30. říjen 2023

... Za stále vysoké ceny potravin podle něj (Tomáše Prouzy) mohou výrobci. „Je nejvyšší čas, aby čeští potravináři přestali držet ceny uměle vysoko a promítli nižší ceny do svých dodavatelských cen,“ tvrdí Prouza.„Pokud to neudělají, budou se obchody muset více soustředit na dovoz potravin ze zahraničí, protože zahraniční dodavatelé jsou mnohem férovější a rychlejší v promítání nižších cen vstupů než čeští dodavatelé,“ tvrdí.

Mluvčí Potravinářské komory Helena Kavanová Prouzův výpad odmítla. „Například výrobci mléka a mléčných výrobků snižují ceny svých výrobků už od března, v souladu s poklesem ceny mléka od prvovýrobců. Snížené ceny se ale promítly do cen v obchodech z větší části až o prázdninách,“ sdělila Právu.
Zároveň upozornila, že v mnoha případech se u výrobce průměrné náklady na výrobek zvýšily o 50 procent, kdežto dodavatelská cena šla nahoru jen o 25 procent. „Tato situace ukazuje, že ceny potravin neurčují ani zemědělci ani potravináři, ale jen a výhradně obchodníci, kteří u řady českých výrobků drží obchodní přirážku na úrovni sto procent,“ uvedla Kavanová.

Celý článek si můžete přečíst zde:

30. říjen 2023

Drůbežáři si stále hlasitěji stěžují na dovozové zboží z Ukrajiny, které na tuzemský trh proudí skrze Slovensko či Polsko. Vadí jim, že tamní producenti nemusí splňovat stejné podmínky jako výrobci v EU.

„Dovoz na evropský trh je možný pouze ze schválených provozů na Ukrajině. Můžeme se ale jen domnívat, jak probíhá schvalování a kontroly v těchto provozech v době válečného konfliktu a zda tamní standardy odpovídají těm evropským, co se týká kvality krmiv či spotřeby léčiv a dalších aspektů,“ spekuluje předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.
Podle ní jsou tamní náklady na produkci o třetinu až o polovinu nižší než v ČR. „Ukrajinští chovatelé si mohou dovolit nižší výkupní ceny, kterým evropští, potažmo čeští chovatelé nemohou konkurovat,“ dodala.
 
Podobně argumentuje i prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. „Neříkám, že standardy nesplňují, ale zkrátka nemusí. I proto jsou náklady nižší než u nás, levné dovozy pak tlačí na snižování cen kvalitních domácích výrobků,“ řekl.
 
Podle mluvčí Potravinářské komory ČR Heleny Kavanové je ukrajinské zboží pro české producenty velkým problémem. „Jeho cena je taková, za kterou naši producenti maso vyrobit nedokážou. A podnikat se ztrátou není dlouhodobě možné. Mají tedy problém s odbytem, kdy obchodníci tlačí ceny tak nízko, že se tento druh podnikání stává nerentabilní,“ uzavřela. Soběstačnost ČR v drůbežím mase byla loni podle ministerských dat 67,7 procenta.
 
Dlouhá uvedla, že maso, ale i vejce putují z Ukrajiny do Polska nebo na Slovensko. „Maso je přebalováno, přestože chov i porážka probíhá na Ukrajině, a z vajec jsou vyráběny suché i tekuté vaječné hmoty. Na obalu je pak uváděna země, kde proběhla poslední operace – tedy v Evropě, což může být pro zákazníka zavádějící,“ dodala. Zákazníci se pak podle ní často nemusí dozvědět, že jedí potraviny s původem mimo EU, protože suroviny končí v gastronomických provozech.
 
Zdroj: MF Dnes - Olomoucký kraj
30. říjen 2023

Závěry observační studie Singapurského institutu pro inovace v oblasti potravin a biotechnologií (SIFBI) naznačují klíčové rozdíly v příjmu živin z živočišných produktů a jejich rostlinných imitací. Studie modelovala nahrazení živočišných bílkovin za rostlinné bílkoviny a imitace potravin za účelem analýzy specifických změn v příjmu hlavních živin. Při stravě složené z rostlinných imitací živočišných produktů poklesl příjem bílkovin o 22,2 % a tuku o 16,8 % a vzrostl příjem sacharidů o 7,5 % a vlákniny o 71,2 %. SIFBI vyzval k realizaci hlubších a rozsáhlejších studií rozdílů mezi tradiční výživou obsahující živočišné potraviny a výživou založenou na rostlinných bílkovinách a imitacích potravin živočišného původu.

Více informací zde.

30. říjen 2023

Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (COMENVI) přijal dne 24/10/2023 stanovisko k nařízení o obalech a obalových odpadech. Evropské zemědělsko-potravinářské nevládní organizace uvítaly určitá zlepšení návrhu (oproti návrhu Komise) stran obalů v odvětví mléka, mléčných výrobků, olivového oleje, ovoce a zeleniny; některé problematické aspekty ale byly podle zemědělsko-potravinářských organizací v textu zachovány. Výbor podpořil volný pohyb obalů, čímž by mohlo dojít k omezení jednostranné regulace obalů ze strany členských států; podpůrné výpočty minimálního recyklovaného obsahu v plastových obalech by měly být prováděny na průměr výrobního závodu na rok namísto na jednotku. Zachována ale zůstala omezení pro jednorázové obaly a nálepky v odvětví ovoce a zeleniny (požadavek kompostovatelnosti nálepek), i když oproti návrhu Komise došlo k určitému zmírnění znění návrhu; nebyly umožněny žádné výjimky pro inovativní obaly; zachován byl i požadavek na opětovné použití přepravních obalů. Od ledna 2030 by podle stanoviska COMENVI mělo být alespoň 10 % obalů alkoholických nápojů v opakovaně použitelných obalech, od ledna 2040 by to mělo být alespoň 25 %. U nealkoholických nápojů se jedná o 20 % do roku 2030 a o 35 % do roku 2040. V souladu se strategií EU pro chemické látky Výbor COMENVI podpořil zákaz výskytu per-a-polyfluoralkylových látek (PFAS) a bisfenolu A (BPA) v materiálech určených pro styk s potravinami. Obaly by podle návrhu COMENVI mohly být doplněny rovněž QR kódy poskytujícími dodatečné informace například o složení obalu, pravidla pro označování obalů by měla být přijata do 18ti měsíců od vstupu pravidel v platnost. Pravidla by měla vstoupit v platnost, podle návrhu COMENVI, dne 31/12/2027. Zpráva byla přijata poměrem hlasů 56 pro, 23 proti, 5 europoslanců se zdrželo hlasování. Plénum Evropského parlamentu by mělo o stanovisku hlasovat dne 22/11/2023.

Hlasování k dispozici zde.

30. říjen 2023

Evropské instituce se během závěrečného trialogu dne 24/10/2023 dohodly na podobě nových pravidel chráněného zeměpisného označování potravin (GIs) a dalších režimů jakosti pro vína, lihoviny a zemědělské produkty. Cílem dohody je zjednodušit a zefektivnit proces registrace a zkrátit dobu mezi podáním žádosti a samotnou registrací zeměpisného označení. Nové nařízení zavádí jednotný právní rámec a zkrácený a zjednodušený postup registrace (sloučí rozdílná pravidla platná pro potraviny, víno a lihoviny, která upravují postupy a ochranu zeměpisného značení); zvýší ochranu produktů se zeměpisným označením používaných jako přísady i jejich ochranu online; posílí uznání udržitelných postupů produkce z hlediska environmentální, ekonomické a sociální udržitelnosti; a posílí postavení seskupení producentů. Stávající systém uznaných seskupení producentů, který existuje ve 4 členských státech, bude zachován, zatímco ostatním 23 členským státům bude ponecháno právo dobrovolně zavést systém uznávání. Evropská komise bude i nadále výhradně odpovědná za všechny postupy týkající se zeměpisných označení – posílená role EUIPO (Evropský úřad na ochranu duševního vlastnictví) nebyla podpořena. Politickou dohodu nyní bude muset formálně schválit Parlament a Rada, poté bude nařízení zveřejněno v úředním věstníku EU.

Více informací zde.

30. říjen 2023

Ve středu 15.11.2023 od 9.30 hodin proběhne v Národním zemědělském muzeu v Praze konference s názvem Cesta českých potravin na pulty obchodů, kterou pořádá Potravinářská komora ČR ve spolupráci se Svazem obchdu a cestovního ruchu. Akce se zúčastní ministr zemědělství Marek Výborný, Tomáš Prouza, prezident SOCR, Jan Pivoňka, ředitel pro společnou zemědělskou politiku a strukturální fondy PK ČR a další hosté. 

Zváni jsou obchodníci, producenti potravin, představitelé státu a státních organizací, odborníci z akademické sféry, odborná média apod.

Akce se koná prezenčně i on-line formou streamu.

Pozvánka bude k dispozici v nejbližších hodinách. 

 

23. říjen 2023

V úterý 24.10.2023 od 9.00 hodin začíná v Brně již XIII. ročník tradiční konference zpracovatelů masa MEATING 2023. V programu vystoupí i prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová nebo Ing. Jan Pivoňka, Ph.D.  nebo Mgr. Adéla Paďourková, Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu. 

Proč se zúčastnit meetingu MEATING 2023!

Informace a trendy

Zajímavý obsah bude mít již první společný blok, který začíná v 9,00 hodin. Jeho součástí budou přednášky, které se budou zabývat legislativními změnami v oboru zpracování masa, aktuálním vývojem v oblasti imitace masa a masných výrobků, uhlíkovou stopou, taxonomií a laboratorně pěstovaným masem.

Navazující odpolední program od 14,00 hodin přinese aktuality z oblasti makroekonomiky, trendy ve spotřebě masa a v panelové diskuzi vystoupí klíčoví hráči na trhu masa a masných výrobků.

Inspirace
Odborný program i jeho přestávky poskytnou prostor pro inspirativní debaty, s výměnou názorů a zkušeností mezi účastníky i řečníky.

Zábava
Den vyvrcholí společenským večerem se zábavným programem, bohatým občerstvením a příležitostí dobře a nerušeně se pobavit společně s kolegy a kamarády.

Ocenění nejúspěšnějších
Součástí večera bude tradičně ocenění těch nejúspěšnějších profesionálů z našeho oboru a vítězů soutěže Řeznicko-uzenářské prodejny roku 2023.

Přijďte včas, ať Vám nic neunikne!

Věřím, že i díky Vám se naše společné setkání MEATING 2023 vydaří.

 

23. říjen 2023

V pondělí 23.10.2023 proběhla v plzeňské prodejně Albert tisková konference za přítomnosti zástupců společnosti Albert a Tomra, norského velvyslance, vybraných výrobců nápojových obalů a potravinářů, na které byla představena funkcionalita vratného systému a zároveň technické řešení stroje Tomra, který pojme najednou větší množství PET lahví i nápojových plechovek. Součástí setkání byla praktická ukázka vratného systému.

Kromě plzeňské prodejny na Rokycanské třídě se budou odběrové stroje 2,5 měsíce testovat v pražských Nových Butovicích a Hradci Králové a přibude ještě jedna prodejna. 

Zálohový systém provozuje v tuto chvíli 13 zemí, například Norsko, Nizozemsko, Chorvatsko, Německo, Slovensko a Malta. V ČR pokračuje legislativní příprava, se zavedením systému se počítá.  nejdříve v polovině roku 2025. Ministerstvo životního prostředí  předpokládá, že záloha bude ve výši čtyři až pět korun za lahev nebo plechovku.

23. říjen 2023

POZVÁNKA NA WORKSHOP

FALŠOVÁNÍ RYB: aktuální trendy a metody odhalování
1.12.2023, 10.00 - 14.00 hodin
 
 
Workshop je realizován v rámci projektu QK – Program aplikovaného výzkumu
Ministerstva zemědělství na období
2017–2025, ZEMĚ QK1910231.
Občerstvení zajištěno.
Vstup je zdarma.
 
Z důvodu omezené kapacity sálu
i limitovaného počtu on-line účastníků
se prosím registrujte na
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. do 24. 11. 2023.
 
Registrovaným účastníkům bude
vystaveno potvrzení o účasti.
 
 
PROGRAM:
9:30 – 10:00 Registrace
 
10:00 – 10:10 Zahájení a úvodní slovo, Ing. Eliška Čermáková
 
10:10 – 10:35 Úvod do problematiky falšování ryb,
Ing. Tomáš Potůček
 
10:35 – 11:00 Diversita ryb lovených v ČR,
RNDr. Miroslav Švátora, CSc.
 
11:00 – 11:25 Možné komplikace při odhalování falšování
zpracovaných produktů rybolovu,
Ing. Tomáš Potůček
 
11:25 – 11:50 Metody odhalování falšování ryb se zaměřením
na druhy analyzované v rámci řešení projektu
QK1910231, Ing. Kamila Zdeňková, Ph.D.
 
11:50 – 12:15 Přestávka na občerstvení
 
12:15 – 12:40 Metoda LAMP – cesta k určení rybího druhu,
Ing. Petr Žák, Ph.D.
 
12:40 – 13:00 LAMP: vhodný kandidát pro nahrazení metody
PCR? Aneb praktické zkušenosti z řešení projektu
QK1910231, Ing. Eliška Čermáková
 
13:00 – 13:25 Parvalbumin – alergen ryb i vhodný genetický
marker, RNDr. Petra Horká, PhD.
 
13:25 – 14:00 Občerstvení a neformální diskuse
23. říjen 2023

Workshop 2023: Nové trvale udržitelné způsoby zpracování a využití tuzemských olejnin

Pozvánka na pro odbornou i laickou veřejnost!

9. 11. 2023, 10:00-13:00

Počernická 272/96, 108 00 Praha 10 – Malešice

Na akci je třeba se registrovat. Registrační odkaz najdete v přiložené pozvánce / programu. 

Workshop bude zaměřen na téma olejů a jejich zpracování. Informační, vzdělávací výroční workshop pro odbornou a laickou veřejnost zaměřený na podporu konzumace tuzemských olejů zpracovaných metodou zastudena, i pro tepelné zpracování.

Neváhejte a přijďte se dozvědět novinky o zajímavém tématu, které je aktuální v ČR i v Evropě!

Pozvánku najdete zde:

23. říjen 2023

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a rumunský premiér Marcel Ciolacu se sešli dne 18/10/2023 na jednání o rozšíření nových tras pro vývoz potravin z Ukrajiny. Strany se dohodly na rozšíření kapacity solidárních tras. Země se rovněž dohodly na obranné spolupráci s cílem chránit jih Ukrajiny, zejména dunajské přístavy. Evropská komise vyjádřila spolupráci mezi zeměmi podporu. Předseda maďarské zemědělské komory Balázs Győrffy upozornil na vznikající omezení na trhu s vejci pro maďarské a evropské producenty v důsledku navýšení kvót pro ukrajinský dovoz. Dovoz ukrajinských konzumních vajec podle něj narušuje snahu HU o prodávání potravin vyrobených v souladu s pravidly EU.

Více informací zde.

23. říjen 2023

Koalice celkem 11 členských států EU navrhla v uplynulém týdnu zrušit národní redukční cíle v návrhu Evropské komise na udržitelné používání pesticidů a rizik s jejich používáním spojených na polovinu do roku 2030. V návrhu Evropské komise z června 2022 byly navrženy redukční cíle v míře 50 % na evropské i na národní úrovni (s určitým zohledněním výchozího stavu v členském státě, žádný redukční cíl by ale nesměl dosahovat méně, než 35 %). Koalice zemí – Česko, Slovensko, Bulharsko, Estonsko, Maďarsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Malta, Polsko a Rumunsko – ale vyzvala k přepracování návrhu o udržitelném používání pesticidů tak, aby byl odkaz na národní redukční cíle zcela vypuštěn. Povinné národní redukční cíle jsou podle těchto zemí nespravedlivé, protože trestají země, které již používání pesticidů výrazně omezily, nebo jich obecně používají méně. Místo národních cílů by podle koalice měl každý členský stát ve svém národním akčním plánu popsat opatření, která by měla přispět k dosažení cílů Unie v oblasti snižování pesticidů do roku 2030. Koalice rovněž navrhuje vypustit z návrhu Komise odkaz týkající se konkrétní metodiky výpočtu vnitrostátních cílů. Stran zmíněných navrhovaných opatření, jak by členské státy moly přispět k evropskému cíli, koalice uvádí, že by tato opatření měla být založena na spolehlivých vědeckých a statistických datech. Ta by měla zahrnovat například zajištění potravinového zabezpečení, dostupnost ekonomicky a technicky adekvátních nechemických alternativ i seznam druhů škůdců vyskytujících se v jednotlivých členských státech. Opatření by podle koalice mělo být možné upravovat.

Více informací zde.

23. říjen 2023

Letošní přechod na nové dotační systémy způsobil rozčarování u mnoha zemědělců. 

Kromě problémů se spuštěním monitoringu polí pomocí satelitů si zemědělské organizace stěžují na to, 

že stát poprvé od roku 2011 nevyplatí zálohy na přímé platby na plochu. 

Tato situace způsobuje problémy s cash-flow pro firmy a vytváří nejistotu. Asociace soukromého zemědělství žádá, 

aby se peníze dostaly k zemědělcům co nejrychleji, ať už plnou platbou nebo formou záloh.

Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/zemedelstvi-dotace-zalohy.A231023_115153_ekonomika_drh

Celý článek si můžete přečíst zde:

19. říjen 2023

Stejné slevy v různých obchodech? Řetězce se navzájem domlouvají, míní Křeček

Kilo kuřecích prsou stojí v několika různých obchodech úplně stejně. Takzvané cenové následování je podle zástupců supermarketů běžnou praxí. Ekonom a premiérův poradce Štěpán Křeček v tom ale vidí kartelovou dohodu. Tedy to, že se na jednotné ceně prodejci domlouvají.

V druhé polovině září mohli lidé v letácích čtyř různých supermarketů nalézt slevu na kuřecí prsa. Jejich cena byla ale všude stejná, a to 119,90 Kč za kilogram. Podle obchodů to není nic neobvyklého. „Ve chvíli, kdy někdo dokáže nakoupit levněji, tak se všichni ostatní musí přizpůsobit. Kdyby měli kuřecí maso o 15 až 20 korun dražší, zákazníci půjdou do toho obchodu, kde je výrazně levnější,“ popsal chování obchodníků pro CNN Prima NEWS prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Celý pořad můžete shlédnout zde:

16. říjen 2023

O situaci na trhu s vepřovým masem, pečivem a s dalšími výrobky hovořila dnes ráno na Prima CNN News prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. 

16. říjen 2023

Slevy v obchodních řetězcích jsou mezi Čechy zakořeněné a jedná se o neřešitelný problém. Myslí si to prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS. Ta také popsala, jak slevy škodí běžným spotřebitelům.

Obchodníci totiž tlačí na potravináře kvůli nižší ceně. Potravináři se následně obrací se žádostmi o zlevnění na zemědělce. „Ani spotřebitel na tom nikdy nevydělá, protože obchodník si to nabere na jiném zboží. Je to nešťastná spirála,“ popsala prezidentka Potravinářské komory na CNN Prima NEWS.

Možným řešením by bylo zavést slevové stropy na úrovni například 30 až 40 procent. Večeřová totiž upozorňuje, že některé zboží se za regálové ceny téměř neprodává. „Otázkou je, proč regálová cena je, když ji nikdo nechce. Je to nešťastné a má to vliv na lidi. Ti totiž ztrácejí povědomí o tom, jaká je skutečná cena potraviny,“ dodala.

Celý článek si můžete přečíst zde:

16. říjen 2023

Institut pro politiku a společnost Vás společně s poslankyní Margitou Balaštíkovou zvou na konferenci "Aktuální situace v zemědělství a potravinářství v České republice v roce 2023," která se uskuteční 2. listopadu 2023 v Poslanecké sněmovně, Sněmovní 1, místnost J205.

Vláda se obrátila zády proti zemědělcům, poškodila a znevýhodnila střední a velké, bohužel svými kroky škodí i malým. Nastavila takové podmínky, které budou v budoucnu ohrožovat produkční potenciál českého zemědělství a potravinářství, omezila jakékoliv snahy o zajištění potravinové soběstačnosti. Vláda také zcela rezignovala na jakékoliv snahy o zkrocení růstu cen potravin a svou nečinností vystavila tento resort a příbuzné obory bezprecedentní situaci, která dopadá nejvíce na ohrožené skupiny obyvatel při nákupu potravin. Jak situaci vnímají zemědělci, potravináři a obchodníci? S jakými těžkostmi se potýkají a jaká řešení jejich obory potřebují?

Registrace zde:

PROGRAM KONFERENCE

09:30 – 10:00 REGISTRACE
________________________________________

10:00 -10:15 ZAHÁJENÍ KONFERENCE
• Margita Balaštíková, poslankyně Parlamentu ČR, stínová ministryně zemědělství za hnutí ANO
________________________________________

10:15 – 11:45 PANEL ZEMĚDĚLSTVÍ
• Jan Doležal, prezident, Agrární komora ČR
• Martin Pýcha, předseda, Zemědělský svaz ČR
• Jaroslav Šebek, předseda, Asociace soukromého zemědělství ČR
• Jiří Milek, předseda předsednictva, Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků
• Martin Ludvík, předseda, Ovocnářská unie ČR
• Josef Luka, předseda, Svaz chovatelů prasat
Moderátorka: Margita Balaštíková, poslankyně Parlamentu ČR, stínová ministryně zemědělství za hnutí ANO
________________________________________

11:45 – 12:15 DISKUZE
________________________________________

12:15 – 13:00 PŘESTÁVKA
________________________________________

13:00 – 14:30 PANEL POTRAVINÁŘSTVÍ A OBCHOD
• Dana Večeřová, prezidentka, Potravinářská komora ČR
• Jiří Kopáček, předseda představenstva, Českomoravský svaz mlékárenský
• Karel Pilčík, předseda představenstva, Český svaz zpracovatelů masa
• Pavel Březina, předseda představenstva, Asociace českého tradičního obchodu
• Vladimír Darebník, výkonný ředitel, Unie výrobců a dovozců lihovin ČR

Moderátorka: Margita Balaštíková, poslankyně Parlamentu ČR, stínová ministryně zemědělství za hnutí ANO
________________________________________

14:30 – 15:00 DISKUZE
________________________________________

15:00 ZÁVĚR KONFERENCE

 

 

 

16. říjen 2023

Dovolte nám, abychom Vás jako každý rok vyzvali k účasti v 29. ročníku tradiční soutěže Exportér Roku 2023 pořádané Hospodářskou komorou České republiky ve spolupráci se Středním podnikatelským stavem.

Přihlášku najdete zde:

Hodnotit se budou jako vždy výsledky za rok předcházející, tedy za rok 2022Exportér Roku je unikátní příležitostí, jak mezioborově porovnat výkonnost právě vašeho podniku či firmy a poměřit se s těmi nejlepšími. Rádi oceníme vaši odvahu a flexibilitu.

V jakých kategoriích můžete soutěžit?

·         Pro exportéry s objemem exportu větším než 500 mil. Kč ročně:

o       Exportér roku s největším nárůstem v období 20212022 (hodnotícím kritériem je výše procentního nárůstu tohoto objemu v uvedeném období)

o       Exportér roku s největším objemem v roce 2022

·         Pro exportéry s objemem exportu 100–500 mil. Kč ročně:

o                Střední exportér roku s největším nárůstem exportu v období 2021–2022 (hodnotícím kritériem je výše procentního nárůstu tohoto objemu v uvedeném období)

·         A dále jsou vyhlášeny následující kategorie:

               Zvláštní cena – exportér s největším počtem exportních destinací

(s objemem exportu větším než 100 mil. Kč ročně)  stačí při vyplňování přihlášky vyplnit příslušné pole

o                Nejlepší exportéři dle hodnocení Dun & Bradstreet

(s objemem exportu větším než 500 mil. Kč ročně)

o                Nejlepší exportní transakce podpořená státem – cena ČEB a EGAP

(s objemem exportu větším než 100 mil. Kč ročně)

o                Nejvěrnější účastník podnikatelských misí

Vítězové jednotlivých kategorií budou vyhlášeni v průběhu slavnostního večera za účasti nejvýznamnějších osobností hospodářského a politického života v první polovině prosince tohoto roku. Pozvánka na slavnostní večer bude všem přihlášeným účastníkům soutěže zaslána.

Věříme, že naše pozvání k účasti v soutěži Exportér roku 2023 přijmete a využijete tak možnost poměřit se s ostatními úspěšnými exportéry v České republice. Další informace o soutěži Exportér Roku 2023 naleznete na www.exporterroku.com. V případě dotazů se obraťte na e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Uzávěrka pro zaslání přihlášky (viz příloha) do soutěže je 31. 10. 2023.

Vaše účast v soutěži není podmíněna žádnými finančními závazky vůči pořadatelům.

Těšíme se na vaši účast v soutěži.

RNDr. Ladislav Minčič, CSc., MBA, tajemník Úřadu Hospodářské komory České republiky

RNDr. Zdeněk Somr, předseda Středního podnikatelského stavu, z.s.


16. říjen 2023

Dokumenty by se daly bez nadsázky přirovnat k firemnímu zlatu. Ať už jde o originální receptury, unikátní technologické postupy, patenty, citlivé obchodní smlouvy, nebo třeba „jen“ interní směrnice. Nezřídka obsahují cenné firemní know-how, na kterém stojí podnikání celé společnosti, anebo „jen“ pomáhají tomu, aby firma bez problémů fungovala jako zdravý živý organismus. Avšak manažeři mnoha společností se bohužel mylně domnívají, že dokumenty a jejich smysluplná správa je jen méně podstatná administrativní záležitost. Nevěnují tedy dokumentům tolik pozornosti, kolik si skutečně zaslouží.

Tiskovou zprávu si můžete přečíst zde:

16. říjen 2023

V pražském Kině Kavalírka byly v pátek 13. října 2023 oznámeny výsledky Pálenky roku, největší české soutěže pálenek. Odborná porota hodnotila 296 destilátů z 37 českých lihovarů. Vysoká účast lihovarů byla pravděpodobně způsobena i reálným dopadem výsledků z loňského roku na trh – prodej vítězné meruňkovice například stoupl dvacetinásobně. Absolutním vítězem letošního ročníku se stala Hruškovice Williams středočeské Palírny Radlík, která si stejně jako vloni odnesla i titul Palírny roku. Ceny se udílely celkem v 19 kategoriích, jako byly slivovice, hruškovice či meruňkovice, ale také ovocné likéry, giny a whisky. Záštitu nad soutěží opět převzala Unie destilatérů a největší český distributor řemeslných pálenek Lihovárek.cz

Tiskovou zprávu najdete zde:

16. říjen 2023

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil plány na otevřené nového obilného koridoru skrze Moldávii a Rumunsko. Nový obilný koridor je reakcí na dohodu, kterou Ukrajina uzavřela s Rumunskem po neprodloužení ochranných opatření týkajících se ukrajinského obilí ze strany Evropské komise. Nový plán by měl koordinovat podmínky a mechanismy vývozu ukrajinských zemědělských produktů do Rumunska, Rumunsko se zavázalo dále Ukrajině pomáhat ve vývozu obilí do třetích zemí. Ukrajina má také účinný systém kontroly bezpečnosti potravin a reziduí pesticidů, fytosanitární otázky by proto neměly být podle šéfky ukrajinského úřadu pro bezpečnost potravin Olhy Ševčenkové předmětem politických sporů o vývoz obilí.

Více informací zde a zde.

16. říjen 2023

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) vydal dne 10/10/2023 stanovisko týkající se role preventivního očkování drůbeže proti viru ptačí chřipky. Podle EFSA je preventivní očkování nejúčinnějším přístupem k minimalizaci počtu ohnisek ptačí chřipky u drůbeže i délky trvání epidemií. Kromě preventivního očkování EFSA doporučuje i nouzové ochranné očkování v případě výskytu nákazy v okruhu tří kilometrů od rizikových oblastí přenosu, jakož i preventivní a kontrolní opatření, jako je sledování nákazy u ptáků, včasné odhalení nákazy, sledování účinnosti vakcíny nebo posílení biologické bezpečnosti.

Více informací zde.

16. říjen 2023

Potravinová soběstačnost je mýtus, protože tuto definici nesplňuje žádná země na světě. V pořadu Partie Plus na CNN Prima NEWS to řekl agrární analytik Petr Havel, podle kterého je Česká republika v některých oblastech soběstačná. Problémy se svou produkcí mají ale především v jiných zemích Evropské unie.

Celý článek si můžete přečíst zde:

6. říjen 2023

Kambodži je POJÍDÁNÍ HMYZU NORMÁLNÍ, v evropském prostoru zatím nikoliv. Evropská unie v roce 2018 zařadila hmyz na seznam takzvaných nových potravin. Na světě podle vědců existuje okolo DVOU TISÍC DRUHŮ JEDLÉHO HMYZU. Na základě pravidel EU jsou u nás podle Potravinářské komory ČR chováni pro lidskou spotřebu především cvrček domácí, saranče stěhovavá, potemník stájový, potemník moučný, potemník brazilský a bourec morušový. Hmyz obsahuje vedle 70 % BÍLKOVIN také všech deset esenciálních aminokyselin, vitamin B2, vitamin B12 a další zdraví prospěšné látky. Pro produkci 1 kg hmyzího masa je nutné použít 1 l vody. Oproti tomu produkce stejného množství hovězího si vyžádá 22 000 l vody, vepřového pak 3500 l. NEJMÉNĚ VODY spotřebuje chov drůbeže, na jeden kilogram masa je potřeba 2300 l vody. Podobná situace je i se SPOTŘEBOU KRMIVA. Pro kilo masa ze cvrčků je potřeba ho vynaložit 1700 g. Na kilo hovězího padne 10 000 g. Hmyzí farmaření má určitě budoucnost. Křupavé cvrčky si lze objednat i v dálkových vlacích Českých drah, o neobvyklý sortiment je stále větší zájem.

Zdroj: časopis Koktejl, Rubrika: Cestopis z Kambodže, číslo 5 / 2023

6. říjen 2023

Již tradiční oblíbená akce společnosti STOB (Stop Obezitě) proběhne 21. října od 10.00 do 17.00 v prostorách konferenčního centra City, Na Strži 65/1702, Praha 4 (v bezprostřední blízkosti metra C Pankrác).

Akce se účastní i Potravinářská komory ČR s výrobky oceněnými Cenou Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní výrobek roku. 

Celý program můžete shlédnout zde:

6. říjen 2023
Praha 3. října (ČTK) - Výdaje ze státního rozpočtu na společnou zemědělskou politiku EU mají příští rok klesnou o šest miliard korun. Vyplývá to z úsporných opatření v rozpočtu na příští rok, které zveřejnilo ministerstvo financí k návrhu rozpočtu. V resortu zemědělství se má ušetřit 10,4 miliardy korun. Národní zemědělské dotace mají klesnou oproti letošnímu rozpočtu o 200 milionů korun na 2,5 miliardy korun.  

Na společnou zemědělskou politiku je v letošním rozpočtu určeno 34,4 miliardy korun. V tom jsou peníze na platby, které získávají zemědělci na hektar půdy, nebo podpory vázané na produkci různých plodin. V Programu rozvoje venkova se rozdělují dotace převážně na investice. ČR se na jeho spolufinancování ze státního rozpočtu od letošního roku podílí ze 65 procent, dříve to bylo 35 procent. V loňském roce Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) vyplatil 14 miliard korun.

Rozpočet počítá s poklesem dotací na lesní hospodářství o 1,1 miliardy na 2,139 miliardy korun. Podpora vodního hospodářství má klesnout ze tří miliard na jednu miliardu korun.

Podle ministerstva financí se má snížit o miliardu dotace pro Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF), letos měl podle dřívějších vyjádření ministerstva zemědělství hospodařit se dvěma miliardami. Příští rok by také měly klesnou o 100.000 korun výdaje Státního zemědělského a intervenčního fondu na marketing.

Vláda minulý týden poslala návrh rozpočtu do Sněmovny se schodkem 252 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) minulý týden řekl, že vláda škrtne běžné dotace za 46,1 miliardy korun. Dalších 38 miliard korun úspor by mělo přinést zrušení letošní jednorázové dotace na podporu přenosové a distribuční soustavy.

Úsporná opatření vlády v resortu ministerstva zemědělství

Společná zemědělská politika - část SR -6,000.000.000 Kč
Dotace PGRLF -1,000.000.000
Národní dotace do zemědělství -200.,000.000
Dotace lesní hospodářství -1,100.000.000
Dotace vodní hospodářství -2,000.000.000
SZIF – marketing -100,000.000
Celkem -10,400.000.000

zdroj: Ministerstvo financí

Zdroj: ČTK

MZe: Úsporné opatření za šest miliard Kč je proti původnímu výhledu rozpočtu

Praha 5. října (ČTK) - Úsporné opatření v rozpočtu ministerstva zemědělství (MZe) na rok 2024 za šest miliard korun je snížení vůči střednědobému výhledu, ve kterém se původně počítalo s navýšením peněz o tuto částku. Pro ČTK to dnes uvedl mluvčí MZe Vojtěch Bílý. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) minulý týden na tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že v kapitole ministerstva zemědělství jsou úspory 10,4 miliardy korun. Bílý dnes řekl, že v návrhu rozpočtu zatím nejsou pokryté všechny požadavky ministerstva. Kofinancování Programu rozvoje venkova ve výši 65 procent se podle něj měnit nebude.

rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) je ve výhledu na příští rok na Společnou zemědělskou politiku ze státního rozpočtu částka 11,62 miliardy korun, na letošek byla určena částka 5,68 miliardy korun.

Ministerstvo financí v pondělí zveřejnilo detaily úsporných opatření. Národní dotace v zemědělství mají proti letošnímu roku klesnou o 200 milionů korun na 2,5 miliardy korun. Již letos se zrušil program, ze kterého čerpaly hlavně potravinářské firmy například z holdingu Agrofert, zpracovatelé masa jako třeba Maso uzeniny Písek či mlékárny, jako je Madeta nebo Mlékárna Klatovy. Letos se mělo rozdělit 230 milionů korun. MZe také zrušilo dotační programy, které směřovaly na chov dojnic a skotu bez produkce mléka.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) ve středu před jednáním vlády řekl, že vláda není schopna dodržet střednědobý plán z minulých let . Uvedl také, že u dotačních programů z národních zdrojů bude pečlivě sledovat smysluplnost a efektivnost nakládání s penězi.

Bílý uvedl, že pro MZe je zásadní zachování podpory základních programů, které směřují na zlepšení životních podmínek zvířat nebo potravinové banky. "Aktuální návrh rozpočtu obsahuje alokace na jednotlivé ukazatele v kapitole ministerstva zemědělství, hospodaření s těmito penězi budeme dále upřesňovat. V rámci kofinancovaní Strategického plánu společné zemědělské politiky (SZP) nejsou v tuto chvíli v návrhu rozpočtu pokryté všechny naše požadavky. Na základě dohody s ministerstvem financí budeme toto pokrytí řešit v průběhu roku 2024. Závazek na kofinancovaní 65 procent SZP vláda schválila a není nijak zpochybněn," doplnil.

Ministerstvo zemědělství by příští rok mělo hospodařit s výdaji 53,7 miliardy korun. Oproti letošnímu rozpočtu je to pokles o 3,8 miliardy korun, tedy o 6,6 procenta. Podle návrhu má letos na podporu agrárního sektoru z rozpočtu směřovat zhruba 39 miliard korun, letos bylo v rozpočtu 39,44 miliardy korun.

Z vládního materiálu vyplývá, že se mají snížit také dotace na lesní hospodářství o 1,1 miliardy na 2,139 miliardy korun. Podpora vodního hospodářství má klesnout ze tří miliard na jednu miliardu korun. O miliardu by měl klesnout rozpočet Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF), který letos hospodařil se zhruba dvěma miliardami. Příští rok by také měly klesnou o sto milionů korun výdaje SZIF na marketing.

6. říjen 2023

Řím 6. října (ČTK) - Světové ceny potravin v září zůstaly celkově téměř beze změny oproti předchozímu měsíci. Výrazný vzestup cen cukru a kukuřice totiž kompenzoval pokles cen rostlinných olejů, mléčných produktů a masa. Vyplývá to z dnešní zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Cena cukru se podle zprávy zvýšila o téměř deset procent a vystoupila na nejvyšší úroveň za téměř 13 let.

Index FAO, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, v září činil 121,5 bodu. Oproti srpnové úrovni tak zůstal téměř beze změny. V meziročním srovnání nicméně index vykazuje pokles o téměř 11 procent. Nachází se 24 procent pod rekordním maximem, na které se vyšplhal loni v březnu v důsledku zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu.

Ceny cukru se v září meziměsíčně zvýšily o 9,8 procenta, vyšplhaly se tak na nejvyšší úroveň od listopadu 2010. Vzhůru je tlačí rostoucí obavy ohledně dodávek. Ceny obilí stouply o jedno procento, a to kvůli sedmiprocentnímu zdražení kukuřice.

Ceny rostlinných olejů naopak klesly o 3,9 procenta. Mléčné produkty zlevnily o 2,3 procenta a maso o jedno procento. Ceny mléčných produktů tak klesly již devátý měsíc za sebou a ceny masa třetí měsíc za sebou, píše FAO.

Zdroj: ČTK

6. říjen 2023

Poptávka po mléčných výrobcích v České republice pokračuje ve svém poklesu, což se projevuje snižováním nákupních cen mléka. 

Mlékárny se snaží snížit ceny svých výrobků, ale to nemá vždy vliv na prodejnost. 

Spotřeba mléka a mléčných výrobků loni v České republice klesla o 6,4 % na 249,9 kilogramů na osobu a rok.

Cena surového mléka je stále vyšší než v jiných zemích, například v Německu, Polsku nebo na Slovensku, uvedl. Podle Kopáčka současná situace v mlékárenství vyvolává velkou nejistotu ohledně produkce mléka, růstu poptávky a celkového ekonomického rámce.

„Takový je stav těchto dnů, a jak vidíte, nevyvolává to, alespoň prozatím, mnoho optimismu,“ sdělil předseda mlékárenského svazu, který’ stejně jako ředitel Agrární komoiy ČR Václav Suchan, kritizoval zrušeni některých národních dotačních titulů.

Podle nich to snižuje schopnost českých firem konkurovat zahraničním výrobcům.

Náklady mlékáren se letos po nárůstu v minulém roce ustálily, včetně plateb za energie. „Mohu potvrdit, že řada mlékáren už promítla ty snížené vstupy do svých cen, nicméně se to zatím neprojevilo ve všech případech na pultech a regálech v obchodě,“ sdělil Kopáček.

Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová připomněla, že ceny potravin neurčuji zemědělci a potravináři, to podle ní dělají obchodní řetězce. V poslední době se podle ní poukazuje na to, že měli potravináři vysoké zisky. „A nikdo si neuvědomí, že z obratu jsou to třeba dvě tři procenta,“ uvedla Večeřová. Firmy by podle ní kvůli investicím potřebovaly zisk alespoň na úrovni od tří do šesti procent.

Zdroj: Zemědělec, 40/2023, str. 7

 

6. říjen 2023
 
Pokud je Česko v něčem evropským lídrem, jsou to slevy. Už dvě třetiny peněz, utracených za potraviny a drogerii, jsou z akcí. Někteří výrobci potravin to vnímají jako nebezpečí. Snahy o regulaci slev jsou ale neúspěšné.

V jednotlivých kategoriích se podíl slev výrazně liší. U piva, které je z hlediska tržeb ze všech sledovaných kategorií nejsilnější, se z každé tisícikoruny utratí 765 korun za pivo v akci. U sýrů je to 680 korun, u čokoládových cukrovinek 688 korun. Mnohem žádanější než před rokem jsou třeba „letákové“ sýry, u nichž podíl akcí vzrostl o 8 procentních bodů.

V době, kdy politici radí Čechům, aby nakupovali ve slevách a chránili se tak proti inflaci, to možná nepřekvapí.

Jako určité nebezpečí to vnímají někteří výrobci potravin. Zákazník z toho pak logicky musí být zmatený a klade si otázku, zda je zboží ve slevě levné anebo je naopak zboží za běžnou cenu předražené a sleva jen výhodně vypadá.
 
Tvrdý konkurenční boj
Pokud jsou ceny dlouhodobě vyšší, je to mimo dosah kontrolorů. Dozorové orgány mohou postihovat jednání, které je v rozporu s tím, že se sleva musí vypočítat z nejnižší ceny za posledních 30 dní.
Výjimku má však zboží podléhající rychlé zkáze nebo zboží s krátkou dobou trvanlivosti. Takže velká část potravin. Důvodem je především předcházení plýtvání potravinami a vzniku potravinového odpadu. Potravinářská komora tvrdí, že v tom byl stát moc benevolentní, protože velká část výrobků s atraktivními slevami dnes nemá uvedenou referenční cenu, a přitom jsou to rychloobrátkové věci, které však reálně není potřeba rychle doprodat kvůli končící době trvanlivosti.

Celý článek si můžete přečíst zde: