Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) se již několik týdnů prioritně zaměřuje na bezpečnost obilovin a obilných mlýnských výrobků původem zejména z Ukrajiny. Dosud odebrala ke kontrole 63 vzorků. U 25 vzorků byly již analýzy finalizovány, všechny hodnocené parametry jsou vyhovující. Laboratorní analýzy dalších vzorků pokračují, v případě zjištění nevyhovujícího vzorku bude Inspekce spotřebitele neprodleně informovat a přijme příslušná opatření.

„SZPI činí maximum pro ochranu tuzemských spotřebitelů, ale současně je nezbytné zdůraznit, že primární odpovědnost za parametry bezpečnosti a kvality dovozových i tuzemských potravin mají dotčení provozovatelé.“ podtrhuje ústřední ředitel SZPI Ing. Martin Klanica.

V rámci komodity obilnin inspektoři SZPI odebrali ke kontrole vzorky pšenice, špaldy, kukuřice, žita a ječmene. V rámci komodity mlýnské obilné výrobky odebrali inspektoři ke kontrole vzorky pšeničné mouky, špaldové mouky (a vloček), žitné mouky (a vloček), ječmenných vloček a jáhel (včetně jáhlových vloček). V odběrech vzorků Inspekce pokračuje.

SZPI provádí rozbory v souladu s požadavky právních předpisů výhradně v akreditovaných laboratořích. Vzhledem k rozsahu stanovovaných látek jde o procesně i časově náročný postup.

SZPI laboratorně hodnotí zejména přítomnost více než 400 druhů reziduí pesticidů, dále mykotoxiny, těžké kovy a dle analýzy rizika případně i další parametry.

Prostřednictvím evropského systému rychlého varování pro potraviny a krmiva RASFF je SZPI ve spojení s evropskými partnery, aby mohla neprodleně reagovat na případná zjištění.

Ministerstvo zemědělství schválilo Akční plán Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství na období 2023 – 2027 (dále jen „Akční plán“). Akční plán navazuje na strategii ochrany genetických zdrojů využitelných v zemědělství, je jejím implementačním dokumentem, specifikujícím další rozvoj práce s genetickými zdroji.

• Potraviny

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) zveřejnil nejnovější zprávu o reziduích pesticidů v potravinách v Evropské unii. Zpráva poskytuje přehled o množství reziduí zjištěných ve vybraných běžně konzumovaných produktech.

V roce 2021 bylo v Evropské unii odebráno celkem 87 863 vzorků potravin. Z analýzy výsledků vyplývá, že 96,1 % vzorků se vešlo do zákonem povolených limitů. U podskupiny 13 845 vzorků analyzovaných v rámci programu koordinované kontroly EU (EU MACP) bylo 97,9 % vzorků v mezích zákonných limitů.

V rámci programu EU MACP se analyzují vzorky náhodně odebrané z 12 potravinářských výrobků. Pro rok 2021 to byly lilek, banány, brokolice, pěstované houby, grapefruity, melouny, sladká paprika, stolní hrozny, panenský olivový olej, pšenice, hovězí tuk a slepičí vejce.

Z těchto vzorků analyzovaných v rámci koordinovaného programu:

• 58,1 % (8 043 vzorků) bylo shledáno bez kvantifikovatelných hladin reziduí.
• 39,8 % vzorků (5 507) obsahovalo jedno nebo více reziduí v koncentracích nižších nebo rovných povoleným hodnotám (tzv. maximálním limitům reziduí).
• 2,1 % (295) obsahovalo rezidua překračující povolené limity.

Každé tři roky se odebírají vzorky ze stejného výběru výrobků, což znamená, že lze identifikovat vzestupné nebo sestupné trendy.

Celková míra překročení MLR reziduí pesticidů vzrostla z 1,4 % v roce 2018 na 2,1 % v roce 2021. S výjimkou grapefruitů činila průměrná míra překročení MRL v roce 2021 1,4 %, tedy stejně jako v roce 2018. V roce 2021 členské státy upozornily na vyšší výskyt reziduí pesticidů v grapefruitech dovážených ze zemí mimo EU a v témže roce Evropská komise zvýšila hraniční kontroly.

Podrobné výsledky kontrolních programů jsou k dispozici na webových stránkách úřadu EFSA v podobě tabulek a grafů, což údaje zpřístupňuje i neodborníkům.

Kromě harmonizovaných a srovnatelných údajů shromážděných v rámci koordinovaného programu EU (EU MACP) obsahuje výroční zpráva EFSA také údaje shromážděné v rámci vnitrostátních kontrolních činností prováděných jednotlivými členskými státy EU [1], Norskem a Islandem.

Výsledky monitorovacích programů jsou cenným zdrojem informací pro odhad dietární expozice spotřebitelů v EU reziduím pesticidů.

Úřad EFSA provedl v rámci analýzy výsledků hodnocení dietárních rizik. V letošním roce bylo také poprvé zavedeno pilotní pravděpodobnostní hodnocení podskupiny látek.

Ze zprávy vyplývá, že potravinářské komodity analyzované v roce 2021 pravděpodobně nepředstavují riziko pro zdraví spotřebitelů. Zpráva nicméně obsahuje řadu doporučení ke zvýšení účinnosti evropských systémů kontroly reziduí pesticidů.

Prozkoumejte údaje prostřednictvím nástroje pro vizualizaci dat:

https://bezpecnostpotravin.cz/files/2023/04/pesticidy_EFSA_grafy-300x101.jpg 300w, https://bezpecnostpotravin.cz/files/2023/04/pesticidy_EFSA_grafy-768x259.jpg 768w" alt="" width="907" height="306" class="wp-image-40499" style="box-sizing: border-box; height: auto; max-width: 100%; border: 0px; display: inline-block; vertical-align: bottom; color: var(--gov-color-brown);" decoding="async" loading="lazy" />

[1] : Podle čl. 5 odst. 4 a oddílu 24 přílohy 2 Protokolu o Irsku/Severním Irsku, který je nedílnou součástí Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii, se požadavky EU na odběr vzorků údajů vztahují i na Severní Irsko a pro účely této zprávy se odkazy na členské státy považují za odkazy na Spojené království, pokud jde o Severní Irsko.

Přílohy:

• The 2021 European Union report on pesticide residues in food
• National summary reports on pesticide residue analysis performed in 2021

Autor: EFSA

Zdroj: https://bezpecnostpotravin.cz/pesticidy-v-potravinach-efsa-zverejnil-nejnovejsi-data/

Potravinářský průmysl nepřesoluje…

Tisková zpráva 26. 4. 2023 – Doporučená denní spotřeba soli je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) pro dospělého člověka 5-6 gramů. Státní zdravotní ústav (SZÚ) uvádí, že Češi solí 2,5x více než je toto doporučení. Testy Potravinářské komory ČR ale ukazují, že výrobky českých potravinářů obsahují sůl v podobném množství jako jinde v Evropě. Kde se tedy bere tak vysoká spotřeba soli v naší populaci?

Sodík je pro člověka i většinu organismů nepostradatelný. Přijímáme ho v podobě soli (chlorid sodný) prostřednictvím nejrůznějších potravin a nápojů, přirozeně se vyskytuje například v mléce, mase, korýších, do zpracovaných potravin sůl i přidáváme. Ministerstvo zdravotnictví ČR sleduje spotřebu soli v nejrůznějších typech školských zařízení. Výsledky šetření ze 165 škol například ukázaly, že množství soli v jedné porci polévky se pohybuje od 0,17 g do 2,8 g. „Doporučená dávka pro dětský oběd je 1,75 g soli.  U 56 % vzorků byla již doporučená denní dávka pro oběd vyčerpána polévkou. Pouze 11 % školních jídelen solilo s opatrností, 51 % nadměrně a 38 % podávalo výrazně slané polévky“, říká hlavní hygienička ČR Pavla Svrčinová.

Je tedy problém spíše v dosolování? Způsob stravování významně ovlivňuje zdraví každého z nás.  „Výrobci potravin v Česku používají obdobné a mnohdy i nižší množství soli než v okolních státech a na snižování jejího obsahu v potravinách stále pracují. Problém s více než dvojnásobným příjmem sodíku v populaci tedy není jen v recepturách potravin a jeho objasnění je výzvou pro odborníky na výživovou epidemiologii“, vysvětluje Jan Pivoňka z VŠCHT Praha.

„Vzali jsme nejpřísnější limity na světě, prezentované WHO v roce 2021 a porovnali jsme je s vybranými výrobky testů Potravinářské komory ČR tj. výrobků v české obchodní síti. Jedná se tedy o globálně nejnižší maxima v jednotlivých kategoriích výrobků, které definovala Světová zdravotnická organizace (WHO) na základě odborné diskuze. Na přiložených grafech je jasně patrné, že žádný z výrobků nepřesahuje tuto hranici několikanásobně“, vysvětluje Magdaléna Hrubá, výkonná ředitelka Centra zemědělsko-potravinářského výzkumu a inovací (CZPVI).

Výrobci potravin v České republice si jsou vědomi své možnosti napomoci zlepšení zdraví spotřebitelů právě širokou nabídkou svých výrobků, jak těch “standardních”, tak těch, ve kterých došlo ke snížení některých živin, snížení energetické hodnoty či vylepšení nutričního složení. „Snižování například soli ale musí probíhat postupně. Mění se významně chuť výrobku a konzervativní spotřebitel by tak mohl výrobek odmítnout a snaha potravinářů by pak přišla nazmar, doplňuje Hana Střítecká, nutriční terapeutka.

V rámci vyvážené a pestré stravy je nezbytné sledovat konzumované množství, potraviny tedy nedělíme na zdravé a nezdravé, ale na zdravé a nezdravé množství. V kategorii chlebů představujeme chléb s obsahem 0,72 g soli na 100 g, výrobce BEAS a.s. – Pekárna Lično a šunku nejvyšší kvality s obsahem 1,5 g na 100 g od společnosti Maso, uzeniny Písek.

Tisková zpráva_Potravinářský průmysl nepřesoluje

Kontakty pro média:

Potravinářská komora ČR

Helena Kavanová, ředitelka pro marketing a komunikaci, tisková mluvčí

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., tel. 737 287 024

________________________________________________________________________________

Potravinářská komora České republiky (PK ČR) byla založena v roce 1995 jako federace výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů zemědělské produkce. PK ČR plní funkci zájmového neziskového sdružení pro všechny potravinářské obory a obory zpracování zemědělských produktů.

První zásilka osmnácti tun granátových jablek vyprodukovaných na jihu Peru míří do Spojených státu.

Granátové jablko je velmi výhodné ovoce pro pěstování v jižním Peru. Není náročné na vodu a také jeho pěstování není finančně náročné. Navíc jde o jedno z nejvíce poptávaných druhů ovoce ve světě.

Jih Peru, zejména oblast Tacna se pyšní každoroční hojnou úrodou granátových jablek a již exportují po celém světě, jako například do Nizozemska, Spojeného království nebo do Spojených arabských emirátů. Nyní je na cestě prvních osmnáct tun granátových jablek do USA.

První dodávka peruánských granátových jablek o hmotnosti 18 tun je velkým krokem pro peruánské zemědělství. Otevírá příležitosti nových zahraničních trhů pro obchod týkající se nejen granátových jablek, ale také jiných druhů ovoce a zeleniny.

Export granátového jablka vloni vzrostl meziročně o 27 %. 

Zpracoval tým pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Peru. 

Zdroj: www.elgestion.pe

Zdroj: https://www.czechtrade.cz/sluzby/informacni-servis/aktuality/peruansti-zemedelci-zacali-vyvazet-granatove-jablka-usa

Tisková zpráva – Komise dnes (21. 4. 2023) navrhla revizi stávajících obchodních norem, jež platí pro řadu zemědělsko-potravinářských produktů, jako je například ovoce a zelenina, ovocné šťávy a džemy, med, drůbež nebo vejce. Na základě navrhovaných úprav by se mělo docílit toho, že se spotřebitelé budou moci informovaněji rozhodovat v zájmu zdravějšího způsobu stravování. Zároveň se má díky návrhům přispět ke snížení plýtvání potravinami.

Komise předložila mimo jiné tyto návrhy:

• Označování původu: Jasnější pravidla pro povinné označování původu u medu, ořechů a sušeného ovoce, zralých banánů, jakož i naporcovaného, zpracovaného a krájeného ovoce a zeleniny (jako jsou balené salátové listy). V případě směsí a namíchaných produktů musí být na etiketě uvedena(y) země původu. Tím se zvýší transparentnost pro spotřebitele. Zároveň se tak podpoří produkce těchto produktů v EU.
• Plýtvání potravinami: Navrhované úpravy se týkají i potravinového odpadu a obalových odpadů. Například tzv. „nevzhledné“ ovoce a zelenina (tj. s vnějšími vadami nicméně stále vhodné pro místní/přímou spotřebu) prodávané v místě a přímo producenty spotřebitelům má mít výjimku a nemuselo by tak obchodní normy splňovat. Díky zhodnocení tohoto ovoce a zeleniny v syrovém stavu by měli spotřebitelé širší nabídku čerstvých produktů za dostupnější ceny, přičemž výhody by to přineslo i producentům působícím v krátkých dodavatelských řetězcích. Prodávány mohou být rovněž určité produkty, jejichž kvalita byla snížena v důsledku přírodní katastrofy nebo jiných mimořádných okolností, a to za předpokladu, že je jejich spotřeba bezpečná.
• Balení: Výrobky určené k darování mohou být od hlavních požadavků na označování osvobozeny. Tím se sníží administrativní zátěž a potřeba označování a hospodářským subjektům se usnadní možnost zapojit se do dárcovských aktivit. 
• Ovocné šťávy: Ovocné šťávy bude možné označovat výrazem „bez přídavku cukrů“, aby bylo zřejmé, že na rozdíl od ovocných nektarů nemohou ze své podstaty obsahovat přidané cukry, což je skutečnost, o níž většina spotřebitelů neví. Kromě toho by vzhledem k rostoucí poptávce spotřebitelů po produktech s nižším obsahem cukru bylo povoleno uvádět na etiketě u nově formulované ovocné šťávy „ovocná šťáva se sníženým obsahem cukru“. V zájmu dalšího zjednodušení a přizpůsobení se preferencím spotřebitelů by se nyní vedle „kokosové šťávy“ mohl používat výraz „kokosová voda“.
• Džemy a marmelády: Obsah ovoce v džemech se zvýší z 350 gramů na nejméně 450 gramů (na 550 gramů u výběrového výrobku) na kilogram hotového výrobku. Vzhledem k celkovému nárůstu podílu ovoce by tak byl spotřebitelům nabízen produkt s méně volnými cukry a větším množstvím ovoce, než je tomu v současnosti. Výraz „marmeláda“, který byl až dosud povolen pouze pro citrusové džemy, by nyní mohl být používán pro všechny džemy. Zavedla by se tak možnost uzpůsobit název produktu tomu, který je v dané lokalitě nejpoužívanější.
• Vejce: Ve venkovních prostorách používaných v systémech produkce vajec ve volném výběhu by nyní mohlo být povoleno použití solárních panelů. Tím by se stimulovalo zvýšení dodávek energie z obnovitelných zdrojů. Kromě toho by označování vajec rovněž probíhalo přímo v zemědělském podniku, čímž by se zlepšila vysledovatelnost produktu.

Další postup

Na návrhy týkající se čerstvého ovoce a zeleniny, vajec a drůbeže se vztahují akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty. K jejich znění se bude veřejnost moci vyjádřit po dobu jednoho měsíce. Poté budou akty v přenesené pravomoci přijaty a zaslány Evropskému parlamentu a Radě na přezkum v délce dvou měsíců. Komise je zveřejní na konci tohoto postupu. Návrhy týkající se džemů, marmelád, ovocných šťáv a medu jsou obsaženy ve směrnicích a budou před zveřejněním a vstupem v platnost podrobeny řádnému legislativnímu postupu spolurozhodování v Evropském parlamentu a Radě.

Současně Komise zašle Evropskému parlamentu a Radě zprávu s cílem přijmout v blízké budoucnosti nové obchodní normy pro cider a perry a pro označování původu luštěnin. Na tyto produkty se v současné době nevztahují žádné obchodní normy z nařízení o jednotné společné organizaci trhů.

Souvislosti

Obchodní normy EU jsou navrženy tak, aby zajistily stabilně vysokou kvalitu produktů, ochranu spotřebitelů a konzistentnost norem v rámci trhu EU. Usnadňují rovněž obchod se třetími zeměmi, neboť jsou již od 50. let 20. století v souladu se stávajícími normami na mezinárodní úrovni. Za posledních deset let došlo k výrazným změnám trhů s potravinami, a to v důsledku inovací i měnících se preferencí a obav ve společnosti a vyvíjející se poptávky spotřebitelů. Dnešní návrhy mají v souladu se strategií „od zemědělce ke spotřebiteli“ a s cíli udržitelného rozvoje OSN zajistit, aby mohly obchodní normy přispívat k propagaci a přijetí udržitelných produktů a zároveň řešit nové potřeby spotřebitelů a hospodářských subjektů.

Většina zemědělsko-potravinářských produktů musí splňovat obchodní normy EU nebo normy stanovené na mezinárodní úrovni, aby bylo možné je uvést na trhy EU a prodávat spotřebitelům. Obchodní normy upravují vnější charakteristiky produktů i ty vlastnosti, které vyplývají z konkrétních výrobních postupů, jako je obsah ovoce v džemech. Vztahují se jak na výrobky z EU, tak na dovážené produkty.

Další informace

• Zpráva o posouzení dopadů revize obchodních norem EU pro zemědělské produkty za účelem zajištění přijetí a dodávek udržitelných produktů
• Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění tzv. „snídaňové směrnice“, pokud jde o med, ovocné šťávy, ovocné džemy a kondenzované mléko
• Zpráva Evropské komise Evropskému parlamentu a Radě o budoucích obchodních normách pro cider a perry a pro luštěniny
• Portál „Podělte se o svůj názor“: návrhy týkající se vajec a drůbeže
• Portál „Podělte se o svůj názor“: návrhy týkající se ovoce a zeleniny
• Obchodní normy pro čerstvé ovoce a zeleninu
• Obchodní normy pro vejce
• Obchodní normy pro drůbeží maso  

Verze pro tisk (PDF): Aktualizace obchodních norem pro zemědělsko-potravinářské produkty čeština (43.957 kB – PDF) Stáhnout 

Zdroj: Evropská komise

Tisková zpráva – Dovozy zemědělských komodit z Ukrajiny, pohlcování uhlíku, genomické techniky, společnou zemědělskou politiku a označování medu řešili dnes ministři zemědělství EU na Radě v Lucemburku. Evropská komise v reakci na zvýšený dovoz obilí a dalších zemědělských komodit z Ukrajiny poskytne pěti nejvíce postiženým zemím peníze z tzv. zemědělské rezervy. Analyzuje také možnost poskytnutí peněz pro další státy. Českou republiku zastupoval ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Ministr Nekula o tématu dovozů z Ukrajiny jednal i s komisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowským.

Tisková zpráva – Naše dozorové orgány intenzivně kontrolují dovozy zemědělských produktů z Ukrajiny. Postup resortu je zcela transparentní. Veškeré informace, které k tématu zveřejňujeme, jsou dohledatelné a ověřitelné. Přesto se objevují zkreslená až lživá tvrzení. V tomto přehledu najdete odpovědi na nejrozšířenější hoaxy související s tímto tématem.

NEVĚŘTE LŽÍM, FALEŠNÝM ZPRÁVÁM, HOAXŮM A PODVODNÍKŮM!

LEŽ:
Do Česka se dováží obilí z Ukrajiny, které nesplňuje stanovené normy…
JAK TO JE?
V současnosti kontrolujeme vše, co se k nám z Ukrajiny přiveze. Kontroly neprokázaly žádné kontaminované zásilky. Obilí se z Ukrajiny do Česka dováží v malém množství. V loňském roce činily dovozy pšenice z Ukrajiny necelých 4 000 tun, tuzemská produkce ozimé pšenice je 4,8 milionu tun (5letý průměr), tedy tyto dovozy nepředstavují ani 0,1 % v porovnání s naší produkcí.
 

 

LEŽ:
Zdraví občanů České republiky je ohroženo…
JAK TO JE?
Zdraví občanů není ohroženo. Pro ministerstvo je bezpečnost potravin dlouhodobě na prvním místě. Úroveň našich dozorových orgánů je na velmi vysoké úrovni. V případě, že by byla při kontrolách objevena zásilka, která by nesplňovala normy, byla by ihned zlikvidována.

LEŽ:
Výrobky z Ukrajiny nikdo nekontroluje…
JAK TO JE?
Kontroly potravin a komodit mají na starost 3 dozorové orgány. Za poslední týdny nenašly ŽÁDNÝ ZÁVADNÝ VZOREK Z UKRAJINY:
1) Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) odebrala v posledních týdnech 55 vzorků obilovin a mlýnských obilných výrobků. Většinu tvoří potravinářská pšenice, několik vzorků žita, kukuřice a ječmene. Testuje také vzorky mlýnských obilných výrobků (mouky, vločky). Analýzy se provádějí na přítomnost více než 400 reziduí pesticidních látek, mykotoxinů, glyfosátu, těžkých kovů nebo kadmia.
2) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) kontroluje obiloviny pro krmné účely. V posledních dnech provedl 8 kontrol zemědělských produktů z Ukrajiny, určených na krmivo pro zvířata.
3) Státní veterinární správa (SVS) se zaměřuje na dovozy potravin živočišného původu včetně drůbežího masa a vajec. Zásilky z ostatních členských států EU jsou kontrolovány zejména v místech určení (nejčastěji logistických centrech a skladech obchodníků či zpracovatelů). Za celý loňský rok provedli veterinární inspektoři více než 1 500 kontrol zásilek drůbežího masa, nějakou závadu zjistili zhruba ve 3 % případů. Kontrol vajec provedli téměř 260. Závadu zjistili v šesti případech. Z Ukrajiny se do ČR dováží jen velmi malé množství drůbežího masa. Podíl dovozu z této země na dovozu stejné komodity z EU nedosahuje ani jednoho procenta. Nad rámec běžného dozoru běží na základě aktuálního dění od 3. 4. 2023 kontrolní akce zaměřená na kontrolu zásilek drůbežího masa a vajec původem z třetích zemí (včetně Ukrajiny). Do 19. 4. bylo odebráno 16 vzorků.

LEŽ:
Česká republika nezastavila dovoz ukrajinského obilí, protože je servilní vůči Evropské unii…
JAK TO JE?
Jednostranné zákazy ukrajinského obilí jsou v rozporu s podmínkami jednotného trhu EU i Světové obchodní organizace. ČR patří do Evropské unie. Situaci je potřeba vyřešit na celounijní úrovni, nikoliv každý stát jednotlivě. Chceme upravit fungování koridorů solidarity (Solidarity Lanes) a zajistit, aby se obilí z Ukrajiny dostalo do cílových destinací třetího světa a nebylo k dispozici spekulantům.

LEŽ:
Jak je možné, že u nás není zakázáno obilí, které zakázaly v okolních zemích, když způsobuje rakovinu…
JAK TO JE?
Dozorové orgány nezjistily žádné obiloviny a mlýnské výrobky s porušenou bezpečností pocházející z Ukrajiny. Nebylo tedy co zakazovat.

LEŽ:
Čeští zemědělci jsou ohroženi přebytkem ukrajinského obilí na trhu…
JAK TO JE?
Jde především o sekundární dopady na český trh způsobený přebytky obilí ve státech, které bezprostředně sousedí s Ukrajinou. Obchodní kontrakty se nesjednávají ze dne na den, na svou produkci mají zemědělci smlouvy dlouhodobě dopředu. Hraje zde roli také dopravní vzdálenost a transportní kapacita do ČR. Více jsou nyní limitující nízké cenové podmínky pro prodej tuzemského obilí mimo ČR kvůli přetlaku obilí v okolních státech.

LEŽ:
Mouku plnou pesticidů a plísní z Ukrajiny nabízejí obchody za akční cenu...
JAK TO JE?
Slovensko informovalo přes evropský Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF), který varuje všechny státy před nebezpečnými potravinami, o nevyhovujícím vzorku pšenice z Ukrajiny, který byl odebrán u provozovatele Mlýn Kolárovo a.s. Vzorek obsahoval zvýšené množství chlorpyrifosu – zjištěné množství 0,026 mg/kg (povolený limit 0,01 mg/kg). Z nevyhovující šarže pšenice byly vyrobeny 2 šarže Pšeničné mouky, které byly distribuovány na Slovensko a částečně do Maďarska.

Předmětné šarže nebyly distribuovány do ČR!

Jiné výrobky Mlýnu Kolárovo a.s. byly v jednom řetězci v akční nabídce, ale řetězec už je na základě informace zaslané z centrály odstranil z prodejní plochy a uložil do skladu. Ve skladu byly zjištěny 4 druhy mlýnských výrobků od daného výrobce. I když byly mouky blokovány (nenabízeny k prodeji), tak byly odebrány 4 šarže Pšeničné mouky hladké na laboratorní testy pesticidů a mykotoxinů.

LEŽ:
EU chce záměrně zlikvidovat naše zemědělství, proto v ČR skončilo ukrajinské obilí, které mělo původně jít do třetího světa…
JAK TO JE?
Obilí mělo primárně skončit v tzv. třetím světě. Přesto se část dostala do evropských zemí (nikoliv jen do České republiky). Je to tím, že obilí je levnější kvůli levnější pracovní síle na Ukrajině, je dočasně oproštěno od cla a náklady na kratší cestu jsou nižší. Levné obilí pak nakoupili různí obchodníci, nezřídka i překupníci a spekulanti. Levnému obilí pak dávají zpracovatelé přednost. Evropská unie se proto chystá podmínky vývozu obilí z Ukrajiny změnit.

LEŽ:
O kontrolách a jejich výsledcích jsou lidem podsouvány nepravdy jako za socialismu, pracovníci úřadů mají seznam potravin, o kterých ví, že jsou bezpečné, ale veřejnosti je nezpřístupní…
JAK TO JE?
Naše dozorové orgány velmi transparentně informují o výsledcích své kontrolní činnosti, a je to doložitelné na jejich webech (tiskové zprávy) a mnoha dalších informačních kanálech. Neprodleně a podrobně informují vždy, pokud zjistí komoditu a potravinu s porušenou bezpečností, ať už pochází z EU, ČR nebo ze třetí země. Poskytování takových informací spotřebiteli jsou pro dozorové orgány prioritní záležitostí.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

• Tisk 

Ministerstvo životního prostředí nabízí na svém webu český překlad Kchun-mingsko-montrealského globálního rámce pro biologickou rozmanitost, který je součástí Úmluvy o biologické rozmanitosti. Díky Globálnímu rámci uzavřenému během českého předsednictví Rady EU, významně vzroste podíl chráněných území na souši i na moři, vznikne robustní zdroj financování ochrany živé přírody a postupně se sníží množství používaných pesticidů.

Česká verze Globálního rámce, spolu s anglickým originálem a dalšími informacemi, je k dispozici na stránkách MŽP.

Dokument, schválený na Konferenci OSN o biodiverzitě 2022, je klíčovým strategickým vodítkem pro celosvětové společenství, jak zastavit a zvrátit úbytek biologické rozmanitosti. Obsahuje ambiciózní cíle v oblasti ochrany a obnovy biodiverzity i jejího udržitelného využívání. Rámec doplňují úzce související dokumenty, které nastavují mechanismus pro financování, soubor ukazatelů pro monitorování či posílený mechanismus pro plánování, sledování, podávání zpráv a hodnocení.

Na vyjednávání finální podoby nového globálního plánu se výrazně podíleli zástupci MŽP, kteří v období českého předsednictví Radě EU vedli delegaci Evropské unie a jejích členských států.

Další informace o Globálním rámci se dozvíte ve zprávě Svět se v Montrealu dohodl na záchraně a obnově živé přírody

Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 835 nebo 267 122 534
e-mail:Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

V loňském roce veterinární dozor v České republice (ČR) nejvíce zaměstnávala likvidace dvou desítek ohnisek aviární influenzy (neboli ptačí chřipky) v chovech drůbeže.

Po čtyřech letech se do země navíc vrátil africký mor prasat. Významnou část práce nemalého počtu zaměstnanců Státní veterinární správy (SVS) zabraly úkoly a jednání spojená s předsednictvím ČR v Radě EU. SVS musela také akutně řešit situaci spojenou s uprchlickou krizí vyvolanou konfliktem na Ukrajině. Detailní pohled na činnost SVS v roce 2022 přináší následující publikace.

Zdroj: https://www.svscr.cz/vyrocni-zprava-statni-veterinarni-spravy-za-rok-2022-2/

Dovolujeme si Vás pozvat na společný webinář Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství a odborné veřejnosti k představení návrhu nové unijní legislativy v oblasti podpory biologické rozmanitosti – nařízení o obnově přírody, který se uskuteční

10. května 2023 od 10:00 do 13:00 hodin

prostřednictvím online platformy Webex.

Máte-li o účast na webináři zájem, využijte registrační formulář na tomto odkazu https://docs.google.com, a to nejpozději do 5. května 2023.

Odkaz, na kterém bude možné se ke schůzce připojit, bude zaslán registrovaným účastníkům.

Tisková zpráva – Zaměstnanost v zemědělství je v posledních třech letech relativně stabilizovaná, předloni klesla pouze o 1 procento na 97 800 lidí. Ještě před pětadvaceti lety však v oboru pracovalo téměř dvojnásobně více lidí. Zemědělské podniky proto doplňují nedostatek českých zaměstnanců sezónními pracovníky ze zahraničí.

Tisková zpráva – Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) upozorňuje na klamavou reklamu vyskytující se při nabídkách prodeje ovocných stromků a jahodníku.

V tiskovinách, ale i na internetu a na sociálních sítích se neustále objevují inzeráty na zaručeně sloupovité odrůdy ovoce odolné „nemocím a mrazu.“  „Zákazníkům se v nich slibuje, že jde o „prostorově nenáročné výpěstky, které každoročně plodí a poskytují zákazníkovi „Bio ovoce po celý rok.“

Většinou se jedná o nabídky firem, které komunikují prostřednictvím P.O.BOXU, a v inzerátu není uveden kontaktní telefon ani adresa provozovny, pouze formulář k napsání e-mailové zprávy. 

ÚKZÚZ upozorňuje potencionální zákazníky na skutečnosti, které neodpovídají tvrzeným údajům v těchto inzerátech. 

Informace o sběru velkého množství ovoce po celý rok je zavádějící, protože každý druh nebo odrůda plodí v jiném období v rámci roku, a období vlastní sklizně je krátké.  

Zmíněné reklamy již neříkají, jak intenzivně se o typ stromků musíte starat, jak často je hnojit a zalévat, abyste vůbec nějakého výsledku dosáhli. Je třeba vědět, že pěstování ovoce v nádobách vyžaduje značnou péči ze strany pěstitele. 

Většina těchto nabízených odrůd musí být z důvodu omezení růstu naštěpována na velmi slabě rostoucí podnoži. Upozorňujeme, že čím slaběji rostoucí podnož, tím menší je kořenový systém a tím výraznější potřeba pravidelných a dostatečných dodávek vody a živin, navíc se kořenový systém v nádobě snadno přehřívá. 

Primárně jsou tyto slabě rostoucí výpěstky určené pro intenzivní produkční výsadby, kde se počítá s využitím kapkové závlahy obohacené o živiny což je pro rostlinu zásadní. 

Rovněž uvedení informace, že není potřeba žádné “udržování,“ je v tomto případě také značně zavádějící. Stromky musíte naopak udržovat často více než jakékoliv jiné. Jsou takto nabízeny mnohdy odrůdy, které nemají dán sloupovitý charakter růstu geneticky.  

Pokud u nich chcete dosáhnout sloupovitého růstu, musíte je neustále zastřihovat a zaštipovat. Intenzita těchto zásahů se bude lišit podle způsobu pěstování, tedy zda bude výpěstek ve volné půdě nebo v květináči, a jak intenzivní bude závlaha a přísun živin.  

Mnohdy inzeráty tvrdí, že jsou nabízené odrůdy odolné vůči všem „nemocím.“ Například jsme tuto skutečnost zaznamenali v inzerátu, který nabízel jako sloupovitou odrůdu jabloně Idared, která trpí výrazně padlím jabloňovým a bez ochrany proti tomuto škodlivému organismu se pěstuje velmi obtížně. 

Dalším velkým tématem inzerátů je „pnoucí“ jahodník. Konkrétně odrůda „Mount Everest“, která je v inzerátech většinou nabízena jako pnoucí jahodník. Tato odrůda není schopna bez přichycení, nebo jinak řečeno ručního vyvazování, tvořit tzv. sloupy plné ovoce. Tato vlastnost je ověřena ÚKZÚZ formou vegetační zkoušky.  

ÚKZÚZ zveřejňuje informace o odrůdách a podnožích v Databázi odrůd ÚKZÚZ  a další podrobnosti na odkazu „Odrůdy.“  Na těchto místech si můžete mj. ověřit charakteristické vlastnosti odrůd před vlastním nákupem.  

Ivana Kršková, tisková mluvčí ÚKZÚZ, 737 267 642

Zdroj: ÚKZÚZ

Dobrý den,

ráda bych Vás pozvala tiskovou konferenci Potravinářské komory České republiky – Potravinářský průmysl nepřesoluje…

Státní zdravotní ústav uvádí, že Češi solí 3x více než je doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) a to je 5 g soli na osobu a den. Jsme tedy v Evropě lídry v solení? Testy potravin Potravinářské komory ČR ale ukazují, že výrobky českých potravinářů obsahují sůl v podobném množství jako jinde v Evropě. Kde se tedy bere tak vysoká spotřeba soli v České populaci?

Budeme se věnovat soli ve výživě, pozitivním a negativním aspektům, obsahu soli ve výrobcích českých potravinářů v obchodní síti v České republice, a srovnání s výrobky v okolních státech, reformulacím výrobců potravin, výsledkům testů Potravinářské kontroly v ČR, soli v zařízeních veřejného stravování, zejména ve školních jídelnách, Deklarace ke zdravému životnímu stylu a v neposlední řadě tématu sůl a výživová denzita, způsob stravování významně ovlivňuje zdraví jednotlivce.

Vystoupí:

MUDr. Pavla Svrčinová, Ph.D. – hlavní hygienička ČR, náměstkyně ministra zdravotnictví ČR

Ing. Hana Střítecká, DiS., Ph.D., nutriční terapeutka, přednáší na Fakultě vojenského zdravotnictví Univerzity Obrany

Ing. Jan Pivoňka, Ph.D. konzultant pro oblast udržitelné výroby a spotřeby Potravinářské komory ČR, přednáší na VŠCHT Praha

Ing. Magda Hrubá, zodpovědná za testy Potravinářské komory České republiky

Prosím o potvrzení účasti na mail (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.).

Děkuji a přeji krásný den

Mgr. Helena Kavanová

Ředitelka pro marketing a komunikaci / Tisková mluvčí

Potravinářská komora České republiky®

Počernická 272/96

108 03  Praha 10 - Malešice

mobil: +420 737 287 024

ČÍNA

Ondřej Plaček, Zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Pekingu,

Mob.: +420 702 176 276, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Čínští vědci vyšlechtili novou odrůdu řepky olejky

Čínská akademie zemědělských věd tento týden oznámila průlom na poli výzkumu domácího pěstování řepky olejky. Na svých experimentálních polích v jihovýchodní Číně v provincii Jiangxi vypěstovali novou odrůdu řepky v kratším čase a s vyššími výnosy. Průměrný výnos činil 2,63 tun na hektar, což je o 26,5 procent více než u dalších populárních odrůd řepky pěstovaných v dané provincii. Růstový cyklus se oproti provinčnímu průměru podařilo zkrátit o pět dní.

Řepka olejka je v Číně nejvýznamnější olejninou a je zodpovědná za polovinu domácí produkce rostlinných olejů. V této oblasti je však Čína nadále závislá na dovozech. Svou domácí poptávku po rostlinných olejích je schopna uspokojit domácí produkcí pouze ze 30 procent, což vnímá jako svou strategickou slabinu. Nově vypěstovaná odrůda má dle čínských vědců potenciál významně přispět k posílení soběstačnosti. Kromě kratšího růstového cyklu se vyznačuje také dřívějším dosažením období plodnosti a větší odolností vůči chladu, díky čemuž by mohla být vyseta na polích, která obvykle v zimě leží ladem. Takových polí má Čína k dispozici zhruba 4,72 milionů hektarů. Čínští odborníci odhadují, že celostátní vysazování nové odrůdy řepky olejky v zimě může zvýšit její roční produkci o 11,25 milionů tun, řepkového oleje pak o 4,96 milionů tun. Celkově by se tak čínská soběstačnost u jedlých rostlinných olejů mohla zvýšit o 12 procent. Zimní pěstování řepky by navíc díky nižším teplotám omezilo škody na plodinách způsobené škůdci.

Zdroj: MZe ČR

Spojené arabské emiráty

Lukáš Zamrzla, Zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Abú Dhabí,

Mob.: + 420 602 768 207, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Emirátská potravinová sbírka během letošního Ramadánu přesáhla hodnotu 6 miliard korun

Iniciativa zvaná „Jedna miliarda jídel“, kterou založil Šejch Mohammed bin Rashid, vládce emirátu Dubaj, přesáhla hranici 6 miliard korun. Hlavním cílem iniciativy One Billion Meals je globální pomoc v boji s hladem.

Během každého Ramadánu probíhají finanční sbírky a je rozdáváno jídlo chudým, kteří si oslavy konce půstu nemohou dovolit. Oproti klasickým potravinovým sbírkám vybírá iniciativa od dárců peníze, které jsou uloženy a zhodnocovány v obchodovatelných fondech a postupně používány na pomoc ve více než 50 zemích.

Za rekordním výběrem letošního roku stojí rovněž několik doprovodných akcí. Jednou z nich je například dubajská dražba poznávacích značek osobních automobilů. Tato informace proběhla téměř v každém tisku, včetně toho českého, ale ne vždy bylo zmíněno, na co vydražené peníze jdou.

Aktuálním cílem bylo překonat hranici 1 miliardy dirhamů (asi 6 miliard korun). Ve chvíli, kdy to vypadalo, že se tak vysokou hranici nakonec překonat nepodaří, vložil sám Šejch Mohammed zbylých potřebných 250 milionů dirhamů (přes 1 miliardu korun) ze svého. Během letošního Ramadánu do sbírky přispělo 180 000 jednotlivců a firem.

VELKÁ BRITÁNIE

Paul Wilkins a Tibor Angyal, Místní zástupci ČR pro agro-potravinářství, velvyslanectví ČR v Londýně, tel.: +44 749 533 9811, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.  – komunikace v angličtině

V Británii stoupá poptávka po lokálně pěstované zelenině

Podle průzkumu společnosti Ginsters vzrostla aktuálně v Británii poptávka po lokálně vypěstované zelenině o 15 %. Jedním z důvodů nárůstu této poptávky je i únorový všeobecný nedostatek ovoce a zeleniny na britském trhu.

Podle dalšího průzkumu společnosti Ginsters ze začátku letošního roku 47 % Britů přiznává, že má špatné nebo kusé znalosti o tom, jak se pěstuje zelenina, kterou nakupují a jedí. 20 % z nich ani nikdy nevidělo žádnou zeleninu růst. Více než polovina Britů také v průzkumu uvedla, že by si přála vědět více o tom, odkud potraviny, které konzumují, pocházejí a jak se pěstují. 85 % Britů se zároveň domnívá, že je potřeba se více zajímat o složení potravin, které jedí.

Nová studie společnosti Ocado z minulého týdne také zjistila, že více než dvě třetiny Britů chtějí letos jíst více sezónních produktů (ovoce a zeleniny), ale mnozí ani nevědí, kdy ve Spojeném království i v zahraničí jejich sezóna je.

Zdroj

TISKOVÁ ZPRÁVA

Hospodářská komora: Česká republika a celá Evropa se žene do obalové krize. Nehledí se přitom na lidské zdraví, životní prostředí ani podnikatele a spotřebitele

Praha, 21. dubna 2023 – Hospodářská komora dnes apelovala na české europoslance, aby zabránili obalové krizi. Ta propukne, pokud Evropský parlament schválí nové nařízení o obalech v navrhovaném znění. Podnikatelé přitom neprotestují proti základním principům minimalizace vzniku odpadů. Za rezignaci na odpovědnost označují, že celá Evropa má zavést pravidla pro výrobu a zpracování obalů, aniž se analyzovala škodlivost recyklovaných obalů na lidské zdraví nebo jejich dopad na životní prostředí.

„Spějeme ke zcela absurdní situaci. Europoslanci sice schválí nařízení, ale to nebude obsahovat klíčové parametry regulace. Ty mají být doplňovány až postupně a zaváděny na principu zkusme to, a když to půjde špatně, nebo to bude mít nečekané dopady, tak to zrušme. To je naprostá legitimace nezodpovědnosti, která rychle vyústí v obalovou krizi,“ upozorňuje předseda Sekce životního prostředí Hospodářské komory Jan Mraček.

Firmy totiž nebudou dostatečně dopředu vědět, do jakých technologií na výrobu a zpracování obalů mají investovat. Nařízení přitom klade nové požadavky na změnu technologií, postupů, logistiky, sběru a nakládání s obaly. Obalový materiál tak buď zdraží, nebo se stane nedostupný, což se promítne nejen do koncových cen, ale může nastartovat existenční problémy firem a jejich zaměstnanců.

Ve spotřebitelských kruzích přitom nařízení také zvyšuje obavy ohledně škodlivosti obalů na lidské zdraví, protože žádný plast nejde recyklovat donekonečna v původní potravinářské kvalitě.

„Používání recyklátu do plastů přicházejících do styku s potravinami je třeba v dlouhodobém hledisku řádně prozkoumat z pohledu zachování bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti potravin. Kdykoli v budoucnosti ale bude Komise oprávněná změnit požadavky na recyklovaný obsah obalů, pokud bude málo recyklátu, bude příliš drahý, nebo se jeho použití ukáže nevhodné či nebezpečné. Takové prostředí bude logicky demotivující pro recyklační firmy a ohrožuje jejich investice, ale nelze přece ani takto hazardovat se zdravím,“ uvedl viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.

Recyklace odpadu na surovinu použitou při výrobě jakéhokoli výrobku je obvykle pro životní prostředí přínosem. Používání recyklovaného materiálu pro samotné obaly ale způsobuje problémy. Především při každé recyklaci je nutné vynaložit energii a dochází ke ztrátě materiálu. Nařízení ale předpokládá, že dostatečná kvalita pro potravinářské, kosmetické a farmaceutické obaly bude zajištěna pokročilými technologiemi recyklace, zejména tzv. chemické recyklace. Tyto technologie ale mají vyšší nároky na energii, ale i vyšší ztráty v procesu recyklace.

Hospodářské komoře proto vadí, že se Evropa nebude zabývat environmentální efektivitou uplatnění recyklátu z těchto technologií a arbitrárně je upřednostňuje v nejnáročnější aplikaci, jako jsou potravinářské obaly, a to i přes vyšší energetickou náročnost a menší účinnost. Navíc samotná Evropská komise uvádí, že tyto technologie ještě nejsou komerčně dostupné a vyzkoušené v praxi.

Hospodářská komora své výhrady k návrhu nařízení o obalech a obalových odpadech sepsala na 15 stran. V nich také upozorňuje, že od České republiky se očekává, že stejně jako ostatní země sníží množství obalů na jednoho spotřebitele o 15 % navzdory tomu, že produkce takového odpadu je v jiných státech až třikrát vyšší. To podle Hospodářské komory české spotřebitele staví do podřadného postavení, protože to budou právě čeští spotřebitelé, kteří tak mají zajistit snížení evropského průměru. Hospodářská komora předpokládá, že státy s dvou či trojnásobnou spotřebou převážně z původní EU15 si svou produkci odpadu zachovají.

Hospodářská komora europoslance požádala, aby při projednávání návrhu nařízení nepřistoupili na stanovení individuálních cílů pro jednotlivé podniky a produkty, ale aby se zasadili o jejich změnu na národní cíle. Jen tak nebude návrh nařízení likvidační pro malé a střední firmy produkující obaly.

Poslankyně a poslance Evropského parlamentu Hospodářská komora pozvala na dnešní jednání v pražském Florentinu v návaznosti na jejich příslušnost ve výborech, které se návrhem zabývají (gesční výbor a výbory pro stanovisko).

Miroslav Diro 
Tiskový mluvčí
Hospodářská komora České republiky
Florentinum (recepce A), Na Florenci 2116/15 • 110 00 Praha 1
M: +420 724 613 088

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. • www.komora.cz

Ministerstvo životního prostředí zve veřejnost, aby se zapojila do probíhající veřejné konzultace k aktualizaci Politiky ochrany klimatu v ČR.

Díky veřejné konzultaci chceme zjistit názor občanů na politiku a strategii České republiky v oblasti ochrany klimatu a snižování emisí skleníkových plynů. Podle dlouhodobých průzkumů veřejného mínění považuje většina obyvatel ČR probíhající změnu klimatu za zásadní hrozbu. A právě připravovaná Politika ochrany klimatu je základním strategickým dokumentem ČR v této oblasti a na jejím obsahu by tak měla být co nejširší shoda.

Veřejná konzultace probíhá formou strukturovaného dotazníku, který obsahuje několik otázek týkajících se názorů veřejnosti na cíle, celkové zaměření, priority ochrany klimatu. Výstupy z této konzultace ministerstvo využije jako jeden z podkladů pro přípravu aktualizace Politiky ochrany klimatu v ČR.

Veřejná konzultace je určena široké veřejnosti – od orgánů veřejné moci, přes akademickou sféru a další odbornou veřejnost či zástupce zájmových skupin a nestátních neziskových organizací až po jednotlivé občany.

Dotazník je na webu dostupný do 15. května 2023 .

Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 835 nebo 267 122 534
e-mail:Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Vědci Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) dospěli v novém přehodnocení k závěru, že expozice bisfenolu A (BPA) v potravinách představuje zdravotní riziko pro spotřebitele všech věkových skupin.

Odborníci úřadu EFSA zjistili potenciálně škodlivé účinky bisfenolu A na zdraví imunitního systému na základě rozsáhlého posouzení vědeckých důkazů a přispění poznatků z veřejné konzultace. V návaznosti na doporučení úřadu EFSA Evropská komise a vnitrostátní orgány projednají vhodná regulační opatření.

Bisfenol A (BPA) je chemická látka používaná v kombinaci s dalšími chemickými látkami k výrobě některých plastů a pryskyřic.

BPA se používá například v polykarbonátovém plastu, což je průhledný tuhý typ plastu používaný k výrobě dávkovačů vody, nádob na uchovávání potravin a opakovaně použitelných lahví na nápoje. Látka se také používá k výrobě epoxidových pryskyřic, které se používají v ochranných nátěrech a vnitřních vrstvách potravinových a nápojových plechovek a nádob.

Chemické látky, jako je BPA používaný v nádobách na potraviny, mohou ve velmi malém množství migrovat do potravin a nápojů, které jsou uvnitř nádob, a proto vědci úřadu EFSA pravidelně přezkoumávají bezpečnost těchto látek a zohledňují nové údaje.

Rozsáhlý soubor údajů

Dr. Claude Lambré, předseda Panelu EFSA pro materiály přicházející do styku s potravinami, enzymy a pomocné látky, uvedl: „Vědci panelu EFSA zkoumali bezpečnost BPA velmi podrobně po celá léta od prvního úplného posouzení rizik této látky v roce 2006.“

„Při tomto přehodnocení jsme pečlivě prozkoumali obrovské množství vědeckých publikací, včetně více než 800 nových studií zveřejněných od ledna 2013. To nám umožnilo zabývat se důležitými nejistotami ohledně toxicity BPA.“

„Ve studiích jsme pozorovali zvýšení množství jednoho typu bílých krvinek, tzv. pomocných T-lymfocytů, ve slezině. Ty hrají klíčovou roli v mechanismech naší buněčné imunity a jejich zvýšení by mohlo vést k rozvoji alergických zánětů plic a autoimunitních poruch,“ uvedl.

Odborníci panelu vzali v úvahu také další potenciálně škodlivé účinky, a to na na zdraví reprodukčního, vývojového a metabolického systému, které byly identifikovány v rámci hodnocení rizik.

Systematický přístup

Dr. Henk Van Loveren, předseda pracovní skupiny úřadu EFSA pro přehodnocení BPA, uvedl: „V rámci přehodnocování BPA bylo postupováno v souladu se zásadami systematického přístupu k imunitnímu systému: K posouzení velkého počtu studií zveřejněných od roku 2013, což je mezní bod pro naše předchozí hodnocení v roce 2015, jsme použili systematický a transparentní přístup. Dopředu jsme vypracovali protokol pro výběr a hodnocení všech důkazů za přispění zúčastněných stran a kompetentních úřadů členských států.“

„Naše závěry jsou výsledkem intenzivního procesu hodnocení, který trval několik let a který jsme dokončili s využitím podnětů získaných z dvouměsíční veřejné konzultace zahájené v prosinci 2021,“ dodal. 

Nižší práh pro příjem

V porovnání s předchozím hodnocením z roku 2015 odborný panel úřadu EFSA výrazně snížil tolerovatelný denní příjem (TDI) BPA, tedy množství, které lze denně přijímat po celý život, aniž by představovalo znatelné zdravotní riziko.

V roce 2015 stanovili odborníci EFSA dočasný TDI kvůli nejistotám v důkazech, které zdůraznily potřebu dalších údajů o toxikologických účincích BPA. Toto nové přehodnocení většinu těchto nedostatků odstranilo a zbývající nejistoty byly při stanovení TDI zohledněny.

Vědci úřadu EFSA stanovili TDI ve výši 0,2 nanogramu (0,2 miliardtiny gramu) na kilogram tělesné hmotnosti za den, čímž nahradili předchozí dočasnou úroveň 4 mikrogramy (4 miliontiny gramu) na kilogram tělesné hmotnosti za den.

Nově stanovená hodnota TDI je přibližně 20 000krát nižší.

Vystavení BPA

Porovnáním nového TDI s odhady dietární expozice BPA dospěli odborníci k závěru, že spotřebitelé s průměrnou i vysokou expozicí BPA ve všech věkových skupinách překračují nový TDI, což vyvolává obavy o zdravotní následky.

Ačkoli vědecký panel odborníků použil odhady expozice BPA z jejich hodnocení v roce 2015, je možné, že omezení, která zákonodárci EU zavedli po roce 2015 pro některá použití této látky, mohla snížit její příjem ve stravě. To znamená, že postup odborníků byl konzervativní.

Celkové zdravotní riziko pro jednotlivce může ovlivnit několik proměnných, včetně dalších stresových faktorů působících na lidský organismus, genetiky a výživy.

Společné zprávy

Kromě konzultací k návrhu vědeckého posouzení úřad EFSA v roce 2017 veřejně konzultoval i protokol popisující navrhovanou metodiku.

Vědci úřadu EFSA také diskutovali o metodice a zjištěních s dalšími vědeckými orgány, aby vyjasnili a/nebo vyřešili rozdíly, které se objevily, jako je například použití „mezních koncových bodů“, což jsou časné signály, které naznačují potenciální rozvoj nepříznivých účinků na zdraví.

V této souvislosti odborníci zveřejnili společné zprávy shrnující diskuse s Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) a německým Spolkovým institutem pro hodnocení rizik (BfR).

Podobné diskuse s partnery a zúčastněnými stranami napomáhají dalšímu rozvoji metodik hodnocení rizik, které úřad EFSA používá pro hodnocení bezpečnosti, s ohledem na nejnovější vědecké poznatky a chápání potenciálních rizik.

Další kroky

Rozhodovací orgány EU, konkrétně Evropská komise a zástupci členských států, jsou zodpovědní za stanovení limitů množství chemické látky, která může migrovat z potravinových obalů do potravin.

Vědecké doporučení úřadu EFSA týkající se BPA bude nyní sloužit jako podklad pro diskusi zákonodárců EU o vhodných regulačních opatřeních, která je třeba přijmout na ochranu spotřebitelů. 

Přílohy

• Re‐evaluation of the risks to public health related to the presence of bisphenol A (BPA) in foodstuffs – Scientific Opinion
• Re‐evaluation of the risks to public health related to the presence of bisphenol A (BPA) in foodstuffs – Plain language summary

Zdroj: EFSA

Tisková zpráva – Naše dozorové orgány intenzivně kontrolují dovozy zemědělských produktů z Ukrajiny. Všechny dosavadní výsledky jsou v pořádku a neprokázaly obsah žádných zakázaných látek. Ochrana zdraví našich spotřebitelů je naší největší prioritou. Při řešení problému s vývozem ukrajinského obilí a dalších zemědělských komodit musí Evropská unie postupovat společně a koordinovaně.

POZVÁNKA - Ministerstvo zemědělství České republiky společně s Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů Vás tímto zve na seminář „Metodika odvození minimální výše lovu spárkaté zvěře“

Seminář se uskuteční ve středu dne 26. dubna 2023 od 9:00 do 12:00
na Ministerstvu zemědělství ČR.

Proměna české ekonomiky na moderní a nezatěžující životní prostředí sebou sice nese nutnost velkých investic, ale zároveň i velké množství příležitostí pro české firmy. Nárůst se dá očekávat především ve stavebnictví, dopravě, při budování nových kapacit obnovitelných zdrojů. Klíčové je smysluplně investovat dostupné zdroje a vytvořit čitelné prostředí pro byznys, shodli se na neformálním jednání ve Stockholmu ministři a ministryně životního prostředí EU se zástupci firem. Důležité je podle nich klást důraz na cirkulární ekonomiku. Jednání se účastnil jak ministr životního prostředí Petr Hladík, tak zástupce českého byznysu Patrik Luxemburk z firmy Stabilplastik.

„Na neformální radě jsme se zabývali hlavně biodiverzitou, jakým způsobem přistoupit k financování obnovy přírody a principy cirkulární ekonomiky. Jednání se účastnili zástupci byznysu z toho důvodu, aby do debaty vnesly zpětnou vazbu a upozornili na budoucí dopad evropské legislativy právě na podnikatelskou sféru,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Změna ekonomiky s sebou přinese také zásadní příležitosti pro firmy. Očekávat se dá výrazný nárůst výkonu v sektoru stavebnictví, tak aby bylo možné dosáhnout klimatických cílů. To se netýká jen renovací a stavby nových budov, ale také výstavbu nových kapacit obnovitelných zdrojů. Podobný trend prudkého růstu se dá čekat také v odvětví automobilového průmyslu, které se zapojí do přechodu na klimaticky zodpovědnou mobilitu, jako je například výroba baterií. Debata mezi ministry životního prostředí a zástupci firem se také dotkla plastového odpadu jako materiálu pro další výrobu a cirkulární ekonomiky. Součástí české delegace byl zástupce firmy Stabilplastik, která se dlouhodobě věnuje materiálové recyklaci směsných plastových odpadů, ze kterých vyrábí přepravní palety a mobilní svodidla.

„I my se v našem byznysu potýkáme s tím, jak moc je omezený a nevyužitý český trh s recyklovanými materiály. Proto musíme dovážet naši vstupní surovinu – vytříděný směsný plast ze zahraničí, což částečně snižuje celkový environmentální efekt z pohledu cirkulární ekonomiky a do velké míry tak bohužel nejsou využity domácí druhotné suroviny, jejichž životnost je předčasně ukončena skládkováním či spalováním. Větší míry materiálové recyklace směsných plastů nelze dosáhnout bez podpory státu, a to především v podobě zajištění transparentního systému přerozdělování finančních prostředků směrem od původců odpadů, tedy výrobních firem, směrem k materiálové recyklaci a to tak, aby v ceně primárních surovin byly zohledněny veškeré environmentální náklady jejich těžby, i náklady na jejich opakovanou materiálovou recyklaci. Podpora výrobků z recyklátu pak může mít navíc třeba i podporu v podobě daňového zvýhodnění. Je ale především důležité, aby fungovala rozšířená odpovědnost výrobců, kteří musí nést odpovědnost za další ekologické nakládání s obaly. Jsem rád, že na tom se s ministrem životního prostředí shodujeme,“ říká Patrik Luxemburk z firmy Stabilplastik.

Zelené technologie jsou pro evropské a české firmy výhodné, představují možnost vývozu technologií do dalších zemích světa a tím se stávají zajímavými také pro byznys. Zejména snaha dosáhnout nulových emisí skleníkových plynů je cesta, na kterou se postupně vydává téměř celý svět. Existuje tedy velká poptávka po celém světe právě po čistých technologiích. Pro firmy, zejména průmyslové podniky, to znamená posilovat jejich schopnosti adaptace na nové požadavky trhu, nové investice do inovací a technologií, zejména v oblasti digitalizace, cirkulárního hospodářství a snižování emisí skleníkových plynů.

Pro Českou republiku představuje zásadní výzvu, vedle hluboké proměny energetiky a odchodu od uhlí do roku 2033, také oblast odpadového hospodářství. Zejména se nedaří výrazně zvyšovat recyklaci materiálů, proto by ČR chtěla zkoumat i další možnosti využití jako je například chemická recyklace, možnosti daňového zvýhodnění výrobků využívajících recyklované materiály nebo další využití principů ekomodulace, tedy vyšší poplatky za obaly, které se špatně recyklují.

Další jednání se zaměřilo na specifickou oblast zapojení soukromého sektoru do ochrany biodiverzity. Byznys totiž bude hrát důležitou roli při plnění požadavků mezinárodní dohody na ochraně druhů, tzv. Kunmingsko-montrealského globálního rámce pro biologickou rozmanitost (GBF). Ten zahrnuje poměrně obsáhlou agendu pro firmy s 15 povinnými požadavky na podávání zpráv pro velké a nadnárodní společnosti a finanční instituce, včetně pravidelného monitorování, hodnocení a transparentního zveřejňování jejich rizik, závislostí a dopadů na biologickou rozmanitost.

Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 835 nebo 267 122 534
e-mail:Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Tisková zpráva SZIF – Regionální potravina, která představuje druhou nejznámější značku kvality a původu potravin, zahajuje další ročník. Přitom ten předcházející znamenal rekord v nejvyšším počtu přihlášených výrobků, kterých bylo více než 1 700. Vysoký byl i počet přihlášených výrobců, který dosáhl více než 430. Administraci značky a související edukační a komunikační aktivity zabezpečuje Státní zemědělský intervenční fond (Fond). 14. ročník soutěže o značku Regionální potraviny startuje v dubnu. Hodnotitelské komise budou vybírat ty nejlepší potraviny napříč Českou republikou do konce června.

„Potvrzuje se, že Regionální potravina je značkou kvality, která si našla své místo jak mezi producenty, kteří usilují o její získání, tak i mezi spotřebiteli, kteří ji při svém nákupu vyhledávají,“ uvedla Eva Žákovská, vedoucí Oddělení marketingu značek kvality Fondu.

Za 13 ročníků soutěže o značku Regionální potravina přihlásili producenti více než 17 tisíc výrobků a z toho 1 357 výrobků získalo právo používat označení Regionální potravina na 4 roky. K počátku letošního roku tak mohou spotřebitelé nakoupit 424 výrobků s označením Regionální potravina, které pocházejí od 323 producentů. RP se účastní převážně mikropodniky do 10 zaměstnanců (56 %) a malé podniky s počtem do 50 zaměstnanců (29 %), pouze v 15 % se jedná o společnosti, které zaměstnávají 51-250 zaměstnanců.

„Na základě výzkumu agentury STEM/MARK, který proběhl v první polovině roku 2022, se ukázalo, že část respondentů je ochotná si za takový typ produktů připlatit a chápe, proč je cena vyšší než u standardní nabídky,“ řekla Eva Žákovská a doplnila „Jsme rádi, že spotřebitelé vnímají značku Regionální potravina jako to nejlepší, co mohou získat v rámci tzv. sousedství, tedy mohou mít produkty, které jsou čerstvé a zároveň kvalitní. Spotřebitelé také oceňují, že jsou výrobky přepravovány na menší vzdálenost, a to jak právě z pohledu čerstvosti, tak i snižování negativního dopadu na životní prostředí při dopravě.“

Za motivující pro nákup spotřebitelé mimo jiné vnímají i podporu menších producentů v regionu z pohledu podpory zaměstnanosti. Pětina respondentů uvedla, že je hrdá na kvalitní lokální produkci potravin.

Spotřebitelé také uvádí, že se s produkty označenými Regionální potravina mohou setkat i ve velkých prodejnách, supermarketech. „Zákazníci jsou samozřejmě také zvyklí potkávat se s těmito produkty na farmářských trzích, či nakupovat přímo u producentů ze dvora,“ doplňuje Žákovská. Nutnost trendu rozšiřování regionálních produktů ve standardní síti, potvrzují i nákupní zvyklosti zákazníků. 42 % respondentů uvádí, že za potravinami jezdí méně než 5 kilometrů. Větší vzdálenosti spojené s nákupem potravin jsou typické pro zákazníky z menších obcí, naopak obyvatelé velkých měst či příslušníci jednočlenných domácnosti nakupují potraviny v nejbližším okolí, téměř pětina respondentů dokonce tam, kam dojde pouze pěšky. Z průzkumu mezi držiteli značky dále vyplývá, že si vysoce cení fungování krajských koordinátorů z Regionální potraviny, marketingové podpory a také zvýšení prodejnosti svého zboží.

Eva Češpiva
Vedoucí Oddělení tiskového, tisková mluvčí SZIF

Zdroj: SZIF

Regionální potravina
Soutěž probíhá opět ve všech krajích České republiky s výjimkou Prahy. Značku Regionální potravina můžou získat producenti zemědělských a potravinářských výrobků do 250 zaměstnanců. Oceněný výrobek získává právo zdarma užívat značku po dobu čtyř let.

Regionální potravina je projektem Ministerstva zemědělství. Státní zemědělský intervenční fond značku
administruje. V současné době je oceněno 424 produktů od 323 výrobců. Podrobnosti o soutěži jsou dostupné na webových stránkách regionalnipotravina.cz.

Průzkum na téma Regionální potravina probíhal v květnu 2022 a jeho cílem bylo zmapování znalosti značek kvality a původu potravin v České republice. Respondenty byla populace ČR ve věku 15 – 55 let napříč všemi kraji na základě kvótního výběru. Celkem bylo realizováno 1 420 rozhovorů metodou CAWI, tedy dotazováním prostřednictvím webového formuláře. Grafické podklady jsou uvedené v příloze tiskové zprávy.

Ve Sbírce zákonů byla publikována vyhláška č. 93/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě.

Cílem novely vyhlášky je stanovení vzoru formuláře pro hlášení použití sedimentů na zemědělské půdě.

Platná vyhláška č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě stanoví po dohodě s Ministerstvem životního prostředí podmínky a způsob používání sedimentů na zemědělské půdě, způsob vedení evidence o použití sedimentů, limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na kterou má být použit, požadavky na další fyzikálně-chemické a biologické vlastnosti sedimentu a postupy rozboru sedimentů a půdy, včetně metod odběru vzorků.

Podle § 9 odst. 4 zákona o hnojivech jsou zemědělští podnikatelé, kteří používají upravené kaly a sedimenty na zemědělské půdě, povinni zaslat Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému nejpozději 14 dnů před jejich použitím hlášení podle prováděcího právního předpisu. Vzor tohoto hlášení stanoví novela vyhlášky v příloze č. 7.

Novela vyhlášky provádí § 9 odst. 11 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška je ve společné gesci Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí.

Evropská komise pokračuje ve své snaze potírat greenwashing a zvýšit, resp. zaručit hodnověrnost „zelených tvrzení“ firem. Předložila proto k projednání návrh směrnice o environmentálních tvrzeních. Směrnice stanoví jasná pravidla pro jejich používání. Zajistí tak spotřebitelům přístup k důvěryhodným informacím o ekologických přednostech produktů. Návrh se nyní bude projednávat na úrovni Evropské rady a Evropského parlamentu. Po jeho schválení budou mít členské státy zhruba rok a půl na transpozici.

„Zelená tvrzení“ obchodníků jako například „triko vyrobené z recyklovaných plastových lahví“, „zásilka s kompenzovanou uhlíkovou stopou“, „obal vyrobený z 30 % recyklovaného plastu“ nebo „opalovací krém šetrný k oceánům“, budou muset být nezávisle ověřena a prokázána vědeckými důkazy. Pokud budou produkty nebo organizace srovnávány s jinými, srovnání musí být založena na prokazatelných informacích a datech. Návrh také upravuje používání ekoznaček. V současné době existuje nejméně 230 různých ekoznačení/certifikátů s velmi různou úrovní transparentnosti a kredibility. Nepřehledná situace vede ke zmatení a postupné ztrátě důvěry spotřebitelů. Návrh evropské směrnice proto nastavuje pravidla tak, aby dál bylo možné používat pouze stávající ekoznačky, které jsou nezávisle ověřované.

„Jako spotřebitelé se ztrácíme v záplavě zelených tvrzení a nemáme po ruce žádný detektor lži, kterým bychom ověřili, zda si zaslouží naši důvěru, nebo jsou jen prázdnými reklamními hesly. Vedle toho firmy, které skutečně investují do environmentálně šetrných řešení, se potýkají s nekalou konkurencí těch, kteří zvolí snadnou cestu greenwashingu. Snaha Evropské komise tuto nešťastnou situaci zpřehlednit, má smysl. V Česku jsou spolehlivým průvodcem po skutečně ekologických výrobcích a službách ekoznačky EU Ecolabel a Ekologicky šetrný výrobek, které jsou garantovány Ministerstvem životního prostředí. Ty splňují i podmínky nového návrhu Evropské komise,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

„CENIA při certifikaci těmito ekoznačkami nezávisle ověřuje shodu s aktuálními a vědecky podloženými ekologickými kritérii. Produkty, které ekoznačku získají, tak získají ještě lepší podmínky na trhu a vyniknou mezi jinými, které byly na zeleno jen natřené,“ dodává Miroslav Havránek, ředitel CENIA.

Co to znamená v praxi? Návrh především přináší větší jistotu spotřebitelům, že pořízený produkt je skutečně ekologický. Naopak ti, kteří své firmy i produkty označovali za šetrné k přírodě jen v rámci líbivého marketingu bez prokázání tohoto tvrzení dle jasný pravidel, s tím budou muset skončit.

Návrh směrnice o zelených tvrzeních má zajistit, že

• environmentální tvrzení budou spolehlivá, srovnatelná a ověřitelná napříč EU
• spotřebitelé budou ochráněni před nekalými obchodními praktikami označovanými jako greenwashing;
• spotřebitelé budou sdělovány pouze ověřené informace, podpoří se tím i oběhová ekonomika v rámci EU;
• budou existovat rovné podmínky pro podniky, pokud jde o uvádění environmentálních tvrzení.

Nejjednodušším způsobem, jak také potvrzení získat, je požádat si o ekoznačky udělované CENIA. ekoznacka.cz

Plné znění návrhu směrnice (v anglickém jazyce): zde

Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 835 nebo 267 122 534
e-mail:Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Již potřetí jsme na výstavě China International Consumer Products Expo 2023 v jihočínském Haikou.

Naše expozice byla rozdělená do dvou sekcí podle oborového zaměření. Na 72 metrech čtverečních se prezentovalo deset sklářských značek a ve druhém pavilonu o 63 metrech čtverečních se představilo sedm českých potravinářů. Český pavilon společně zorganizovali CzechTrade a Ministerstvo zemědělství.

Veletrh je největší akcí v regionu jižní Číny a přilehlých provincií s dováženými spotřebními produkty. Letos se koná 11.-15. dubna. Celá provincie Hainan funguje jako Free Trade Zone, kde mají firmy různé úlevy od dovozního cla, DPH, bezvízový styk, a podobně. V této bezcelní zóně vznikla řada obrovských nákupních center (outletů), kam se sjíždějí nakupující z celé Číny, aby zde nakoupili luxusní spotřební zboží bez dovozního cla. Součástí této vládní iniciativy bude i tento veletrh – China International Consumer Products Expo.

Českým exportérům přejeme mnoho úspěchů nejen na čínském trhu.

Zpracoval kolektiv kanceláře CzechTrade Čína (Šanghaj).

Zdroj: https://www.czechtrade.cz/sluzby/informacni-servis/aktuality/cesti-sklari-a-potravinari-se-predstavuji-na-vystave-hainan-expo