Potravinářská komora České republiky


Deset let existence zákona o významné tržní síle

Autor: Výroční zpráva ÚOHS

Datum: 01. 06. 2020

V roce 2019 uplynulo právě deset let od přijetí zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití (dále jen „zákon o významné tržní síle“ nebo „ZVTS“). Důvodem vzniku zcela nové zákonné úpravy regulující chování obchodních řetězců vůči dodavatelům potravin bylo specifické prostředí v rámci potravinářského sektoru, jež se vyznačovalo výraznou nevyvážeností vzájemných obchodních vztahů mezi odběrateli a jejich dodavateli, což vedlo k uplatňování nekalých obchodních praktik na úkor slabších subjektů. Vzhledem k nízké koncentrovanosti českého maloobchodního trhu nebylo možno na danou situaci reagovat využitím standardních pravidel hospodářské soutěže. Prostřednictvím zákona o významné tržní síle tak mělo být dosaženo omezení výskytu zneužívajících obchodních praktik, ochrany slabší smluvní strany a narovnání odběratelsko-dodavatelských vztahů v oblasti nákupu potravin za účelem jejich dalšího prodeje. Dozor nad dodržováním zákona o významné tržní síle byl svěřen do působnosti Úřadu, který se musel nejprve vypořádat s četnými interpretačními úskalími, jež nová právní úprava přinesla. Obecně lze však říci, že během uplynulých deseti let Úřad svou aplikační praxi v oblasti kontroly významné tržní síly ustálil a vedle „klasických“ sankčních nástrojů v podobě zejména pokut ve správních řízeních využívá i další prostředky, jež právní úprava nabízí, ať už se jedná o institut přijetí závazků či proceduru narovnání. Ve vhodných případech Úřad též významně podporuje možnost řešení závadného stavu pomocí tzv. alternativního procesního postupu (tj. bez zahájení správního řízení).

 

LEGISLATIVA

Přijetí směrnice o nekalých obchodních praktikách

Z pohledu legislativního vývoje v rámci agendy nekalých obchodních praktik bylo hlavní událostí roku 2019 vydání směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2019/633 ze dne 17. dubna 2019, o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci (dále jen „směrnice“). Jednalo se o velmi významný počin, neboť tak došlo k završení mnohaletého úsilí o nastavení společného evropského rámce pro potírání nekalých obchodních praktik, tedy praktik, které se výrazně odchylují od zásad poctivého obchodního styku, jsou v rozporu s dobrou vírou a poctivým jednáním a jsou jednostranně vnuceny jedním obchodním partnerem druhému. Ochrana poskytovaná směrnicí se vztahuje na zemědělské výrobce a fyzické nebo právnické osoby (včetně organizací producentů a sdružení těchto organizací, ať už uznaných, či nikoli), které dodávají zemědělské produkty a potravinářské výrobky, a to v závislosti na jejich relativní vyjednávací síle. Směrnice se zaměřuje na obchodní jednání větších subjektů vůči subjektům, jež mají menší vyjednávací sílu, přičemž se týká všech úrovní zemědělského a potravinového řetězce. Směrnice totiž zastává tzv. dynamický přístup, který je založen na relativní velikosti dodavatele a kupujícího z hlediska ročního obratu. Vzhledem k tomu, že nekalé obchodní praktiky jsou zvláště škodlivé pro malé a střední podniky, je ochrana vztažena na dodavatele s ročním obratem do výše 350 mil. EUR, přičemž do působnosti směrnice spadají kupující s ročním obratem přesahujícím 2 mil. EUR. Směrnice dále stanoví minimální seznam zakázaných nekalých obchodních praktik ze strany kupujících, jako jsou pozdní platby za dodávky zboží, rušení objednávek v nedostatečném časovém předstihu, jednostranné změny smluvních podmínek, vyžadování plateb nesouvisejících s prodejem dodaného zboží, požadování náhrady za zhoršení jakosti či ztrátu již dodaného zboží bez zavinění dodavatele, odmítnutí písemného potvrzení smluvních podmínek, neoprávněné využití či zpřístupnění obchodního tajemství dodavatele, odvetná obchodní opatření za uplatňování smluvních či zákonných práv dodavatele, vyžadování odškodnění za náklady spojené s prošetřením stížností zákazníků. Směrnice rovněž uvádí výčet praktik, které jsou zakázány pouze v případě, že nebyly předem jasně a jednoznačně sjednány ve smluvních podmínkách (například vrácení neprodaného zboží dodavateli, aniž by mu bylo kupujícím zaplaceno; požadování úhrady nákladů slev na zboží prodávané v rámci propagace; vyžadování plateb za reklamu na zboží, plateb za uvedení zboží na trh a plateb za úpravu prodejních prostor). Členské státy EU mají povinnost určit donucovací orgán k prosazování pravidel pro potírání nekalých obchodních praktik a vymezit jeho pravomoci. Donucovacím orgánům členských států je pak stanovena povinnost vzájemné účinné spolupráce a podávání zpráv Komisi. Do právních řádů jednotlivých členských států má být směrnice transponována do 1. května 2021, přičemž přijatá opatření mají být použitelná nejpozději od 1. listopadu 2021.

 

Příprava novely ZVTS

V případě České republiky bude směrnice implementována formou novelizace zákona o významné tržní síle, není proto třeba zavádět zcela novou zákonnou úpravu. Legislativní práce na transpozici směrnice do českého právního řádu započaly takřka bezprostředně po jejím vydání na jaře 2019. Aktivně se na nich podílí též Úřad, který vystupoval v roli spolugestora, již při přípravě samotné směrnice. Během druhé poloviny roku 2019 tak postupně vznikal návrh novelizačního zákona, jehož cílem bylo jednak transponovat pravidla obsažená ve směrnici a dále též zefektivnit dosavadní právní úpravu. Míra regulace v oblasti nekalých obchodních praktik stanovená zákonem o významné tržní síle by přitom i nadále měla zůstat přísnější, než jakou zavádí směrnice. V rámci mnoha předkládaných variant nového znění legislativní úpravy bylo navrhováno například rozšíření stávající působnosti zákona i na stranu dodavatelů, kteří by se tak stejně jako odběratelé mohli nacházet v postavení subjektu s významnou tržní silou a vztahovaly by se na ně příslušné povinnosti a omezení. Tato oboustrannost by se projevila rovněž v katalogu zakázaných zneužívajících obchodních praktik, jejichž demonstrativní výčet by byl oproti dosavadní podobě rozšířen nejen o některé další praktiky vymezené směrnicí, ale též právě o nekalé praktiky, kterých by se nesměli dopouštět dodavatelé. Dále bylo navrhováno zvýšení obratového kritéria existence významné tržní síly za současného ponechání vyvratitelné právní domněnky a zachování pomocných kritérií posuzování významné tržní síly (struktura trhu, překážky vstupu na trh, finanční síla subjektu). Jiné uvažované změny pak reflektují též problematiku prodeje potravin ve dvojí kvalitě, a to navrhovaným zákazem dodavatelům bránit odběrateli v nákupu nebo prodeji potravin na trh v České republice, které jsou dodavatelem určeny k prodeji na trhu v jiném členském státu EU. Konečná podoba návrhu novely zákona o významné tržní síle přitom v roce 2019 ještě známa nebyla, neboť dosud nedošlo k ukončení připomínkového řízení, které probíhalo v gesci Ministerstva zemědělství. Přijetí novely ZVTS se předpokládá v průběhu roku 2020.

 

Více ve výroční zprávě ÚOHS (https://www.uohs.cz/cs/informacni-centrum/vyrocni-zpravy.html)