise rovněž základním prvkem budoucí SZP zůstává požadavek na zvýšení účinnosti a efektivnosti přímých plateb prostřednictvím zastropování a lepšího zaměření podpory příjmů na zemědělce, kteří tyto podpory potřebují, a kteří plní ekologické ambice, a nikoli na subjekty a společnosti, které pouze vlastní zemědělskou půdu. Schopnost členských států toto zajistit musí být ve Strategických plánech pečlivě posouzena a během provádění sledována. Komise také nově uvádí, že podpoří stanovení finanční alokace pro eko-schémata v rámci I. pilíře SZP (v návrhu SZP po roce 2020 z roku 2018 Komise alokaci pro eko-schémata nenavrhla). V závěru Strategie Komise uvádí, že bude zastávat politiku nulové tolerance vůči potravinovým podvodům, bude podporovat přesun k udržitelným potravinovým systémům i skrze programy Horizont 2020 a Horizont Evropa (včetně podpory vývoje rostlinných alternativ živočišných produktů), a veškeré investice bude posuzovat prostřednictvím takzvané taxonomie (vyhodnocení environmentálních dopadů plánovaných investic). Strategie by měla být revidována v polovině roku 2023.

Strategie je dostupná zde.

Plánované revize legislativy pro nadcházející období:

  • Návrh legislativního pracovního rámce pro udržitelné potravinové systémy: 2023
  • Vyvinutí pohotovostního plánu pro zásobování potravinami a zajištění potravin během krizových období: 2021
  • Návrh na revizi Směrnice o udržitelném používání pesticidů s cílem signifikantně redukovat používání a závislost na pesticidech a posílit Integrovanou ochranu proti škůdcům: 2022
  • Revize příslušných prováděcích nařízení spadajících do pracovního rámce pro Prostředky na ochranu rostlin s cílem zjednodušit umisťování na trh prostředků na ochranu rostlin obsahujících biologicky aktivní látky: 2021
  • Návrh na revizi existující legislativy pro welfare zvířat, a to včetně transportu živých zvířat a porážek: 2023 
  • Vyvinutí EU kodexu a pracovního rámce pro monitoring odpovědného podnikatelského a marketingového chování v potravinovém dodavatelském řetězci: 2021
  • Zahájení iniciativ s cílem stimulovat reformulaci zpracovaných potravin včetně nastavení maximálních limitů pro některé složky potravin: 2021
  • Stanovení nutričních profilů s cílem omezit propagaci potravin s vysokým obsahem soli, cukru, a / nebo tuku: 2022
  • Návrh na revizi EU legislativy pro materiály určené ke styku s potravinami s cílem posílit bezpečnost potravin, zajistit zdraví občanů, a omezit ekologickou stopu sektoru: 2022
  • Návrh na harmonizaci povinného nutričního značení na předních stranách obalů s cílem umožnit spotřebitelům činit zdravotně odpovědné rozhodování při nákupu potravin: 2022
  • Revize EU propagačních programů pro zemědělské a potravinářské produkty v kontextu snahy o posílení jejich příspěvku k udržitelné produkci a spotřebě: 2020 
  • Návrh cílů na evropské úrovni stran redukce potravinového odpadu: 2023
  • Návrh na revizi evropských pravidel pro označování data spotřeby: „minimální trvanlivost do“ a „spotřebujte do“: 2022

Strategie EU pro biodiverzitu

Evropská komise předložila dne 20/05/2020 Strategii EU pro biodiverzitu, Strategie sama nemá podobu legislativního aktu, nicméně v návaznosti na tuto Strategii bude řada současné evropské legislativy revidována, dojde i k předložení nových legislativních návrhů. Evropská komise v úvodu zdůrazňuje význam zavedení cílů Strategie pro biodiverzitu v kontextu probíhající pandemie koronaviru, ochrana biodiverzity je podle Komise klíčová stran posílení odolnosti i prevence před rozšířením podobných onemocnění v budoucnu. Komise zdůrazňuje nutnost posílit ochranu opylovačů, na kterých je závislých až 75 % celkové rostlinné produkce ve světě, a zdůrazňuje, že životní prostředí, klima i biodiverzita čelí bezprecedentní krizi. Evropská komise potvrzuje odhodlání stát se světovým lídrem v oblasti ochrany a obnovy biodiverzity a udržitelnosti. Mezi cíle, které Komise do Strategie zahrnula, a na které budou navázány další legislativní návrhy a úpravy současné legislativy, patří: obnova všech světových ekosystémů do roku 2050; 30 % celkové suchozemské plochy v EU a 30 % mořské plochy bude spadat pod chráněné přírodní oblasti; 10 % suchozemské plochy v EU a 10 % mořské plochy by pak mělo spadat pod přísnou ochranu; členské státy by měly zajistit, aby alespoň 30 % druhů a stanovišť, které nejsou v příznivém stavu, dosáhlo příznivého stavu do roku 2030 nebo alespoň projevilo silný pozitivní trend (členské státy budou muset Evropské komisi identifikovat tyto oblasti již během roku 2021); 50 % redukce použití chemických pesticidů; 50 % redukce rizik spojených s používáním chemických pesticidů, 50 % redukce používání vysoce rizikových pesticidů; úplná implementace iniciativy EU pro opylovače; nejméně 10 % využívané zemědělské plochy musí být vymezeno pro krajinu s vysokou diverzitou, jako jsou nárazníkové pásy, rotační nebo nerotační úhory nebo krajinné prvky (živé ploty, neproduktivní stromy, terasy, rybníky atd.); alespoň 25 % zemědělské půdy musí být do roku 2030 obhospodařováno v režimu ekologického zemědělství; v rámci Společné zemědělské politiky bude muset být podporováno zalesňování jak poškozených lesních porostů, tak zcela nových ploch i výsadba stromů; nejméně 25.000 km řek bude obnoveno do režimu volně tekoucích řek; nulové znečištění dusíkem a fosforem z hnojiv prostřednictvím cíle snížení ztrát živin nejméně o 50 %; snížení používání hnojiv nejméně o 20 %; redukce počtu původních druhů ohrožených výskytem nepůvodních invazivních druhů o 50 %; ochrana všech původních lesů a pralesů v EU. Pro splnění potřeb této strategie, včetně investičních priorit pro Natura 2000 a zelenou infrastrukturu, by mělo být uvolněno nejméně 20 miliard EUR / rok, tyto prostředky budou využity na ochranu přírody. Celkem 25 % rozpočtu EU určeného na klimatické akce bude zaměřeno na podporu ochrany biodiverzity a řešení založených na přírodě. V rámci Invest EU bude v příštích deseti letech vytvořena iniciativa zaměřená na přírodní kapitál a oběhové hospodářství ve výši 10 miliard EUR (kombinace financování z veřejného / soukromého sektoru). Evropská komise také bude cílit na daňový systém s cílem nastavit ceny produktů tak, aby reflektovaly environmentální náklady včetně ztráty biologické rozmanitosti. To by mělo vést k přesunu daňového zatížení z práce na znečištění. Uplatňován by měl být rovněž přístup „uživatel platí“ a „znečišťovatel platí“. Stran mezinárodního obchodu Evropská komise uvádí, že obchodní dohody budou reflektovat cíle Evropské Unie v oblasti Farm to Fork i Biodiverzity; Komise provede posouzení dopadů obchodních dohod na stav biodiverzity; navrhne opatření s cílem minimalizovat objem produkce propojené s odlesňováním vstupující na evropský trh; a zasadí se o plnění EU požadavků na udržitelnost v rámci obchodních dohod. Všechny cíle (kromě světové obnovy ekosystémů) jsou platné do roku 2030. Evropská komise dodává, že ke všem cílům by mělo být provedeno posouzení dopadů, cíle by měly být konzultovány se zúčastněnými stranami. Strategie by měla být revidována v roce 2024.

Strategie je dostupná zde.