SRBSKO

Vladimír Váňa, Zemědělský diplomat, velvyslanectví ČR v Bělehradě

Mob.: +381 63 388931, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Srbsko i nadále podporuje budování vinařského průmyslu

Podle prohlášení srbské ministryně zemědělství se v Srbsku v průběhu několika posledních let zvýšil počet registrovaných vinařství o skoro 60 %. V roce 2022 zde bylo registrováno celkem 466 vinařství, která během sezóny 2021/2022 vyprodukovala téměř 30 mil. litrů vína (cca o třetinu více než za předchozí sezónu). Srbsko dlouhodobě podporuje rozvoj vinařského sektoru, a to formou státních dotací na nákup technologií pro zpracování či na zakládání nových vinic. Jen v letech 2019 – 2022 bylo v Srbsku vysázeno 953 ha nových vinic. Podle prohlášení srbského Ministerstva zemědělství hodlá Srbsko v podpoře pokračovat i v následujícím období, kdy bude možnost čerpat dotace nejen na nákup mechanizace (např. traktorů do vinic) nebo zařízení na zpracování vína, ale také na nákup sazenic, ochranu vinic nebo fungování sdružení výrobců (včetně podpory marketingových aktivit). Některé prostředky bude možné získat také z programu IPARD 3, který se v těchto měsících rozbíhá. Srbsko se tak pomalu dostává do pozice země se širokou nabídkou různorodých kvalitních vín především z menších rodinných vinařství. To by mělo do budoucna být základem pro novou nabídku turistických lákadel. Postupně se srbská vína začínají také více exportovat, a to především do zemí s početnější srbskou menšinou. Většímu rozšíření srbských vín ve světě zatím brání jejich poměrně vysoká cena a také relativně malé objemy, které jsou jednotliví vinaři schopni dodat v rámci jedné odrůdy a jednoho ročníku.

Do České republiky se zatím srbské víno ve větším množství nevyváží. Podle údajů ČSÚ se za loňský rok do České republiky dovezlo víno v hodnotě jen cca 225 000 Kč. Z České republiky do Srbska pak nebyl loni evidován vůbec žádný vývoz vína. Srbský trh lze doporučit zájmu českých firem, které by mohly hledat za podpory zemědělského diplomata cesty, jak se zde více uplatnit. Kromě mechanizace a technologií pro zpracování vína by se na srbském trhu mohly časem prosadit i některá česká vína. Tomu by mohl napomoci i fakt, že v České republice působí řada srbských občanů, kterým je kvalita tuzemských vín dobře známá.

Tisková zpráva – Ministerstvo zemědělství (MZe) 27. února začne přijímat přihlášky do soutěží o Ceny ministra zemědělství pro nejlepší realizovaný výsledek výzkumu a experimentálního vývoje a Ceny ministra zemědělství pro mladé vědkyně a vědce. Soutěžit mohou s výzkumy týkajícími se zemědělství, potravinářství, lesnictví a vodního hospodářství. Výsledky vyhlásí ministr zemědělství během konání agrosalonu Země živitelka.

Zatímco v již 13 státech Evropy je zálohování PET lahví a plechovek běžnou součástí každodenního života, Česko na svůj další krok směrem k cirkulární ekonomice stále čeká. Zákazníci vybraných prodejen řetězců Kaufland a Lidl si přesto mohou už nyní vyzkoušet, jak jednoduché je v obchodě vracet kromě skleněných lahví i další nápojové obaly a podpořit tak principy udržitelnosti. Pilotní projekt vychází z mezinárodní strategie REset Plastic obchodní skupiny Schwarz, jíž jsou Kaufland i Lidl součástí. Oba řetězce dlouhodobě usilují o snížení množství plastu ve všech svých divizích a o opětovnou využitelnost obalových materiálů.

Ve třech prodejnách Kaufland a stejném počtu obchodů Lidl napříč Českou republikou si zákazníci mohou ode dneška vyzkoušet systém zpětného odběru PET lahví a plechovek v praxi. Za vrácené obaly obdrží slevové kupony na různé sortimentní skupiny, jež budou moci následně uplatnit při svém nákupu. Oba maloobchodní lídři chtějí pomocí unikátního pilotního projektu podpořit myšlenku zavedení zálohového systému v České republice a zvýšit povědomí o možnostech udržitelného přístupu k životnímu prostředí. „Jak ukazuje praxe ze zahraničí, dobře nastavený systém zálohování chrání nejen životní prostředí před odpadky, ale efektivně zpracovává odpadovou surovinu k dalšímu užití. Tento společný projekt má za cíl dát zákazníkům možnost si systém zpětného odběru PET lahví a plechovek vyzkoušet před jeho samotným spuštěním v budoucnu v České republice,“ uvádí tisková mluvčí společnosti Kaufland Renata Maierl. Jednorázové PET nebo hliníkové obaly dnes začaly přijímat výkupní automaty v prodejnách Kaufland v Praze – Michli, Šternberku a v Olomouci-Neředíně. Lidl zapojil své provozovny ve Lhotecké ulici v Praze, ve Folmavské ulici v Plzni a v Trnkově ulici v Brně.

„Spuštěním pilotního projektu jsme vyslyšeli poptávku ze strany našich zákazníků a české společnosti, která už roky volá po zavedení zálohového systému na jednorázové nápojové obaly. Dle našich předpokladů společně dokážeme nashromáždit tisíce nápojových obalů měsíčně na jednu prodejnu,“ vysvětluje tiskový mluvčí společnosti Lidl Tomáš Myler. Pilotní projekt zpětného odběru PET lahví a plechovek bude v prvních šesti prodejnách v provozu na neomezenou dobu. Kaufland i Lidl zároveň do budoucna počítají s postupným rozšiřováním testování i do ostatních měst. Testovací projekt zpětného odběru PET lahví a plechovek vychází z principů udržitelnosti, které Kaufland i Lidl uplatňují dlouhodobě. Například v rámci mezinárodní strategie REset Plastic obchodní skupiny Schwarz, jíž jsou oba řetězce součástí, se jen za poslední čtyři roky podařilo snížit množství plastů téměř o 6 000 tun. Skupina Schwarz se zároveň zavázala, že do roku 2025 sníží množství plastového odpadu nejméně o 20 % a všechny produkty vlastních značek bude nabízet výhradně v obalech z recyklovatelných materiálů.

Funkčním zálohovým systémem na PET lahve a plechovky v současnosti disponuje již celkem třináct evropských zemí včetně Slovenska. V České republice nyní Ministerstvo životního prostředí připravuje návrh zákona o zálohách, který by měl využití dnešního odpadu jako cenného surovinového zdroje zakotvit do právního řádu a legislativně umožnit plošné zálohování PET lahví, plechovek i dalších typů obalů. Součástí příprav zákona je i komplexní debata s experty, výrobci nápojů i obalů, obchodníky, obcemi i odpadovými firmami tak, aby systém byl co nejefektivnější. Podle náměstka ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) chce MŽP návrh zákona předložit vládě do konce letošního roku. „Jako zásadní vnímám otevřený přístup celé společnosti a snahu dělat aktivní krok v cíleném nakládání s odpady domácností. Ministerstvo připraví návrh tak, aby všichni účastníci stávajícího systému našli svou roli a zároveň abychom postupně snižovali znečištění životního prostředí. Na příkladu Slovenska můžeme vidět, že úplně vymizely plechovky a PET láhve ve volné přírodě,“ uvedl náměstek Hladík. „Podle dat z roku 2020 jsme v celkové recyklaci obalových odpadů na desátém místě, stejné úrovně jako my dosahuje třeba Německo i s jeho zálohovým systémem. V recyklaci plastových obalů jsme na dvanácté příčce a míra sběru plastových lahví byla podle posledních dat 80 %. Před Ministerstvem životního prostředí stojí velká výzva,“ doplnil Hladík.

Kontakt pro média

Renata Maierl, tisková mluvčí Kauflandu ČR, mob: 606946157, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Tomáš Myler, tiskový mluvčí Lidlu ČR, mob.: 725 933 089, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Tisková zpráva – Ministerstvo zemědělství (MZe) reaguje na aktuální diskuze k podmínce aktivního zemědělce, kterou je nutné splnit, aby měl žadatel nárok na dotace. MZe doplňuje další možnosti, jak může zemědělec prokázat, že aspoň 30 % jeho příjmů pochází ze zemědělství. Tím zemědělec projde tzv. příjmovým testem.

Vážení zástupci médií,

ministr zemědělství Zdeněk Nekula
vás zve v pondělí 27. února 2023 v 15.30 hodin
na brífink po společném jednání se zástupci
Agrární komory ČR, Potravinářské komory ČR a SOCR.

Na brífinku, jehož čas se může posunout s ohledem na průběh jednání,
vystoupí také ředitel Ústavu zemědělské ekonomiky a informací Štěpán Kala.

Akreditace na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. do pondělí 27. 2. 2023 do 10 hodin.

Tisková zpráva – Podle nového nařízení vlády o opatřeních v odvětví včelařství, které připravilo Ministerstvo zemědělství, budou moci do roku 2027 včelaři ročně žádat o celkovou podporu 110 milionů korun. Padesát procent půjde z rozpočtu EU, druhých padesát z rozpočtu ČR. Materiál dnes projednala vláda.

Tisková zpráva 22. 2. 2023 – Potravinářská komora ČR již několik let varuje všechny zúčastněné strany, zemědělské ministry, celou vládu i další zástupce státní správy před možnými dopady Zelené dohody pro Evropu. „Green Deal“ a jeho dopady změní nevratně Evropu a nebude cesty zpět nebo jen za cenu extrémních výdajů. Bude stále obtížnější produkovat základní potraviny, chovat zvířata či pěstovat suroviny, na které jsme zvyklí. Vše budeme dovážet za vysoké ceny ze třetích zemí a bezpečnost a kvalita potravin významně poklesne.

Proč v Česku významně rostou ceny potravin, když celosvětový trend kráčí opačným směrem a potraviny již 10 měsíců v řadě zlevňují?

            Zemědělské a potravinářské podniky se stále potýkají zejména s vysokými cenami energií, hnojiv nebo pohonných hmot. Ne všechny podniky promítly růst nákladů do cen, navíc obchodní řetězce zároveň tlačí na snížení cen minimálně o 5 %.

"Vítáme aktivitu ÚOHS na poli zjišťovaní cen a přirážek u vybraných výrobků," řekla prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. „Nechceme ale žádné regulace, ani zastropování cen nebo obchodních marží, jak ukazují negativní zkušenosti z Maďarska“, doplnila Večeřová. „Nesmíme ale zapomínat především na příčiny dramatického růstu cen potravin, a to jsou ceny všech vstupů – energií, obalů, plateb za odpady apod. tyto náklady se v současné době rozhodně nesnižují, tudíž očekávat významný pokles cen potravin není na místě.“

            U vývoje cen vepřového, hovězího masa a masných výrobků se ukazuje několik zásadních příčin, které mají podstatný vliv na změny v cenách konečných výrobků. „Ceny vepřového masa v únoru 2023 dosáhly na německé burze svého historického maxima“, řekl ředitel Českého svazu zpracovatelů masa Radek Slanec. Hlavním ukazatelem je procentuální podíl jednotlivých vstupů na finální cenu masných výrobků. Do budoucna bude vliv Zelené dohody pro Evropu (Green deal) na produkci masa a masných výrobků v EU rozhodující.

            „Základem celé práce na Evropské zelené dohodě je zevrubná znalost dané problematiky a pochopení možných dopadů zavádění konkrétních cílů nejen odděleně, ale rovněž s ohledem na jejich kombinovaný dopad. V opačném případě není možné vyloučit ohrožení české zemědělsko-potravinářské produkce, soběstačnosti, další růst cen potravin, ani možné negativní dopady na zdraví obyvatelstva“ říká Adéla Paďourková, zástupkyně PK ČR v Bruselu.

            Potravinářská komora ČR proto apeluje na odmítnutí současného návrhu technických kritérii pro taxonomii v oblasti zemědělství a potravinářství a vytvoření prostoru pro jejich přepracování v souladu se současným vědeckým poznáním a s využitím zkušeností odborníků na zemědělskou produkci a zpracování potravin.

Společný dopis_taxonomie

Co je to taxonomie

Cenový vývoj masa a masných výrobků

Taxonomie_Adéla Paďourková

Kontakty pro média:

Potravinářská komora ČR

Jan Pivoňka, konzultant pro oblast udržitelné výroby a spotřeby Potravinářské komory ČR

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Helena Kavanová, ředitelka pro marketing a komunikaci, tisková mluvčí

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., tel. 737 287 024

________________________________________________________________________________

Potravinářská komora České republiky (PK ČR) byla založena v roce 1995 jako federace výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů zemědělské produkce. PK ČR plní funkci zájmového neziskového sdružení pro všechny potravinářské obory a obory zpracování zemědělských produktů.

Tisková zpráva – Ministerstvo zemědělství za rok od počátku konfliktu poskytlo Ukrajině trvanlivé potraviny v hodnotě téměř 10 milionů korun. Loni, během svého předsednictví, Česká republika také podpořila fungování takzvaných koridorů solidarity. Na ubytování uprchlíků rezort vynaložil 4,4 milionu korun.

Praha - Prostor pro snižování cen potravin v současné době není kvůli stále rostoucím nákladům výrobních a zpracovatelských podniků. Novinářům to řekla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová. Náklady na výrobky se firmám podle komory meziročně zvedly o 50 až 80 procent a společnosti neměly prostor to promítnout do cen. Letos by ceny potravin mohly ještě mírně růst a postupně se stabilizovat v druhé polovině roku, uvedla komora.

Večeřová řekla, že i přes zastropované ceny energií platí podniky čtyřikrát více než v roce 2019 a stanovené maximální ceny energií jsou mnohem vyšší než v okolích zemích. Výrazné zdražování energií loni podle ní zasáhlo nejvíce malé a střední podniky, které nedostaly žádné kompenzace. Růst cen energií je podle Večeřové zasáhl proto, že nemají tak výhodné smlouvy s dodavateli jako velké podniky.

Večeřová uvedla, že kromě cen energií výrazně stoupaly také náklady na obaly, které zdražily o 30 až 40 procent. Upozornila na to, že firmy musí platit také poplatky za recyklaci, třídění a sběr odpadu, které se zvýšily o 35 procent.

Podle Večeřové by mohly ceny potravin letos ještě mírně růst, nemělo by již ale docházet k výrazným skokovým změnám. Diskutovat by se podle ní mělo o odstranění příčin zdražování potravin. "Vítáme, že Ústav pro ochranu hospodářské soutěže bude kontrolovat obchodní přirážky v celé vertikále u čtyř potravin. Počkejme si na výsledky," řekla.

Poznamenala také, že ceny v obchodech jsou enormně vysoké. "Přirážka je až 100 procent k tomu, co dodá dodavatel," řekla. Doplnila, že většina výrobků se neprodává za takzvaně regálovou cenu, ale v akcích. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza tento týden uvedl, že v akcích se nyní prodá 62 procent výrobků. Večeřová k tomu uvedla, že v akcích je obchodní přirážka 40 až 50 procent.

Prouza už dříve uvedl, že za pokračujícím zdražováním potravin v maloobchodě nestojí maloobchodní řetězce, ale zneužívání inflace a dominantního postavení ze strany dodavatelů.

Autor: ČTK

Vydáno: 22. února 2023

Zdroj: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/pro-snizovani-cen-potravin-podle-komory-neni-prostor-kvuli-nakladum-firem/2329430

Zaměstnávání osob s sebou kromě nesporných výhod přináší i negativní konsekvence, přičemž jednou z nich je právě odpovědnost zaměstnavatele vznikající v souvislosti s pracovními úrazy zaměstnanců. Pokud dojde k pracovnímu úrazu zaměstnance, je zaměstnavatel povinen dodržovat zákonem stanovené postupy a současně zaměstnance patřičným způsobem odškodnit. O jaké zákonné postupy se jedná, či zda je zaměstnavatel skutečně povinen k náhradě škody či nemajetkové újmy za všech okolností, se dozvíte v tomto článku.

Pracovní úraz – předpoklad vzniku odpovědnosti

K tomu, aby byl zaměstnavatel za pracovní úraz odpovědný, musí se o pracovní úraz v prvé řadě skutečně jednat. Odpověď na to, co se pod tímto pojmem skrývá, nalezneme v § 271k zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), který pracovní úraz označuje jako „poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů“. Současně však musí být splněna podmínka, že k předmětnému úrazu musí dojít „při plnění pracovního úkolu“, či „v přímé souvislosti s ním“. Typicky se může jednat o úraz při obyčejném procházení zaměstnance po pracovišti, či při převlékání do pracovního úboru, a to i přestože se tak stalo mimo pracovní dobu zaměstnance. K pracovnímu úrazu může dojít i „pro plnění pracovního úkolu“, přičemž příkladem lze uvést spáchání fyzického útoku na zaměstnance vyvolaného jeho předešlým jednáním, a to opět bez ohledu na to, kdy přesně k předmětnému útoku došlo.

Zákoníkem práce jsou stanoveny další konkrétní případy, na základě kterých vzniká zaměstnavateli odpovědnost za škodu vzniklou pracovním úrazem, přičemž se jedná zejména o případy pracovních úrazů členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obce a báňských záchranných sborů, či fyzických osob, které za předem stanovených podmínek napomáhaly, ať už při zásahu proti mimořádné události, při odstraňování jejích následků nebo při zvelebování obce.

Existuje i bohatá judikatura, která shora uvedené znění zákona rozšiřuje o další situace, ve kterých může k pracovnímu úrazu dojít. V této souvislosti lze mj. poukázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5060/2007, v němž soud dospěl k závěru, že pracovním úrazem může být i úraz, který se stal v rámci akce organizované zaměstnavatelem, jako je např. teambuilding akce, jejímž účelem je zejména budování a rozvíjení pracovního potenciálu zaměstnanců, a je tedy úzce propojena s plněním pracovních úkolů.

O pracovní úraz naopak nepůjde tehdy, pokud k němu dojde při cestě do zaměstnání či zpět, nebo také během pracovní cesty, avšak pouze za předpokladu, že zaměstnanec v předmětné době práci nevykonával. Může se tak například jednat o situaci, kdy si byl zaměstnanec předem prohlédnout místo výkonu práce pro nadcházející den.

Povaha odpovědnosti zaměstnavatele

Odpovědnost zaměstnavatele za škodu vzniklou pracovním úrazem je svou povahou odpovědností objektivní, a proto pokud byly naplněny shora uvedené předpoklady pro vznik pracovního úrazu, odpovídá zaměstnavatel za veškerou škodu, a to bez ohledu na vlastní zavinění. Zaměstnavatel je tak odpovědný i v případě, že dodržel veškeré povinnosti jemu vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“).

Zaměstnavatelé by proto měli být s ohledem na povahu této odpovědnosti skutečně obezřetní a činit preventivní opatření za účelem minimalizace možného rizika vzniku jakýchkoli úrazů na pracovišti. Jedním z takových opatření je i zákonem stanovená povinnost zaměstnavatele sjednat si pojištění odpovědnosti, ze kterého jsou zaměstnancům hrazeny škody vzniklé mj. právě i v souvislosti s pracovním úrazem.

Konkrétní povinnosti zaměstnavatele při řešení pracovního úrazu

Pokud dojde k pracovnímu úrazu, je zaměstnavatel po jeho řádném nahlášení ze strany zaměstnance^[1] povinen v rámci jeho následného řešení dodržet zákonem stanovený postup, z něhož vyplývají zejména níže uvedené povinnosti stanovené § 105 zákoníku práce.

1. vyšetřovací povinnost

V prvé řadě je zaměstnavatel povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu, který se zaměstnanci na pracovišti stal. Při takovém vyšetřování by se zaměstnavatel měl zejména zaměřit na spolupráci s poškozeným zaměstnancem, neboť jedině on mu dokáže poskytnout nejvěrohodnější informace o tom, co se skutečně stalo. Samozřejmě však za předpokladu, že je to s ohledem na zdravotní stav zaměstnance možné. Současně by měl zaměstnavatel vyslechnout i případné svědky dané události a dále k vyšetřování přizvat odborovou organizaci (pokud u zaměstnavatele působí) či zástupce pro oblast BOZP.

Zaměstnavatel je dále povinen zajistit, aby místo pracovního úrazu zůstalo po celou dobu vyšetřování bez jakékoli změny, ledaže by měl k takové změně závažné důvody. Za takový důvod lze považovat zejména situaci, kdy by změna byla nezbytná za účelem předcházení další škodě.

2. evidenční povinnost

Zaměstnavatel je povinen pracovní úrazy evidovat prostřednictvím knihy úrazů a zaznamenávat tak do ní veškeré úrazy, tedy i ty, u nichž nebyla zaměstnanci způsobena pracovní neschopnost, nebo bylo již od počátku zřejmé, že úraz nelze kvalifikovat jako úraz pracovní. Kniha úrazů může být vedena jak v elektronické, tak i listinné podobě, přičemž by měla obsahovat údaje stanovené nařízením vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. Jedná se tak o další právní předpis, kterému by měl zaměstnavatel kromě zákoníku práce věnovat náležitou pozornost, aby dodržoval veškeré těmito předpisy stanovené povinnosti a vyhnul se zejména hrozícím sankcím ze strany inspekce práce. Podle § 2 odst. 1 uvedeného nařízení by kniha úrazů měla obsahovat zejména údaje postiženého zaměstnance, identifikaci úrazu (čas a místo úrazu, jeho druh, zdroj atd.), jakož i počet zraněných či jména svědků.

Pokud dojde k pracovnímu úrazu, který zaměstnanci přivodil pracovní neschopnost po více než 3 kalendářní dny či dokonce jeho smrt, je zaměstnavatel povinen vyhotovit o takovém pracovním úrazu navíc i záznam, a to nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o něm dozvěděl. V tomto záznamu by měly být uvedeny zejména údaje o zaměstnavateli, postiženém zaměstnanci, o úrazu, ale také i vyjádření případných svědků.

Kopii záznamu o pracovním úrazu je zaměstnavatel povinen zaměstnanci na vyžádání kdykoli vydat, přičemž pokud byla pracovním úrazem způsobena smrt, mají na jeho vydání právo i rodinní příslušníci zemřelého. Zaměstnavatel je dále povinen zaslat záznam příslušné veřejné zdravotní pojišťovně zaměstnance, přičemž dle povahy pracovního úrazu případně i dalším orgánům a institucím (např. oblastnímu inspektorátu práce či příslušnému útvaru PČR).

3. ohlašovací povinnost

Od povinnosti zaměstnavatele k zaslání záznamu je nutné odlišit povinnost ohlašovací, jakožto jednu z dalších povinností, kterou zaměstnavatel vůči příslušným orgánům a institucím má. V prvé řadě je zaměstnavatel povinen ohlásit vznik škodní události (jakožto i dalších povinných údajů stanovených § 8 vyhlášky ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání) své smluvní pojišťovně. Oznamovací povinnost může zaměstnavateli v závislosti na povaze pracovního úrazu vzniknout i vůči dalším subjektům, a to např. územně příslušnému útvaru Police ČR v případě, že byl v souvislosti s pracovním úrazem spáchán trestný čin, nebo příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, pokud došlo k úrazu u fyzické či právnické osoby, který podléhá jeho kontrolní působnosti, a současně trvá-li hospitalizace poškozeného zaměstnance minimálně po dobu 5 dnů, nebo lze-li takovou dobu trvání s ohledem na zdravotní stav zaměstnance předpokládat.

Způsob, jakým bude ohlášení učiněno, ponechává zákoník práce již na uvážení samotného zaměstnavatele. V každém případě by si měl zaměstnavatel zvolit takový způsob, u kterého bude možné v případě potřeby řádné splnění této povinnosti prokázat.

Nesplněním některé z výše uvedených povinností se zaměstnavatel vystavuje riziku udělení pokuty ze strany státního úřadu inspekce práce, a to až do výše 400.000,- Kč. V určitých případech, zejména při neprovedení řádného vyšetření či nevyhotovení záznamu o pracovním úrazu, se může jednat dokonce až o pokutu ve výši 1.000.000,- Kč.

4. povinnost k přijímání preventivních opatření

Kromě shora uvedených povinností vztahujících se k řešení konkrétního nastalého pracovního úrazu, stanoví zákoník práce zaměstnavateli dále povinnost spočívající v následném přijímání opatření proti opakování pracovního úrazu. V tomto ohledu by se měl zaměstnavatel zaměřit zejména na výsledky provedeného vyšetřování, neboť právě zjištěné příčiny pracovního úrazu mu umožní určit vhodná preventivní opatření, jak opakování takového pracovního úrazu efektivně předcházet, nebo minimálně jej eliminovat.

Přijímání preventivních opatření by nemělo být zaměstnavateli podceňováno, a to nejen s ohledem na jejich nesporná pozitiva, ale i na hrozící sankce, které mohou dosahovat částek až do výše 2.000.000,- Kč.

Zproštění povinnosti zaměstnavatele k odškodnění pracovního úrazu

Nad rámec povinností stanovených § 105 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu a nemajetkovou újmu, ke kterým v souvislosti se vznikem pracovního úrazu došlo. Zaměstnanec může po zaměstnavateli požadovat zejména náhradu za ztrátu na výdělku, náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, úhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, jakož i další náhrady, které mu jsou zákoníkem práce přiznány. Nelze však vyloučit, že v praxi bude zaměstnanec požadovat i další náhrady zákoníkem práce neupravené, spočívající zejména v uplatnění nároku na náhradu další nemajetkové újmy.

K náhradě škody či nemajetkové újmy však nemusí být zaměstnavatel vždy automaticky povinen, neboť zákoník práce upravuje případy umožňující zaměstnavateli, ať už zcela či částečně, se této povinnosti zprostit. K úplném zproštění dojde tehdy, pokud se prokáže, že zaměstnanec porušil předpisy či pokyny týkající se BOZP, avšak jen za předpokladu, že zaměstnanec byl s takovými předpisy nebo pokyny BOZP řádně seznámen, přičemž současně byla jejich znalost a zejména jejich dodržování, zaměstnavatelem pravidelně kontrolovány.

Další případ úplného zproštění nastává v situaci, kdy ke vzniku škody či nemajetkové újmy došlo ze strany zaměstnance v důsledku opilosti či zneužitím návykových látek, a proto nebylo v možnostech zaměstnavatele takové škodě či nemajetkové újmě zabránit.

Částečné zproštění zaměstnavatele nastane pak tehdy, pokud výše uvedené skutečnosti budou pouze jen jednou z více příčin dané situace, přičemž tak existuje ještě další skutečnost, na které zaměstnanec nenese vinu a kterou mu nelze k jeho tíži přičíst. Stejně tomu bude i v případě lehkomyslného jednání zaměstnance, který si však musel být s ohledem na svoji kvalifikaci a zkušenosti vědom toho, že si může přivodit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání však nelze považovat běžnou neopatrnost či jednání vyplývající z rizika práce.

Závěr

Se vznikem pracovních úrazů na pracovišti zaměstnavatele je tak spojena nejen řada povinností, ale zároveň i nemalé peněžní sankce za jejich případné nedodržení. Nejen pro tyto důvody by tak mělo být v zájmu zaměstnavatele snažit se vzniku pracovních úrazů předcházet, minimálně jejich výskyt eliminovat. Zaměstnavatelům lze v tomto ohledu doporučit zaměřit se na preventivní opatření, a to zejména na pravidelné a dostatečné proškolování zaměstnanců v rámci BOZP a následnou kontrolu dodržování daných předpisů.

[1] Rovněž i zaměstnanec má v souvislosti s vznikem pracovního úrazu určité povinnosti, a to zejména povinnost spočívající v bezodkladném oznámení zaměstnavateli dle § 106 odst. 4 písm. h) zákoníku práce, se kterou jsou spojeny i negativní důsledky při jejím nedodržení. S ohledem na téma tohoto článku však není této problematice věnována bližší pozornost.

Mgr. Kateřina Lansdorfová, advokátní koncipientka – Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Mgr. Jakub Málek, managing partner – Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

www.peytonlegal.cz

S příchodem Tří králů nastala dne 6. ledna 2023 účinnost velmi očekáváné a do této doby nejrozsáhlejší novely občanského práva, které se právě ve spojení s okamžikem její účinnosti přezdívá tříkrálová novela a/nebo v souvislosti s částí jejího obsahu také tlačítková novela. Publikována byla ve Sbírce zákonů pod č. 374/2022 Sb. (dále jen „Novela“).

Novela si především klade za cíl implementovat vybrané unijní směrnice, zejména směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 ze dne 20. května 2019, o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb, a směrnici 2019/771 ze dne 20. května 2019, o některých aspektech smluv o prodeji zboží. Rozsáhlá novelizace se promítla nejen do zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Občanský zákoník“) ale také do zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.

Ačkoliv je Novela mediálně známá především pro vybrané změny, které přináší v oblasti práva ochrany spotřebitele (především změna pravidel pro slevové akce), v tomto článku se zabýváme další praktickou a neméně významnou novinkou pro podnikatele, kteří zejména vyvíjejí vlastní softwarová řešení a tyto poskytují svým zákazníkům. Novela totiž přináší zcela nový a pro Občanský zákoník doposud neznámý smluvní typ – smlouvu o poskytování digitálního obsahu.

Obecný úvod k novému smluvnímu typu

Smlouva o poskytování digitálního obsahu je upravena v ustanoveních § 2389a až 2389u Občanského zákoníku. Předmětem smlouvy o poskytování digitálního obsahu může být poskytování:

• digitálního obsahu (ustanovení § 2389a odst. 1 Občanského zákoníku)
  digitálním obsahem se rozumí množina jakýchkoliv dat, vytvořených a poskytovaných v digitální podobě (digitální obsah). Typicky půjde o aplikace, počítačové programy, e-knihy nebo      digitální hry. Ustanovení o poskytování digitálního obsahu se však nevztahuje na některé vybrané služby, které jsou blíže vyjmenovány v ustanovení § 2389u v písm. (a) až (e) Občanského zákoníku; nebo

• služby digitálního obsahu (ustanovení § 2389t Občanského zákoníku)
  službou digitální obsahu se rozumí služba, která uživateli umožňuje vytvářet, zpracovávat či uchovávat data v digitální podobě nebo k nim přistupovat, sdílet data v digitální podobě nahraná či vytvořená tímto nebo jiným uživatelem této služby a/nebo jakoukoli jinou interakci s těmito daty.

Vztah ke smlouvám o poskytování Software as a Service

S ohledem na dosavadní absenci úpravy smluvního typu, jehož předmětem by mohl být digitální obsah, uzavíraly smluvní strany ve vztahu poskytování digitálního obsahu v souladu s ustanovením § 1746 odst. 2 Občanského zákoníku obvykle nepojmenovanou smlouvu, jejímž předmětem bylo poskytování Software as a Service neboli softwaru jako služby (dále jen „SaaS“).

Předmětem smlouvy o poskytování SaaS je zpravidla poskytnutí digitálního obsahu – softwarových řešení, dostupných skrze internetový prohlížeč, která jsou zpravidla provozována na vzdáleném úložišti. Jde o elegantní způsob distribuce softwaru, při němž není nutné pro účely užívání aplikace tuto aplikaci stahovat a instalovat do zařízení uživatele – postačí pouhé připojení k internetu (příkladem můžeme uvést e-mailové aplikace, právní, studijní nebo účetní systémy, hudební a jiné další aplikace).

Novela přitom přináší zásadní změnu právě ve vztahu k těmto smlouvám o poskytování SaaS, jelikož nová ujednání smlouvy o poskytování digitálního obsahu se na ně již přímo vztahují a aplikují. Proto není již zcela na vůli smluvních stran ujednat si vlastní rozměry obsahu jejich smluvního závazku, jelikož příslušná ujednání o smlouvě o poskytování digitálního obsahu stanoví konkrétní práva a povinnosti smluvních stran a další povinnosti, které se nyní v souladu s ustanovením § 2389t Občanského zákoníku vztahují i na smlouvy o poskytování SaaS.

Systematika zákonné úpravy mezi podnikateli a podnikatelem a spotřebitelem

Pro účely identifikace případných nutných změn, jakož i rozlišení volnosti smluvních stran při úmyslu vyloučit některé zákonné ustanovení v rámci obsahu smlouvy o poskytování digitálního obsahu, je zcela zásadní, jedná-li se o vztah podnikatele a spotřebitele (dále také jen „B2C“) a/nebo vztah dvou podnikatelů (dále také jen „B2B“). Systematika nových ujednání v Občanském zákoníku je však pro rozlišení těchto režimů vstřícná, když výslovně stanoví, která ujednání se týkají výslovně spotřebitele, když:

• Pododdíl 1 (§ 2389a – § 2389f Občanského zákoníku) aplikujeme na B2B i B2C právní vztahy;
• Pododdíl 2 (§ 2389g – § 2389s Občanského zákoníku) aplikujeme pouze na B2C právní vztahy;
• Pododdíl 3 (§ 2389t – § 3289u Občanského zákoníku) aplikujeme na B2B i B2C právní vztahy.

Zatímco pokud jsou oběma smluvními stranami podnikatelé, kteří mají smluvní volnost upravit si obsah svého závazku libovolně (např. vyloučit si některá zákonná ujednání tak, aby se v jejich smluvním vztahu neaplikovala), vztah podnikatele a spotřebitele je Občanským zákoníkem limitován – např. v souladu s ustanovením § 2389s odst. 1 Občanského zákoníku platí, že se nebude přihlížet k ujednáním obsaženým ve smlouvě o omezení nebo zániku práva uživatele, které bylo učiněno předtím, než uživatel vytkl vadu digitálního obsahu nebo prodlení s jeho zpřístupněním a/nebo než byl vyrozuměn o jeho změně. Lze uzavřít, že nelze předem vyloučit práva spotřebitele, která mu plynou z úpravy poskytování digitálního obsahu.

Společná ujednání pro B2B a B2C

Aktualizace digitálního obsahu

Poskytovatel je v souladu s ustanovením § 2389d odst. 1 Občanského zákoníku povinen digitální obsah aktualizovat v ujednaném rozsahu. Současně však dle odst. 2 téhož ustanovení platí, že vedle ujednaných aktualizací poskytovatel zabezpečí, že budou uživateli poskytovány aktualizace, které jsou nezbytné, aby byl digitální obsah bez vad po dobu trvání závazku a že bude na jejich dostupnost upozorněn. Pokud však neprovede uživatel aktualizaci, na kterou byl upozorněn a která má sloužit k tomu, aby byl digitální obsah poskytován bez vad, nemá práva z vady, která vznikla v důsledku neprovedené aktualizace – jinak řečeno, pokud poskytovatel uživateli aktualizaci nabídne, on si ji však nestáhne, nebudou mu náležet práva z vadného plnění.

Technické části obsahu smluvního závazku (mimo jiné aktualizace softwaru) bývají upraveny v obchodních podmínkách, které jsou nedílnou součástí smlouvy o poskytování digitálního obsahu, resp. smlouvy o poskytnutí SaaS. Je proto nutné identifikovat, k jakým aktualizacím se poskytovatel zavázal a pakliže mu to nevyhovuje, obchodní podmínky změnit – pokud by totiž aktualizace ve smluveném rozsahu neposkytoval, bude plnit vadně a uživateli budou náležet práva z vadného plnění.

Práva z vadného plnění

Poskytovatel v souladu s ustanovením § 2389c odst. 1 Občanského zákoníku odpovídá uživateli za to, že digitální obsah je po dobu trvání závazku bez vad. Projeví-li se vada za trvání závazku, je na poskytovateli, aby prokázal, že digitální obsah je poskytován bez vad. Prokáže-li však poskytovatel, že vadu způsobilo nevyhovující technické nebo programové vybavení nebo síťové připojení pro přístup či užívání digitálního obsahu uživatele nezbytné pro řádné fungování digitálního obsahu, ačkoli byl uživatel na jeho potřebu před uzavřením smlouvy srozumitelně upozorněn, povinnost poskytovatele prokázat, že digitální obsah je poskytován bez vad, se nebude aplikovat.

V případě jednorázového plnění poskytovatel odpovídá v souladu s ustanovením § 2389f Občanského zákoníku za vady digitálního obsahu, které digitální obsah měl při zpřístupnění. Povinnost poskytovatele zabezpečit aktualizace tím není dotčena. Zákon v této souvislosti výslovně stanoví povinnost poskytovatele zabezpečit poskytování aktualizací po dobu, po kterou to uživatel může rozumně očekávat a současně pro to stanoví kritéria.

Pro účely objasnění, jakou podobu mohou mít vady digitálního obsahu, je nutné vymezit si náležitosti plnění a požadavky na vlastnosti a jakost poskytovaného digitálního obsahu, při jejichž nedodržení vznikají uživateli práva z vadného plnění. V obecné rovině lze tyto vlastnosti rozdělit dle následujících kritérií:

• subjektivní kritéria
  jsou požadavky fungování či vlastnosti digitálního obsahu, které si mohou strany přímo ujednat, jako je například rozsah a popis poskytovaných služeb, kompatibilita a funkčnost, případně i aktualizace nad rámec povinné údržby. Tyto se mohou vyskytovat například i v dokumentech uživatelské podpory nebo pokynů použití apod. Pokud poskytovatel poskytne uživateli obsah, jenž nebude mít smluvené vlastnosti nebo funkčnost, nebo nebudou uživateli poskytnuty slíbené aktualizace, plní vadně a uživateli tím vznikají práva z vadného plnění.

• objektivní kritéria
  jsou takové vlastnosti, které lze od konkrétního digitálního obsahu rozumně očekávat, byť nebyly výslovně ujednány, a jež jsou odvoditelné z druhu a účelu daného obsahu.

Speciální zákonná úprava ve vztahu ke spotřebiteli (B2C)

Nad rámec povinností uvedených výše, v ustanoveních 2389g až 2389p Občanského zákoníku jsou stanoveny další povinnosti pro podnikatele/poskytovatele, a to pro případ, kdy uzavírá smlouvu o poskytování digitálního obsahu se spotřebitelem (B2C).

Právo spotřebitele odstoupit od smlouvy

Spotřebitel může od smlouvy o poskytování digitálního obsahu odstoupit v souladu s ustanovením 2389m odst. 1 Občanského zákoníku z důvodu neodstranění vady digitálního obsahu ze strany poskytovatele, dále v případě, pokud se vada projeví i po jejím odstranění nebo je-li vada podstatným porušením smlouvy. Obdobně jako u smluv uzavíraných distančním způsobem se spotřebitelem, i v případě smlouvy o digitálním obsahu bude mít spotřebitel také právo od smlouvy odstoupit ve lhůtě 14 dnů od uzavření smlouvy, a to bez udání důvodu, byla-li smlouva uzavřena distančním způsobem v souladu s ustanovením § 1820 Občanského zákoníku – to však může působit praktické obtíže.

Lze si představit situaci, kdy si uživatel zakoupí digitální obsah poskytovatele, ten je mu ihned zpřístupněn, po 10 dnech bude chtít uživatel od smlouvy odstoupit a poskytovatel mu bude muset vrátit veškeré poskytnuté plnění. Za účelem zamezení potenciálního zneužití ze strany uživatele lze právo na odstoupení ve 14denní lhůtě vyloučit.

Poskytovatel tak může učinit, pokud si opatří od spotřebitele výslovný dobrovolný souhlas s tím, že mu bude digitální obsah poskytnut před uplynutím 14denní lhůty pro odstoupení, přičemž mu tak zanikne právo na odstoupení v dané lhůtě. Spotřebitel toto musí výslovně při uzavření smlouvy odsouhlasit – lze vhodně využít zaškrtávacího tlačítka (tick-boxu), v případě uzavírání smlouvy on-line.

Práva spotřebitele z vadného plnění

Zatímco Občanský zákoník ve vztahu k B2B vztahům určuje, že poskytovatel má poskytovat digitální službu bez vad, ve vztahu ke smlouvám se spotřebiteli (B2C) nalezneme úpravu detailnější. Poskytovatel v souladu s ustanovením § 2389i Občanského zákoníku zejména odpovídá, že digitální obsah:

• odpovídá ujednanému popisu a rozsahu, jakož i jakosti, funkčnosti, kompatibilitě, interoperabilitě a jiným ujednaným vlastnostem;
• je vhodný k účelu, pro který jej uživatel požaduje a s nímž poskytovatel souhlasil; a
• je poskytován s ujednaným příslušenstvím a pokyny k použití, včetně návodu k instalaci, a s uživatelskou podporou.

Nad rámec výše uvedeného však Občanský zákoník klade na poskytovatele vybrané další požadavky, když stanoví, že poskytovatel odpovídá uživateli, že vedle ujednaných vlastností:

• je digitální obsah vhodný k účelu, k němuž se digitální obsah tohoto druhu obvykle používá;
• digitální obsah rozsahem, jakostí a dalšími výkonnostními parametry, včetně funkčnosti, kompatibility, přístupnosti, kontinuity a bezpečnosti, odpovídá obvyklým vlastnostem digitálního obsahu téhož druhu, které může uživatel rozumně očekávat i s ohledem na veřejná prohlášení učiněná poskytovatelem nebo jinou osobou v témže smluvním řetězci, zejména reklamou nebo označením;
• je digitální obsah poskytován s příslušenstvím a pokyny k použití, které může uživatel rozumně očekávat; a
• digitální obsah odpovídá zkušební verzi nebo náhledu, které poskytovatel zpřístupnil před uzavřením smlouvy.

Změny digitálního obsahu

Pokud bude chtít poskytovatel během trvání poskytování digitálního obsahu změnit některé jeho funkcionality (nikoliv obsah aktualizovat v zákonném či smluvním rozsahu), například přechod u on-line režimu do off-line režimu, způsob zobrazování nebo změnu některých funkcí, musí si v souladu se zákonem tuto možnost změny vyhradit ve svých obchodních podmínkách. Tyto změny je následně nutné konkrétně odůvodnit, například dodržováním zákonných požadavků, přidáním nových vlastností a funkcí nebo jejich vylepšení.

Pro možnost změny digitální obsahu pak v souladu s ustanovením § 2389q Občanského zákoníku v zásadě platí, že má-li být digitální obsah poskytován po určitou dobu a nejedná-li se o změnu nezbytnou pro zachování digitálního obsahu bez vad, poskytovatel může digitální obsah změnit:

• je-li to ujednání ve smlouvě spolu se spravedlivým důvodem pro takovou změnu;
• nevzniknou-li uživateli změnou dodatečné náklady; a
• oznámí-li uživateli změnu jasným a srozumitelným způsobem.

Aktualizace ve vztahu ke spotřebiteli

Ustanovení § 2389d odst. 2 Občanského zákoníku o tom, že vedle (smluvně) ujednaných aktualizací poskytovatel zabezpečí, že budou uživateli poskytovány nezbytné aktualizace, lze vyloučit ve vztahu ke spotřebiteli pouze za splnění podmínek uvedených v ustanovení 2389s odst. 2 Občanského zákoníku, které říká, že nezbytné aktualizace lze vyloučit pouze v případě, kdy poskytovatel před uzavřením smlouvy zvlášť upozornil uživatele, že aktualizace poskytovány nebudou a uživatel s tím při uzavírání smlouvy výslovně souhlasil.

Pokud je služba uzavírána on-line (běžný způsob uzavření smlouvy o poskytování SaaS), lze souhlas prokazatelně získat například vhodným umístěním zaškrtávacího tlačítka (tick-boxu), kde díky zapsání uděleného souhlasu do databáze bude možné tento v případě nutnosti zpětně dohledat.

Závaznost Novely pro dříve uzavřené smlouvy

Smlouvy B2B

Pokud poskytovatel v rámci B2B smluvního vztahu uzavřel smlouvu s jiným podnikatelem před datem 6. ledna 2023, na povahu jejich smluvního vztahu nebude mít Novela vliv. Jestliže se tak dobrovolně nerozhodnou, Novela se na ně nebude aplikovat. Pakliže ale tito podnikatelé uzavřou smlouvou až po 6. lednu 2023, automaticky se na smluvní vztah uplatní nová ujednání Novely.

Smlouvy B2C

Bez ohledu na to, zda smlouvu poskytovatel se spotřebitelem uzavřel před a/nebo po účinnosti Novely, nová pravidla budou doléhat na předmětný smluvní vztah vždy, nezávisle na vůli smluvních stra

Závěr

Etablování nového smluvního typu – smlouvy o poskytování digitálního obsahu – se dotýká širokého spektra smluvních vztahů, které jsou uzavírány nejen mezi podnikateli, ale i mezi podnikateli a spotřebiteli. Především doposud velmi často uzavírané smlouvy o poskytování SaaS získávají právní rámec smlouvy o poskytování digitální služby a je nutno přistoupit k zohlednění tohoto faktu, a to ať již ve smlouvě samotné, nebo v obchodních podmínkách, které jsou nedílnou součástí těchto smluv. Nová pravidla pro uplatňování práv z vadného plnění, odstoupení od smlouvy, změnu digitálního obsahu a další zásadní témata tak bude nutné adresovat co nejdříve – změny jsou účinné již od 6. ledna 2023 a v případě smluv uzavřených se spotřebiteli se přímo aplikují i na smlouvy uzavřené před tímto datem.

V případě jakýchkoli dotazů týkajících se smluv o poskytování digitálního obsahu nebo dalších otázek souvisejících s danou problematikou, Vám jsme plně k dispozici, neváhejte se proto na nás obrátit.

Mgr. Tomáš Maux, advokátní koncipient – Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Ráchel Kouklíková, právní asistent – Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Mgr. Jakub Málek, managing partner – Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

www.peytonlegal.cz

Vážená paní, vážený pane,

dovolte, abychom s Vámi sdíleli pozvání na odborný seminář PK ČR ke dni 23. března 2023.

Cílem je souhrnně seznámit provozovatele potravinářských podniků s vybranou problematikou připravované legislativy v oblasti environmentálních aspektů, které jsou v současné době stále více uplatňovány i v oboru potravinářství. V EU se zvyšuje množství produktů označovaných jako zelené nebo udržitelné. Obdobně se výrobci snaží poukázat na vynikající environmentální profil výrobku nebo společnosti. Stále častěji jsou využívána environmentální tvrzení o budoucím vlivu na životní prostředí bez jasných, objektivních a ověřitelných závazků a cílů. Účastníci semináře získají přehled mj. i o současných právních předpisech a legislativních požadavcích a v neposlední řadě o aktuálních novinkách ve vztahu k provozu potravinářského podniku. Prezentován bude také ekologický marketing s cílem naznačit směry a možnosti, kterými se může marketing produktů ubírat v souladu s životním prostředním a vizí podniku. 

Prostřednictvím semináře získáte také aktuální informace k očekávaným událostem roku 2023:

• Aktuální stav legislativního návrhu pro zelená tvrzení
• Revize právních předpisů EU o poskytování informací o potravinách spotřebitelům
• Tvorba legislativního rámce pro udržitelné potravinové systémy a označování udržitelných potravin
• Další (revize právních předpisů EU o dobrých životních podmínkách zvířat atd.)

Přednášek se zhostí odborníci z řad státní správy, univerzit a dalších institucí.

Datum konání: 23. března 2023                               

Forma konání: Národní zemědělské muzeum, velký sál,

3. patro, Kostelní 1300/44, 170 00 Praha 7

Vložné: 2.000,- Kč (včetně DPH)

Vložné zahrnuje organizační náklady a občerstvení během semináře.                                                      

Začátek semináře: 9:00 hodin

NA SEMINÁŘ JE NUTNÉ SE ZAREGISTROVAT!

Přihlašování účastníků začíná v 8:30 hod., předpokládaný konec 15:15hod.

Účastníci obdrží osvědčení o absolvování semináře.

Přihlášku a program naleznete zde: https://www.foodnet.cz/cs/akce/seminare/4863-2023.

Těšíme se na Vás!!!

Dnem 15. 2. 2023 své účinnosti nabyla vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu, ve znění pozdějších předpisů. Ve Sbírce zákonů byla publikována pod č. 37/2023 Sb.

Vyhláška č. 37/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu, ve znění pozdějších předpisů, doplnila rozdělení odběrných míst zákazníků pro distribuci plynu o skupinu B3 a změnila zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu, kdy došlo k navýšení podílu bezpečnostního standardu dodávky v zásobnících plynu z úrovně 30 % na 45 % a prodloužení povinnosti udržovat bezpečnostní standard dodávky. 

Dostupná zde: https://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=37&r=2023

Pozvánka na první letošní tiskovou konferenci Potravinářská komora České republiky.
Co ovlivňuje ceny potravin?
Vystoupí:
Dana Večeřová, prezidentka Potravinářská komora České republiky
Radek Slanec, ředitel Českého svazu zpracovatelů masa
Adéla Paďourková, stálé zastoupení v Bruselu

K dispozici pro dotazy bude i Jan Pivoňka, konzultant pro oblast udržitelné výroby a spotřeby Potravinářská komora České republiky.

Akreditace na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Ministerstvo zemědělství a Zastupitelský úřad ČR v Bělehradě zvou české firmy k účasti ve společné expozici na mezinárodním zemědělském veletrhu INTERNATIONAL AGRICULTURAL FAIR, který se uskuteční ve dnech 20. – 26. května 2023 v Novém Sadu, Srbsko.

Spustili jsme výzvu pro příjem žádostí do Programu péče o krajinu, a to v Podprogramu pro zlepšování dochovaného přírodního a krajinného prostředí (PPK B). Program péče o krajinu úspěšně funguje již sedmaadvacet let. Slouží především k udržení a zlepšování dochovaných přírodních i kulturních hodnot krajiny a zajišťuje management cenných přírodních lokalit. Žádosti se podávají přes Agenturu ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR).

„Blíží se jarní tah obojživelníků, kteří putují krajinou do míst, kde se rozmnožují. Mnohdy ale končí pod koly aut. Třeba na zabezpečení jejich cesty se dají využít právě finance z programu péče o krajinu,“ vysvětluje náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a pokračuje: „Obce či majitelé pozemků mohou také žádat o peníze na ošetření významných a památných stromů, kosení luk a vyřezávání náletů, což zas napomáhá tomu, aby se v krajině udržely vzácné rostliny a hmyz. Příkladem mohou být květnaté louky nad Zvoníčkovem v Karlovarském kraji, kde kvete koniklec otevřený i plicník úzkolistý. Právě tam vloni z PPK putovalo více než 100 tisíc korun. Kromě toho v brzké době, na přelomu února a března, také rozšíříme mozaiku podpory péče o českou krajinu, a to výzvou v programu Národní plán obnovy – Podpora přirozených funkcí krajiny. Z ní zamíří dotace na vytváření krajinných prvků, tedy na opatření na obnovu a tvorbu tůní a mokřadů, alejí nebo remízů.“

AOPK ČR vyhlásila od 16. 2. 2023 výzvu pro příjem žádostí do Programu péče o krajinu pro externí žadatele, a to v podprogramu pro zlepšování dochovaného přírodního a krajinného prostředí (PPK B). Cílem Výzvy je podpora opatření směřujících k udržení a zlepšování dochovaných přírodních i kulturních hodnot krajiny, zajištění managementu cenných přírodních lokalit a podpora realizace dalších drobných neinvestičních opatření v krajině.

Žadatelem v Podprogramu pro zlepšování dochovaného přírodního a krajinného prostředí (PPK B) může být fyzická či právnická osoba. V letošním roce se výzva zaměřuje pouze na oblasti podpory B.1 Péče o přírodní a přírodě blízké biotopy, biotopy z Červeného seznamu biotopů ČR a biotopy zvláště chráněných druhů a druhů z červených seznamů ve volné krajině a B.2 Péče o krajinné prvky. Výše přiznaných finančních prostředků může být stanovena až do 100 % celkových způsobilých výdajů projektu, maximálně však 250 000 Kč. V roce 2023 je pro výzvu PPK B připraveno 29 milionů korun.

Žádosti je možné podávat od 16. 2. 2023 do 17. 3. 2023 na místně příslušném regionálním pracovišti Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Formulář žádosti pro podání v rámci výzvy PPK B je nutné vyplnit v Jednotném dotačním portálu Ministerstva financí ČR. Znění aktuální výzvy včetně všech dokumentů je k dispozici na stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Vloni se podpořilo pomocí PPK (B) celkem 582 projektů, na které bylo připraveno 40,7 mil. Kč. Jednalo se o projekty realizace péče o cenné biotopy (kosení, pastva) a realizace péče o krajinné prvky (péče o významné krajinné prvky, ošetření památných stromů).

Foto lokality Louky nad Zvoníčkovem: Radek Fišer, AOPK ČR

Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 835 nebo 267 122 534
e-mail:Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Konzumace čokolády je ve Vietnamu stále okrajovou záležitostí. Kakaovník se do Vietnamu dostal teprve na konci 19. století a v posledních letech se jeho pěstování i výroba kakaa rozšiřuje. Kakao je však většinou určeno na export. Důvodem, proč se ve vietnamské tradiční kuchyni nesetkáváme s kakaem, je údajně jeho hořkost.

VELKÁ BRITÁNIE

Paul Wilkins a Tibor Angyal, Místní zástupci ČR pro agro-potravinářství, velvyslanectví ČR v Londýně, tel.: +44 749 533 9811, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.  – komunikace v angličtině

Nedostatek rajčat v britských supermarketech

Britské supermarkety se potýkají s nedostatkem rajčat, protože pěstitelé mají kvůli rostoucím cenám energií problémy s vytápěním skleníků. Produkce rajčat je závislá na vytápění skleníků na 20 stupňů Celsia. Vzhledem k tomu, že náklady na energie stále rostou, museli pěstitelé rajčat omezit nebo odložit výsadbu. Navíc se po brexitu a v souvislosti s novými administrativními kontrolami v zemědělství projevil také nedostatek sezónních pracovních sil z EU, což způsobilo další zpoždění v dodavatelském řetězci rajčat.

Mluvčí Britské asociace pěstitelů rajčat (BTGA) uvedla: „Velkoobchodní ceny plynu mají dopad na všechny pěstitele a dostupnost rajčat je celosvětový problém. Zvýšení cen energií zůstává hlavním problémem, ale pěstitele rajčat tvrdě zasáhla inflace i v jiných oblastech: „Rostoucí ceny pohonných hmot znamenají, že náklady na dopravu jsou nyní vyšší. Také další vstupní náklady, jako jsou osiva a hnojiva, se zvýšily o 100 až 400 procent. K tomu přistupují kontroly zdravotního stavu semen dovážených do Spojeného království, aby se vyloučily rostlinné viry, které mohou ovlivnit úrodu. Tyto náklady se také přenášejí na pěstitele.“

Národní unie zemědělců (NFU) však potvrdila, že tyto problémy se v současné době týkají všech pěstitelů ovoce a zeleniny ve Velké Británii – tedy nejen pěstitelů rajčat. Prezidentka NFU Minette Battersová konstatovala: „Britské potraviny jsou ohroženy v době, kdy globální nestabilita ohrožuje světovou produkci potravin, potravinové zabezpečení a energetickou bezpečnost. Obávám se, že Británie míří do další krize v oblasti zásobování potravinami, přičemž budoucnost britských dodávek ovoce a zeleniny je ohrožena.“

Minette Battersová také varovala, že „jsme svědky nejnižší produkce rajčat a okurek v Británii od počátku záznamů v roce 1985“.

Zdroj

SRBSKO

Vladimír Váňa, Zemědělský diplomat, velvyslanectví ČR v Bělehradě

Mob.: +381 63 388931, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Bosna a Hercegovina má deficit v obchodu s alkoholickými nápoji

Portál „e-Kapija“ na základě informací od Správy nepřímých daní Bosny a Hercegoviny uvedl, že země měla v roce 2022 výrazný deficit v obchodu s alkoholickými nápoji. Hodnota jejich dovozu činila 118,5 mil. EUR, hodnota vývozu pak pouze 17,2 mil. EUR. Z Bosny a Hercegoviny se v loňském roce nejvíce vyvážely ovocné destiláty a likéry (hodnota 9,2 mil. EUR), dále pak pivo (hodnota 4 mil. EUR) a víno (3,9 mil. EUR). Nejvýznamnějšími odběrateli byly okolní země, zejména Srbsko (5,65 ml. EUR) a Chorvatsko (3,6 mil. EUR). Na třetím místě bosenského vývozu se překvapivě umístilo Slovensko, které odebralo alkoholické nápoje za 2,78 mil. EUR. Do České republiky se pak za loňský rok vyvezlo pouze 10,5 tuny ovocného destilátu v hodnotě cca 78 tis. EUR. Naopak z České republiky se do Bosny a Hercegoviny loni vyvezly destiláty v hodnotě téměř 800 tis. EUR, tedy cca desetkrát více než činila hodnota dovozu. Kromě toho se vyvezlo také české pivo v hodnotě kolem 211 tis. EUR. To ale činí pouze 0,3 % z celkového dovozu piva do této země. Nejvíce piva se do Bosny a Hercegoviny zatím dováží z velkých průmyslových pivovarů ze Srbska, Chorvatska a Slovinska, kde mají své provozy nadnárodní společnosti Molson Coors (Apatinska pivovara, Zagrebačka pivovara), Heineken (Zaječarska pivovara, Karlovačka pivovara, Pivovara Laško a Pivovara Union) a Carlsberg (pivovar Čelarevo, pivovar Koprivnica). Přesto může být do budoucna pivní trh Bosny a Hercegoviny poměrně zajímavý, jelikož kromě levných průmyslových piv se i zde začínají pomalu prodávat i méně známá a dražší tzv. „craft“ piva. To by mohla být v budoucnosti příležitost zejména pro menší české pivovary, které na tomto trhu zatím nejsou přítomné.

Praha 15. února 2023 – Státní zemědělský intervenční fond (Fond) přijímá nabídky na poskytnutí marketingové, PR kampaně a komunikační podpory biopotravin
a ekologického zemědělství na období 3 let. Uchazeči mohou podat nabídky do 9. března 2023 do 10.00 hodin. Na rámcovou dohodu s vítězem Fond vyčlenil 60 milionů korun.

„Hledáme partnera, který nám přinese jak zajímavé kreativní pojetí, tak i zodpovědnou exekutivní podporu. Základem je profesionální dlouhodobá spolupráce, která bude znamenat
posun primárně ve vnímání značky BIO zebra a BIO list,“ uvedla k otevřenému výběrovému řízení Kateřina Ratajová, ředitelka Odboru administrace kvalitních potravin Fondu. A dodala

„Cílem kampaně zaměřené na širokou i odbornou veřejnost je zvýšení znalosti bio značek a celkové zvýšení zájmu nakupujících o bioprodukty. U výrobců pak chceme zvýšit zájem
o produkci v ekologickém režimu,“ uvádí k záměru Kateřina Ratajová. Cílem komunikační kampaně vítězné agentury bude spotřebitele seznámit s odpovědí na otázky, co je tou biokvalitou, která se mi vyplatí, jak je kontrolovaná a jak ji jednoduše poznám? Čím je zapříčiněn rozdíl v ceně oproti běžnému výrobku? A současně informovat, že respektováním adekvátního zdůvodněného cenového rozdílu spotřebitel vlastně přispívá na rozvoj krajiny a zdravého životního prostředí. Důležité je, aby zákazník i v důsledku kampaně preferoval
potraviny v biokvalitě a vytvářel tlak na prodejce, aby ve svých prodejnách nabízeli co největší šíři takových produktů.

„Jednou z klíčových oblastí, kterou budeme posuzovat u nabídek, je právě adekvátní zpracování emotivního přístupu v rámci kreativního konceptu. Kampaní chceme posunout téma biokvality na přední místo ‚top of mind‘ při rozhodování o nákupu potravin,“ říká Eva Žákovská vedoucí Oddělení marketingu značek kvality.

Navazující propagační kampaň bude pro vysvětlení benefitů ekologické produkce využívat odkazů na loga „ BIO zebry“ s nápisem „Produkt ekologického zemědělství“, která se využívá
jako známka biopotravin a také všech bioproduktů vyrobených a certifikovaných v ČR a loga Evropské unie pro ekologickou produkci tzv. „ BIO listem“. Kampaň také musí naplnit předpoklady formulované v Akčním plánu České republiky pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2021 - 2027 schváleného vládou ČR dne 10. května 2021.

Veškeré informace o veřejné zakázce naleznete v registru zakázek na profilu Fondu (zde).
Kontakt
Luďka Raimondová
Vedoucí Oddělení tiskového
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
mobil: +420 733 696 550

Autor: SZIF

Vydáno: 15. února 2023

Zdroj: https://www.szif.cz/cs/CmDocument?rid=%2Fapa_anon%2Fcs%2Fzpravy%2Fzpravy_o_fondu%2Ftiskove_zpravy%2F1676466323237.pdf

Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory v nedělních Otázkách Václava Moravce (12.2.2023) uvedl, že: „Prostě obchod často ani nemá alternativu, pokud chceme mít produkci od českých dodavatelů, tak si můžete vybrat mezi jedním nebo druhým a ti vás takhle drží pod krkem a rozhodně mezi nimi nefunguje žádná hospodářská soutěž, že se velmi často domlouvají, jaké ceny vůbec budou obchodu nabízet.“

Pan prezident Prouza měl patrně na mysli nadnárodní dodavatele, kteří mají tržní sílu srovnatelnou s obchodními řetězci, a tudíž těm nezbývá jiná možnost než s nimi o ceně vyjednávat. Jako Potravinářská komora chceme ale pana prezidenta Prouzu důrazně upozornit, že vzhledem k tomu, že veřejně vyslovil závažné obvinění naplňující skutkovou podstatu kartelové dohody, aby toto tvrzení konkrétně doložil a následně doplnil o podání na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Pokud ovšem pro toto tvrzení důkazy nemá, pak důrazně žádáme, aby se podobných tvrzení do budoucna zdržel a dotčeným českým dodavatelům za své vyjádření omluvil.

„V roce 2021 uskutečnila střediska EKIS 8 397 konzultací, v roce 2022 to již bylo 10 255 konzultací a 503 zpracovaných návrhů energetických opatření, které jsme zavedli loni v listopadu. Na začátku roku 2023 je to již 1 572 konzultací a 188 návrhů opatření,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela s tím, že v rámci mobilního poradenství je také k dispozici i 66 poradců, kteří mohou přijet přímo za lidmi. Jejich počet oproti loňskému roku narostl o 38.

Experti z EKIS poradí od výběru úsporného osvětlení, přes správné vytápění, plánování rekonstrukce až po velké projekty energeticky úsporných staveb. Pomohou také s dotacemi, tvorbou dotační žádosti i další administrativou pro získání dotace. Energetická konzultační a informační střediska jsou po celé republice, existuje i možnost online konzultace.

Energetičtí specialisté sdružení v síti EKIS jsou odborníci na energetiku, stavebnictví, projektanti nebo architekti. Poradny v síti EKIS jsou k dispozici po celé republice, vždy v pondělí a ve středu od 13 do 17 hodin. Po celé republice je také dostupných 66 specialistů M-EKIS. Ti jsou ve spolupráci s místní samosprávou připraveni v dané obci předat informace o úsporách energie většímu počtu zájemců. Nově tito odborníci zpracují návrh energetických opatření pro bytový nebo rodinný dům, a to na míru, nezávazně a zdarma.

Poradenství je zřízeno v rámci státního programu EFEKT na podporu úspor energie a Národního plánu obnovy, které spravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) se záměrem podílet se na naplňování Státní energetické koncepce. Další informace jsou k dispozici zde.

Jakou další podporu poskytuje stát na energeticky úsporná opatření? Dotačních programů pro domácnosti, podniky i veřejný sektor existuje celá řada, jejich přehled najdete na webu MPO. Více informací je také na www.energiezamene.cz.

Autor: MPO

Zdroj: https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/vice-energetickych-poradcu--kteri-lidem-poradi-s-usporami--nove-zpracuji-i-navrh-energetickych-opatreni--272648/

Publikace Eurostatu je rozdělena do deseti kapitol, které poskytují data o zemědělských podnicích a jejich produkci, o farmářích, cenách, ekonomické výkonnosti zemědělského sektoru, rybářské činnosti, zpracování potravin a nápojů, obchodu, distribuci, velkoobchodní činnosti i o spotřebě potravin a nápojů. Poslední kapitola se pak věnuje otázkám životního prostředí, které souvisejí s různými fázemi výrobně-distribučního potravního řetězce.

Informace jsou uvedeny za Evropskou unii a její členské státy a jsou doplněny údaji členů ESVO, pokud jsou k dispozici.

Více se dočtete zde.

Autor: Eva Henzlerová

Vydáno: 14. února 2023

Zdroj: https://www.statistikaamy.cz/2023/02/14/odkud-pochazi-jidlo-na-evropskych-stolech