03 May 2023

V poslední době se setkáváme s šířením celé řady zavádějících informací na téma hmyzu a jeho „tajného“ přidávání do běžných potravin, což údajně může vést i k ohrožení zdraví spotřebitele.

Pravdou je, že určité druhy hmyzu jsou na trhu zcela legálně, protože Evropská komise nedávno schválila několik nařízení povolujících jejich uvádění na trh jako nové potraviny. SZPI v tuto chvíli nemá žádné konkrétní informace o tom, že by byl hmyz do potravin přidáván nelegálně tak, aby o tom spotřebitel nevěděl a aby jeho konzumace představovala jakékoliv riziko pro lidské zdraví.

K dnešnímu dni mohou být na trh uváděny pouze níže uvedené konkrétní druhy a formy hmyzu.

Jedná se o:

  • zmrazené, sušené a práškové formy cvrčka domácího (Acheta domesticus)[1]
  • částečně odtučněný prášek z cvrčka domácího (Acheta domesticus)[2]
  • zmrazené, sušené a práškové formy druhu saranče stěhovavá (Locusta migratoria)[3]
  • sušené larvy potemníka moučného (Tenebrio molitor)[4]
  • zmrazené, sušené a práškové formy moučných červů (larev) potemníka moučného (Tenebrio molitor)[5]
  • zmrazené, kašovité, sušené a práškové formy potemníka stájového (Alphitobius diaperinus)[6]

Ostatní druhy hmyzu není možné uvádět na trh, aniž by absolvovaly schvalovací proces nové potraviny u Evropské komise, neboť jsou považovány za neschválenou novou potravinu. Na trh pak smí být uváděny teprve tehdy, pokud úspěšně absolvují schvalovací proces a budou uvedeny v Seznamu Unie povolených nových potravin.  

Jednotlivá prováděcí nařízení Evropské komise, kterými se tyto nové potraviny povolují k uvádění na trh, definují mimo jiné jednoznačné a striktní podmínky, za nichž smí být nová potravina používána, jako je kupříkladu definování konkrétní kategorie potravin do které smí být tato složka přidávána a její maximálním množství. Veškeré tyto povinnosti pak musí provozovatelé potravinářských podniků splnit, pokud chtějí hmyz do svých potravin přidávat.

Současně jsou v jednotlivých nařízeních stanoveny doplňkové zvláštní požadavky na označování. To znamená, že pokud je určitý druh hmyzu v potravině obsažen, musí být o tom spotřebitel informován. V seznamu složek potraviny se uvede název konkrétního hmyzu a použitá forma (např. prášek, zmrazená forma apod.). Současně s tímto údajem musí být na obalu potraviny uvedena informace o tom, že složka může způsobit případné alergické reakce spotřebitelům se známými alergiemi na korýše, měkkýše a výrobky z nich a na prachové roztoče. Tento údaj musí být uveden vždy v bezprostřední blízkosti seznamu složek.

Nedílnou součástí schvalovacího procesu nových potravin je posuzování bezpečnosti Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA). Výstupem z tohoto hodnocení jsou jednotlivá hodnocení rizik, která jsou veřejně dostupná například v odkazech níže.

https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/6343 – Tenebrio molitor (potemník moučný)

https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/6667 – Locusta migratoria (saranče stěhovavá)

https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/7258 – Acheta domesticus (cvrček domácí)

https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/7325 – Alphitobius diaperinos (potemník stájový)

Nejčastější dotazy:

Jak jako spotřebitel identifikuji ve složení výrobku přidaný hmyz? Existuje nějaký speciální symbol pro takové potraviny?

O přítomnosti hmyzu v potravině musí být spotřebitel vždy informován prostřednictvím značení na obale potraviny. Informace o obsahu hmyzu musí být vždy uvedena ve složení spolu s informací o tom, že složka může způsobit alergickou reakci, která musí být uvedena v bezprostřední blízkosti seznamu složek.  Žádný speciální symbol označující potraviny s obsahem hmyzu není. V případě potravin nabízených k prodeji samoobslužným způsobem. (typicky chléb, pečivo apod.) rovněž platí, že o složení musí být spotřebitel informován uvedením těchto údajů na regálové etiketě v bezprostřední blízkosti nabízené potraviny. 

Je možné, aby byl hmyz do potravin přidáván záměrně tak, aby o tom spotřebitel nevěděl?

Přidání hmyzu do potravin je v současné době naopak spíše určitým marketingovým lákadlem. Ceny takových potravin jsou obvykle vyšší a výrobci takových potravin obsah hmyzu v jejich potravinách naopak zdůrazňují. Pokud potravina hmyz nelegálně obsahuje a spotřebitel o tom není informován, pak provozovatel potravinářského podniku porušil povinnosti vyplývající z právních předpisů a může být za takové porušení sankcionován.

Nezanechají tyto potraviny zdravotní následky po jejich požití?

Bezpečnost schválených druhů hmyzu byla přísně posuzována. Na základě hodnocení rizika pak bylo stanoveno maximální povolené denní množství v konkrétních kategoriích potravin tak, aby potravina nepředstavovala bezpečnostní riziko pro lidské zdraví a zároveň byla pro spotřebitele nutričně výhodná. V souvislosti s bezpečností těchto potravina je potřeba zdůraznit, že Státní zemědělská a potravinářská inspekce nedisponuje zákonnými kompetencemi k posuzování či hodnocení vlivu konzumace těchto nových potravin na lidské zdraví. Tyto kompetence jsou zcela v gesci Ministerstva zdravotnictví. Pokud byste si tyto pochoutky chtěli dopřát a bez obav vychutnat, doporučujeme jejich konzumaci nejprve konzultovat se svým lékařem, obzvláště v případech, pokud trpíte známou alergií na korýše, měkkýše (a výrobky z nich) a prachové roztoče.   

Nebude vyvolávat konzumace potravin s těmito ingrediencemi alergie?

Případné alergické reakce nejsou vyloučeny. Proto je u potravin obsahujících hmyz stanovena povinnost uvádět na etiketě informaci, že hmyzí složka může způsobit případné alergické reakce spotřebitelům se známými alergiemi na korýše, měkkýše a výrobky z nich a na prachové roztoče.

Jaké jsou požadavky na hygienu při chovu a zpracování hmyzu? Čím je hmyz na farmách krmen?

Meziresortní pracovní skupina pro hmyz při MZe vytvořila v roce 2018 příručku „Zásady správné zemědělské a výrobní praxe produkce hmyzu určeného pro lidskou spotřebu“. Dokument je dostupný na stránkách MZe zde a popisuje, jaké požadavky musí splnit každý článek dodavatelského řetězce, aby byla výsledná konzumovaná potravina pro spotřebitele bezpečná a v souladu s právními předpisy.  

Na evropské úrovni existuje příručka vytvořená platformou IPIFF (International Platform of Insects for Food and Feed). Jedná se rovněž o zásady správné hygienické praxe pro chov a zpracování hmyzu (IPIFF Guide on Good Hygiene Practices.    

 

[1] PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/188 ze dne 10. února 2022

[2] PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/5 ze dne 3. ledna 2023

[3] PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/1975 ze dne 12. listopadu 2021

[4] PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/882 ze dne 1. června 2021

[5] PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/169 ze dne 8. února 2022

[6] PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/58 ze dne 5. ledna 2023

 
02 May 2023

Tisková zpráva – Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) dnes uspořádal kulatý stůl k problematice jablek v tržní síti. O situaci ovocnářů, spotřebitelských cenách, cenách zemědělských výrobců (CZV) a podpoře českého ovocnářství diskutovali na Ministerstvu zemědělství zástupci Potravinářské komory, Agrární komory, obchodních řetězců i Ovocnářské unie. Loni se meziročně zvýšil podíl českých jablek prodaných v obchodech, je ale nutné, aby zemědělci mohli více promítnout své náklady do výkupní ceny.

Účastníci jednání řešili konkrétní opatření v sektoru, výhled na další období a jakým způsobem docílit, aby z české krajiny neubývaly sady a podnikání v ovocnářství bylo rentabilní.

„Slíbil jsem, že se budeme postupně věnovat rozboru cen základních potravin. Po cukru a vejcích jsou na řadě jablka. Situace je zde velmi složitá, a to kvůli vysoké polské produkci. Ta kvůli ruským a běloruským sankcím míří hlavně na evropský trh, který je přesycený. Rád bych opět připomenul, že viník problémů, které nyní musíme řešit, je Putinovo Rusko,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

Situace u jablek je specifická a nemá jednoduché řešení. Téměř polovinu jablek v Evropské unii vyprodukuje Polsko. Velká část polské produkce dříve mířila do Ruska, nyní to kvůli sankcím není možné, proto polská jablka putují na evropský trh.

Tématem jednání bylo také kácení jabloňových sadů v České republice, ke kterému v letošním roce dochází rychleji než do této doby. Alarmující je, že ovocnáři některé sady znovu neobnovují, přestože mohou na výsadbu čerpat podporu.

„Jen v loňském roce jsme ovocnářům poskytli podporu zhruba 450 milionů korun, podobnou částku máme připravenou i na letošní rok. Peníze je možné využít i na výsadbu nových sadů. Řešením tíživé situace našich ovocnářů nemůže být vykácet sady, které jsou pro naši krajinu tak typické, ale je potřeba společně hledat možnosti k větší efektivitě v tomto sektoru,“ uvedl ministr Nekula.

K dlouhodobě udržitelnému pěstování jabloní v České republice je potřeba, aby měli pěstitelé zajištěný odbyt jablek za férovou cenu. V loňském roce se meziročně zvýšil podíl českých jablek prodaných obchodními řetězci z 54 % na 65 %. Zatímco v říjnu a listopadu 2021 převažovala na pultech dovozová jablka, loni ve stejném období bylo osm z deseti prodaných jablek českých.

„Věřím, že tento trend bude pokračovat. K tomu je však nutné, aby zemědělci dokázali zvýšené náklady promítnout do výkupní ceny. Je totiž více než zvláštní, že jablka jsou zřejmě jedinou potravinou, která v loňském roce nezdražila, ale zlevnila. Přitom náklady se ovocnářům rozhodně nesnížily, spíše naopak. Ukazuje to bohužel na fakt, že obchodní přirážka na jablkách je dlouhodobě velmi vysoká, za posledních pět let průměrně 126 procent, a rozdělení zisku mezi pěstiteli a obchodníky je tak nerovnoměrné. Vyzval jsem proto dnes obchodníky, aby vytvořili takové podmínky, aby jim neubývali dodavatelé tolik oblíbených českých jablek,“ řekl ministr Nekula.

Vyzýváme všechny, aby v případě podezření na nekalosti v oblasti kvality, ceny nebo původu jablek, zaslali podnět na emailovou adresu This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.. Dozorové orgány pak tyto podněty prošetří.

Zatímco ceny pěstitelů jablek klesly mezi začátkem roku 2021 a koncem roku 2022 o 18,5 %, spotřebitelské ceny poklesly pouze o 5 %. Z koncové ceny stále zůstává větší podíl u obchodníků na úkor pěstitelů. Ministr Nekula proto na jednání doporučil spravedlivější narovnání cen tak, aby ovocnáři mohli promítnout náklady do ceny a aby došlo ke snížení obchodní přirážky, což by způsobilo i pokles ceny pro spotřebitele.

V České republice se v roce 2022 pěstovala konzumní jablka na ploše 5678 hektarů (o zhruba 8 % méně než v předchozím roce). V průběhu podzimu a zimy 2022 – 2023 došlo dle odhadů k poklesu ploch o dalších cca 10 %. Loni se sklidilo 138 150 tun jablek s průměrným výnosem 24,3 tun na hektar. Průměrná cena zemědělských výrobců byla loni 13 362 korun na tunu, což je o 9,5 % méně než průměrná CZV v roce 2021 (14 767 korun na tunu). V loňském roce přitom došlo k enormnímu nárůstu všech nákladů v ovocnářství – hnojiva, pohonné hmoty, energie a mzdy.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

02 May 2023

KAZACHSTÁN

Artyom Lukashov, Místní zástupce ČR pro agro-potravinářství, velvyslanectví ČR v Almatě, tel: +7 701 5150541, e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Daň za sběr hub a lesních plodů

Od roku 2024 budou Kazachstánci platit daň za sběr hub a lesních plodů. Nyní se platí daň za sběr rostlin, lesních plodů, ořechů a hub pouze na území státních lesů, a zvláště chráněných přírodních území. Místní zastupitelstva krajů stanovují druhy vykupovaných lesních plodů a hub a k nim odpovídající sazby poplatků za kilogram. Fyzické osoby mohou v Kazachstánu sbírat plané ovoce, ořechy, houby, lesní plody a léčivé rostliny pro osobní spotřebu zdarma a bez příslušných povolení. Platí však následující limity: pro léčivé rostliny (kromě vzácných a ohrožených druhů) - do 10 kg, ovoce a bobule - do 20 kg, houby - do 25 kg na osobu. Firmy, u nichž je komerční podnikání spjato se sběrem lesních plodin a hub, budou za tyto činnosti platit. Limity sběru budou stanoveny s ohledem na přírodní rezervy, rozložení výskytu lesních plodů a hub, objem sběru, rekreační účely dané lokality a výtěžnosti těchto zdrojů.

Skleníky v Kazachstánu

V době od 5.-7.4. 2023 se v Almaty konala mezinárodní výstava "Skleníky, pěstování zeleniny, zavlažování, hnojiva a květiny". Účastnily se jí firmy ze 16 zemí. Nabízely novinky v oblasti skleníkového podnikání a terénních úprav různých půd. Ústředním tématem byla současnost               a budoucnost skleníkového sektoru v Kazachstánu. Stavba skleníků je i v Kazachstánu drahou záležitostí. Téměř všechny komponenty pro jejich stavbu jsou do Kazachstánu dováženy ze zahraničí, což navyšuje cenu skleníkového podnikání. Dalším negativním faktorem je použitý konstrukční materiál. Ne všechny kazašské skleníky jsou postaveny ze skla s využitím pokročilých technologií. Některé z nich jsou pokryty fólií, což je sice levnější varianta pořízení, jejich provoz se však prodražuje díky spotřebě elektřiny, plynu a uhlí. Letošní zimou bylo kvůli hustému sněžení a problémům s palivem postiženo 170 skleníkových farem na 46 hektarech. Uhlí pro vytápění skleníků hojně využívají zejména farmáři na jihu Kazachstánu. Od letošního roku vláda započala dotovat náklady na elektřinu a plyn, a to až do výše 50 % nákladů za energie. Dotace jsou poskytovány na základě spotřebovaného množství energie. K určení spotřeby slouží měřiče, které jsou instalovány jak u výrobců elektřiny, tak u jejich spotřebitelů. Dále jsou poskytovány hektarové dotace. Zemědělci obdrží určitou částku za každý hektar skleníku kalkulovanou na základě nákladových norem. 

02 May 2023

Spojené arabské emiráty

Lukáš Zamrzla, Zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Abú Dhabí,

Mob.: + 420 602 768 207, e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

V Abú Dhabí se otevírá první továrna na alternativní náhražky masa

Většina restaurací ve Spojených arabských emirátech již alternativní pokrmy pro vegany a vegetariány dávno nabízí. Samotných náhražek masa v posledních letech opravdu přibývá, a to nejen v restauracích, ale i v běžných prodejnách potravin typu Carrefour. Do současnosti šlo především o poměrně drahý americký a britský import, kde mezi známé značky patří například Beyond Meat a Oumph! Tento týden ale mohou milovníci alternativních pokrmů v Emirátech slavit. V hlavním městě se spustila nová továrna firmy Switch Foods, která bude substituty masa produkovat přímo na půdě Spojených arabských emirátů.

Firma Switch Foods je místní emirátský startup a mezi její výrobky budou patřit hamburgery, kofty, kebaby, mleté alternativy a sujuk. Základní ingredienci těchto produktů tvoří hráškový protein. První výrobky mají z továrny zamířit k zákazníkům již prvního května. Samotní výrobci slibují, že jejich produkt bude mnohem levnější než importované výrobky jejich konkurentů. Nižší cenu neslibují kvůli horší kvalitě, ale díky úsporám na současné mezinárodní přepravě.

Podobné zprávy potvrzují, že zájem o zdravější a udržitelnější stravování v zemi opravdu je. Nabídka restaurací a obchodů je rozšířená především díky poptávce turistů a expatů ze západních zemí, kteří jsou zvyklí podobné produkty vyhledávat ve svých domovinách.

02 May 2023

ČÍNA

Ondřej Plaček, Zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Pekingu,

Mob.: +420 702 176 276, e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Čína vyvinula levnou metodu pro extrakci bílkovin z čajových listů

Zpravodajský server South China Morning Post uveřejnil zprávu o úspěchu čínských vědců při extrakci bílkovin z využitého zeleného čaje. Za úspěchem stáli výzkumníci z Institutu potravinových věd a technologií při Univerzitě ve Fuzhou nacházející se v provincii Fujian, jedné z největších produkčních základen čaje. O využití čajových listů jakožto zdroje bílkovin se mluvilo již od druhé poloviny 20. století, ale až týmu čínských vědců se povedlo snížit náklady na extrakční proces. Zároveň jej učinili i šetrnějším k životnímu prostředí díky recyklaci draselných solí, které v jeho průběhu vznikají, na hnojiva. Čína soustředí své úsilí na hledání alternativních zdrojů bílkovin, aby snížila svou závislost na dovozu například sójových bobů, zmíněný úspěch čínských vědců by tomu mohl výrazně napomoci. Bílkoviny vědci extrahovali z čajových listů, které byly prakticky odpadem průmyslové výroby balených nápojů s čajovou příchutí. Dle vědců se dá takto z jedné tuny již využitého čaje vyrobit 400 kg bílkovin. Výrobní náklady jsou pak dokonce o polovinu nižší než u extrakce alternativních bílkovin ze sóji. Finální produkt má podobu hnědého prášku se silnou čajovou chutí, což z něj dělá vhodného kandidáta například pro využití při výrobě nápojů. Další výzkum by mohl také nalézt způsob, jak jej využít při výrobě náhražek masa na rostlinné bázi.

28 April 2023

Úpravou algoritmů došlo:

  • k lepšímu rozlišení nápojů podle obsahu cukru, zejména pro nápoje s nízkým obsahem cukru,
  • k lepšímu rozlišení mléka, mléčných nápojů a fermentovaných mléčných nápojů zejména u těch s vysokým obsahem cukru
  • ke sladění klasifikace nápojů slazených náhradnými sladidly 
  • k zachování podobné klasifikace pro ovocné šťávy

Podrobnosti zde: https://www.santepubliquefrance.fr/determinants-de-sante/nutrition-et-activite-physique/documents/rapport-synthese/update-of-the-nutri-score-algorithm-for-beverages.-second-update-report-from-the-scientific-committee-of-the-nutri-score-v2-2023

28 April 2023

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) se již několik týdnů prioritně zaměřuje na bezpečnost obilovin a obilných mlýnských výrobků původem zejména z Ukrajiny. Dosud odebrala ke kontrole 63 vzorků. U 25 vzorků byly již analýzy finalizovány, všechny hodnocené parametry jsou vyhovující. Laboratorní analýzy dalších vzorků pokračují, v případě zjištění nevyhovujícího vzorku bude Inspekce spotřebitele neprodleně informovat a přijme příslušná opatření.

„SZPI činí maximum pro ochranu tuzemských spotřebitelů, ale současně je nezbytné zdůraznit, že primární odpovědnost za parametry bezpečnosti a kvality dovozových i tuzemských potravin mají dotčení provozovatelé.“ podtrhuje ústřední ředitel SZPI Ing. Martin Klanica.

V rámci komodity obilnin inspektoři SZPI odebrali ke kontrole vzorky pšenice, špaldy, kukuřice, žita a ječmene. V rámci komodity mlýnské obilné výrobky odebrali inspektoři ke kontrole vzorky pšeničné mouky, špaldové mouky (a vloček), žitné mouky (a vloček), ječmenných vloček a jáhel (včetně jáhlových vloček). V odběrech vzorků Inspekce pokračuje.

SZPI provádí rozbory v souladu s požadavky právních předpisů výhradně v akreditovaných laboratořích. Vzhledem k rozsahu stanovovaných látek jde o procesně i časově náročný postup.

SZPI laboratorně hodnotí zejména přítomnost více než 400 druhů reziduí pesticidů, dále mykotoxiny, těžké kovy a dle analýzy rizika případně i další parametry.

Prostřednictvím evropského systému rychlého varování pro potraviny a krmiva RASFF je SZPI ve spojení s evropskými partnery, aby mohla neprodleně reagovat na případná zjištění.


Zpracoval: Mgr. Pavel Kopřiva - tiskový mluvčí, tel.: +420 542 426 633  
 
27 April 2023

Ministerstvo zemědělství schválilo Akční plán Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství na období 2023 – 2027 (dále jen „Akční plán“). Akční plán navazuje na strategii ochrany genetických zdrojů využitelných v zemědělství, je jejím implementačním dokumentem, specifikujícím další rozvoj práce s genetickými zdroji.

Akční plán podrobným způsobem rozvádí aktivity a specifické činnosti, které jsou v Národním programu stanoveny pro jednotlivé podprogramy tak, jak byly identifikovány na základě Akčních plánů FAO a specifických potřeb v ČR. Akční plán obsahuje pro každou specifickou činnost její popis včetně odůvodnění, odpovědnost za její provádění, předpokládaný výsledek a formu zpracování, harmonogram a indikátory dosažení.

Vzhledem k širokému spektru zemědělsky využívaných genetických zdrojů a z toho plynoucích specifických postupů se Akční plán rozděluje stejně jako strategický dokument Národního programu na tři části podle jednotlivých podprogramů.

Aktivity a specifické činnosti Akčního plánu pokrývají všechny aspekty práce s genetickými zdroji. V rámci jednotlivých podprogramů je jejich zaměření i míra významnosti rozdílná. Velká pozornost je věnována racionalizaci zařazování nových genetických zdrojů do sbírek a kolekcí, vyšší efektivitě práce s genetickými zdroji včetně vyvíjení a optimalizace nových metodických postupů. Ve všech podprogramech je také plánováno doplňování dat a jejich analýza a rozvoj informačních systémů a databází.

Samostatnou problematikou, která je společná všem podprogramům, je prohloubení charakterizace genetických zdrojů pomocí efektivních vědeckých postupů, která je klíčová pro udržitelný rozvoj ex situ konzervace a další využívání genetických zdrojů. 

Přílohy

27 April 2023
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zastavil správní řízení vedené kvůli možnému zneužití významné tržní síly se společnostmi MAKRO Cash & Carry ČR s.r.o. a METRO International AG poté, co tyto společnosti nabídly závazky, které jsou dostatečné k odstranění závadného stavu.

Úřad vyšetřoval jednání společnosti MAKRO Cash & Carry ČR s.r.o. (dále jen „MAKRO“), která podmiňovala vzájemnou spolupráci se svými dodavateli sjednáním rámcové smlouvy o poskytování účetních služeb se společností METRO International AG (dále jen METRO). Nastavení smluvních podmínek oběma společnostmi bylo nevyvážené v neprospěch dodavatelů, kteří museli sjednat účetní služby se společností METRO International AG, aby na jejich straně nedocházelo ke zbytečnému navyšování nákladů na administraci plateb za zboží dodávané do maloobchodní sítě společnosti MAKRO Cash & Carry ČR s.r.o.

Účastníci řízení se zavázali, že ode dne nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu zajistí nastavení systému centrálního placení tak, aby bylo dodavatelům zdarma zasíláno s dostatečným předstihem platební avízo s úplnými informacemi o úhradě faktur za dodávky zboží společnosti MAKRO. Současně bude se všemi dodavateli, na jejichž dodávky se vztahuje od 1. 1. 2023 zákon o významné tržní síle uzavřen dodatek k rámcové smlouvě, který bude reflektovat výše uvedené závazky. O závazcích mají obě společnosti do 30 dnů informovat své dodavatele a současně jim umožnit smlouvu o účetních službách případně vypovědět.

Na základě celkového posouzení případu dospěl Úřad k závěru, že navržené závazky jsou jako celek dostatečně způsobilé odstranit během krátkého časového období závadný stav. Ukončení řízení prostřednictvím přijetí závazků bylo možno využít, neboť v daném případě došlo ke splnění podmínek stanovených zákonem o významné tržní síle.

Tiskové oddělení ÚOHS
23/055 – S0419/2019

Zdroj: https://www.uohs.cz/cs/vyznamna-trzni-sila/aktuality-z-vyznamne-trzni-sily/3565-urad-prijal-zavazky-retezcu-makro-a-metro-ktere-povedou-k-okamzite-naprave-zavadneho-stavu-na-trhu.html

27 April 2023

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) zveřejnil nejnovější zprávu o reziduích pesticidů v potravinách v Evropské unii. Zpráva poskytuje přehled o množství reziduí zjištěných ve vybraných běžně konzumovaných produktech.

V roce 2021 bylo v Evropské unii odebráno celkem 87 863 vzorků potravin. Z analýzy výsledků vyplývá, že 96,1 % vzorků se vešlo do zákonem povolených limitů. U podskupiny 13 845 vzorků analyzovaných v rámci programu koordinované kontroly EU (EU MACP) bylo 97,9 % vzorků v mezích zákonných limitů.

V rámci programu EU MACP se analyzují vzorky náhodně odebrané z 12 potravinářských výrobků. Pro rok 2021 to byly lilek, banány, brokolice, pěstované houby, grapefruity, melouny, sladká paprika, stolní hrozny, panenský olivový olej, pšenice, hovězí tuk a slepičí vejce.

Z těchto vzorků analyzovaných v rámci koordinovaného programu:

  • 58,1 % (8 043 vzorků) bylo shledáno bez kvantifikovatelných hladin reziduí.
  • 39,8 % vzorků (5 507) obsahovalo jedno nebo více reziduí v koncentracích nižších nebo rovných povoleným hodnotám (tzv. maximálním limitům reziduí).
  • 2,1 % (295) obsahovalo rezidua překračující povolené limity.

Každé tři roky se odebírají vzorky ze stejného výběru výrobků, což znamená, že lze identifikovat vzestupné nebo sestupné trendy.

Celková míra překročení MLR reziduí pesticidů vzrostla z 1,4 % v roce 2018 na 2,1 % v roce 2021. S výjimkou grapefruitů činila průměrná míra překročení MRL v roce 2021 1,4 %, tedy stejně jako v roce 2018. V roce 2021 členské státy upozornily na vyšší výskyt reziduí pesticidů v grapefruitech dovážených ze zemí mimo EU a v témže roce Evropská komise zvýšila hraniční kontroly.

Podrobné výsledky kontrolních programů jsou k dispozici na webových stránkách úřadu EFSA v podobě tabulek a grafů, což údaje zpřístupňuje i neodborníkům.

Kromě harmonizovaných a srovnatelných údajů shromážděných v rámci koordinovaného programu EU (EU MACP) obsahuje výroční zpráva EFSA také údaje shromážděné v rámci vnitrostátních kontrolních činností prováděných jednotlivými členskými státy EU [1], Norskem a Islandem.

Výsledky monitorovacích programů jsou cenným zdrojem informací pro odhad dietární expozice spotřebitelů v EU reziduím pesticidů.

Úřad EFSA provedl v rámci analýzy výsledků hodnocení dietárních rizik. V letošním roce bylo také poprvé zavedeno pilotní pravděpodobnostní hodnocení podskupiny látek.

Ze zprávy vyplývá, že potravinářské komodity analyzované v roce 2021 pravděpodobně nepředstavují riziko pro zdraví spotřebitelů. Zpráva nicméně obsahuje řadu doporučení ke zvýšení účinnosti evropských systémů kontroly reziduí pesticidů.

Prozkoumejte údaje prostřednictvím nástroje pro vizualizaci dat:

https://bezpecnostpotravin.cz/files/2023/04/pesticidy_EFSA_grafy-300x101.jpg 300w, https://bezpecnostpotravin.cz/files/2023/04/pesticidy_EFSA_grafy-768x259.jpg 768w" alt="" width="907" height="306" class="wp-image-40499" style="box-sizing: border-box; height: auto; max-width: 100%; border: 0px; display: inline-block; vertical-align: bottom; color: var(--gov-color-brown);" decoding="async" loading="lazy" />

[1] : Podle čl. 5 odst. 4 a oddílu 24 přílohy 2 Protokolu o Irsku/Severním Irsku, který je nedílnou součástí Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii, se požadavky EU na odběr vzorků údajů vztahují i na Severní Irsko a pro účely této zprávy se odkazy na členské státy považují za odkazy na Spojené království, pokud jde o Severní Irsko.

Přílohy:

Autor: EFSA

Zdroj: https://bezpecnostpotravin.cz/pesticidy-v-potravinach-efsa-zverejnil-nejnovejsi-data/

27 April 2023

Potravinářský průmysl nepřesoluje…

Tisková zpráva 26. 4. 2023 – Doporučená denní spotřeba soli je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) pro dospělého člověka 5-6 gramů. Státní zdravotní ústav (SZÚ) uvádí, že Češi solí 2,5x více než je toto doporučení. Testy Potravinářské komory ČR ale ukazují, že výrobky českých potravinářů obsahují sůl v podobném množství jako jinde v Evropě. Kde se tedy bere tak vysoká spotřeba soli v naší populaci?

 

Sodík je pro člověka i většinu organismů nepostradatelný. Přijímáme ho v podobě soli (chlorid sodný) prostřednictvím nejrůznějších potravin a nápojů, přirozeně se vyskytuje například v mléce, mase, korýších, do zpracovaných potravin sůl i přidáváme. Ministerstvo zdravotnictví ČR sleduje spotřebu soli v nejrůznějších typech školských zařízení. Výsledky šetření ze 165 škol například ukázaly, že množství soli v jedné porci polévky se pohybuje od 0,17 g do 2,8 g. „Doporučená dávka pro dětský oběd je 1,75 g soli.  U 56 % vzorků byla již doporučená denní dávka pro oběd vyčerpána polévkou. Pouze 11 % školních jídelen solilo s opatrností, 51 % nadměrně a 38 % podávalo výrazně slané polévky“, říká hlavní hygienička ČR Pavla Svrčinová.

 

Je tedy problém spíše v dosolování? Způsob stravování významně ovlivňuje zdraví každého z nás.  „Výrobci potravin v Česku používají obdobné a mnohdy i nižší množství soli než v okolních státech a na snižování jejího obsahu v potravinách stále pracují. Problém s více než dvojnásobným příjmem sodíku v populaci tedy není jen v recepturách potravin a jeho objasnění je výzvou pro odborníky na výživovou epidemiologii“, vysvětluje Jan Pivoňka z VŠCHT Praha.

„Vzali jsme nejpřísnější limity na světě, prezentované WHO v roce 2021 a porovnali jsme je s vybranými výrobky testů Potravinářské komory ČR tj. výrobků v české obchodní síti. Jedná se tedy o globálně nejnižší maxima v jednotlivých kategoriích výrobků, které definovala Světová zdravotnická organizace (WHO) na základě odborné diskuze. Na přiložených grafech je jasně patrné, že žádný z výrobků nepřesahuje tuto hranici několikanásobně“, vysvětluje Magdaléna Hrubá, výkonná ředitelka Centra zemědělsko-potravinářského výzkumu a inovací (CZPVI).

Výrobci potravin v České republice si jsou vědomi své možnosti napomoci zlepšení zdraví spotřebitelů právě širokou nabídkou svých výrobků, jak těch “standardních”, tak těch, ve kterých došlo ke snížení některých živin, snížení energetické hodnoty či vylepšení nutričního složení. „Snižování například soli ale musí probíhat postupně. Mění se významně chuť výrobku a konzervativní spotřebitel by tak mohl výrobek odmítnout a snaha potravinářů by pak přišla nazmar, doplňuje Hana Střítecká, nutriční terapeutka.

V rámci vyvážené a pestré stravy je nezbytné sledovat konzumované množství, potraviny tedy nedělíme na zdravé a nezdravé, ale na zdravé a nezdravé množství. V kategorii chlebů představujeme chléb s obsahem 0,72 g soli na 100 g, výrobce BEAS a.s. – Pekárna Lično a šunku nejvyšší kvality s obsahem 1,5 g na 100 g od společnosti Maso, uzeniny Písek.

 

Tisková zpráva_Potravinářský průmysl nepřesoluje

Kontakty pro média:

Potravinářská komora ČR

Helena Kavanová, ředitelka pro marketing a komunikaci, tisková mluvčí

This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it., tel. 737 287 024

________________________________________________________________________________

Potravinářská komora České republiky (PK ČR) byla založena v roce 1995 jako federace výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů zemědělské produkce. PK ČR plní funkci zájmového neziskového sdružení pro všechny potravinářské obory a obory zpracování zemědělských produktů.

26 April 2023

První zásilka osmnácti tun granátových jablek vyprodukovaných na jihu Peru míří do Spojených státu.

Granátové jablko je velmi výhodné ovoce pro pěstování v jižním Peru. Není náročné na vodu a také jeho pěstování není finančně náročné. Navíc jde o jedno z nejvíce poptávaných druhů ovoce ve světě.

Jih Peru, zejména oblast Tacna se pyšní každoroční hojnou úrodou granátových jablek a již exportují po celém světě, jako například do Nizozemska, Spojeného království nebo do Spojených arabských emirátů. Nyní je na cestě prvních osmnáct tun granátových jablek do USA.

První dodávka peruánských granátových jablek o hmotnosti 18 tun je velkým krokem pro peruánské zemědělství. Otevírá příležitosti nových zahraničních trhů pro obchod týkající se nejen granátových jablek, ale také jiných druhů ovoce a zeleniny.

Export granátového jablka vloni vzrostl meziročně o 27 %. 

Zpracoval tým pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Peru. 

Zdroj: www.elgestion.pe

Zdroj: https://www.czechtrade.cz/sluzby/informacni-servis/aktuality/peruansti-zemedelci-zacali-vyvazet-granatove-jablka-usa

26 April 2023

Tisková zpráva – Komise dnes (21. 4. 2023) navrhla revizi stávajících obchodních norem, jež platí pro řadu zemědělsko-potravinářských produktů, jako je například ovoce a zelenina, ovocné šťávy a džemy, med, drůbež nebo vejce. Na základě navrhovaných úprav by se mělo docílit toho, že se spotřebitelé budou moci informovaněji rozhodovat v zájmu zdravějšího způsobu stravování. Zároveň se má díky návrhům přispět ke snížení plýtvání potravinami.

Komise předložila mimo jiné tyto návrhy:

  • Označování původu: Jasnější pravidla pro povinné označování původu u medu, ořechů a sušeného ovoce, zralých banánů, jakož i naporcovaného, zpracovaného a krájeného ovoce a zeleniny (jako jsou balené salátové listy). V případě směsí a namíchaných produktů musí být na etiketě uvedena(y) země původu. Tím se zvýší transparentnost pro spotřebitele. Zároveň se tak podpoří produkce těchto produktů v EU.
  • Plýtvání potravinami: Navrhované úpravy se týkají i potravinového odpadu a obalových odpadů. Například tzv. „nevzhledné“ ovoce a zelenina (tj. s vnějšími vadami nicméně stále vhodné pro místní/přímou spotřebu) prodávané v místě a přímo producenty spotřebitelům má mít výjimku a nemuselo by tak obchodní normy splňovat. Díky zhodnocení tohoto ovoce a zeleniny v syrovém stavu by měli spotřebitelé širší nabídku čerstvých produktů za dostupnější ceny, přičemž výhody by to přineslo i producentům působícím v krátkých dodavatelských řetězcích. Prodávány mohou být rovněž určité produkty, jejichž kvalita byla snížena v důsledku přírodní katastrofy nebo jiných mimořádných okolností, a to za předpokladu, že je jejich spotřeba bezpečná.
  • Balení: Výrobky určené k darování mohou být od hlavních požadavků na označování osvobozeny. Tím se sníží administrativní zátěž a potřeba označování a hospodářským subjektům se usnadní možnost zapojit se do dárcovských aktivit. 
  • Ovocné šťávy: Ovocné šťávy bude možné označovat výrazem „bez přídavku cukrů“, aby bylo zřejmé, že na rozdíl od ovocných nektarů nemohou ze své podstaty obsahovat přidané cukry, což je skutečnost, o níž většina spotřebitelů neví. Kromě toho by vzhledem k rostoucí poptávce spotřebitelů po produktech s nižším obsahem cukru bylo povoleno uvádět na etiketě u nově formulované ovocné šťávy „ovocná šťáva se sníženým obsahem cukru“. V zájmu dalšího zjednodušení a přizpůsobení se preferencím spotřebitelů by se nyní vedle „kokosové šťávy“ mohl používat výraz „kokosová voda“.
  • Džemy a marmelády: Obsah ovoce v džemech se zvýší z 350 gramů na nejméně 450 gramů (na 550 gramů u výběrového výrobku) na kilogram hotového výrobku. Vzhledem k celkovému nárůstu podílu ovoce by tak byl spotřebitelům nabízen produkt s méně volnými cukry a větším množstvím ovoce, než je tomu v současnosti. Výraz „marmeláda“, který byl až dosud povolen pouze pro citrusové džemy, by nyní mohl být používán pro všechny džemy. Zavedla by se tak možnost uzpůsobit název produktu tomu, který je v dané lokalitě nejpoužívanější.
  • Vejce: Ve venkovních prostorách používaných v systémech produkce vajec ve volném výběhu by nyní mohlo být povoleno použití solárních panelů. Tím by se stimulovalo zvýšení dodávek energie z obnovitelných zdrojů. Kromě toho by označování vajec rovněž probíhalo přímo v zemědělském podniku, čímž by se zlepšila vysledovatelnost produktu.

Další postup

Na návrhy týkající se čerstvého ovoce a zeleniny, vajec a drůbeže se vztahují akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty. K jejich znění se bude veřejnost moci vyjádřit po dobu jednoho měsíce. Poté budou akty v přenesené pravomoci přijaty a zaslány Evropskému parlamentu a Radě na přezkum v délce dvou měsíců. Komise je zveřejní na konci tohoto postupu. Návrhy týkající se džemů, marmelád, ovocných šťáv a medu jsou obsaženy ve směrnicích a budou před zveřejněním a vstupem v platnost podrobeny řádnému legislativnímu postupu spolurozhodování v Evropském parlamentu a Radě.

Současně Komise zašle Evropskému parlamentu a Radě zprávu s cílem přijmout v blízké budoucnosti nové obchodní normy pro cider a perry a pro označování původu luštěnin. Na tyto produkty se v současné době nevztahují žádné obchodní normy z nařízení o jednotné společné organizaci trhů.

Souvislosti

Obchodní normy EU jsou navrženy tak, aby zajistily stabilně vysokou kvalitu produktů, ochranu spotřebitelů a konzistentnost norem v rámci trhu EU. Usnadňují rovněž obchod se třetími zeměmi, neboť jsou již od 50. let 20. století v souladu se stávajícími normami na mezinárodní úrovni. Za posledních deset let došlo k výrazným změnám trhů s potravinami, a to v důsledku inovací i měnících se preferencí a obav ve společnosti a vyvíjející se poptávky spotřebitelů. Dnešní návrhy mají v souladu se strategií „od zemědělce ke spotřebiteli“ a s cíli udržitelného rozvoje OSN zajistit, aby mohly obchodní normy přispívat k propagaci a přijetí udržitelných produktů a zároveň řešit nové potřeby spotřebitelů a hospodářských subjektů.

Většina zemědělsko-potravinářských produktů musí splňovat obchodní normy EU nebo normy stanovené na mezinárodní úrovni, aby bylo možné je uvést na trhy EU a prodávat spotřebitelům. Obchodní normy upravují vnější charakteristiky produktů i ty vlastnosti, které vyplývají z konkrétních výrobních postupů, jako je obsah ovoce v džemech. Vztahují se jak na výrobky z EU, tak na dovážené produkty.

Další informace


Verze pro tisk (PDF): Aktualizace obchodních norem pro zemědělsko-potravinářské produkty čeština (43.957 kB – PDF) Stáhnout 

Zdroj: Evropská komise

26 April 2023

Tisková zpráva – Dovozy zemědělských komodit z Ukrajiny, pohlcování uhlíku, genomické techniky, společnou zemědělskou politiku a označování medu řešili dnes ministři zemědělství EU na Radě v Lucemburku. Evropská komise v reakci na zvýšený dovoz obilí a dalších zemědělských komodit z Ukrajiny poskytne pěti nejvíce postiženým zemím peníze z tzv. zemědělské rezervy. Analyzuje také možnost poskytnutí peněz pro další státy. Českou republiku zastupoval ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Ministr Nekula o tématu dovozů z Ukrajiny jednal i s komisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowským.

Kvůli složité situaci s dovozy z Ukrajiny některé státy jednostranně zakázaly import některých komodit na své území. Česká republika zatím nemá v úmyslu se k tomuto zákazu připojit a prosazuje, aby Evropská unie postupovala jednotně. Situace s dovozy potravin v členských státech sousedících s Ukrajinou, ale i v ČR, je velmi komplikovaná. Dopady jsou zřejmé nejen v sektoru obilovin a olejnin, kde zemědělce tíží zejména problémy s odbytem, ale i např. v sektoru cukru, ovoce a zeleniny, chmele i v sektoru drůbeže.

„Od začátku ruské invaze Česká republika podporuje Ukrajinu a budeme v tom i nadále pokračovat. Uvolnění obchodu i tzv. trasy solidarity jsou zásadní nástroje pro globální potravinové zabezpečení. Je ale potřeba, aby trasy sloužily k tranzitu zemědělských produktů do zemí, které ukrajinskou produkci nutně potřebují. Je třeba nastavit jasná pravidla pro celou Unii. Debata k tomuto tématu byla velmi obsáhlá a já očekávám, že Komise přijde s celoevropským řešením, které bude fungovat dlouhodobě,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

Komisař Wojciechowski na bilaterálním jednání potvrdil, že Evropská komise připravuje finanční pomoc ve výši 100 mil. EUR pro pět zemí, které přímo sousedí s Ukrajinou. Dopady zvýšených dovozů mají prokazatelný vliv na místní zemědělce. Současně Komise analyzuje sekundární dopady i na další členské státy.

„Jsem rád, že Komise pomůže zemědělcům v nejvíce postižených zemích. Pana komisaře jsem upozornil na to, že sekundární dopady má aktuální situace i na země, které s Ukrajinou nemají společnou hranici, včetně České republiky. Podle pana komisaře připadá pro tyto země v úvahu využití zbývající části zemědělské rezervy do výše 250 milionů euro. Komise bude ještě posuzovat dopady na jednotlivá odvětví a země. My jsme samozřejmě připraveni poskytnout veškeré nutné podklady,“ uvedl ministr Nekula.

Důležité je podle ministra uklidnit situaci na trzích, zmírnit obavy veřejnosti a omezit spekulace na trhu. Hlavním úkolem EU je zlepšit fungování dopravních cest, snížit přepravní náklady, koordinovat a kontrolovat přepravované zboží.

Ministři řešili také pohlcování uhlíku v zemědělství a lesnictví. Cílem Evropské komise je vytvořit důvěryhodný certifikační rámec, který by motivoval ke zvýšenému ukládání uhlíku do půdy. Pokud se rámec dobře nastaví, může představovat zajímavý obchodní model i pro české zemědělce a lesníky. Návrh by měl podpořit inovativní technologie pohlcování uhlíku a udržitelná řešení pro hospodaření s ním. Česká republika podporuje veškeré snahy vedoucí k uhlíkové neutralitě a snížení znečišťování životního prostředí. Je ale nutné znát finanční dopady a nastavit celoevropská, mezinárodně uznávaná a transparentní pravidla certifikace.

Při pracovním obědě ministři řešili genomické techniky. Jde o nejmodernější a nejefektivnější způsob pro šlechtění rostlin odolných vůči škodlivým vlivům, které mohou snížit negativní dopady pěstování na životní prostředí.

„Je nutné vytvořit novou legislativu, která by umožnila využívat nejnovější vědecké poznatky. Evropská unie nemůže tyto produkty pouze dovážet, ale sama musí z moderních technologií profitovat. V Evropě musíme umožnit aplikaci stejných technik šlechtění, jaké mohou využívat všichni hráči na globálním trhu,“ řekl ministr Nekula. Návrhy legislativy předloží Evropská komise zřejmě letos v létě.

Tématem jednání bylo také označování medu. Některé státy požadují, aby se zavedla povinnost uvádět na etiketě každou zemi původu a její příslušný podíl ve směsích medu. Med se totiž často falšuje, proto členské státy vyzvaly Evropskou komisi, aby připravila řešení, jak tomu zabránit. Česká republika zavedení přísnějších pravidel pro označování medu na úrovni jednotlivých zemí podpořila.

Na programu jednání byly také biohospodářství a aktuální stav strategických plánů společné zemědělské politiky. Ministr Zdeněk Nekula se kromě komisaře Wojciechowského pracovně sešel s ministrem zemědělství Slovenska Samuelem Vlčanem a polským protějškem Robertem Telusem.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

25 April 2023

Tisková zpráva – Naše dozorové orgány intenzivně kontrolují dovozy zemědělských produktů z Ukrajiny. Postup resortu je zcela transparentní. Veškeré informace, které k tématu zveřejňujeme, jsou dohledatelné a ověřitelné. Přesto se objevují zkreslená až lživá tvrzení. V tomto přehledu najdete odpovědi na nejrozšířenější hoaxy související s tímto tématem.

NEVĚŘTE LŽÍM, FALEŠNÝM ZPRÁVÁM, HOAXŮM A PODVODNÍKŮM!


LEŽ:
Do Česka se dováží obilí z Ukrajiny, které nesplňuje stanovené normy…
JAK TO JE?
V současnosti kontrolujeme vše, co se k nám z Ukrajiny přiveze. Kontroly neprokázaly žádné kontaminované zásilky. Obilí se z Ukrajiny do Česka dováží v malém množství. V loňském roce činily dovozy pšenice z Ukrajiny necelých 4 000 tun, tuzemská produkce ozimé pšenice je 4,8 milionu tun (5letý průměr), tedy tyto dovozy nepředstavují ani 0,1 % v porovnání s naší produkcí.
 

TZ - Obilí

 

LEŽ:
Zdraví občanů České republiky je ohroženo…
JAK TO JE?
Zdraví občanů není ohroženo. Pro ministerstvo je bezpečnost potravin dlouhodobě na prvním místě. Úroveň našich dozorových orgánů je na velmi vysoké úrovni. V případě, že by byla při kontrolách objevena zásilka, která by nesplňovala normy, byla by ihned zlikvidována.

LEŽ:
Výrobky z Ukrajiny nikdo nekontroluje…
JAK TO JE?
Kontroly potravin a komodit mají na starost 3 dozorové orgány. Za poslední týdny nenašly ŽÁDNÝ ZÁVADNÝ VZOREK Z UKRAJINY:
1) Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) odebrala v posledních týdnech 55 vzorků obilovin a mlýnských obilných výrobků. Většinu tvoří potravinářská pšenice, několik vzorků žita, kukuřice a ječmene. Testuje také vzorky mlýnských obilných výrobků (mouky, vločky). Analýzy se provádějí na přítomnost více než 400 reziduí pesticidních látek, mykotoxinů, glyfosátu, těžkých kovů nebo kadmia.
2) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) kontroluje obiloviny pro krmné účely. V posledních dnech provedl 8 kontrol zemědělských produktů z Ukrajiny, určených na krmivo pro zvířata.
3) Státní veterinární správa (SVS) se zaměřuje na dovozy potravin živočišného původu včetně drůbežího masa a vajec. Zásilky z ostatních členských států EU jsou kontrolovány zejména v místech určení (nejčastěji logistických centrech a skladech obchodníků či zpracovatelů). Za celý loňský rok provedli veterinární inspektoři více než 1 500 kontrol zásilek drůbežího masa, nějakou závadu zjistili zhruba ve 3 % případů. Kontrol vajec provedli téměř 260. Závadu zjistili v šesti případech. Z Ukrajiny se do ČR dováží jen velmi malé množství drůbežího masa. Podíl dovozu z této země na dovozu stejné komodity z EU nedosahuje ani jednoho procenta. Nad rámec běžného dozoru běží na základě aktuálního dění od 3. 4. 2023 kontrolní akce zaměřená na kontrolu zásilek drůbežího masa a vajec původem z třetích zemí (včetně Ukrajiny). Do 19. 4. bylo odebráno 16 vzorků.

LEŽ:
Česká republika nezastavila dovoz ukrajinského obilí, protože je servilní vůči Evropské unii…
JAK TO JE?
Jednostranné zákazy ukrajinského obilí jsou v rozporu s podmínkami jednotného trhu EU i Světové obchodní organizace. ČR patří do Evropské unie. Situaci je potřeba vyřešit na celounijní úrovni, nikoliv každý stát jednotlivě. Chceme upravit fungování koridorů solidarity (Solidarity Lanes) a zajistit, aby se obilí z Ukrajiny dostalo do cílových destinací třetího světa a nebylo k dispozici spekulantům.

LEŽ:
Jak je možné, že u nás není zakázáno obilí, které zakázaly v okolních zemích, když způsobuje rakovinu…
JAK TO JE?
Dozorové orgány nezjistily žádné obiloviny a mlýnské výrobky s porušenou bezpečností pocházející z Ukrajiny. Nebylo tedy co zakazovat.

LEŽ:
Čeští zemědělci jsou ohroženi přebytkem ukrajinského obilí na trhu…
JAK TO JE?
Jde především o sekundární dopady na český trh způsobený přebytky obilí ve státech, které bezprostředně sousedí s Ukrajinou. Obchodní kontrakty se nesjednávají ze dne na den, na svou produkci mají zemědělci smlouvy dlouhodobě dopředu. Hraje zde roli také dopravní vzdálenost a transportní kapacita do ČR. Více jsou nyní limitující nízké cenové podmínky pro prodej tuzemského obilí mimo ČR kvůli přetlaku obilí v okolních státech.

LEŽ:
Mouku plnou pesticidů a plísní z Ukrajiny nabízejí obchody za akční cenu...
JAK TO JE?
Slovensko informovalo přes evropský Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF), který varuje všechny státy před nebezpečnými potravinami, o nevyhovujícím vzorku pšenice z Ukrajiny, který byl odebrán u provozovatele Mlýn Kolárovo a.s. Vzorek obsahoval zvýšené množství chlorpyrifosu – zjištěné množství 0,026 mg/kg (povolený limit 0,01 mg/kg). Z nevyhovující šarže pšenice byly vyrobeny 2 šarže Pšeničné mouky, které byly distribuovány na Slovensko a částečně do Maďarska.

Předmětné šarže nebyly distribuovány do ČR!

Jiné výrobky Mlýnu Kolárovo a.s. byly v jednom řetězci v akční nabídce, ale řetězec už je na základě informace zaslané z centrály odstranil z prodejní plochy a uložil do skladu. Ve skladu byly zjištěny 4 druhy mlýnských výrobků od daného výrobce. I když byly mouky blokovány (nenabízeny k prodeji), tak byly odebrány 4 šarže Pšeničné mouky hladké na laboratorní testy pesticidů a mykotoxinů.

LEŽ:
EU chce záměrně zlikvidovat naše zemědělství, proto v ČR skončilo ukrajinské obilí, které mělo původně jít do třetího světa…
JAK TO JE?
Obilí mělo primárně skončit v tzv. třetím světě. Přesto se část dostala do evropských zemí (nikoliv jen do České republiky). Je to tím, že obilí je levnější kvůli levnější pracovní síle na Ukrajině, je dočasně oproštěno od cla a náklady na kratší cestu jsou nižší. Levné obilí pak nakoupili různí obchodníci, nezřídka i překupníci a spekulanti. Levnému obilí pak dávají zpracovatelé přednost. Evropská unie se proto chystá podmínky vývozu obilí z Ukrajiny změnit.

LEŽ:
O kontrolách a jejich výsledcích jsou lidem podsouvány nepravdy jako za socialismu, pracovníci úřadů mají seznam potravin, o kterých ví, že jsou bezpečné, ale veřejnosti je nezpřístupní…
JAK TO JE?
Naše dozorové orgány velmi transparentně informují o výsledcích své kontrolní činnosti, a je to doložitelné na jejich webech (tiskové zprávy) a mnoha dalších informačních kanálech. Neprodleně a podrobně informují vždy, pokud zjistí komoditu a potravinu s porušenou bezpečností, ať už pochází z EU, ČR nebo ze třetí země. Poskytování takových informací spotřebiteli jsou pro dozorové orgány prioritní záležitostí.



Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

    •  

 

25 April 2023

Ministerstvo životního prostředí nabízí na svém webu český překlad Kchun-mingsko-montrealského globálního rámce pro biologickou rozmanitost, který je součástí Úmluvy o biologické rozmanitosti. Díky Globálnímu rámci uzavřenému během českého předsednictví Rady EU, významně vzroste podíl chráněných území na souši i na moři, vznikne robustní zdroj financování ochrany živé přírody a postupně se sníží množství používaných pesticidů.

Česká verze Globálního rámce, spolu s anglickým originálem a dalšími informacemi, je k dispozici na stránkách MŽP.

Dokument, schválený na Konferenci OSN o biodiverzitě 2022, je klíčovým strategickým vodítkem pro celosvětové společenství, jak zastavit a zvrátit úbytek biologické rozmanitosti. Obsahuje ambiciózní cíle v oblasti ochrany a obnovy biodiverzity i jejího udržitelného využívání. Rámec doplňují úzce související dokumenty, které nastavují mechanismus pro financování, soubor ukazatelů pro monitorování či posílený mechanismus pro plánování, sledování, podávání zpráv a hodnocení.

Na vyjednávání finální podoby nového globálního plánu se výrazně podíleli zástupci MŽP, kteří v období českého předsednictví Radě EU vedli delegaci Evropské unie a jejích členských států.

Další informace o Globálním rámci se dozvíte ve zprávě Svět se v Montrealu dohodl na záchraně a obnově živé přírody

Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 835 nebo 267 122 534
e-mail:This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

25 April 2023

V loňském roce veterinární dozor v České republice (ČR) nejvíce zaměstnávala likvidace dvou desítek ohnisek aviární influenzy (neboli ptačí chřipky) v chovech drůbeže.

Po čtyřech letech se do země navíc vrátil africký mor prasat. Významnou část práce nemalého počtu zaměstnanců Státní veterinární správy (SVS) zabraly úkoly a jednání spojená s předsednictvím ČR v Radě EU. SVS musela také akutně řešit situaci spojenou s uprchlickou krizí vyvolanou konfliktem na Ukrajině. Detailní pohled na činnost SVS v roce 2022 přináší následující publikace.

Zdroj: https://www.svscr.cz/vyrocni-zprava-statni-veterinarni-spravy-za-rok-2022-2/

25 April 2023
Datum: 10.5.2023  10:00 – 13:00
Místo konání: Online prostřednictvím platformy Webex
Tématické zaměření akce: Představení návrhu nařízení o obnově přírody a jeho diskuse s odbornou veřejností
Cílová skupina: Webinář je určen široké zemědělské veřejnosti
Kategorie: Vzdělávací akce (konference, kurzy, přednášky atd.)

Dovolujeme si Vás pozvat na společný webinář Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství a odborné veřejnosti k představení návrhu nové unijní legislativy v oblasti podpory biologické rozmanitosti – nařízení o obnově přírody, který se uskuteční

10. května 2023 od 10:00 do 13:00 hodin

prostřednictvím online platformy Webex.

Máte-li o účast na webináři zájem, využijte registrační formulář na tomto odkazu https://docs.google.com, a to nejpozději do 5. května 2023.

Odkaz, na kterém bude možné se ke schůzce připojit, bude zaslán registrovaným účastníkům.

Přílohy

24 April 2023

Tisková zpráva – Zaměstnanost v zemědělství je v posledních třech letech relativně stabilizovaná, předloni klesla pouze o 1 procento na 97 800 lidí. Ještě před pětadvaceti lety však v oboru pracovalo téměř dvojnásobně více lidí. Zemědělské podniky proto doplňují nedostatek českých zaměstnanců sezónními pracovníky ze zahraničí.

Zahraničních pracovníků v tuzemském zemědělství přibývá. Zatímco v roce 2014 pracovalo v tomto odvětví 7 540 cizinců, loni to bylo 23 092 lidí, z toho 40 % z Ukrajiny. Jejich příliv nebo odchod však loni na několik měsíců přerušil agresivní útok Ruska na Ukrajinu. Často u nás v zemědělství pracují také Slováci, Rumuni, Bulhaři a Maďaři.  

„V budoucnu se české zemědělství bez přílivu zahraničních pracovníků neobejde. Bez nich by nebylo mnoho zemědělských podniků schopno udržet rozsah výroby, protože nemohou sehnat dostatek českých zaměstnanců. Jsou to proto také cizinci, kterým za jejich velmi důležitou práci děkuji. I díky nim totiž máme na trhu dostatek potravin,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

V Česku evidovaly úřady práce na začátku dubna 254 891 volných pracovních míst, z nichž 7 173 bylo v oboru zemědělství a lesnictví. Nejvíce v živočišné výrobě, kde chybí především ošetřovatelé zvířat. V rostlinné výrobě zase scházejí lidé na sezonní práce na polích, sadech, vinicích a chmelnicích.

Generační obměna v českém zemědělství je ohrožena, proto je potřeba získávat a motivovat mladé zemědělce. V rámci Strategického plánu Společné zemědělské politiky 2023–2027 jsou na to určeny dva základní programy (neboli intervence – podle Strategického plánu SZP):   

Program Zahájení činnosti mladého zemědělce usnadní farmářům začátky jejich podnikání tím, že s pomocí podpory mohou získat k podnikání prostředky například na nákup zemědělských nemovitostí, zejména pozemků, technologií, speciálních mobilních strojů a na investice pro zpracování vlastních produktů. Jde o jediný program, kde žadatelé získají peníze předem.

V rámci Doplňkové podpory příjmu získají mladí začínající zemědělci do 40 let příspěvek na hektar zemědělské půdy. Jde o doplňkový příjem po zahájení činnosti, který mladým začínajícím zemědělcům pomůže stabilizovat příjmy. Platba byla poskytována již v letech 2015–2022. Její sazba mezitím vzrostla z 886 korun na hektar v roce 2015 na 1 607 korun na hektar v roce 2022. Jde tak o dvojnásobek původní sazby.

„Chceme podporovat mladé zemědělce, abychom oboru zajistili generační obměnu. Každý zemědělec mladší 40 let už loni dostal k ostatním podporám z přímých plateb ještě přídavek více než 1 600 korun na hektar,“ uvedl ministr Nekula.

Mladí zemědělci budou také zvýhodňováni vyšší mírou podpory a výběrových kritérií v dalších investičních intervencích i pomocí poradenství a vzdělávání.


Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

Přílohy

24 April 2023

Tisková zpráva – Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) upozorňuje na klamavou reklamu vyskytující se při nabídkách prodeje ovocných stromků a jahodníku.

V tiskovinách, ale i na internetu a na sociálních sítích se neustále objevují inzeráty na zaručeně sloupovité odrůdy ovoce odolné „nemocím a mrazu.“  „Zákazníkům se v nich slibuje, že jde o „prostorově nenáročné výpěstky, které každoročně plodí a poskytují zákazníkovi „Bio ovoce po celý rok.“

Většinou se jedná o nabídky firem, které komunikují prostřednictvím P.O.BOXU, a v inzerátu není uveden kontaktní telefon ani adresa provozovny, pouze formulář k napsání e-mailové zprávy. 

ÚKZÚZ upozorňuje potencionální zákazníky na skutečnosti, které neodpovídají tvrzeným údajům v těchto inzerátech. 

Informace o sběru velkého množství ovoce po celý rok je zavádějící, protože každý druh nebo odrůda plodí v jiném období v rámci roku, a období vlastní sklizně je krátké.  

Zmíněné reklamy již neříkají, jak intenzivně se o typ stromků musíte starat, jak často je hnojit a zalévat, abyste vůbec nějakého výsledku dosáhli. Je třeba vědět, že pěstování ovoce v nádobách vyžaduje značnou péči ze strany pěstitele. 

Většina těchto nabízených odrůd musí být z důvodu omezení růstu naštěpována na velmi slabě rostoucí podnoži. Upozorňujeme, že čím slaběji rostoucí podnož, tím menší je kořenový systém a tím výraznější potřeba pravidelných a dostatečných dodávek vody a živin, navíc se kořenový systém v nádobě snadno přehřívá. 

Primárně jsou tyto slabě rostoucí výpěstky určené pro intenzivní produkční výsadby, kde se počítá s využitím kapkové závlahy obohacené o živiny což je pro rostlinu zásadní. 

Rovněž uvedení informace, že není potřeba žádné “udržování,“ je v tomto případě také značně zavádějící. Stromky musíte naopak udržovat často více než jakékoliv jiné. Jsou takto nabízeny mnohdy odrůdy, které nemají dán sloupovitý charakter růstu geneticky.  

Pokud u nich chcete dosáhnout sloupovitého růstu, musíte je neustále zastřihovat a zaštipovat. Intenzita těchto zásahů se bude lišit podle způsobu pěstování, tedy zda bude výpěstek ve volné půdě nebo v květináči, a jak intenzivní bude závlaha a přísun živin.  

Mnohdy inzeráty tvrdí, že jsou nabízené odrůdy odolné vůči všem „nemocím.“ Například jsme tuto skutečnost zaznamenali v inzerátu, který nabízel jako sloupovitou odrůdu jabloně Idared, která trpí výrazně padlím jabloňovým a bez ochrany proti tomuto škodlivému organismu se pěstuje velmi obtížně. 

Dalším velkým tématem inzerátů je „pnoucí“ jahodník. Konkrétně odrůda „Mount Everest“, která je v inzerátech většinou nabízena jako pnoucí jahodník. Tato odrůda není schopna bez přichycení, nebo jinak řečeno ručního vyvazování, tvořit tzv. sloupy plné ovoce. Tato vlastnost je ověřena ÚKZÚZ formou vegetační zkoušky.  

ÚKZÚZ zveřejňuje informace o odrůdách a podnožích v Databázi odrůd ÚKZÚZ  a další podrobnosti na odkazu „Odrůdy.“  Na těchto místech si můžete mj. ověřit charakteristické vlastnosti odrůd před vlastním nákupem.  

Ivana Kršková, tisková mluvčí ÚKZÚZ, 737 267 642

Zdroj: ÚKZÚZ

24 April 2023

Dobrý den,

ráda bych Vás pozvala tiskovou konferenci Potravinářské komory České republiky – Potravinářský průmysl nepřesoluje…

Státní zdravotní ústav uvádí, že Češi solí 3x více než je doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) a to je 5 g soli na osobu a den. Jsme tedy v Evropě lídry v solení? Testy potravin Potravinářské komory ČR ale ukazují, že výrobky českých potravinářů obsahují sůl v podobném množství jako jinde v Evropě. Kde se tedy bere tak vysoká spotřeba soli v České populaci?

Budeme se věnovat soli ve výživě, pozitivním a negativním aspektům, obsahu soli ve výrobcích českých potravinářů v obchodní síti v České republice, a srovnání s výrobky v okolních státech, reformulacím výrobců potravin, výsledkům testů Potravinářské kontroly v ČR, soli v zařízeních veřejného stravování, zejména ve školních jídelnách, Deklarace ke zdravému životnímu stylu a v neposlední řadě tématu sůl a výživová denzita, způsob stravování významně ovlivňuje zdraví jednotlivce.

Vystoupí:

MUDr. Pavla Svrčinová, Ph.D. – hlavní hygienička ČR, náměstkyně ministra zdravotnictví ČR

Ing. Hana Střítecká, DiS., Ph.D., nutriční terapeutka, přednáší na Fakultě vojenského zdravotnictví Univerzity Obrany

Ing. Jan Pivoňka, Ph.D. konzultant pro oblast udržitelné výroby a spotřeby Potravinářské komory ČR, přednáší na VŠCHT Praha

Ing. Magda Hrubá, zodpovědná za testy Potravinářské komory České republiky

 

Prosím o potvrzení účasti na mail (This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.).

 

 

 

 

Děkuji a přeji krásný den

Mgr. Helena Kavanová

Ředitelka pro marketing a komunikaci / Tisková mluvčí

Potravinářská komora České republiky®

Počernická 272/96

108 03  Praha 10 - Malešice

mobil: +420 737 287 024

24 April 2023

Komise dnes navrhla revizi stávajících obchodních norem, jež platí pro řadu zemědělsko-potravinářských produktů, jako je například ovoce a zelenina, ovocné šťávy a džemy, med, drůbež nebo vejce. Na základě navrhovaných úprav by se mělo docílit toho, že se spotřebitelé budou moci informovaněji rozhodovat v zájmu zdravějšího způsobu stravování. Zároveň se má díky návrhům přispět ke snížení plýtvání potravinami.

Komise předložila mimo jiné tyto návrhy:

  • Označování původu: Jasnější pravidla pro povinné označování původu u medu, ořechů a sušeného ovoce, zralých banánů, jakož i naporcovaného, zpracovaného a krájeného ovoce a zeleniny (jako jsou balené salátové listy). V případě směsí a namíchaných produktů musí být na etiketě uvedena(y) země původu. Tím se zvýší transparentnost pro spotřebitele. Zároveň se tak podpoří produkce těchto produktů v EU.
  • Plýtvání potravinami: Navrhované úpravy se týkají i potravinového odpadu a obalových odpadů. Například tzv. „nevzhledné“ ovoce a zelenina (tj. s vnějšími vadami nicméně stále vhodné pro místní/přímou spotřebu) prodávané v místě a přímo producenty spotřebitelům má mít výjimku a nemuselo by tak obchodní normy splňovat. Díky zhodnocení tohoto ovoce a zeleniny v syrovém stavu by měli spotřebitelé širší nabídku čerstvých produktů za dostupnější ceny, přičemž výhody by to přineslo i producentům působícím v krátkých dodavatelských řetězcích. Prodávány mohou být rovněž určité produkty, jejichž kvalita byla snížena v důsledku přírodní katastrofy nebo jiných mimořádných okolností, a to za předpokladu, že je jejich spotřeba bezpečná.
  • Balení: Výrobky určené k darování mohou být od hlavních požadavků na označování osvobozeny. Tím se sníží administrativní zátěž a potřeba označování a hospodářským subjektům se usnadní možnost zapojit se do dárcovských aktivit. 
  • Ovocné šťávy: Ovocné šťávy bude možné označovat výrazem „bez přídavku cukrů“, aby bylo zřejmé, že na rozdíl od ovocných nektarů nemohou ze své podstaty obsahovat přidané cukry, což je skutečnost, o níž většina spotřebitelů neví. Kromě toho by vzhledem k rostoucí poptávce spotřebitelů po produktech s nižším obsahem cukru bylo povoleno uvádět na etiketě u nově formulované ovocné šťávy „ovocná šťáva se sníženým obsahem cukru“. V zájmu dalšího zjednodušení a přizpůsobení se preferencím spotřebitelů by se nyní vedle „kokosové šťávy“ mohl používat výraz „kokosová voda“.
  • Džemy a marmelády: Obsah ovoce v džemech se zvýší z 350 gramů na nejméně 450 gramů (na 550 gramů u výběrového výrobku) na kilogram hotového výrobku. Vzhledem k celkovému nárůstu podílu ovoce by tak byl spotřebitelům nabízen produkt s méně volnými cukry a větším množstvím ovoce, než je tomu v současnosti. Výraz „marmeláda“, který byl až dosud povolen pouze pro citrusové džemy, by nyní mohl být používán pro všechny džemy. Zavedla by se tak možnost uzpůsobit název produktu tomu, který je v dané lokalitě nejpoužívanější.
  • Vejce: Ve venkovních prostorách používaných v systémech produkce vajec ve volném výběhu by nyní mohlo být povoleno použití solárních panelů. Tím by se stimulovalo zvýšení dodávek energie z obnovitelných zdrojů. Kromě toho by označování vajec rovněž probíhalo přímo v zemědělském podniku, čímž by se zlepšila vysledovatelnost produktu.

Další postup

Na návrhy týkající se čerstvého ovoce a zeleniny, vajec a drůbeže se vztahují akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty. K jejich znění se bude veřejnost moci vyjádřit po dobu jednoho měsíce. Poté budou akty v přenesené pravomoci přijaty a zaslány Evropskému parlamentu a Radě na přezkum v délce dvou měsíců. Komise je zveřejní na konci tohoto postupu. Návrhy týkající se džemů, marmelád, ovocných šťáv a medu jsou obsaženy ve směrnicích a budou před zveřejněním a vstupem v platnost podrobeny řádnému legislativnímu postupu spolurozhodování v Evropském parlamentu a Radě.

Současně Komise zašle Evropskému parlamentu a Radě zprávu s cílem přijmout v blízké budoucnosti nové obchodní normy pro cider a perry a pro označování původu luštěnin. Na tyto produkty se v současné době nevztahují žádné obchodní normy z nařízení o jednotné společné organizaci trhů.

Souvislosti

Obchodní normy EU jsou navrženy tak, aby zajistily stabilně vysokou kvalitu produktů, ochranu spotřebitelů a konzistentnost norem v rámci trhu EU. Usnadňují rovněž obchod se třetími zeměmi, neboť jsou již od 50. let 20. století v souladu se stávajícími normami na mezinárodní úrovni. Za posledních deset let došlo k výrazným změnám trhů s potravinami, a to v důsledku inovací i měnících se preferencí a obav ve společnosti a vyvíjející se poptávky spotřebitelů. Dnešní návrhy mají v souladu se strategií „od zemědělce ke spotřebiteli“ a s cíli udržitelného rozvoje OSN zajistit, aby mohly obchodní normy přispívat k propagaci a přijetí udržitelných produktů a zároveň řešit nové potřeby spotřebitelů a hospodářských subjektů.

Většina zemědělsko-potravinářských produktů musí splňovat obchodní normy EU nebo normy stanovené na mezinárodní úrovni, aby bylo možné je uvést na trhy EU a prodávat spotřebitelům. Obchodní normy upravují vnější charakteristiky produktů i ty vlastnosti, které vyplývají z konkrétních výrobních postupů, jako je obsah ovoce v džemech. Vztahují se jak na výrobky z EU, tak na dovážené produkty.

Další informace

Zpráva o posouzení dopadů revize obchodních norem EU pro zemědělské produkty za účelem zajištění přijetí a dodávek udržitelných produktů

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění tzv. „snídaňové směrnice“, pokud jde o med, ovocné šťávy, ovocné džemy a kondenzované mléko

Zpráva Evropské komise Evropskému parlamentu a Radě o budoucích obchodních normách pro cider a perry a pro luštěniny

Portál „Podělte se o svůj názor“: návrhy týkající se vajec a drůbeže

Portál „Podělte se o svůj názor“: návrhy týkající se ovoce a zeleniny

Obchodní normy pro čerstvé ovoce a zeleninu

Obchodní normy pro vejce

Obchodní normy pro drůbeží maso  

Citace


Verze pro tisk (PDF)

Kontakty pro média

  • Miriam GARCIA FERRER

    Telefon
    +32 2 299 90 75
    E-mail
    This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.
  • Thérèse LEREBOURS

    Telefon
    +32 2 296 33 03
    E-mail
    This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.
Pokud nepracujete pro mediální organizaci, můžete se na EU obrátit prostřednictvím Europe Direct, a to písemně nebo telefonicky na čísle 00 800 6 7 8 9 10 11.
 
 
24 April 2023

ČÍNA

Ondřej Plaček, Zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Pekingu,

Mob.: +420 702 176 276, e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Čínští vědci vyšlechtili novou odrůdu řepky olejky

Čínská akademie zemědělských věd tento týden oznámila průlom na poli výzkumu domácího pěstování řepky olejky. Na svých experimentálních polích v jihovýchodní Číně v provincii Jiangxi vypěstovali novou odrůdu řepky v kratším čase a s vyššími výnosy. Průměrný výnos činil 2,63 tun na hektar, což je o 26,5 procent více než u dalších populárních odrůd řepky pěstovaných v dané provincii. Růstový cyklus se oproti provinčnímu průměru podařilo zkrátit o pět dní.

Řepka olejka je v Číně nejvýznamnější olejninou a je zodpovědná za polovinu domácí produkce rostlinných olejů. V této oblasti je však Čína nadále závislá na dovozech. Svou domácí poptávku po rostlinných olejích je schopna uspokojit domácí produkcí pouze ze 30 procent, což vnímá jako svou strategickou slabinu. Nově vypěstovaná odrůda má dle čínských vědců potenciál významně přispět k posílení soběstačnosti. Kromě kratšího růstového cyklu se vyznačuje také dřívějším dosažením období plodnosti a větší odolností vůči chladu, díky čemuž by mohla být vyseta na polích, která obvykle v zimě leží ladem. Takových polí má Čína k dispozici zhruba 4,72 milionů hektarů. Čínští odborníci odhadují, že celostátní vysazování nové odrůdy řepky olejky v zimě může zvýšit její roční produkci o 11,25 milionů tun, řepkového oleje pak o 4,96 milionů tun. Celkově by se tak čínská soběstačnost u jedlých rostlinných olejů mohla zvýšit o 12 procent. Zimní pěstování řepky by navíc díky nižším teplotám omezilo škody na plodinách způsobené škůdci.

Zdroj: MZe ČR

24 April 2023

Spojené arabské emiráty

Lukáš Zamrzla, Zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Abú Dhabí,

Mob.: + 420 602 768 207, e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Emirátská potravinová sbírka během letošního Ramadánu přesáhla hodnotu 6 miliard korun

Iniciativa zvaná „Jedna miliarda jídel“, kterou založil Šejch Mohammed bin Rashid, vládce emirátu Dubaj, přesáhla hranici 6 miliard korun. Hlavním cílem iniciativy One Billion Meals je globální pomoc v boji s hladem.

Během každého Ramadánu probíhají finanční sbírky a je rozdáváno jídlo chudým, kteří si oslavy konce půstu nemohou dovolit. Oproti klasickým potravinovým sbírkám vybírá iniciativa od dárců peníze, které jsou uloženy a zhodnocovány v obchodovatelných fondech a postupně používány na pomoc ve více než 50 zemích.

Za rekordním výběrem letošního roku stojí rovněž několik doprovodných akcí. Jednou z nich je například dubajská dražba poznávacích značek osobních automobilů. Tato informace proběhla téměř v každém tisku, včetně toho českého, ale ne vždy bylo zmíněno, na co vydražené peníze jdou.

Aktuálním cílem bylo překonat hranici 1 miliardy dirhamů (asi 6 miliard korun). Ve chvíli, kdy to vypadalo, že se tak vysokou hranici nakonec překonat nepodaří, vložil sám Šejch Mohammed zbylých potřebných 250 milionů dirhamů (přes 1 miliardu korun) ze svého. Během letošního Ramadánu do sbírky přispělo 180 000 jednotlivců a firem.

24 April 2023

VELKÁ BRITÁNIE

Paul Wilkins a Tibor Angyal, Místní zástupci ČR pro agro-potravinářství, velvyslanectví ČR v Londýně, tel.: +44 749 533 9811, e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.  – komunikace v angličtině

V Británii stoupá poptávka po lokálně pěstované zelenině

Podle průzkumu společnosti Ginsters vzrostla aktuálně v Británii poptávka po lokálně vypěstované zelenině o 15 %. Jedním z důvodů nárůstu této poptávky je i únorový všeobecný nedostatek ovoce a zeleniny na britském trhu.

Podle dalšího průzkumu společnosti Ginsters ze začátku letošního roku 47 % Britů přiznává, že má špatné nebo kusé znalosti o tom, jak se pěstuje zelenina, kterou nakupují a jedí. 20 % z nich ani nikdy nevidělo žádnou zeleninu růst. Více než polovina Britů také v průzkumu uvedla, že by si přála vědět více o tom, odkud potraviny, které konzumují, pocházejí a jak se pěstují. 85 % Britů se zároveň domnívá, že je potřeba se více zajímat o složení potravin, které jedí.

Nová studie společnosti Ocado z minulého týdne také zjistila, že více než dvě třetiny Britů chtějí letos jíst více sezónních produktů (ovoce a zeleniny), ale mnozí ani nevědí, kdy ve Spojeném království i v zahraničí jejich sezóna je.

Zdroj

21 April 2023

Státní veterinární správa (SVS) upozorňuje podnikatele, kteří vyvážejí zvířata, zárodečné produkty, živočišné produkty, ale také rostliny a rostlinné produkty, že v průběhu letošního a příštího roku dojde ke změnám systému dovozu těchto komodit do Velké Británie. Návrh příručky, která nový systém podrobně popisuje, zveřejnila na svém webu vláda Spojeného království.

Zainteresované strany mohou k návrhu dokumentu až do 19. května 2023 zasílat své připomínky prostřednictvím online dotazníku. Britské úřady naplánovaly za účelem seznámení se s novým systémem dovozu řadu online seminářů. Jejich výčet společně s popisem a odkazem pro registraci najdete na výše uvedeném odkazu a také zde.

Nový systém dovozu by měl být zaváděn postupně během let 2023 a 2024 ve třech fázích popsaných níže. Jednou z plánovaných novinek je kategorizace dovážených komodit na základě jejich rizikovosti s tím, že každé kategorii bude náležet odlišný dovozní režim.

  • 31. 10. 2023 zavedení veterinárních osvědčení pro středně-rizikové komodity
  • 31. 01. 2024 zavedení kontrol u dovážených komodit v rozsahu závisejícím na příslušné kategorii
  • 31. 10. 2024 zavedení „Prohlášení o bezpečnosti“ (Safety and Security declaration) a systému Single Trade Window

Kategorie komodit (výčet komodit je zatím pouze orientační, kategorizace ještě není dokončena):

1) vysoce-rizikové komodity

  • živá zvířata, zárodečné produkty, živočišné produkty, na něž se mohou vztahovat ochranná opatření
  • veterinární osvědčení, prenotifikace (již v platnosti)
  • dokumentační kontrola
  • 100% identifikační a fyzická kontrola (na určitá zvířata se bude vztahovat výjimka ze 100% kontroly)

2) středně-rizikové komodity

  • syrové, chlazené a mražené maso a masné výrobky, mléko a mléčné výrobky, vedlejší živočišné produkty pro použití v krmivech, rybí produkty a vodní živočichové dovážení jako produkty živočišného původu
  • veterinární osvědčení (od 31.10.2023), prenotifikace
  • dokumentační kontrola
  • 1-30 % identifikační a fyzická kontrola (v závislosti na typu komodity)

3) nízce-rizikové komodity

  • zpracované výrobky skladovatelné při pokojové teplotě jako jsou směsné produkty a některé masové konzervy, zpracované vedlejší živočišné produkty, určité rybí produkty a vodní živočichové dovážení jako produkty živočišného původu původem ze zemí s nízkým rizikem
  • komerční dokument, prenotifikace
  • není potřeba veterinární osvědčení ani fyzická kontrola na hranici
  • dovoz musí probíhat přes určená místa vstupu

SVS doporučuje vývozcům a dalším zainteresovaným subjektům se s návrhem příručky „Border Target Operating Model“ včas seznámit a zejména využít zmíněných seminářů, na nichž bude nový systém dovozu představen jak v obecné rovině, tak detailně, v závislosti na jednotlivých sektorech.

Pravidla pro vývoz do Velké Británie se poměrně výrazně změnila v souvislosti s vystoupením země z Evropské unie (tzv. BREXITEM). Aktuální pravidla pro obchod s veterinárním zbožím jsou popsána zde.

Petr Vorlíček

tiskový mluvčí SVS

21 April 2023

TISKOVÁ ZPRÁVA

Hospodářská komora: Česká republika a celá Evropa se žene do obalové krize. Nehledí se přitom na lidské zdraví, životní prostředí ani podnikatele a spotřebitele

Praha, 21. dubna 2023Hospodářská komora dnes apelovala na české europoslance, aby zabránili obalové krizi. Ta propukne, pokud Evropský parlament schválí nové nařízení o obalech v navrhovaném znění. Podnikatelé přitom neprotestují proti základním principům minimalizace vzniku odpadů. Za rezignaci na odpovědnost označují, že celá Evropa má zavést pravidla pro výrobu a zpracování obalů, aniž se analyzovala škodlivost recyklovaných obalů na lidské zdraví nebo jejich dopad na životní prostředí.

 

„Spějeme ke zcela absurdní situaci. Europoslanci sice schválí nařízení, ale to nebude obsahovat klíčové parametry regulace. Ty mají být doplňovány až postupně a zaváděny na principu zkusme to, a když to půjde špatně, nebo to bude mít nečekané dopady, tak to zrušme. To je naprostá legitimace nezodpovědnosti, která rychle vyústí v obalovou krizi,upozorňuje předseda Sekce životního prostředí Hospodářské komory Jan Mraček.

Firmy totiž nebudou dostatečně dopředu vědět, do jakých technologií na výrobu a zpracování obalů mají investovat. Nařízení přitom klade nové požadavky na změnu technologií, postupů, logistiky, sběru a nakládání s obaly. Obalový materiál tak buď zdraží, nebo se stane nedostupný, což se promítne nejen do koncových cen, ale může nastartovat existenční problémy firem a jejich zaměstnanců.

Ve spotřebitelských kruzích přitom nařízení také zvyšuje obavy ohledně škodlivosti obalů na lidské zdraví, protože žádný plast nejde recyklovat donekonečna v původní potravinářské kvalitě.

 

„Používání recyklátu do plastů přicházejících do styku s potravinami je třeba v dlouhodobém hledisku řádně prozkoumat z pohledu zachování bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti potravin. Kdykoli v budoucnosti ale bude Komise oprávněná změnit požadavky na recyklovaný obsah obalů, pokud bude málo recyklátu, bude příliš drahý, nebo se jeho použití ukáže nevhodné či nebezpečné. Takové prostředí bude logicky demotivující pro recyklační firmy a ohrožuje jejich investice, ale nelze přece ani takto hazardovat se zdravím,“ uvedl viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.

Recyklace odpadu na surovinu použitou při výrobě jakéhokoli výrobku je obvykle pro životní prostředí přínosem. Používání recyklovaného materiálu pro samotné obaly ale způsobuje problémy. Především při každé recyklaci je nutné vynaložit energii a dochází ke ztrátě materiálu. Nařízení ale předpokládá, že dostatečná kvalita pro potravinářské, kosmetické a farmaceutické obaly bude zajištěna pokročilými technologiemi recyklace, zejména tzv. chemické recyklace. Tyto technologie ale mají vyšší nároky na energii, ale i vyšší ztráty v procesu recyklace.

Hospodářské komoře proto vadí, že se Evropa nebude zabývat environmentální efektivitou uplatnění recyklátu z těchto technologií a arbitrárně je upřednostňuje v nejnáročnější aplikaci, jako jsou potravinářské obaly, a to i přes vyšší energetickou náročnost a menší účinnost. Navíc samotná Evropská komise uvádí, že tyto technologie ještě nejsou komerčně dostupné a vyzkoušené v praxi.

 

Hospodářská komora své výhrady k návrhu nařízení o obalech a obalových odpadech sepsala na 15 stran. V nich také upozorňuje, že od České republiky se očekává, že stejně jako ostatní země sníží množství obalů na jednoho spotřebitele o 15 % navzdory tomu, že produkce takového odpadu je v jiných státech až třikrát vyšší. To podle Hospodářské komory české spotřebitele staví do podřadného postavení, protože to budou právě čeští spotřebitelé, kteří tak mají zajistit snížení evropského průměru. Hospodářská komora předpokládá, že státy s dvou či trojnásobnou spotřebou převážně z původní EU15 si svou produkci odpadu zachovají.

Hospodářská komora europoslance požádala, aby při projednávání návrhu nařízení nepřistoupili na stanovení individuálních cílů pro jednotlivé podniky a produkty, ale aby se zasadili o jejich změnu na národní cíle. Jen tak nebude návrh nařízení likvidační pro malé a střední firmy produkující obaly.

Poslankyně a poslance Evropského parlamentu Hospodářská komora pozvala na dnešní jednání v pražském Florentinu v návaznosti na jejich příslušnost ve výborech, které se návrhem zabývají (gesční výbor a výbory pro stanovisko).

Miroslav Diro 
Tiskový mluvčí
Hospodářská komora České republiky
Florentinum (recepce A), Na Florenci 2116/15  110 00 Praha 1
M: +420 724 613 088

This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.  www.komora.cz

 

21 April 2023

Ministerstvo životního prostředí zve veřejnost, aby se zapojila do probíhající veřejné konzultace k aktualizaci Politiky ochrany klimatu v ČR.

Díky veřejné konzultaci chceme zjistit názor občanů na politiku a strategii České republiky v oblasti ochrany klimatu a snižování emisí skleníkových plynů. Podle dlouhodobých průzkumů veřejného mínění považuje většina obyvatel ČR probíhající změnu klimatu za zásadní hrozbu. A právě připravovaná Politika ochrany klimatu je základním strategickým dokumentem ČR v této oblasti a na jejím obsahu by tak měla být co nejširší shoda.

Veřejná konzultace probíhá formou strukturovaného dotazníku, který obsahuje několik otázek týkajících se názorů veřejnosti na cíle, celkové zaměření, priority ochrany klimatu. Výstupy z této konzultace ministerstvo využije jako jeden z podkladů pro přípravu aktualizace Politiky ochrany klimatu v ČR.

Veřejná konzultace je určena široké veřejnosti – od orgánů veřejné moci, přes akademickou sféru a další odbornou veřejnost či zástupce zájmových skupin a nestátních neziskových organizací až po jednotlivé občany.

Dotazník je na webu dostupný do 15. května 2023 .

Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 835 nebo 267 122 534
e-mail:This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

21 April 2023

Vědci Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) dospěli v novém přehodnocení k závěru, že expozice bisfenolu A (BPA) v potravinách představuje zdravotní riziko pro spotřebitele všech věkových skupin.

Odborníci úřadu EFSA zjistili potenciálně škodlivé účinky bisfenolu A na zdraví imunitního systému na základě rozsáhlého posouzení vědeckých důkazů a přispění poznatků z veřejné konzultace. V návaznosti na doporučení úřadu EFSA Evropská komise a vnitrostátní orgány projednají vhodná regulační opatření.

Bisfenol A (BPA) je chemická látka používaná v kombinaci s dalšími chemickými látkami k výrobě některých plastů a pryskyřic.

BPA se používá například v polykarbonátovém plastu, což je průhledný tuhý typ plastu používaný k výrobě dávkovačů vody, nádob na uchovávání potravin a opakovaně použitelných lahví na nápoje. Látka se také používá k výrobě epoxidových pryskyřic, které se používají v ochranných nátěrech a vnitřních vrstvách potravinových a nápojových plechovek a nádob.

Chemické látky, jako je BPA používaný v nádobách na potraviny, mohou ve velmi malém množství migrovat do potravin a nápojů, které jsou uvnitř nádob, a proto vědci úřadu EFSA pravidelně přezkoumávají bezpečnost těchto látek a zohledňují nové údaje.

Rozsáhlý soubor údajů

Dr. Claude Lambré, předseda Panelu EFSA pro materiály přicházející do styku s potravinami, enzymy a pomocné látky, uvedl: „Vědci panelu EFSA zkoumali bezpečnost BPA velmi podrobně po celá léta od prvního úplného posouzení rizik této látky v roce 2006.“

„Při tomto přehodnocení jsme pečlivě prozkoumali obrovské množství vědeckých publikací, včetně více než 800 nových studií zveřejněných od ledna 2013. To nám umožnilo zabývat se důležitými nejistotami ohledně toxicity BPA.“

„Ve studiích jsme pozorovali zvýšení množství jednoho typu bílých krvinek, tzv. pomocných T-lymfocytů, ve slezině. Ty hrají klíčovou roli v mechanismech naší buněčné imunity a jejich zvýšení by mohlo vést k rozvoji alergických zánětů plic a autoimunitních poruch,“ uvedl.

Odborníci panelu vzali v úvahu také další potenciálně škodlivé účinky, a to na na zdraví reprodukčního, vývojového a metabolického systému, které byly identifikovány v rámci hodnocení rizik.

Systematický přístup

Dr. Henk Van Loveren, předseda pracovní skupiny úřadu EFSA pro přehodnocení BPA, uvedl: „V rámci přehodnocování BPA bylo postupováno v souladu se zásadami systematického přístupu k imunitnímu systému: K posouzení velkého počtu studií zveřejněných od roku 2013, což je mezní bod pro naše předchozí hodnocení v roce 2015, jsme použili systematický a transparentní přístup. Dopředu jsme vypracovali protokol pro výběr a hodnocení všech důkazů za přispění zúčastněných stran a kompetentních úřadů členských států.“

„Naše závěry jsou výsledkem intenzivního procesu hodnocení, který trval několik let a který jsme dokončili s využitím podnětů získaných z dvouměsíční veřejné konzultace zahájené v prosinci 2021,“ dodal. 

Nižší práh pro příjem

V porovnání s předchozím hodnocením z roku 2015 odborný panel úřadu EFSA výrazně snížil tolerovatelný denní příjem (TDI) BPA, tedy množství, které lze denně přijímat po celý život, aniž by představovalo znatelné zdravotní riziko.

V roce 2015 stanovili odborníci EFSA dočasný TDI kvůli nejistotám v důkazech, které zdůraznily potřebu dalších údajů o toxikologických účincích BPA. Toto nové přehodnocení většinu těchto nedostatků odstranilo a zbývající nejistoty byly při stanovení TDI zohledněny.

Vědci úřadu EFSA stanovili TDI ve výši 0,2 nanogramu (0,2 miliardtiny gramu) na kilogram tělesné hmotnosti za den, čímž nahradili předchozí dočasnou úroveň 4 mikrogramy (4 miliontiny gramu) na kilogram tělesné hmotnosti za den.

Nově stanovená hodnota TDI je přibližně 20 000krát nižší.

Vystavení BPA

Porovnáním nového TDI s odhady dietární expozice BPA dospěli odborníci k závěru, že spotřebitelé s průměrnou i vysokou expozicí BPA ve všech věkových skupinách překračují nový TDI, což vyvolává obavy o zdravotní následky.

Ačkoli vědecký panel odborníků použil odhady expozice BPA z jejich hodnocení v roce 2015, je možné, že omezení, která zákonodárci EU zavedli po roce 2015 pro některá použití této látky, mohla snížit její příjem ve stravě. To znamená, že postup odborníků byl konzervativní.

Celkové zdravotní riziko pro jednotlivce může ovlivnit několik proměnných, včetně dalších stresových faktorů působících na lidský organismus, genetiky a výživy.

Společné zprávy

Kromě konzultací k návrhu vědeckého posouzení úřad EFSA v roce 2017 veřejně konzultoval i protokol popisující navrhovanou metodiku.

Vědci úřadu EFSA také diskutovali o metodice a zjištěních s dalšími vědeckými orgány, aby vyjasnili a/nebo vyřešili rozdíly, které se objevily, jako je například použití „mezních koncových bodů“, což jsou časné signály, které naznačují potenciální rozvoj nepříznivých účinků na zdraví.

V této souvislosti odborníci zveřejnili společné zprávy shrnující diskuse s Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) a německým Spolkovým institutem pro hodnocení rizik (BfR).

Podobné diskuse s partnery a zúčastněnými stranami napomáhají dalšímu rozvoji metodik hodnocení rizik, které úřad EFSA používá pro hodnocení bezpečnosti, s ohledem na nejnovější vědecké poznatky a chápání potenciálních rizik.

Další kroky

Rozhodovací orgány EU, konkrétně Evropská komise a zástupci členských států, jsou zodpovědní za stanovení limitů množství chemické látky, která může migrovat z potravinových obalů do potravin.

Vědecké doporučení úřadu EFSA týkající se BPA bude nyní sloužit jako podklad pro diskusi zákonodárců EU o vhodných regulačních opatřeních, která je třeba přijmout na ochranu spotřebitelů. 


Přílohy

  • Re‐evaluation of the risks to public health related to the presence of bisphenol A (BPA) in foodstuffs – Scientific Opinion
  • Re‐evaluation of the risks to public health related to the presence of bisphenol A (BPA) in foodstuffs – Plain language summary

Zdroj: EFSA

20 April 2023

Tisková zpráva – Naše dozorové orgány intenzivně kontrolují dovozy zemědělských produktů z Ukrajiny. Všechny dosavadní výsledky jsou v pořádku a neprokázaly obsah žádných zakázaných látek. Ochrana zdraví našich spotřebitelů je naší největší prioritou. Při řešení problému s vývozem ukrajinského obilí a dalších zemědělských komodit musí Evropská unie postupovat společně a koordinovaně.

„Náš systém kontrol patří k nejlepším na světě, i proto máme u nás dlouhodobě velmi vysokou kvalitu potravin. Chci všechny ubezpečit, že děláme detailní a intenzivní kontroly odebraných vzorků zemědělských komodit dovážených z Ukrajiny. Kontrolujeme ale samozřejmě i dovoz z dalších zemí. Pro mě je důležité, aby nedošlo k jakémukoliv ohrožení zdraví našich spotřebitelů. I proto ve zmíněných kontrolách budeme pokračovat,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

V laboratořích Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) se u každého vzorku dělá rozbor na přítomnost více než 400 účinných látek. Jde především o testy na přítomnost reziduí pesticidů, mykotoxinů, ale testuje se i to, zda neobsahují těžké kovy jako olovo nebo kadmium. Parametry kvality a bezpečnosti jsou bez ohledu na původ průběžně sledovány dlouhodobě a systematicky v rámci celého trhu v ČR.

„Ohledně dovozů z Ukrajiny do České republiky je důležité nešířit zbytečnou paniku a opírat se o jasná data. Například ukrajinské pšenice se k nám v loňském roce dovezly 4 tisíce tun. Přitom naše celková produkce je zhruba 5 milionů tun, tedy tyto dovozy nepředstavují ani
0,1 procenta v porovnání s naší produkcí.
 Dá se říct, že v současnosti kontrolujeme vše, co se k nám z Ukrajiny přiveze,“ uvedl ministr Nekula.

Ministerstvo zemědělství chápe postoj zemí přímo sousedících s Ukrajinou, do kterých se ukrajinské zboží dostává ve větším množství. Nicméně jednostranné zákazy, které tyto země zavedly, nepovažuje za dobré řešení. Jsme na jednotném trhu a jako Evropská unie musíme postupovat koordinovaně. Je potřeba upravit fungování koridorů solidarity, tzv. Solidarity Lanes, a zajistit, aby se obilí z Ukrajiny dostalo do cílových destinací třetího světa a aby nebylo k dispozici spekulantům.

„Během víkendu jsem komunikoval i s komisařem pro oblast zemědělství Januszem Wojciechowským, abychom společně přišli s efektivním a dlouhodobým řešením. Uvítal jsem proto včerejší informaci od Evropské komise, která oznámila, že plánuje opatření, která by omezila dovoz ukrajinského obilí na unijní trh. O tématu budu v úterý jednat s panem komisařem i dalšími evropskými ministry zemědělství na jednání v Lucemburku,“ řekl ministr Nekula.

Ministr zemědělství vyzval všechny, aby, při podezření nebo důkazu o tom, že došlo k porušení zákonů v souvislosti s bezpečností potravin, případně s falšováním dokumentace převážených komodit, o tom poslali informaci na e-mailovou adresu This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it., i anonymně. Příslušná inspekce podněty detailně prověří. Všechny dosud zkontrolované vzorky byly vyhovující. Pokud bude nalezen nevyhovující, bude celá zásilka kompletně zlikvidována.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce odebrala v posledních týdnech 30 vzorků obilovin a mouky. Většinu tvoří potravinářská pšenice, několik vzorků kukuřice, žito a ječmen. Testuje také vzorky mouky. Analýzy stanovují přítomnost více než 400 reziduí pesticidních látek, mykotoxiny, glyfosát, těžké kovy, případně další rozbory dle analýzy rizika.

„Parametry bezpečnosti a kvality potravinářských obilných zrn a produktů z nich vyrobených, jako jsou například mouky, kroupy, vločky, dětské příkrmy a podobně, sledujeme dlouhodobě a systematicky v rámci celého trhu v České republice, a to bez ohledu na jejich zemi původu. Jen v letošním roce jsme v rámci pravidelného monitoringu cizorodých látek v potravinách provedli 64 rozborů na mykotoxiny a 26 rozborů na tropanové a námelové alkaloidy. Další rozbory provádíme v rámci mimořádných kontrol v posledních týdnech,“ řekl ústřední ředitel SZPI Martin Klanica.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) provádí kontroly v oblasti krmiv, a to od výroby, dovozu, přes skladování až po použití krmiva v chovech. Ročně odebere více než 1000 vzorků. V posledních dnech provedl 8 kontrol dovozů zemědělských produktů z Ukrajiny, určených jako krmivo pro zvířata.

„Tyto vzorky analyzujeme na obsah mykotoxinů, reziduí pesticidů a těžkých kovů. Dále provádíme i senzorické hodnocení včetně vyhodnocení botanické čistoty. Výsledky kontrol jsou prozatím vyhovující, v případě negativních zjištění budeme okamžitě činit potřebné kroky a informovat veřejnost,“ uvedl ředitel ÚKZÚZ Daniel Jurečka.

Kontrola dovozu potravin živočišného původu včetně importu drůbežího masa a vajec z ostatních členských států EU i třetích zemí je jednou z dlouhodobých priorit Státní veterinární správy (SVS). Zásilky jsou kontrolovány zejména v místech určení (nejčastěji logistických centrech a skladech obchodníků či zpracovatelů). Zásilky ke kontrole jsou vytipovávány na základě jejich povinného předchozího hlášení příjemci a provedené analýzy rizika.

„Na začátku dubna jsme spustili kontrolní akci, při které intenzivně kontrolujeme zásilky drůbežího masa a vajec ze zemí mimo EU. Odebrali jsme 16 vzorků, všechny dokončené testy jsou zatím v pořádku. V kontrolách budeme nadále pokračovat,“ řekl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství