17. leden 2024

Nová studie Mendelovy univerzity a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) přináší několik důležitých závěrů k diskuzi o drahých potravinách. Maloobchodní trh, kde kraluje osm obchodních řetězců, je podle ní konkurenční. Řetězce v posledních letech nebyly výrazně ziskovější.

Alespoň do konce roku 2022 se nedá říct, že by řetězce zneužily situace a zdražovaly potraviny proto, aby jim zůstalo víc v kapse. Rentabilita tržeb, tedy hlavní ukazatel, kterým se poměřuje ziskovost firem, byl v posledních letech stabilní a pohyboval se v rámci osmi řetězců od Lidlu až po Globus v průměru mezi jedním a 4,5 procenty.

Větší výkyvy, které by mohly vypovídat o tom, že vyskočily prodejní marže u potravin, nepřišly.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustreční foto: pixabay

15. leden 2024

Balík 12 základních potravin včetně lahvového piva stojí v lednových akcích 678 korun, ve srovnání s loňským prosincem je to o šest procent méně. Nejvíce, shodně o 21 procent, zlevnil kilogram konzumních brambor a bílého pšeničného pečiva. Vyplývá to z analýzy společnosti Česká distribuční, která sledovala vývoj cen 13 položek v akčních letácích největších tuzemských řetězců s potravinami. Naopak mírně podle ní zdražily cihla eidamu nebo chléb. Výsledky analýzy má ČTK k dispozici.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay

15. leden 2024

Prezidentka Potravinářské komory ČR vystoupila v neděli 14.1.2024 v pořadu Studio ČT24 v rozhovoru o cenách potravin. Pokud tedy nebudou nějakým zásadním způsobem růst ceny vstupů, dojde ke stabilizaci cen potravin a v některých případech i k poklesu. Je třeba si ale uvědomit, že v lednu jsou ceny potravin obecně nižší, prodeje slabší, přichází období po Vánocích, kdy spotřebitelé za potraviny hodně utráceli a dochází průměrně k menším nákuppům. Prodeje a ceny se postupně zvedají až do Velikonoc. 

Celý pořad můžete shlédnout zde:

v čase od 16:15 hodin 

Ilustrační foto: pixabay

15. leden 2024

Když se v obchodě začnou tvořit fronty, k samoobslužným pokladnám zamíří i méně šikovní nakupující, kteří by si na ně jindy netroufli, a celý systém se začíná dál zadrhávat. Všichni navíc tuší, že je prodejce nutí zdarma dělat práci, za kterou dříve platil pokladním. A neobstojí ani častý přihlouplý argument, že s automatickými pokladnami mají problém jen předpotopní senioři a mladší technologicky zdatné generace to už navždy budou zvládat bez problémů.

Takhle pochopitelně generační logika nefunguje. I mezi dnešními sedmdesátníky je ostatně řada kdysi špičkových technologických expertů a dříve či později s technologickým rozvojem zkrátka přestane držet krok takřka kdokoliv, současnou mládež nevyjímaje.

Jedním z málo diskutovaných, ale zásadních problémů při nasazování samoobslužných pokladen jsou v neposlední řadě krádeže. Podle dostupných dat k nim u samoobslužných pokladen dochází výrazně častěji než u těch klasických „lidských“ – když má s korektním odbavením zboží potíže i poctivý zákazník, nelze se divit, že si leckdo bez uzardění naváží avokáda coby mrkev. Prodejny tak musí zase investovat další peníze do bezpečnostních systémů nebo na dohled nad automatickými kasami nasadit více lidí, a jejich efektivita se dále snižuje.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

15. leden 2024

Němečtí zemědělci zahájili dne 08/01/2024 týden protestů proti vládním plánům na snížení dotací na zemědělské pohonné hmoty a vozidla. Kolony traktorů zablokovaly silnice na většině území Německa, do protestů se zapojili i řidiči nákladních automobilů. Vláda dne 11/01/2024 navrhla kompromis, podle kterého by měly být zachovány dotace na vozidla, zatímco dotace na pohonné hmoty by měly být rušeny postupně, podle německých zemědělců a jejich sdružení, včetně největší německé zemědělské organizace DBV, to ale nestačí. Protesty, do kterých se v Německu zapojily desetitisíce zemědělců a až 100.000 traktorů by měly vyvrcholit dne 15/01/2024 shromážděním v Berlíně. Protesty ale v uplynulém týdnu probíhaly i v řadě dalších evropských zemích. V Litvě dne 08/01/2024 proběhl protest zemědělců proti rozhodnutí ministerstva zemědělství stran zavedení omezení používání nafty v zemědělství, a to s platností od 01/01/2024, zemědělci ale kritizují i výsledky cílů obnovy přírody, dopady zákazu chovů kožešinových zvířat a pokračujícího dovozu a vývozu ruského obilí. Na protest proti vládním krokům proto litevští zemědělci po celé zemi zapalovali táborové ohně. V druhé polovině uplynulého týdne byly spuštěny protesty zemědělců rovněž v Rumunsku, a to jak v souvislosti s německými protesty, tak s ohledem na jednání Evropské komise o případném prodloužení liberalizace obchodu s Ukrajinou. Proti vládním i evropským rozhodnutím už v listopadu a prosinci demonstrovali zemědělci také ve Francii a v Polsku. Polští zemědělci blokovali hranice s Ukrajinou ještě v prvních týdnech roku 2024. Minulý týden ale byly blokády ukončeny, a to poté, co polská vláda dosáhla dohody s tamními zemědělci o zahájení dotací na produkci kukuřice, zachování zemědělských daní na úrovni roku 2023 a zvýšení preferenčních půjček na likviditu. Ačkoli dohoda nezahrnuje omezení dovozů ukrajinských produktů, polští zemědělci nakonec ukončili demonstrační blokádu polsko-ukrajinského hraničního přechodu. Opatření budou zavedena po dokončení legislativního procesu a schválení Evropskou komisí.

Více informací zdezde a zde.

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu

Ilustrační foto: pixabay

15. leden 2024

Belgie v uplynulém týdnu představila zemědělsko-potravinářské priority pro období svého předsednictví v Radě Evropské Unie, které potrvá od ledna do konce června 2024. Belgie si pro své předsednictví identifikovala šest hlavních priorit, v rámci kterých se zaměří na obranu právního státu, demokracie a jednoty; posílení konkurenceschopnosti Evropské Unie (se zaměřením na nové technologie, dlouhodobou konkurenceschopnost a průmyslovou politiku, zvláštní pozornost by měla být věnována i autonomii v produkci potravin v EU); ekologický a spravedlivý přechod (se zaměřením na energetickou a klimatickou transformaci, energetickou účinnost a obnovitelné zdroje); posílení sociální a zdravotní agendy (se zaměřením na inkluzivitu a genderovou rovnost a rozvoj sociální ekonomiky); ochranu osob a hranic EU a podporu globální Evropy. V oblasti zemědělsko-potravinářské, kromě již zmíněné potravinové suverenity, by se Belgie měla zaměřit na dokončení stále otevřených vyjednávání včetně revize takzvaných snídaňových směrnic a návrhu nových genomických technik. Belgie se také rozhodla pokračovat v jednáních o udržitelném používání pesticidů, a to přesto, že Evropský parlament v listopadu 2023 podpořil ve svém stanovisku navrácení návrhu Evropské komisi. Španělsko, které předsedalo Radě do konce prosince 2023, mělo původně v plánu k udržitelnému používání pesticidů přijmout Obecný přístup Rady, nakonec byla ale schválena pouze zpráva o pokroku. Belgie by se podle dosavadních informací měla nyní zaměřit na pokračování v projednávání technických částí návrhu Evropské komise. Belgie rovněž zahájí vyjednávání o welfare zvířat během transportu, ke kterému vydala Evropská komise legislativní návrh na začátku prosince 2023. Kromě welfare zvířat během transportu by měla být pozornost věnována i otázkám zdraví zvířat se zaměřeném na prevenci nákaz a vakcinaci. V rámci témat, která zatím nemají oporu v již předložených legislativních návrzích (tedy u kterých se na předložení návrhů teprve čeká) by se Belgie podle svého programu měla zaměřit na zahájení vyjednávání o podobě budoucí Společné zemědělské politiky po roce 2027 (včetně vyhodnocení implementace současných pravidel a potenciálních dopadů připojení Ukrajiny k Unii na budoucí SZP) i na podporu značení výživových hodnot potravin na přední straně obalu pomocí systému Nutri-Score (Belgie patří mezi 7 evropských zemí, které značení Nutri-Score na dobrovolné bázi na národní úrovni uplatňují). Na konci dubna 2024 proto Belgie uspořádá konferenci k Nutri-Score. Detailnější přehled plánovaných akcí v rámci belgického předsednictví naleznete níže v sekci „Očekávané události“.

Více informací zde a zde.

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu

Ilustrační foto: pixabay

11. leden 2024
 

Praha 10. ledna (ČTK) - Návrh novely obalového zákona, který se zaměřuje na zálohování plastových lahví a plechovek, nepřináší podle Hospodářské komory (HK) moderní řešení. Úprava podle komory předpokládá využití zastaralých technologií, bude zatěžovat obchodníky a v praxi bude ekonomicky nákladná. HK o tom informovala ČTK. Komora upozornila, že se novela v rozporu s připravovanou evropskou legislativou zaměřuje jen na dva typy obalů, a mohla by tak vytvořit nepoměr v třídění různých druhů materiálů. Hospodářská komora proto doporučila návrh přepracovat.

Novela je v připomínkovém řízení a podle ministerstva životního prostředí (MŽP) by mohla začít platit v polovině roku 2025. Úprava má zavést čtyřkorunovou zálohu na PET obaly a konzervy a zřídit 11.000 míst pro jejich sběr. Podle MŽP by zálohování obalů mělo přenést větší finanční zodpovědnost na spotřebitele a zefektivnit systém třídění. Z nevybraných záloh za obaly v třídících popelnicích by obce získaly na provozování systému 15 procent. To by činilo přibližně 39 korun za občana. Novela také počítá se zpoplatněním papírových letáků, takže celkový příspěvek obcím by měl být nakonec větší, uvedlo ministerstvo.

Hospodářská komora Komora předložila ministerstvu k návrhu desítky připomínek. „Ministerská novela směřuje k zavedení povinné finanční motivace spotřebitele k intenzivnímu sběru plastových lahví a plechovek. Přičemž sběr těchto komodit musí být prováděn prostřednictvím obchodní sítě, a současně musí být řešen jako zcela samostatný odpadový tok. Fakticky se tak vracíme do osmdesátých let minulého století,“ uvedl předseda Sekce životního prostředí Hospodářské komory Jan Mraček.

Novela podle komory mimo jiné vytváří nepoměr mezi jednotlivými komoditami jako plast, sklo, nápojové kartony, papír a kov. Případné rozšíření na další komodity kromě PET lahví a plechovek by podle ní bylo v budoucnu při navrhované úpravě novely náročné.

„S ohledem na stále probíhající jednání na evropské úrovni ale především požadujeme, aby ministerstvo celý návrh přepracovalo v souladu s budoucí evropskou legislativou a připravilo moderní řešení pro podporu třídění a recyklace všech obalů, u kterých lze přijít s vhodným systémem motivace obyvatel,“ uvedl Mraček.

Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) veřejnost zálohování podporuje. Uvedl, že to již dobrovolně zkouší tři řetězce. Pilotní projekt spustil loni Kaufland, Lidl a přidal se on-line supermarket Rohlík.cz. Ministr řekl, že zálohování je trend v okolních zemích, funguje například v Německu nebo na Slovensku. V sousedním Rakousku začne od ledna 2025. Na Slovensku se podle Hladíka ukázalo, že průměrně lidé vrací zhruba stejné množství lahví, kolik jich nakoupí.

Sdružení místních samospráv v pondělí poukázalo na to, že zavedení zálohového systému přinese navýšení nákladů na svoz a zpracování odpadů, což se může dotknout i spotřebitelů. Zástupci obcí mají zároveň obavy, že by novela narušila stávající systém třídění.

Z analýzy Centra ekonomických a tržních analýz pro Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR vyplývá, že spuštění systému na zálohování PET lahví a plechovek v Česku bude stát zhruba 5,2 miliardy korun. Další 1,3 miliardy korun ročně bude stát provoz systému. Zavedení systému dlouhodobě podporuje Iniciativa pro zálohování. Sdružuje firmy Coca-Cola HBC ČR a SK, Kofola, Mattoni, Heineken ČR a Plzeňský Prazdroj, které patří k největším výrobcům nápojů v Česku.

puz zaz ptd

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay

8. leden 2024

Odbor ekonomicko-vědecké diplomacie Ministerstva zahraničních věcí si Vás dovoluje pozvat na seminář o aktuálních obchodních a podnikatelských příležitostech pro české firmy v Německu, Rakousku a Švýcarsku, který proběhne ve středu 31. 1. 2024 od 10:00 hodin v Černínském paláci v Praze. Na semináři vystoupí s informacemi o německém trhu, ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Berlíně. O příležitostech na rakouském trhu se podělí Robert Otepka, ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR ve Vídni a švýcarský trh Vám představí Zdeněk Eliáš, asistent pro ekonomickou diplomacii na Velvyslanectví ČR v Bernu. Součástí semináře bude i možnost individuálních konzultací s ekonomickými diplomaty.

31.01.2024 10:00

Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Černínský palác, Loretánské náměstí 5, 118 00, Praha 1 - Hradčany

Kontaktní adresa: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Ilustrační foto: pixabay

8. leden 2024

Dobrý den,

z pověření Messe Berlin bychom Vás, jako jejich oficiální zastoupení v ČR, rádi upozornili na veletrh Zelený týden - Grüne Woche, jehož již 88. ročník proběhne na berlínském výstavišti od 19. do 28. ledna 2024.

Dovolujeme si Vás požádat, abyste prosím informovali své členy o možnosti získání slevy pro nákup vstupenek na tento přední mezinárodní veletrh potravin, zemědělství a zahradnictví. Děkujeme.

Sleva při použití slevového kódu činí až 12 EUR na jedné vstupence.

Vstupenky pro odborné návštěvníky zakoupíte na https://tickets-b2b.gruenewoche.de/

Slevový kód: AV-CZ_GW24@FB_196>

Ceny vstupenek pro Vás budou při použití kódu následující:

Výhody odborné vstupenky: bezplatná šatna u všech vchodů, parkování zdarma (parkoviště ICC - razítko dostanete na recepci v tiskovém centru), exkluzivní přístup do tiskového centra - využití baru (k dispozici káva, čaj, voda),

Vstupenky pro laické návštěvníky zakoupíte na https://tickets.gruenewoche.de/

Slevový kód: AV-CZ_GW24@PB_196>

Postup při nákupu vstupenek:

1. Zadejte do Vašeho prohlížeče jeden z výše jmenovaných linků (dle požadovaného typu vstupenek).
2. Nezadávejte počty vstupenek, ale vyplňte nejprve políčko: Redeem a voucher. Do něj vkopírujte příslušný slevový kód a klikněte na REDEEM. Tím se Vám otevře online shop s cenově zvýhodněnými  vstupenkami, a pak již můžete zadat jejich počty a nakupovat.

Vstupenky lze zakoupit pouze online přes výše uvedené odkazy na internetových stránkách Messe Berlin. Úhrada probíhá při nákupu platební kartou či systémem PayPal.
Pokladny na místě nebudou otevřeny.

Před Vaší cestou na veletrh doporučujeme prostudovat následující odkazy:

Tematické rozdělení Grüne Woche
Seznam vystavovatelů

Mapa výstaviště

Odborný program
FAQs

 

Pro dotazy jsme Vám rádi k dispozici.

Velmi děkujeme za případnou spolupráci.

 

Pokud nechcete nadále dostávat od Česko-německé obchodní a průmyslové komory zprávy a pozvánky, zašlete prosím e-mail s předmětem NE nebo NECHCI na adresu: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..

 

S přátelským pozdravem

 

Zdeňka Goedertová

Vedoucí oddělení veletrhů

Adéla Kašparová

Oddělení veletrhů

  
AHK  |  Česko-německá obchodní a průmyslová komora

AHK Services, s.r.o.
Václavské náměstí 40  |  CZ-110 00 Praha 1  
Telefon +420 221 490 310, 305 

Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.  |  Web: tschechien.ahk.de

8. leden 2024

Brazilská asociace vývozců hovězího masa (ABIEC) zkritizovala evropská pravidla proti odlesňování ve třetích zemích. Zákon o boji proti odlesňování a znehodnocování lesů v důsledku výroby a spotřeby v Unii vstoupil v platnost dne 29/06/2023, účinný je od konce roku 2024. Evropská komise ve svém vyjádření uvádí, že pokud společnosti vyváží nebo uvádí na evropský trh palmový olej, skot, sóju, kávu, kakao, dřevo a kaučuk nebo výrobky z nich, jako je hovězí maso, nábytek nebo čokoláda, budou muset provádět přísnou náležitou péči, aby prokázaly, že tyto výrobky nepřispívají k odlesňování nebo degradaci lesů. Komise také dne 18/12/2023 spustila pilotní testování informačního systému pro dodavatelské řetězce bez odlesňování. Pilotní testování potrvá do konce ledna 2024, zúčastní se ho 100 zúčastněných stran napříč příslušnými komoditami, zapojí se subjekty různých velikostí i regionálního zastoupení. Podle ABIEC ale evropská pravidla proti odlesňování představují pro jihoamerické zemědělské podniky nadměrnou zátěž. Brazilští výrobci sledují podle vyjádření ABIEC své dodavatelské řetězce již od roku 2009, a to především z důvodů zdraví zvířat. Přenastavení těchto mechanismů tak, aby sledovaly odlesňování, bude náročné. Pravidla by měla být podle ABIEC jasnější, nastaveno by rovněž mělo být delší přechodné období.

8. leden 2024

Nový algoritmus pro výpočet Nutri-Score vstupuje od ledna 2024 v platnost. Jeho cílem je zpřísnění hodnocení některých potravin, které navzdory například vyššímu obsahu cukru byly na stupnici Nutri-Score stále hodnoceny poměrně pozitivně. Změny, které vstupují v platnost od ledna 2024, by se mohly dotknout 30 až 40 % výrobků na pultech obchodů. Stran snídaňových cereálií bude od ledna možné uvádět pozitivní hodnocení A na stupnici Nutri-Score jen u müsli bez cukru. Oproti současnému hodnocení si pohorší například Chocapic (z B na C), Special Ks (Kellogg´s, z B na C) nebo Lion (z C na D). Nový výpočet by naopak měl pomoci celozrnným moukám, tučným rybám i některým olejům (například olivovému nebo řepkovému). Pohorší si ale mléko, a to z hodnocení A na B v případě odstředěného mléka a z hodnocení B na C v případě plnotučného mléka. Jediným nápojem, který od ledna 2024 bude moci být hodnocen stupněm A, je voda. Většina slazených nápojů si pohorší z hodnocení B na C. Slazené jogurty by pak mohly klesnout z hodnocení B až na D. Červené maso bude hodnoceno méně pozitivně, než drůbeží nebo rybí maso (červené maso bude mít pouze 2 plusové body, zatímco drůbež nebo ryby až 7 plusových bodů v rámci výpočtu Nutri-Score). Výrobci mají na zavedení těchto změn na etiketách dva roky. Nutri-Score zůstává i nadále pouze dobrovolným nástrojem pro poskytování informací o výživových hodnotách potravin na přední straně obalů potravin, využíván je v Belgii, Francii, Lucembursku, Německu, Nizozemí, Španělsku a Švýcarsku. Belgie, která aktuálně předsedá Radě EU, se v rámci svého předsednictví rozhodla uspořádat dne 25/04/2024 Vědecké sympozium o Nutri-Score. Cílem předsednictví by mohlo být oživení debat o návrhu revize pravidel o informacích poskytovaných spotřebitelům (1169/2011), který měla Komise předložit v listopadu 2022, a který byl odložen na neurčito.

Více informací zde.

8. leden 2024

Berlín/Praha 8. ledna (zpravodaj ČTK) - Němečtí farmáři dnes na protest proti chystaným vládním škrtům v zemědělství zablokovali po celé zemi řadu dálničních nájezdů a silnic. Velkou blokádu uspořádali zemědělci podle deníku Passauer Neue Presse v bavorské obci Philippsreut na hranicích s Českou republikou. Portál iRozhlas informoval o problémech na krušnohorských hraničních přechodech mezi Českem a Saskem, mimo jiné o neprůjezdné silnici mezi Božím Darem a Oberwiesenthalem.

Čeští řidiči musí počítat s komplikacemi také na dálnici, která spojuje Prahu s Drážďany. Velké blokády jsou mimo jiné v okolí Drážďan, kde zemědělci znepřístupnili dálniční nájezdy. Traktory a další zemědělskou technikou blokují rovněž dálnice z Drážďan do Saské Kamenice a Lipska.

V bavorském Freyungu se brzy ráno zemědělci shromáždili na parkovišti jednoho ze supermarketů, odkud se pomalou jízdou vydali v koloně k hraničnímu přechodu Philippsreut/Strážný.

Blokády německá média hlásí z celé země, mimo jiné z Hesenska, Saska-Anhaltska, Severního Porýní-Vestfálska nebo Meklenburska-Předního Pomořanska. Problémy se nevyhnuly ani Berlínu, kde je na cestě do centra města kolona asi 300 traktorů. V hlavním městě se k zemědělcům přidali také řidiči nákladních vozů, kteří blokují hlavní tah u Braniborské brány v centru metropole.

Šéf Svazu německých zemědělců (DBV) Joachim Rukwied v polovině prosince varoval vládu, že pokud neodvolá chystané škrty v zemědělství, rozpoutají farmáři od ledna takové protesty, jaké Německo ještě nezažilo. Kabinet Olafa Scholze jim před týdnem vyšel vstříc a oznámil, že zemědělská vozidla budou nadále osvobozena od daně a že daňové zvýhodnění dieselu pro zemědělské stroje bude rušit postupně v několika krocích. DBV ústupek považuje za nedostatečný a požaduje odvolání všech úsporných návrhů.

Aleš Zápotocký ank

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay

8. leden 2024

Svaz obchodu je pro přijetí eura, Agrární komora je spíše opatrná

Praha 7. ledna (ČTK) - Přijetí eura v ČR podporuje Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR). Prezident svazu Tomáš Prouza ČTK řekl, že obchodníci většinu zboží z dovozu platí eurem. To, že ČR euro nemá, pro ně podle něj znamená miliardové náklady navíc kvůli platbám za směnu měn a zajištění kurzu. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal ČTK řekl, že k přijetí eura je opatrný. Jako výhodu vidí rovněž odbourání směnných nákladů, jako nevýhodu zmínil ztrátu měnové nezávislosti Česka. Tématem přijetí eura se podle prezidentky Dany Večeřové bude zabývat i Potravinářská komora ČR.

Debatu o euru rozproudil v novoročním projevu prezident Petr Pavel výzvou, aby Česko začalo dělat konkrétní kroky k jeho přijetí. Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu řekl, že vláda se v programovém prohlášení nedomluvila, že by se v tomto volebním období přijetím společné evropské měny zabývala. V současnosti ČR ani neplní potřebná kritéria, dodal. Z koaličních stran jsou pro přijetí eura především STAN, Piráti a TOP 09, proti se staví ODS.

Agrární komora i Potravinářská komora zmiňují jako pozitivum to, že se zabrání kurzovým ztrátám. Podle Doležala by to mohlo podpořit zvýšení konkurenceschopnosti zemědělců na evropském trhu. "Současně je třeba říct, že nyní tratíme na tom, že musíme dotace z EU převádět na korunu. Jen v loňském roce čeští zemědělci kvůli silné koruně přišli o zhruba deset procent na dotacích, což je opravdu velká částka," doplnil. Poznamenal také, že Česko se zavázalo k přijetí eura za zcela odlišné ekonomické situace, než je nyní, a cenová hladina v zemích platících eurem je obecně vyšší než v ČR.

Případné negativní dopady přijetí eura na zemědělský sektor by podle něj mohla vláda zmírnit kroky, které by přiblížily ceny zemědělských výrobků v ČR cenám v eurozóně, protože u řady komodit jsou čeští producenti cenově pod evropských průměrem.

Prouza jako argument pro přijetí eura uvedl, že pokud by firmám odpadly náklady se směnou měn nebo kurzovým zajištěním, vedlo by to i k nižším cenám v obchodech. "Zákazníkům by také zejména v příhraničních oblastech pomohlo jednodušší srovnání cen, aby při nákupech v zahraničí nemuseli ceny přepočítávat. Jsme navíc přesvědčeni, že díky zahájené konsolidaci veřejných financí můžeme třeba 1. července 2024 vstoupit do systému ERM II (Evropský mechanismus směnných kurzů) a 1. ledna 2027 přijmout euro. Veřejné finance na to již budou bez problémů připraveny," dodal.

"Vzhledem k aktuální diskusi se jako Potravinářská komora budeme určitě analýzou dopadů zavedení eura pro český potravinářský průmysl detailně zabývat,“ doplnila prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

Přijetí eura dlouhodobě prosazuje Svaz průmyslu a dopravy.

zaz hj

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay

8. leden 2024
Brno 7. ledna (ČTK) - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahájil v novém roce dvě správní řízení kvůli podezření na porušení novelizovaného zákona o významné tržní síle, a to s jedním maloobchodním řetězcem a s jedním výrobcem potravin. V dnešním pořadu Za pět minut dvanáct na TV Nova to řekl předseda antimonopolního úřadu Petr Mlsna.
 
Zatímco do konce roku 2022 zákon umožňoval zahajovat správní řízení pouze s maloobchodními řetězci, novela umožnila od letoška postihovat všechny účastníky potravinářského řetězce, kteří by zneužívali svého postavení na trhu ve vztahu ke svým dodavatelům. Mlsna upřesnil, že loňský rok byl stanovený jako přechodné období, kdy mohly podniky upravit smluvní vztahy s dodavateli, aby byly v souladu se zákonem, a odstranili z nich nekalé praktiky.
 
Mluvčí antimonopolního úřadu Martin Švanda dnes ČTK řekl, že maximální pokuta, která hrozí těm, kteří zneužijí svou významnou tržní sílu, činí až deset procent z ročního obratu. V roce 2019 dostaly Billa a Penny market dohromady pokutu 164 milionů korun. Nepravomocnou pokutu 183 milionů dostal dříve také Globus, který nakonec místo zaplacení pokuty odškodnil dodavatele.
 
Mlsna také uvedl, že většina podobných případů končí dohodou úřadu se soutěžitelem. "Důkazy jsou obvykle velmi silné. Pokud soutěžitelé podají rozklad nebo správní žalobu, obvykle nerozporují skutkový stav, ale zkoušejí různé právní kličky," řekl Mlsna. Uvedl také, že by rád do konce letošního roku dokončil sektorové šetření na trhu s potravinami, a to nejen v maloobchodu, ale i u zpracovatelů.
 
Dodal, že přes negativní zprávy o tuzemských cenách potravin a o tom, že jsou v porovnání s některými sousedními zeměmi vyšší, činilo v prosinci jejich meziroční zdražení jen 0,8 procenta. "To považuju trochu za zázrak," řekl Mlsna.
 
mei dr
 
Zdroj: ČTK
 
Ilustrační foto: pixabay
5. leden 2024

Ekonom Lukáš Kovanda soudí, že obchodníci už nemohou nadsazovat ceny tak jako v uplynulých letech. Dramatický pokles kupní síly totiž postihl také střední třídu. „Pokud tedy je ten či onen řetězec nyní schopen zlevnit nad rámec snížení DPH, vlastně tím potvrzuje, že stěžejním důvodem relativně drahých potravin jsou nafouknuté marže obchodníků,“ dodal Kovanda.

Podle údajů Českého statistického úřadu klesaly ceny, za které zemědělci prodávají produkci jak rostlinnou, tak živočišnou, letos v listopadu meziročně o 16,2 procenta. Potravináři pak také zlevňovali, i když méně výrazně. Potravinářské výrobky, včetně souvisejících služeb a prací, zlevňovaly v listopadu meziročně o 3,3 procenta.

Dalšímu případnému zlevňování podle všeho brání spíše byrokratické překážky jako omezování dovozu ze zahraničí. „Díky dohodě s vládou o pomoci s cenami energií přišli čeští výrobci potravin o hlavní argument, kterým své zdražování zdůvodňovali. Aby ale bylo možné dál udržovat konkurenční tlak, musí ministerstvo zemědělství zrušit umělé bariéry, omezující šanci dovážet potraviny ze zahraničí,“ sdělil deníku Echo24 Prouza.

Celý článek si můžete přečíst zde:

5. leden 2024
 

Paříž 4. ledna (ČTK) - Francouzský řetězec supermarketů Carrefour přestane v několika evropských zemích prodávat produkty americké společnosti PepsiCo, například nápoje Pepsi a 7up nebo chipsy Lay's, protože je považuje za příliš drahé. Řetězec oznámil, že ode dneška přestane své zásoby produktů firmy PepsiCo v těchto zemích doplňovat. Dodal, že v obchodech umístí oznámení, že produkty přestává prodávat kvůli "nepřijatelnému zvyšování cen".

Opatření se podle mluvčího podniku týká Francie, Itálie, Španělska a Belgie. Carrefour v těchto čtyřech zemích provozuje přes 9000 poboček, což odpovídá zhruba dvěma třetinám celosvětového počtu jeho obchodů, napsala agentura Reuters.

Rozhodnutí Carrefouru je podle agentury Reuters a listu Financial Times nejnovější kapitolou v nynějších sporech mezi maloobchodníky a velkými výrobci potravin ohledně vysokých cen. "Rozhovory se společností PepsiCo byly, slušně řečeno, složité. Chceme letos ceny v souladu s globálními trendy snižovat, ale PepsiCo místo toho požaduje zvyšování cen," řekl listu Financial Times zdroj z řetězce Carrefour.

V některých pařížských supermarketech Carrefouru se již oznámení o zastavení prodeje produktů firmy PepsiCo objevila a zákazníci většinou na opatření reagovali příznivě, napsala agentura Reuters. "Vůbec mě to nepřekvapuje," uvedla jedna ze zákaznic. "Myslím, že na pultech bude zůstávat mnoho produktů, protože jsou již příliš drahé a jsou to věci, které nemusíme kupovat," dodala.

Společnost PepsiCo uvedla, že s Carrefourem řadu měsíců jednala a že bude pokračovat v rozhovorech s cílem zajistit dostupnost svých produktů. V říjnu americká firma oznámila, že letos plánuje "mírné" zvyšování cen, protože poptávka po jejích produktech zůstává navzdory zdražování silná.

Carrefour podle agentury Reuters patři mezi maloobchodníky, kteří jsou nejaktivnější při vytváření tlaku na velké producenty potravin a spotřebního zboží kvůli cenám. Vloni například začal umísťovat varování na produkty, u kterých se snížila velikost, ale vzrostla cena.

pmh ank

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay

 
5. leden 2024

Kritici laboratorně vyráběného masa tvrdí, že je horší pro životní prostředí, bude mít negativní dopad na ekonomiku a představuje pro člověka zdravotní rizika.

Přestože se o něm mluví jako o ekologičtějším než o konvenčním chovu hovězího masa, studie vědců z University of California-Davis (UC-Davis) a University of California-Holtville, která byla zveřejněna 21. dubna, naznačuje, že je tomu právě naopak.

Výroba masa na bázi živočišných buněk „se jeví jako náročná na zdroje, pokud ji posuzujeme z pohledu od začátku až po výstup z výroby, a to podle scénářů a předpokladů použitých v našich analýzách,“ uvádí se ve studii. Studie zjistila, že při výrobě laboratorně pěstovaného masa se může uvolňovat výrazně více oxidu uhličitého na kilogram. 

„Náš model je obecně v rozporu s těmito předchozími studiemi, protože naznačuje, že dopad laboratorně vyráběného masa na životní prostředí je pravděpodobně vyšší než u konvenčních systémů chovu hovězího masa, a nikoli šetrnější k životnímu prostředí,“ napsali autoři.

„Tento závěr je důležitý vzhledem k tomu, že do tohoto odvětví byly investovány značné částky s předpokladem, že tento produkt bude šetrnější k životnímu prostředí než hovězí maso.“

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

5. leden 2024

Světové ceny potravin byly v závěru loňského roku asi o deset procent nižší než na jeho začátku. Ukázal to index vývoje cen, o kterém v pátek ve své zprávě informovala Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Levnější bylo maso, mléčné výrobky, cukr i rostlinný olej. Ceny klesaly i v samotném prosinci. Index za prosinec klesl na 118,5 bodu, a byl tak o 1,8 bodu, respektive o 1,5 procenta nižší než v listopadu. Pokles cen cukru, rostlinných olejů a masa více než převážil nad růstem cen mléčných výrobků a obilovin.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

4. leden 2024

Stát uvalil daň z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax, na energetické, petrochemické a těžební firmy a na šestici největších tuzemských bank: Českou spořitelnu, ČSOB, Komerční banku, UniCredit Bank, Monetu Money Bank a Raiffeisenbank.

Uvalení windfall tax na banky stát zdůvodnil výrazným zvýšením úrokových sazeb, přičemž původně si sliboval, že vybere 33 miliard korun.

Jenže potom, co banky začaly zveřejnovat své finanční výsledky za třetí čtvrtletí, začalo být jasné, že ve skutečnosti půjde o mnohem nižší částku. Šestice zmíněných bank vydělala za loňská tři čtvrtletí celkem 57,1 miliardy Kč, což bylo meziročně o 1,3 miliardy méně.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

3. leden 2024

Prohlášení řetězců, kde všude se ceny díky poklesu DPH sníží, začala do médií pršet už s koncem roku. „Sníženou sazbu na potraviny jsme plně promítli do cen u více než 8500 výrobků,“ uvedl Pavol Halász, produktový ředitel Tesco pro Českou republiku.

Kaufland oznámil, že se změnami DPH výrazně snižuje ceny u více než 6000 produktů. „Tisíc pět set produktů zlevníme dokonce o pět a více procent, některé položky až o deset procent,“ uvedla tisková mluvčí řetězce Kaufland Renata Maierl.

Také řetězec Penny nižší DPH dle svého vyjádření odrazil v cenách už koncem loňska. „Sníženou sazbu DPH jsme promítli do kompletního sortimentu. Zákazníci se mohli s novými cenami potkat na našich regálech už v posledních dnech roku 2023,“ řekl SZ Byznys mluvčí diskontu Tomáš Kubík. Klasický rohlík stál před zlevněním 2,90 Kč, nově se prodává za 2,82 Kč, uvedl příklad.

Nový rok startuje Penny další akcí. Až do 7. ledna dostane každý klient na kompletní nákup včetně akčních položek nebo již levného zboží desetiprocentní slevu. Podmínkou je členství v zákaznickém klubu, upozorňuje Kubík z Penny: „Aby zákazník slevu uplatnil, musí předložit zákaznickou kartičku a speciální kupon, který najde v letáku, na webu nebo v mobilní aplikaci.“  Aktuální desetiprocentní sleva se vypočítává už z nových regálových cen po snížení DPH.

Od 2. ledna snížil ceny u všech výrobků také obchodní řetězec Lidl. Další více než tisícovku produktů zlevnil o další tři procenta navíc. „Daňová sazba se tak u více než 1000 produktů napříč sortimentem sníží z 15 na devět procent,“ uvedl řetězec.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

3. leden 2024

V pořadu Události, komentáře v úterý 2.1.2024 (ČT24) proběhla další diskuse o cenách potravin. Debaty se zúčastnil ministr zemědělství Marek Výborný, prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová, prezident Agrární komory ČR Jan Doležal a předseda Asociace českého tradičního obchodu a předseda Skupiny COOP Pavel Březina. 

Jedním z témat byla i sruktura trhu v České republice, aktuální ceny potravin v Evropě, srovnání se sousedním Polskem, dotační politika EU, úprava české legislativy, aby mohl být antimonopolní úřad akceschopnější, zavedení eura a další. 

Prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová zdůraznila, že konkurence v rámci producentů potravin je, v Česku je  na 10.000 potravinářských výrob, od těch nejmenších až po ty největšíí. Malí výrobci ale nechtějí nebo nejsou schopni dodávat do řetězců v celém kraji, republice, protože podmínky pro ně nejsou přijatelné. Konkurence tady je, ale není řetězci akceptována. 

Celý pořad můžete shlédnout zde:

3. leden 2024

Obavy, že potraviny se začátkem roku 2024 zdraží, se vesměs nenaplnily. I když řada zákazníků nic nepostřehla, velké řetězce ujišťují, že zohlednily změny v sazbách daně z přidané hodnoty – u většiny potravin se daň snížila z 15 na 12 procent. U dětské výživy sice stoupla z 10 na 12 procent, ale někteří prodejci tvrdí, že jejich ceny nechali v původní výši. Projevil se naopak růst DPH u nealkoholických nápojů. Podle ministra zemědělství ale nelze z toho, co je vidět v obchodech v první pracovní den roku, možné vyvozovat definitivní závěry. Že by se mohla situace změnit, naznačil v Událostech, komentářích i předseda obchodnické asociace Pavel Březina.

Prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová podotkla, že výsledkem vyjednávání velkých obchodníků bylo to, že se v některých případech dodavatelské ceny snížily, přestože zdražily energie. „Takže obchodníkům se velmi dobře snižuje DPH, když přinutili dodavatele, aby to dodávali levněji,“ prohlásila. Zároveň ale Březina i prezident Agrární komory Jan Doležal v Událostech, komentářích ujistili, že obchodníkům i zemědělcům loni klesl zisk.

Analytik z Capitalinked Radim Dohnal očekává, že by nynější úpravy sazeb DPH mohly nastartovat konkurenční boj mezi supermarkety. „Myslím, že jejich marže budou dlouhodobě spíše menší, než byly v loňském roce. Dostaly asi strach ze státu a možná si říkají, kdo ví, jestli nepřijde nový řetězec,“ uvedl.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

2. leden 2024

Podle mluvčí Potravinářské komory ČR Heleny Kavanové bude vývoj záležet hlavně na cenách elektřiny. „Zejména bude významné zvýšení distribučního poplatku, který ale vláda hodlá kompenzovat pro energeticky náročné obory v kategorii vysokého a velmi vysokého napětí. Druhou zásadní otázkou je nízká nezaměstnanost v ČR a z toho vyplývající zvýšené náklady na mzdy konkrétních zaměstnanců. V regionech, kde je velmi nízká nezaměstnanost a paradoxně vznikají další nové provozy, musí potravináři přidat na mzdách, aby stávající zaměstnance udrželi,“ vysvětlila MF DNES mluvčí komory.

Některé obory se však už nechaly slyšet, že zvyšovat ceny nebudou, jde například o pekaře. Ti sice pracují v energeticky náročném oboru, ale často topí nikoliv elektřinou, ale plynem. Podle Kavanové se zvýšení cen očekává v druhé polovině roku. „Do ceny pečiva se v druhé polovině roku jistě propíše navýšení odvodů za zaměstnance, kteří v současné době využívají DPP a DPČ. Očekáváme, že ceny vstupních surovin a ceny zemního plynu zůstanou v příštím roce stabilní,“ dodala. Zaměstnanci také podle ní budou tlačit na růst mezd.

Celý článek si můžete přečíst zde:

2. leden 2024

Nová pravidla týkající se minimální sazby efektivního zdanění ve výši 15 % pro nadnárodní společnosti působící v členských státech Evropské Unie začnou platit od 01/01/2024. Nový rámec by měl podle vyjádření Evropské komise přinést větší stabilitu daňového prostředí v EU i celosvětově, mělo by dojít k modernizaci systému a přizpůsobení se dnešnímu globalizovanému digitálnímu světu. Na pravidlech pro minimální zdanění se členské státy EU shodly v roce 2022, nová pravidla by mohla podle Komise snížit motivaci podniků přesouvat zisky do jurisdikcí s nízkým zdaněním, či omezit závodění mezi zeměmi o co nejnižší sazby daně z příjmu právnických osob. Pravidla se budou vztahovat na nadnárodní skupiny podniků a velké domácí skupiny v EU s kombinovanými finančními příjmy ve výši přesahující 750 milionů EUR ročně. Řídit se jimi budou muset všechny velké vnitrostátní či mezinárodní skupiny, jejichž mateřská nebo dceřiná společnost se nachází v členském státě EU.

Více informací zde.

2. leden 2024

Belgie od ledna 2024 převezme předsednictví v Radě Evropské Unie po Španělsku, Radě bude předsedat do konce června 2024, kdy ji vystřídá na druhou polovinu roku Maďarsko. Belgie už oznámila hlavní prioritní oblasti pro nadcházejících šest měsíců. Zaměří se na obranu právního státu, demokracie a jednoty; posílení konkurenceschopnosti Evropské Unie (se zaměřením na nové technologie, dlouhodobou konkurenceschopnost a průmyslovou politiku, zvláštní pozornost by měla být věnována i autonomii v produkci potravin v EU); ekologický a spravedlivý přechod (se zaměřením na energetickou a klimatickou transformaci, energetickou účinnost a obnovitelné zdroje); posílení sociální a zdravotní agendy (se zaměřením na inkluzivitu a genderovou rovnost a rozvoj sociální ekonomiky); ochranu osob a hranic EU a podporu globální Evropy. V oblasti zemědělské by Belgie, kromě již zmíněné otázky autonomie v produkci potravin v EU, měla věnovat svoji pozornost otevřeným tématům včetně udržitelného používání pesticidů a novým genomickým technikám. Detailnější zemědělsko-potravinářské priority belgického předsednictví zatím nebyly představeny.

Více informací zde.

28. prosinec 2023

Po několika misích do jihovýchodní Asie, střední Afriky a Libanonu pořádá Internationale de la Frankophonie (OIF) ve spolupráci s rumunskými úřady a svými technickými partnery v březnu 2024 další ekonomickou misi, tentokrát do střední a východní Evropy, která se bude konat v termínu 27. - 29. 3. 2024 v rumunské Bukurešti.

 Tato mise je součástí Ekonomické strategie pro "La Frankofonie 2020-2025", jejímž cílem je zintenzivnit obchodní a investiční výměnu mezi jejími 88 členskými státy a vládami.
 
Mise spojuje ekonomické fórum na vysoké úrovni a setkání mezi podniky, zejména v zemědělsko-potravinářském a digitálním sektoru – včetně kybernetické bezpečnosti a videoherního průmyslu, zelené energie a lékařského sektoru.
 
Mise zahrnuje odbornou podporu v místě konání, konkrétní návštěvy společností v regionu a příležitosti k vytváření sítí obchodních a investičních příležitostí.

Bližší informace najdete zde:

Zde je zvací dopis:

28. prosinec 2023

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se až moc soustředí na snadněji prokazatelné případy a pak mu zbývá menší kapacita pro řešení těch složitějších, které mají na spotřebitele větší dopad. Navíc by měl hlasitě vystupovat proti zavádění zbytečných regulací a snažit se odstraňovat překážky ke vstupu nových hráčů na český trh. V rozhovoru pro Novinky to řekl advokát specializující se na právo hospodářské soutěže a bývalý místopředseda antimonopolního úřadu Robert Neruda.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

28. prosinec 2023

Komora letos mnohokrát upozorňovala na cenové problémy s dovozy z Ukrajiny do EU. Poslední schůzka k tomuto tématu byla ještě v prosinci, očekáváte, že se v příštím roce něco ohledně kontrol tzv. koridorů solidarity změní?

Polští kolegové po dřívější schůzce, která byla ve formátu V4, potvrdili, že si bez čekání na EU zavedli systém kaucí, a nějaký efekt to na jejich trh mělo. Naše vláda stále čeká na „celoevropské řešení“, které ale nepřichází. Hlavní problém je, že EK v létě 2022 otevřela hranice pro zemědělské komodity s myšlenkou, aby byly pro státy střední a východní Evropy tranzitní. Nicméně tak půlka produkce tady prokazatelně končí. Máme čísla, že mezi červnem 2021 a 2022 se dovezlo 800 tisíc tun komodit z Ukrajiny a po otevření bezcelní dohody se najednou dovezly tři miliony tun za rok. A nevíme, co bude teď po žních.
Na Ukrajině se obiloviny nevyvážejí už tak dobře po moři, kdysi to prý bylo 9:1 ve prospěch moře vůči souši a teď to má být zhruba půl na půl. Sice jim trochu poklesla produkce, ale stejně je to pro evropské zemědělce tragédie – vždyť je to stát, který má třetinu zemědělské půdy EU, kde se pracuje nesmírně intenzivně a bez pravidel, která jsou povinná pro farmáře v EU. Navíc mají poničené skladovací kapacity, takže to musí vyvézt co nejdříve.
 
Jak jsou na tom tradiční odběratelé ukrajinské produkce, jako jsou například státy severní Afriky?
 
Za této situace jsou pak už saturovaní, protože Rusko jim dováží obilí za dumpingové ceny nebo zadarmo. Používá to jako politickou zbraň, aby Evropu rozklížilo.
 
Je tedy třeba situaci vyřešit do června, kdy má nastat další prodloužení bezcelního režimu?
 
Doufáme v to. Jednou věcí jsou již zmíněné kauce, druhou subvence na vývoz a možná by to chtělo nějaké vyčištění trhu, protože zemědělských komodit je na něm obrovský přetlak. A možná dát možnost třeba DánskuNizozemsku nebo Belgii, které mají silnou živočišnou výrobu a mají zájem o krmiva z Ukrajiny, ať si to přepraví po moři bezcelně. Zbytek Evropy ať to clo zavedené má. Nemůžeme české zemědělce nutit do úhorů, do velmi přísné Zelené dohody pro Evropu a potom jim říci, že jejich produkce bude nahrazena tou ukrajinskou. A podobné věci čím dál častěji zaznívají na Radě evropských ministrů zemědělství, kde téma už zvedá i český ministr zemědělství Výborný.
 
Šéf Agrární komory ČR navrhuje podporu biopaliv pro zvýšení odbytu obilovin a chce začít vyjednávat o evropské zemědělské politice po roce 2027. 

Komora také prosazuje systém pojištění tržeb pro zemědělce a objektivní stanovení dotací. 

Důležitým tématem je také kontrola tranzitu ukrajinských zemědělských produktů a jejich vliv na evropský trh.

 
 Autor: 
28. prosinec 2023

Pro vývoj spotřebitelských cen – od potravin přes služby až po účty za elektřinu nebo plyn – bude podle analytiků klíčový nadcházející měsíc. Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank v Praze, očekává, že v lednu dojde na „lámání chleba“, protože se ukáže, jak obchodníci nastavili nové ceníky. A do hry také vstoupí změny daní z přidané hodnoty i změny v účtech za energie.

„Lednová inflace bude zřejmě ovlivňovat inflaci v celém zbytku roku a nejspíš asi také rozhodne o tom, kam až bude moci ČNB jít se sazbami dolů,“ říká Sobíšek. Analytický tým v UniCredit předpovídá pro leden meziroční inflaci někde mezi třemi a čtyřmi procenty. Je tedy pesimističtější než ČNB, která očekává inflaci pod trojkou.

Lednový údaj, který bude zveřejněn druhý týden v únoru, bude tedy s napětím sledován. Od ledna dochází ke zdražení regulované složky za distribuci elektřiny a plynu a ministr průmyslu Jozef Síkela očekává, že to ve výsledku bude znamenat zdražení účtů pro domácnosti pouze do deseti procent. Dodavatelé ale avizují, že dopad na některé zákazníky může být větší v závislosti, na jaké úrovni si zafixovali ceny.

Viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza opakuje v médiích, že pokud stát nepomůže energeticky náročným podnikům, například pekárnám, tak od Nového roku výrazně zdraží potraviny. I navzdory tomu, že se DPH u potravin sníží z 15 na 12 procent. Naopak Dana Večeřová, prezidentka Potravinářské komory, tvrdí, že se velké zdražení nechystá.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Jedná se o placený obsah. 

Ilustrační foto: pixabay

28. prosinec 2023

Bulharsko plánuje omezit dovoz zemědělských produktů do země s cílem podpořit místní zemědělskou produkci. V uplynulém týdnu to uvedl bulharský ministr zemědělství Kiril Vatev. Podle Vateva už vláda nový zákon, který bude mít za cíl regulaci obchodu, připravuje. Přestože má Bulharskou dlouhou tradici v pěstování ovoce a zeleniny díky půdním a klimatickým podmínkám, dochází v posledních letech k velkému poklesu domácí produkce a nárůstu dovozů. Nejvíce ovoce a zeleniny se do Bulharska dováží z Turecka a Řecka. Podle Vateva je třeba zavést pravidla pro regulaci obchodních vztahů v celém potravinovém řetězci, od pole až po regály v obchodech. Bulharsko také připravuje změny Strategického plánu SZP, a to s cílem zdvojnásobit roční dotace pro mladé zemědělce (zvednou se z 20.000 na 40.000 EUR) a snížit rozpočet na udržení a zlepšení biologické rozmanitosti a ekologické infrastruktury o 120 milionů EUR. Rozpočet na pomoc zemědělcům při snižování používání pesticidů by měl být navýšen o 240 milionů EUR.

Více informací zde.

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu

Ilustrační foto: pixabay