Otázky a odpovědi
• Stravujte se vyváženě, s ohledem na svůj věk a styl života. Strava by měla být pestrá, složená z různých druhů potravin, konzumovaných ve správném množství a v průběhu celého dne.
• Snažte se udržovat si svoji ideální váhu. K tomu je třeba udržovat v rovnováze příjem energie (potrava) a její výdej (fyzická aktivita).
• Mějte na paměti, že rovnováhu ve stravování je třeba dodržovat v dlouhodobém časovém horizontu
• Neexistují dobré a špatné potraviny. Každá potravina může tvořit součást zdravého jídelníčku.
• Dbejte na správnou ústní hygienu a pravidelně docházejte na kontrolu ke svému zubaři.
Energie, kterou zkonzumujeme ve formě potravin, nebo kterou organismus spálí se měří v kaloriích nebo joulech.
1 gram sacharidů = 4 Kcal nebo 17 Kjoulů
1 gram tuků = 9 Kcal nebo 37 Kjoulů
1 gram bílkovin = 4 Kcal nebo 17 Kjoulů
1 gram alkoholu = 7 Kcal nebo 29 Kjoulů
Ne. Každý člověk má odlišné potřeby a nároky na výživu. Stravování je třeba přizpůsobit životnímu stylu, chutím jednotlivce a také úrovni fyzické aktivity. Obecně platí, že běžná strava by měla obsahovat okolo 50-55% sacharidů, 30% tuků a 10-15% bílkovin.
Ne, s výjimkou mateřského mléka, které má ideální složení pro výživu kojence v prvních několika měsících života. Žádná jiná potravina neobsahuje všechny potřebné živiny. Proto je nezbytné, aby strava byla pestrá a skládala se z celé řady potravin.
Ano. Každá potravina obsahuje nutričně významné látky, ale žádná potravina sama o sobě neposkytuje všechny tyto látky. Například čokoládová tyčinka obsahuje sacharidy, tuky a bílkoviny, ale také vitamíny skupiny B, vitamíny E a D, vápník, fosfor, hořčík a železo.
Snížení rizika vzniku nadváhy.
Prevence vzniku nepřenosných nemocí (obezita, diabetes, nemoci oběhové soustavy)
Zdravé svaly a kosti, navýšení svalové hmoty
Zlepšení respiračních a srdečních funkcí
Lidské tělo potřebuje pohyb a sedavý způsob života může vést ke vzniku nemocí a zkrácení života. Z vědeckých studií vyplývá, že osoby s aktivním životním stylem (zejména ve středním a pokročilejším věku) mají dvakrát větší naději předejít vážné chorobě a předčasnému úmrtí, než osoby se sedavým způsobem života.
Obezita je často definována jednoduše jako abnormální zvýšení množství tukové tkáně těla vedoucí k zdravotním rizikům. Důvodem vzniku obezity je přebytek v příjmu energie, která se ukládá ve formě tukové tkáně a způsobuje nárůst tělesné váhy, tj. pokud energetický příjem převyšuje energetický výdej.
K hodnocení zdravé tělesné váhy se nejčastěji používá index tělesné hmotnosti BMI (z angličtiny Body Mass Index), který určuje vztah mezi váhou a výškou. BMI je běžně používán lékaři i dalšími odborníky k určení výskytu podváhy, nadváhy a obezity. Vypočte se tak, že se hmotnost vyjádřená v kilogramech dělí druhou mocninou výšky, která je vyjádřena v metrech. Například pokud dospělý jedinec váží 70 kg a měří 1,75, jeho BMI je 22,9.
Nadváha je definována jako BMI 25-30, obezita jako BMI vyšší než 30. Obecně se považuje BMI 18,5-25 za normální, „zdravou“ váhu, BMI 25-30 představuje ze zdravotního hlediska zvýšené riziko a BMI nad 30 střední až vysoké riziko
| BMI |
| <18.5 Podváha |
| 18.5 - 25 Normální váha |
| 25 - 30 Nadváha |
| > 30 Obezita |
Obezita je zdravotní problém, který je způsoben mnoha faktory. Hlavní roli při vzniku obezity hraje nevyvážená strava a neaktivní životní styl. Jakákoliv potravina, která je konzumována v rozumné míře, může být součástí zdravé a chutné stravy. Klíčem k udržení zdravé tělesné váhy je rovnováhu mezi kalorickým příjmem a energetickým výdajem Boj proti obezitě a s nemocemi, které s ní souvisejí, se musí soustředit nejen na omezování příjmu kalorií, ale i na zvyšování tělesného pohybu.