Ministerstvo zdravotnictví navrhlo k zařazení na seznam zakázaných návykových látek hexahydrokanabinol (HHC), hexahydrokanabinol-O-acetát (HHC-O) a tetrahydrokanabiforol (THCP). Vyplývá to ze zveřejněného návrhu, který by podle dřívějšího vyjádření ministra Vlastimila Válka (TOP 09) měla ve středu projednat vláda.

Balíčky s cukrovinami nejsou oficiálně označené jako potraviny, nemusí tedy splňovat požadavky, které stát na jejich zdravotní bezpečnost klade. „Děti a mladiství užívají tyto látky zejména v podobě gumových medvídků, které se prodávají pod označením ‚sběratelské předměty‘ a lze je koupit i prostřednictvím prodejních automatů,“ píše ministerstvo.

Látka HHC se vyrábí synteticky z kanabidiolu (CBD) nebo tetrahydrokanabinolu (THC). V malých koncentracích může tyto látky obsahovat i konopí včetně technického. „Byla u těchto látek stanovena výjimka pro případy, kdy jsou tyto látky obsaženy v rostlině technického konopí, technickém konopí, konopí extrakt a tinktura a přípravku z technického konopí v množství nižším než 0,3 procenta,“ uvádí materiál.

Nařízení vlády se seznamem návykových látek souvisí se zákonem o návykových látkách, seznam jich obsahuje zhruba 500. Zařazení HHC a THCP na tento seznam bylo policií doporučeno v roce 2022, v červenci 2023 ho navrhlo i MZd, vláda ale nesouhlasila. Ve středu se jím bude zabývat znovu. Kdy přesně začne zákaz platit, zatím není jasné. V návrhu je platnost následující den po vyhlášení, je třeba ale jeho notifikace Evropskou komisí.

Podobné látky by do budoucna měla regulovat novela zákona o návykových látkách, která zavádí novou kategorii psychoaktivních látek. Ty by podle návrhu, který v současné době projednává Sněmovna, neměly být zcela zakázané, ale nemohly by se prodávat přes internet a dětem. Ve středu by se jím měla zabývat pracovní skupina předkladatelů návrhu a dalších odborníků..

Ilustrační foto: pixabay

Co vlastně budete konkrétně dělat?

Nechci tady vůbec suplovat nějaké už etablované pracoviště, jako ministerstvo financí a Českou národní banku, které vypracovávají konvergenční zprávu o české ekonomice. Po analytické stránce tomu ani nemám šanci konkurovat, ale budu chtít třeba vypíchnout nějaké body nebo zmínit ty, které v konvergenčních zprávách nejsou. Tedy navázat na práci, kterou dělal Oldřich Dědek, když byl v letech 2007 až 2017 koordinátorem pro zavedení eura. Shromáždil obrovské množství faktů třeba o dopadech vstupu do eurozóny na nejrůznější sociální skupiny. Vůči různým skupinám je potřeba komunikovat stejný obsah, ale jinou formou. Další věcí je sledovat aktuální dění, protože se začne řešit podoba nového víceletého společného rozpočtu Evropské unie a v tomto rámci se nejspíš opět vynoří téma samostatného rozpočtu jen pro eurozónu, což by pro nás bylo docela vražedné jako pro zemi, která dostává velké příspěvky ze stávajícího evropského rozpočtu. Abych to shrnul, v posledních letech v době covidu a zhoršené bezpečnostní situace tady téma eura spadlo v žebříčku priorit úplně dolů. V součinnosti s ostatními aktéry, kteří se tomu věnují, bych ho chtěl oživit.

Proč bychom měli mít euro?

Z řady důvodů. Země, které mají v podstatě velmi podobné makroekonomické parametry, dokázaly, že se v rámci eurozóny mohou velmi slušně rozvíjet. Jak z hlediska výkonnosti, tak z hlediska nějakých strukturálních přeměn. Mluvím hlavně o baltských státech. Na druhou stranu jsou tam i méně pozitivní příklady, jako je Slovensko.

Takže bohatnout lze s eurem i bez něj.

Ano, příspěvek eura ke konvergenci není úplně hmatatelný. S eurem bychom ale byli součástí významného ekonomicko-měnového celku, který je odolnější a který má poměrně zásadní vliv. Eurozóna představuje nějakých 91 procent HDP celé EU. Nevidím jednoznačný makroekonomický argument, proč bychom euro mít neměli. A také je fakt, že jsme se při našem vstupu do EU ke vstupu do eurozóny zavázali. Havlovsky řečeno v duchu tohoto závazku se předpokládalo, že to bude tehdy, až splníme kritéria a nebudeme si vymýšlet překážky.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

Trend nošení krabiček s obědem do práce se zvedl v době, kdy byly zavřené restaurace. Dnes si do práce nosí krabičky asi čtyřicet procent Čechů. Pět procent dokonce neobědvá. Data nám také potvrdila, že oběd je stále naše nejoblíbenější jídlo.

Lze spočítat, kolik průměrně ušetří krabičkář za jeden oběd?
Je to závislé na surovinách, v době krize byla populární hlavně česká kuchyně, protože exotické potraviny jsou dražší. Obecně se lidé ke krabičkám uchylují, aby ušetřili, a je to vidět i na datech. Loni rostly ceny obědů v restauracích každý měsíc průměrně o korunu. Nejrychleji ceny stoupaly v první polovině roku – nejdráž jsme obědvali během letních prázdnin. Zhruba od září ceny stagnují.

Hraje také roli, s kým v práci nejčastěji obědváme?
Oběd je podle mě nejlevnější teambuilding. V práci trávíme spoustu času. I z průzkumu nám vyšlo, že jsme hodně sociální národ, tři z pěti Čechů nejraději obědvají s kolegy, ať už v kantýně nebo v restauraci. Jen 30 % zaměstnanců preferuje jíst v práci o samotě. Navíc ty nejlepší pracovní nápady vznikají, když máte zpětnou vazbu kolegy.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

Neumíme doložit, že jsou vyráběné nízkoemisně, Evropa to přitom požaduje

České potraviny jsou v současnosti z pohledu udržitelnosti konkurenceschopné i v mezinárodním měřítku. Zatím to ale na rozdíl od zahraničí neumíme věrohodně doložit. Na nutnosti přípravy jednotné metodiky výměny dat o uhlíkové stopě celého potravinářského řetězce se shodli účastníci semináře o vykazování emisí výroby a prodeje potravin, který společně uspořádaly Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) a Potravinářská komora ČR (PK ČR).

Celý článek si můžete přečíst zde:

Dovolujeme si vás pozvat na vzdělávací kurzy, které pro Vás připravilo Centrum zemědělsko-potravinářského výzkumu a inovací. 

Nabízíme vám tyto specifické kurzy:

13. března 2024: Systém kritických bodů (HACCP) - Připojte se k našemu komplexnímu kurzu, který vás provede všemi aspekty systému HACCP – od legislativních požadavků až po praktickou implementaci ve vašem podniku.

27. března 2024: Požadavky mezinárodních GFSI standardů – Získejte důkladný přehled o globálně uznávaných GFSI standardech a naučte se, jak je efektivně aplikovat v potravinářském průmyslu.

Tento kurz poskytuje komplexní pohled na standardy IFS, BRC a FSSC 22000, včetně objasnění jejich specifik a rozdílů.

Konaktní osoba: 

Magdaléna Hrubá 

Telefon: +420 725 916 891 

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. 

Centrum zemědělsko-potravinářského 

výzkumu a inovací, s.r.o. 

Počernická 272/96 

108 03  Praha 10 - Malešice 

www.czpvi.cz 

Maďarský ministr zemědělství István Nagy vyzval k podpoře a následování italské iniciativy na zákaz uvádění laboratorně pěstovaných tkání imitujících maso na trh. Nagy upozornil, že proces odebírání tkáně živého zvířete a následné množení buněk v umělých podmínkách může mít nepředvídatelné důsledky. Laboratorně pěstované tkáně imitující maso jsou povoleny na trhu v Singapuru, USA a Izraeli, maďarský ministr proto podporuje brzké zakročení proti rozšíření trendu do EU. Oddělení výroby potravin od zemědělské půdy povede podle Nagyho ke vzdálení se tradicím a ohrožení evropského způsobu života.

Více informací zde.

Slovenský ministr zemědělství Richard Takáč zvažuje možnosti, včetně změn slovenské ústavy, které by pomohly nastavit minimální podíl slovenských potravin na pultech obchodů, a to navzdory tomu, že některé země (například Česko nebo Rumunsko) už se o podobné kroky pokusily a musely od nich po sporech s Evropskou komisí ustoupit. Podle Takáče existují členské země EU, které mají procento prodeje domácích výrobků v obchodních řetězcích definované v ústavě, nespecifikoval ale, o které země se jedná. Zástupci obchodníků návrh kritizovali, stanovení kvót podle nich porušuje pravidla jednotného trhu a je významnou překážkou svobody usazování.

Více informací zde.  

Evropská komise v uplynulém týdnu informovala zúčastněné strany, které byly přímo přizvány ke Strategickému dialogu k budoucnosti evropského zemědělství, o plánovaném harmonogramu plenárních zasedání. Strategického dialogu se účastní celkem 27 organizací (za zemědělský sektor Copa, Cogeca, CEJA, ECVC, ELO, IFOAM; za dodavatele Fertilizers Europe a Euroseeds; za obchodníky CELCAA a EUROCOMMERCE; za potravinářství FoodDrinkEurope; za environmentální nevládní organizace Greenpeace, Birldlife, EEB, Eurogroup for Animals, FEBA, Green 10, Slow Food, Rural Youth Europe a AEEU; za spotřebitele BEUC; za pracovníky EFFAT a Geopa; za bankovní sektor EIB a EACB; za akademickou sféru univerzita Wageningen; za místní akční skupiny ELARD). Zástupci všech zúčastněných stran se budou setkávat na plenárních zasedáních, která jsou naplánována na 11-12/03/2024, 22-23/04/2024, 11-12/06/2024 a 09-10/07/2024, což by mělo být poslední plenární zasedání. Mezitím bude práce probíhat v rámci menších pracovních skupin. Pracovní skupiny byly rozděleny do čtyř kategorií, první z nich je zaměřena na zemědělce a venkovské oblasti, druhá na podporu zemědělství v planetárních ekosystémových omezeních, třetí na znalosti a technologické inovace a čtvrtá na potravinový systém a konkurenceschopnost. Profesor Peter Strohschneider, který dostal za úkol strategický dialog vést (a který už podobný úkol realizoval v Německu s poměrně významně proenvironmentálním výsledkem), by měl výslednou zprávu zpracovat během letních měsíců tak, aby byla k dispozici Evropské komisi v září 2024. Situace se ale bude odvíjet rovněž od výsledku evropských voleb, které proběhnou v termínu 06-09/06/2024, a které ovlivní i složení Evropské komise. Výměna komisařů by měla proběhnout v druhé polovině roku 2024. Záležet bude rovněž na tom, zda se současná předsedkyně Evropské komise, Ursula von der Leyen, bude skutečně ucházet o druhé funkční období. Možnosti zapojení se nepozvaných organizací do strategického dialogu Komise stále neupřesnila.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen uvedla dne 06/02/2024 během plenárního zasedání Evropského parlamentu, že ostatním komisařům předloží návrh na stažení návrhu Evropské komise z června 2022 o udržitelném používání pesticidů. Oficiálním důvodem, který ve svém vystoupení předsedkyně Komise zmínila, je, že téma redukce pesticidů v Evropské Unii dlouhodobě vyvolávalo polarizaci společnosti, svoji roli rovněž sehrály protesty evropských zemědělců, které probíhají v řadě zemí EU. Von der Leyenová, u které evropská média očekávají, že bude usilovat u další mandát předsedkyně Evropské komise po evropských volbách v červnu 2024, ve své řeči uznala roli zemědělců a zdůraznila, že je třeba zemědělcům vyjádřit úctu, poděkování a uznání za tvrdou práci, kterou odvádí bez přestávky i v těžkých dobách. Von der Leyen ve svém vystoupení ale trvala i na tom, že je třeba posílit udržitelnost a účinnou ochranu přírody. Zmínila, že 60-70 % půdy v Evropě je nyní ve špatném stavu. Zemědělcům je ale zapotřebí připravit skutečné motivační pobídky, které budou přesahovat pouhou potenciální ztrátu výnosů. Může se jednat například o veřejné dotace nebo různé typy prémiového značení zemědělské produkce, které pomůže ve vztazích a spolupráci se zpracovateli a maloobchodníky. Stažení návrhu je podle Von der Leyen správnou cestou i s ohledem na zamítnutí návrhu Evropským parlamentem v listopadu 2023 a na situaci v Radě, kde aktuálně ve vyjednávání o udržitelném používání pesticidů nedochází k žádnému významnějšímu pokroku. Téma je ale podle Von der Leyen nadále aktuální, aby bylo možné se posunout vpřed bude ale potřeba více dialogu a změna přístupu. Evropská komise by proto mohla vypracovat nový návrh s mnohem vyzrálejším obsahem a za pomoci a zapojení se zúčastněných stran.

Více informací zde a zde.

Evropská komise předložila dne 06/02/2024 návrh Klimatických cílů Unie do roku 2040. Dokument navazuje na balíček FitFor55, který stanovoval cíle redukce emisí skleníkových plynů pro rok 2030 (55 %) a Evropskou zelenou dohodu stanovující cíl klimatické neutrality do roku 2050. Do roku 2040 měly být v Evropské Unii podle návrhu Komise sníženy emise skleníkových plynů o 90 % ve srovnání s rokem 1990. V pracovní verzi návrhu, se kterou Komise pracovala ještě na začátku února 2024, počítala Komise s nastavením redukčních cílů i v zemědělství. V zemědělském sektoru podle původního stanoviska Komise mělo být cílem snížit emise skleníkových plynů, které nejsou CO2, o 30 % ve srovnání s rokem 2015 a zvýšit schopnost půdy a lesů ukládat více uhlíku. Výsledný dokument z 06/02/2024 má podobu Sdělení, jedná se tedy o nelegislativní dokument, který by měl sloužit k otevření dialogu a pomoci Evropské komisi nejen stanovit pravděpodobně právně závazný cíl redukce emisí do roku 2040, ale také navrhnout příslušné právní předpisy k jeho dosažení. Cílem nového sdělení je zahájit dialog se zúčastněnými stranami, spuštěna bude také rozsáhlá veřejná konzultace. Komise ve sdělení předkládá jako doporučený cíl pro rok 2040 snížení čistých emisí skleníkových plynů o 90 % ve srovnání s rokem 1990 a nastiňuje některá doporučení stran opatření, která by k dosažení tohoto cíle měla být přijata. Komise počítá se započítáváním jak snížení emisí tak s odstraňováním uhlíku. Evropská komise dále uznává, že zemědělství, lesnictví a potravinářství jsou pro společnost životně důležité sektory, a že produkce kvalitních potravin má pro Evropskou Unii strategický význam. Komise dokonce zmiňuje příspěvek zemědělsko-potravinářského sektoru k potravinové suverenitě Evropské Unie. Doplňuje, že zemědělství je odvětvím, které hraje při dosahování cílů pro rok 2040 významnou roli a zdůrazňuje, že je třeba řešit zemědělsko-potravinářský sektor komplexněji, není možné zabývat se nadále pouze zemědělstvím izolovaně. Potravinářský sektor je výslovně zmíněn jako oblast, která hraje důležitou roli při prosazování udržitelnosti, přičemž by měl být motivován k tomu, aby nakupoval udržitelnější suroviny a přispíval k potravinovému prostředí, které spotřebitelům umožní zdravější stravu jako dostupnou a cenově přijatelnou volbu. Společná zemědělská politika by měla být nástrojem, který poskytne opatření na podporu přechodu zemědělského odvětví k novým udržitelným postupům a obchodním modelům, konkrétní opatření ale Komise ve sdělení nezmiňuje. Navzdory původní pracovní verzi dokumentu, která unikla v uplynulých týdnech, Komise nakonec ve sdělení nezmiňuje doporučený cíl pro redukci emisí ze zemědělství (v pracovní verzi navrhovala výše zmíněný cíl 30 %). Sdělení by mělo být formálně představeno ministrům životního prostředí na Radě ministrů dne 25/03/2024 a projednáno i Evropskou radou, tedy lídry členských států EU, v rámci Strategické agendy EU na období 2024-2029, a to v termínu 27-28/06/2024.

Více informací zde a zde, stránky věnované přímo sdělení zde.

Místopředseda polské vlády Władysław Kosiniak-Kamysz vyzval dne 09/02/2024 evropského komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova Janusze Wojciechowskiho k rezignaci. Výzvu podpořil i Jaroslaw Kaczynski, předseda strany Právo a Spravedlnost (PiS), kterou Wojciechowski v letech 2010 – 2016 zastupoval v Evropském parlamentu. Kaczynski dodal, že rozhodnutí o tom, zda Wojciechowski rezignuje, je v rukou pouze samotného komisaře. Kosiniak-Kamysz uvedl, že výsledkem práce komisaře Wojciechowskiho je poštvání většiny evropských zemědělců proti pravidlům, která pro zemědělský sektor navrhuje a přijímá Evropská komise. Po vlnách protestů v evropských zemích byly zahájeny protesty i v Polsku, a to od 09/02/2024 do nejméně 09/03/2024.

Ministr zemědělství Marek Výborný si loni záhy po svém letním vstupu do funkce začal stěžovat na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), mezi veřejností též známý jako antimonopolní úřad. Podle Výborného nedostatečně provádí sektorová šetření a neřeší možné vysoké marže na trhu s potravinami.

Antimonopolní úřad mimo jiné nadhodil možnost, že pokud sektorovým šetřením zjistí, že je někde trh narušený, bude moci navrhnout přezkum většího množství fúzí v tomto segmentu a například přikázat poskytnutí přístupu k sítím, infrastruktuře nebo datům. Pokud tyto kroky nebudou fungovat, bude moci zpětně nařídit odprodej části podniku. To je podle Minčiče v zahraničí používáno, k takovému kroku by se ale mělo sáhnout pouze jako k nejzazšímu opatření. „Může k tomu dojít, ale je to mimořádné opatření a nemyslím si, že u nás máme firmy, kterých by se to mohlo týkat,“ doplňuje ředitel Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

Hlavní zprávy na Prima CNN News (středa 31.1.2024) se v úvodní reportáži věnovaly  i cenám potravin. Reportáž můžete shlédnout v čase 3:22. 

Ekonomický poradce premiéra Štěpán Křeček tvrdí, že je možné ještě zlevnit potraviny, ale výrobci s tím nesouhlasí a tvrdí, že ceny již dosáhly svého minima. Zemědělci si naopak stěžují na pokles výkupních cen pšenice o více než třetinu za jeden rok.

Helena Kavanová, mluvčí Potravinářské komory ČR, odpovídá na otázky ohledně poklesu cen potravin. Tvrdí, že výrobci musí promítnout zvýšené ceny surovin do cen potravin, ale v tuto chvíli jsou ceny stabilizované. Někteří obchodníci snížili své ceny, ale není jisté, zda se tyto snížené ceny dostanou ke konečnému spotřebiteli. Kavanová také uvádí, že rekordní zisky potravinářů jsou nadnesené a cena energií stále zůstává vysoká.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Celý pořad můžete shlédnout zde:

Hlavní zprávy na Prima CNN News (neděle 4.2.2024) se věnovaly také problematice nutričního značení na přední straně obalů potravin. Reportáž můžete shlédnout v čase od 9:50. 

Potravinový semafor, který měl označovat vhodnost potravin pro náš organismus, je podle potravinářů a výživových odborníků nevyhovující a může manipulovat zákazníky při nákupech. Nové označení potravin podle nutričních hodnot je stále neznámé pro zákazníky a nebere v úvahu všechny důležité faktory, jako jsou vitamíny a minerální látky.

Potravinový semafor připomínající známý energetický štítek by měl značit některé potraviny už zhruba přes dva roky. Měl by přitom vycházet z nutričních hodnot vybraných potravin. Záporné body dostávají složky jako cukr nebo sůl, kladné zase ty prospěšné, jako jsou bílkoviny nebo vláknina. Z toho vyjde celkové označení od nejzdravějšího A do nejméně zdravého E. Podle nového přepočtu patří k nejzdravějším žitný chléb nebo polotučný tvaroh. A k těm nejméně zdravým zase olivový olej, losos nebo plísňový sýr. Pro zákazníky bylo značení velkou neznámou už zhruba před dvěma a půl lety.

Celý pořad můžete shlédnout zde:

Evropská komise schválila dne 30/01/2024 dvě německá schémata státní podpory v celkové výši 1 miliardy EUR na zlepšení dobrých životních podmínek zvířat. Schémata se zaměřují na investice do modernizace chovů prasat a zavádění postupů řízení ke zlepšení standardů dobrých životních podmínek prasat v souladu s cíli Evropské zelené dohody, Společné zemědělské politiky a strategie Farm to Fork. Podpory budou vypláceny ve formě přímých grantů malým a středním chovatelům prasat. Dostupné zde.

Největší politická frakce Evropského parlamentu EPP vyzvala dne 26/01/2024 Evropskou komisi k zavedení opatření omezujících ukrajinské dovozy zemědělských produktů do EU (Evropská komise předložila návrh dne 01/02/2024, viz aktualita výše). EPP konkrétně požaduje omezení dovozů ukrajinského obilí, zeleniny, cukru, vajec a drůbeže s cílem ochránit evropské výrobce před nepříznivými dopady současné politiky volného obchodu s Ukrajinou. EPP vyzývá k zavedení prahových hodnot pro dovoz výše uvedených produktů, po jejichž překročení by bylo ukrajinské zboží směřováno mimo EU, aby nebyla narušena stabilita evropského zemědělského odvětví. Šest evropských zemědělských a producentských asociací v odvětví cukru, obilí, olejnin, drůbeže a vajec (včetně největší evropské zemědělské organizace Copy – Cogecy) zaslalo dopis ministrům zemědělství všech členských států EU, ve kterém vyjadřují znepokojení nad dopady neomezeného dovozu ukrajinského zboží a též vyzývají k zavedení prahových hodnot pro dovoz zemědělských produktů a k zavedení systému zajišťujícího vývoz ukrajinského zboží na předem vybrané místo určení.  Ukrajina zahájila s Polskem technická jednání o vývozních licencích, které by měly umožňovat monitoring vývozu ukrajinských produktů do Polska. Licencování nezahrnuje zavedení kvót na objem produkce, podle polského ministra zemědělství Czeslawa Siekierskiho však licence docílí omezení nadměrného toku zboží do Polska, a navíc ukončí obchodní spor s Ukrajinou. Lotyšská vláda dosáhla dohody o zavedení jednostranného zákazu dovozu ruského a běloruského obilí. Lotyšsko plánuje v únoru připravit a schválit návrh tohoto zákona.

Více informací zde, zde, zde, zde a zde.

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu

Ilustrační foto: pixabay

Zemědělci protestují napříč Evropou, na neutěšenou situaci chtěli upozornit i zemědělci z Frýdecko-Místecka nebo Novojičínska, kteří projeli v koloně Moravskoslezským krajem. S těmi je ministr Výborný v kontaktu.

„Snažíme se o problémech hovořit,“ řekl Výborný v České televizi. „Česká vláda nikdy neuvažovala o tom, že by zrušila zelenou naftu,“ uvedl. Nevidí proto důvod, aby čeští zemědělci vyšli do ulic.

Prezident Agrární komory Jan Doležal s ním nesouhlasí. Podle něj se čeští zemědělci pravděpodobně v březnu zapojí do celoevropských protestů. Zda se uskuteční i na národní úrovni, záleží na tom, zda vláda vyjde vstříc požadavkům farmářů, dodal.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

Nejdříve se diskutující věnovali protestům farmářů napříč Evropou. Francouzští, němečtí, ale i polší farmáři protestovali zejména proti zvyšující se finanční zátěži a ekologickým požadavkům EU. O protestech rozhodli i čeští zemědělci. Ministr zemědělství Marek Výborný požádal francouzského ministra zemědělství o ochranu českých dopravců. Mezi další témata patřily ceny potravin, snížení DPH, dotace, dovoz potravin z dalších zemí, postavení antimonopolního úřadu v ČR a další.

Celý pořad můžete shlédnout zde:

Foto: kopie z pořadu ČT24

Výborný připomněl, že antimonopolní úřad je nezávislý orgán a není řízený vládou. „My samozřejmě můžeme vyzývat k sektorovým šetřením, já jsem to dělal opakovaně,“ řekl. Opakovaně prý také urgoval zveřejnění šetření ohledně cukru. „Jako vláda aktivně pracujeme na tom, abychom vytvořili jasné mantinely pro antimonopolní úřad, jakým způsobem má být výrazně aktivnější,“ sdělil.

Minulý týden bylo proti loňskému prosinci levnějších jedenáct ze třinácti potravin, které ve svých předběžných měsíčních průzkumech sleduje Český statistický úřad. Nejvíce, přibližně o 4,77 procenta na 208,02 koruny, klesla cena za kilogram másla. O 4,76 procenta méně, 46,58 koruny, stálo deset vajec. Ve srovnání s prosincem naopak zdražil kilogram brambor, a to o 12,56 procenta na 27,70 koruny. Vyšší cenu měl dále kilogram pšeničné hladké mouky. Ve třetím lednovém týdnu stál dvacet korun a čtyřicet haléřů, v prosinci vyšel na 19,56 koruny. Potraviny byly se začátkem letošního roku přeřazeny do nižší, dvanáctiprocentní sazby DPH. Naopak do základní sazby DPH 21 procent se přesunula většina nápojů.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

Evropští zemědělci protestují napříč členskými státy Evropské Unie. Spouštěcí mechanismus se v jednotlivých zemích liší – ve střední a východní Evropě je hlavním katalyzátorem prudký nárůst dovozu z Ukrajiny, v západní Evropě jsou to normy, které vedou k poklesu výroby. V tomto ohledu nedávná studie francouzské INRAE potvrdila předchozí analýzy, které ukázaly negativní dopad opatření, jež EU plánuje prostřednictvím programu Farm to Fork a Evropské zelené dohody. Potenciální pokles celkové evropské zemědělsko-potravinářské produkce odhaduje na 15 % oproti dřívějším 9,6 % (-26 % u plodin na orné půdě). Německá vláda plánuje v návaznosti na celonárodní protesty proti snížení dotací na zemědělská vozidla a pohonné hmoty prověřit tržní sílu supermarketů a potravinářského průmyslu z podezření z jejich role na špatné ekonomické situaci. Německé vláda pověřila Monopolní komisi (poradní orgán složený z ekonomů, podnikatelů a právních expertů), aby vyhodnotila, zdali jsou tržní podmínky spravedlivé pro všechny, tedy i pro zemědělce. V případě prokázání možnosti vytvoření spravedlivější hospodářské soutěže bude Německo usilovat o nastolení rovnováhy skrze zákony a nařízení na národní i evropské úrovni. Francouzští zemědělci při protestech v uplynulém týdnu vyzvali tamní vládu, aby reagovala na nízké příjmy zemědělců, rostoucí náklady a negativní dopady francouzských a evropských norem pro splnění environmentálních cílů. V rámci protestů byly napadeny a zničeny zásilky belgického květáku, polských kuřat a španělského vína a zeleniny. Francouzská vláda z důvodu protestů odložila předložení návrhu zákona o reformě zemědělského sektoru. Španělští zemědělci protestovali dne 21/01/2024 před ministerstvem zemědělství v Madridu kvůli nedostatečným opatřením na ochranu zemědělců proti dopadům sucha, nízkým cenám a vysokým nákladům. Protesty ve Španělsku budou pokračovat i v nadcházejícím týdnu. Litevští zemědělci vyrazili dne 23/01/2024 do ulic hlavního města v protestu proti tranzitu ruského obilí přes Litvu, proti přísným opatřením na obnovení trvalých travních porostů a chráněných oblastí, proti nízkým cenám mléka a proti danění paliva. Litevská vláda v reakci na protest podpořila zavedení sankcí na ruské potraviny a zahájila jednání o úpravě danění paliva. Polští zemědělci protestovali v uplynulém týdnu proti vysokým ukrajinským dovozům a proti Evropské zelené dohodě. Dle polských zemědělců by měla být přehodnocena Společná zemědělská politika, aby na odvětví nebyl vyvíjen přílišný tlak, který má dopad na produkci. Italští zemědělci se v minulém týdnu taktéž připojili k evropským protestům, požadují nižší daně a nižší ceny nafty.

Více informací zde, zde, zde, zde, zde, zde a zde.

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu

Ilustrační foto: pixabay

Podle Potravinářské komory ČR, která dřívější možnost zavedení tohoto typu značení jako povinného v celé EU tvrdě odmítala, jsou změny obecně k horšímu.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

Od ledna, kdy začala u potravin platit nižší sazba DPH, mírně zlevnila většina potravin. To ale neznamená to, že lidé kupují levněji všechno. Připlácejí si za olivový olej i některé mléčné výrobky.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

Ve vládní koalici to opět jiskří kvůli spotřební dani na víno. Zatímco šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) ji chce zavést, a to už od ledna příštího roku, lidovci se k tomu nadále staví rezervovaně. Tvrdí, že by to mohlo ohrozit konkurenceschopnost tuzemských vinařů.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

18. ledna byla v platnost uvedena řada právních předpisů týkajících se organizace trhů se zemědělskými produkty a ochrany označení původu zeměpisných označení a tradičních výrazů v odvětví vína. Tyto předpisy stanovují pravidla pro ozančování různých druhů vinařských výrobků s chráněným označením původu a chráněným zeměpisným označením. Orgány rovádějí každoroční ověření souladu se specifikací výrobku. 

Bližší informace najdete zde: 

Ilustrační foto: pixabay

Zákaz klecových chovů v Česku ovšem neznamená zákaz spotřeby. „Potravinářské podniky budou mít stále možnost tyto produkty z vajec dovážet. Například pekařská a cukrářská výroby využívá pasterované vaječné melanže z klecových chovů dovezené z Polska, Lotyšska nebo ze Slovenska,“ vysvětlila mluvčí Potravinářské komory ČR Helena Kavanová.

Podle ní by bylo ideální ukončit klecové chovy v rámci celé Unie a současně omezit dovozy ze zemí mimo EU, kde jsou podmínky chovů mírnější. „Je pravděpodobné, že levným dovozům by naši zemědělci těžko konkurovali,“ doplnila.

Vaječné hmoty využívané v potravinářství se do Česka předloni za celý rok přivezl ekvivalent 263,5 milionu vajec, konzumních vajec z ciziny dorazilo podle ministerstva zemědělství 480 milionů kusů.

Agrární komora si stěžuje na nerovné podmínky na trhu a obává se zavírání chovů, které nebudou mít dostatek peněz na přestavbu. „Podle loňského průzkumu Agrární komory České republiky a Českomoravské drůbežářské unie plánují skončit po roce 2026 téměř dvě třetiny převážně středních a menších chovatelů nosnic,“ řekla mluvčí komory Barbora Pánková. Útlum chovů podle ní nastává nyní, podle odhadů unie loni ubylo nosnic o deset až 15 procent.

Aby se zvládly předělat všechny chovy, bude potřeba podle staršího vyjádření předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé investovat ještě tři miliardy korun. Ministerstvo zemědělství loni začalo předělávky dotačně podporovat, protože také očekává, že farmáři, kteří nebudou mít dostatek peněz nebo nebudou chtít investovat do nových technologií, budou muset opustit trh. Loni tak stát podpořil všech 21 přihlášených projektů, které chtěly celkem příspěvek více než 393 milionů korun. Další kolo těchto žádostí bude letos na podzim.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

V pořadu České televize Máte slovo s M. Jílkovou na téma drahých potravin diskutovali Petr Mlsna, předseda úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, Miroslav Koberna, ředitel pro programování a strategie Potravinářské komory ČR, Vladimír Pikora,ekonom investiční skupiny CFG a zástupci veřejnosti. Diskutující se věnovali probelmatice snižování a zvyšování DPH na potraviny resp. nápoje, problematice cenových hladin potravin, srovnání se zahraničím, slevovým akcícm a dalším souvisejícícm otázkám. Prezident Prouza zmínil aktuální data Eurostatu, kdy ceny potravin v Česku jsou 6. nejnižší. Předseda antimonopolního úřadu představil loňské šetření úřadu na 5 vybraných komoditách, kde úřad žádné pochybení či zneužití dominantního postavení neprokázal. Petr Mlsna vyzval všechny, kteří mají nějaké podezření, že na trhu není vše v pořádku, ať podají podnět, je to možné i anonymně. "Do cen potravin vstupují i další faktory jako je daňový systém, 12 % DPH na potraviny je stále nejvyšší v porovnání s okolními státy. Dále otázka vstupů, ceny energií, ceny pohonných hmot, ceny hnojiv, krmiv, to jsou všechno faktory, které se do ceny nutně musí promítnout. Ano, některé z těchto vstupů lze politicky regulovat a nasmíme zapomenout ani na nejvyšší inflaci." upřesnil Petr Mlsna. Ředitel Koberna srovnal stejný nákup potravin a nápojů z prosince minulého roku a z ledna roku 2024, pokud nakupujeme cca 70 % potravin a 30 % nápojů, ceny jsou vlastně stejné. U potravin došlo ke snížení DPH o 3 %, u nápojů došlo ke zvýšení o 6%. Zástupci veřejnosti negativně zmiňovali haléřové ceny v řetězcích, kde obchodníci ukazují, jak promítli snížené DPH na potraviny. 

Celý pořad můžete shlédnout zde:

Společnost pro výživu ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze pořádá  dne 19. března 2024 tematickou konferenci „Potraviny, zdraví a výživa 2024“, na téma „Nápoje a látky v nich obsažené“. 

Bližší informace najdete zde: 

Ilustrační foto: pixabay

V termínu 5.-8. září 2024 proběhne v Praze již 11. ročník mezinárodního sympozia o nejnovějších pokrocích v analýze potravin, RAFA 2024. 

Pozvánku najdete zde:

For the information on the 11th International Symposium on Recent Advances in Food Analysis, please visit the RAFA 2024 website at www.rafa2024.eu or contact us at Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..

Registration and Call for abstracts will be opened in March 2024.
Information on exhibition and sponsorship opportunities will be distributed to companies during February 2024.

RAFA 2024 DEADLINES:
June 17, 2024 Application for Young scientist travel grant
Application for participation as a Sponsor or Exhibitor or Media partner
July 15, 2024 Abstract submission for oral presentation
July 31, 2024 Reduced registration fee
August 31, 2024 Abstract submission for poster presentation
September 30, 2024 Last minute posters submission

Nová studie Mendelovy univerzity a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) přináší několik důležitých závěrů k diskuzi o drahých potravinách. Maloobchodní trh, kde kraluje osm obchodních řetězců, je podle ní konkurenční. Řetězce v posledních letech nebyly výrazně ziskovější.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustreční foto: pixabay