Potravinářská komora České republiky


Zprávy ČTK
- Řetězec kaváren Starbucks zvýšil zisk o 35 procent
- ÚOHS: Agrofert smí přes Kostelecké uzeniny převzít další masnu
- ČSÚ: V tomto týdnu nejvíce zdražila rajčata, zlevnily minerálky
- Tabáková společnost Altadis zvýšila zisk díky oživení poptávky
- Češi přicházejí na chuť mořským živočichům, jejich dovoz roste
- Měšťanský pivovar ve Strakonicích vede Jaroslav Tůma
- Letošní výroba vína ve Francii nejnižší od roku 2000
- Známé tři ypsilony pana Dynybyla, co uměl vyrobit líh z pýru
- Exotické ovoce láká k ochutnání, může doplnit tuzemské ovoce
- V Rusku vyšel specializovaný průvodce po českém pivu
- Mrazy na jihu Moravy uspíšily vinařům sklizeň ledového vína
- V jídelníčku Čechů díky osvětě a pestřejší nabídce přibývá ovoce
- Moravská vína získala v Izraeli dvě ze 13 nejcennějších medailí

Autor: ČTK

Datum: 18. 11. 2007

Řetězec kaváren Starbucks zvýšil zisk o 35 procent (16.11.2007)

Americká společnost Starbucks, která je největším řetězcem kaváren na světě, zvýšila ve čtvrtém finančním čtvrtletí čistý zisk o 35 procent na 158,5 milionu dolarů díky růstu cen a počtu poboček. Oznámila to dnes firma. Dodala však, že návštěvnost jejích poboček ve Spojených státech poprvé v historii klesla, protože zákazníky odrazovaly vyšší ceny a obavy ohledně ekonomiky.

Celkové tržby společnosti ve čtvrtletí končícím v září stouply o 22 procent na 2,44 miliardy dolarů ze dvou miliard před rokem. Ve Spojených státech se tržby v prodejnách otevřených minimálně 13 měsíců zvýšily o čtyři procenta. Návštěvnost těchto prodejen však klesla o procento.

Firma uvedla, že v novém finančním roce otevře pouze 2500 poboček namísto původně plánovaných 2600. Tato redukce se týká zejména Spojených států. V uplynulém finančním roce stoupl počet kaváren Starbucks o 2571 na více než 15.000, napsala agentura Reuters.

Polská pobočka provozovatele restaurací AmRest letos podepsala s firmou Starbucks předběžnou dohodu, která jí umožní otevřít pobočky tohoto řetězce v České republice, Polsku a Maďarsku.

ÚOHS: Agrofert smí přes Kostelecké uzeniny převzít další masnu (16.11.2007)

Skupina Agrofert smí rozšířit svoji masnou divizi. Podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) může převzít celou společnost Maso Hodonín. Dosud vlastnila jen polovinu. Antimonopolní úřad povolil fúzi Kosteleckých uzenin ze skupiny Agrofert s firmou Akrman, druhým majitelem Masa Hodonín. Zisk celého podniku neohrozí soutěžní prostředí, řekl dnes ČTK mluvčí ÚOHS Kristián Chalupa.

Kostelecké uzeniny patří mezi největší zpracovatele masa v Česku. Loni utržily skoro 3,7 miliardy korun. Agrofert ovládá ještě třeba Masokombinát Planá či Masnu Studená a několik slovenských závodů. Server Týden.cz už dříve uvedl, že převzetím celého Masa Hodonín přesáhnou roční tržby Agrofertu v masné divizi přesáhnou deset miliard korun.

Maso Hodonín dosud prodávalo hlavně na jihovýchodní Moravě, ale také v přilehlých oblastech Slovenska. S Kosteleckými uzeninami už podnik delší dobu spolupracuje.

Spojení bude mít za následek pouze nepatrné navýšení tržního podílu na všech posuzovaných trzích, uvedl Chalupa. Dodavatelé i odběratelé Agrofertu podle něj budou mít i po fúzi možnost vybírat z dostatečné konkurence. "Není pravděpodobné, že by se subjekt vzniklý spojením mohl chovat nezávisle na svých odběratelích," doplnil mluvčí.

ÚOHS za poslední dva roky, kdy ho vede Martin Pecina, nezakázal jedinou fúzi. Samotnému Agrofertu už povolil například spojení s firmami Agrotec a Agri CS nebo s Kosteleckými uzeninami či společnostmi OSEVA a OS-IN.

Do skupiny Agrofert patří asi 300 plně či částečně ovládaných firem. Převážně jde o firmy z potravinářského a chemického průmyslu či ze zemědělství. Loňské konsolidované tržby Agrofertu činily loni 72 miliard Kč, zisk dosáhl 3,8 miliard.

ČSÚ: V tomto týdnu nejvíce zdražila rajčata, zlevnily minerálky (16.11.2007)

V tuzemských obchodech v tomto týdnu zdražila nejvíce rajská jablka, bílé pečivo a čerstvá vejce. Mírně levnější byla přírodní minerální voda, banány a jablka. Vyplývá to z výsledků pravidelného šetření spotřebitelských cen, které dnes zveřejnil Český statistický úřad.

Oproti minulému týdnu rajská jablka zdražila o 4,17 koruny na průměrných 46,56 Kč/kg a cena bílého pečiva se zvýšila o 2,16 Kč na 55,06 koruny za kilogram. Čerstvá vejce zdražila o 6,2 procenta na 30,32 Kč za deset kusů, kilogram másla byl na pultech o necelé procento dražší za 150,03 koruny. Půllitrová láhev piva se prodávala o 1,5 procenta dráže za 8,73 Kč.

Zlevnily minerálky, litr o 7,3 procenta na průměrných 7,46 koruny. Méně vydávali kupující i za některé druhy ovoce. Kilogram banánů stál méně o 58 haléřů a byl k mání za 29,44 koruny, jablka zlevnila o 54 haléřů na 28,50 Kč/kg.

ČSÚ pravidelně zaznamenává značné cenové rozdíly mezi jednotlivými kraji. Například rajská jablka stála v Karlovarském kraji 49,60 Kč/kg a v Pardubickém kraji se prodávala za 42,43 Kč/kg. V Karlovarském kraji bylo také nejdražší bílé pečivo za 56,98 Kč/kg, nejlevnější bylo na pultech v Jihočeském kraji, a to za 52,46 Kč/kg. Podobné cenové rozdíly panují i u cen ostatních potravin.

Ve srovnání se závěrem loňského roku je nejmarkantnější růst cen u mlékárenských a pekařských výrobků a také u kuřat, vajec či zeleniny a ovoce. Naopak výrazně levnější jsou brambory a víceméně neměnná zůstává zatím cena masa.

Současné zvyšování cen potravin je celosvětovým trendem. Výrazněji se v něm projevují ceny surovin, energií, pohonných hmot, mezd a dalších vstupů. Zdražení potravin se významně promítá i do inflace, jejíž tempo v říjnu zrychlilo na čtyři procenta ze 2,8 procenta v září, což byl nejvyšší růst od ledna 2002. Dvě třetiny meziročního tempa růstu spotřebitelských cen přitom obstaraly právě dražší potraviny.

POLOŽKA (měr.jedn.)

51.týden 2006

45. týden

46. týden

hov.maso zadní b.k. (kg)

168,66

169,34

169,73

vepř.pečeně s.k. (kg)

105,62

103,95

103,85

šunkový salám (kg)

114,49

114,51

114,47

kuře kuch. 1.jakost (kg)

45,51

61,41

62,00

polotuč.mléko (l)

14,44

17,58

17,69

eidamská cihla (kg)

109,27

151,37

153,04

jogurt bílý 150 ml

5,84

5,97

6,04

vejce čerstvá (10 ks)

23,95

28,56

30,32

čerstvé máslo (kg)

102,99

148,70

150,03

rostlinné máslo (kg)

68,11

74,39

75,02

pšen.mouka hladká (kg)

8,05

11,03

11,14

rýže 1.jakost (kg)

23,01

24,29

24,20

těstoviny vaječné (kg)

25,89

28,64

28,70

chléb kmínový (kg)

16,68

20,54

22,11

pečivo pšen. bílé (kg)

42,87

52,90

55,06

cukr krystal (kg)

22,25

21,53

21,83

stolní přír. min.voda (l)

7,13

8,04

7,46

jakostní víno bílé (l)

55,72

55,12

54,83

výč.pivo sv.lahv.(500 ml)

8,31

8,60

8,73

brambory konzumní (kg)

15,66

9,45

9,47

pomeranče (kg)

25,48

30,60

30,76

banány žluté (kg)

28,53

30,02

29,44

jablka konzumní(kg)

22,76

29,04

28,50

rajská jablka (kg)

39,71

42,39

46,56

papriky (kg)

53,07

68,61

74,39

karotka pravá (kg)

12,61

11,94

11,91

Poznámka: Spotřebitelské ceny v týdenních šetřeních jsou zjišťovány u malého souboru prodejen. Uváděné ceny mají orientační charakter.

Tabáková společnost Altadis zvýšila zisk díky oživení poptávky (16.11.2007)

Francouzsko-španělský výrobce cigaret Altadis zvýšil v prvních třech čtvrtletích čistý zisk o 14 procent díky oživení poptávky na klíčovém španělském trhu. Firma dnes oznámila, že její zisk stoupl na 387 milionů eur z 339 milionů před rokem, kdy byly výsledky zasaženy ostrou konkurencí ze strany levných značek, nepříznivými daňovými změnami a omezením kouření ve Španělsku.

Společnost, na jejímž převzetí nyní pracuje britský konkurent Imperial Tobacco Group, zvýšila prodej na 89,6 miliardy cigaret z předchozích 85,7 miliardy. Její tržby stouply o 2,7 procenta na 3,02 miliardy eur. "Za těmito výsledky stály vynikající výkony ve Španělsku, Maroku a na Blízkém východě," uvedla firma.

Imperial Tobacco nyní nabízí za převzetí Altadisu 12,6 miliardy eur. Správní rada firmy akcionářům doporučila, aby nabídku přijali. Akcionáři budou o nabídce hlasovat 18. prosince. Spojením firem by vznikla druhá největší tabáková skupina v Evropě.

Společnost Altadis vznikla v roce 1999 spojením španělské firmy Tabacalera a francouzské La Seita. Do jejího sortimentu patří kromě francouzských cigaret Gitanes a Gauloises rovněž španělské cigarety Fortuna a kubánské doutníky Montecristo. Mezi nejznámější značky Imperial Tobacco patří v Německu vyráběné West a Davidoff a britské Richmond a Lambert & Butler.

Češi přicházejí na chuť mořským živočichům, jejich dovoz roste (16.11.2007)

Na jídelníčku Čechů se stále častěji objevují pokrmy z mořských živočichů. Dovoz korýšů a měkkýšů do Česka v posledních letech výrazně roste a vyšší prodej těchto potravin hlásí také obchodníci. Češi jsou sice v Evropské unii značně podprůměrní jedlíci ryb, při výběru těchto potravin v obchodech či restauracích jich ale čím dál více sahá právě po exotických druzích ryb a mořských živočichů, jako jsou například ústřice, krevety, krabi, langusty a různé škeble či chobotnice.

Podle údajů Českého statistického úřadu vzrostla za devět měsíců letošního roku hodnota dovezených korýšů meziročně o 17 procent na takřka 53 milionů korun. V případě měkkýšů se import zvýšil o 7,4 procenta na zhruba 50 milionů korun. Loni byli do Česka dovezeni korýši v hodnotě 61 milionů korun a měkkýši za 65 milionů Kč. Celní statisticky hovoří o tom, že každoročně míří na český trh stovky tun mořských živočichů. Například v roce 2005 bylo do České republiky dovezeno 464 tun měkkýšů a 236 tun korýšů.

"Prodeje (ryb a mořských živočichů) v našich prodejnách stoupají velmi výrazně. Meziroční nárůst se pohybuje kolem 60 až 70 procent. Důvodem je rostoucí zájem střední a vyšší gastronomie o čerstvé ryby a mořské plody, a to v souladu s úpravami menu a orientací na lehká a trendová jídla," řekla ČTK Markéta Světlíková z velkoobchodní společnosti Makro Cash&Carry, ve které nakupují zboží hlavně obchodníci a restauratéři.

Z široké nabídky mořských ryb a živočichů si ale mohou lidé vybrat také v hypermarketech. Například Hypernova čerstvým rybám a plodům moře ve svých obchodech vyčlenila celé oddělení.

Rostoucí poptávku po mořských živočiších Světlíková přičetla tomu, že hodně Čechů si chce i doma nebo v restauraci dopřát exotické pokrmy, které ochutnali například na dovolené u moře. "Tomuto sortimentu nahrává také trend zdravé výživy," podotkla. Společnost Makro kvůli tomu za poslední rok zdvojnásobila nabídku ryb a mořských živočichů. V jejích prodejnách mohou podnikatelé nakoupit kromě mnoha druhů mořských a sladkovodních ryb také živé humry, raky, ústřice, mořské šneky a několik druhů mušlí, jako jsou slávky, hřebenatky, břeženky, jehlové mušle či mušle Svatého Jakuba.

Díky stále větší poptávce ze strany českých zákazníků i zahraničních turistů se v České republice vytvořil dobře fungující systém zásobování restaurací lahůdkami nejrůznějšího druhu včetně plodů moře. "V dnešní době není problém sehnat cokoliv, je jen nutné mít dobrého dodavatele," řekl majitel pražských restaurací U Malířů, Pálfy Palác a U Zlaté studně Roman Řezníček. Jako příklad velké delikatesy uvedl podlouhlou mušli břitku, která je v některých zemích chráněná. V českých restauracích se podává po deseti kusech a jedna porce stojí kolem 500 korun. K nejdražším patří i vnitřnosti mořského ježka.

Stabilní je v Česku podle obchodníků prodej ústřic, které si díky příznivé ceně může zařadit na jídelníček prakticky kdokoliv. Stačí prý mít jen odvahu vyzkoušet tuto lahůdku, která se těší velké oblibě zejména ve Francii. "Prodáváme holandské a francouzské ústřice, přičemž větší zájem je o francouzské, které mají výraznější chuť. Velkoobchodní cena se pohybuje v rozmezí 15 korun až 25 korun za jednu ústřici," uvedla Světlíková.

Dodavatelské firmy, které zásobují obchody a restaurace, nakupují buď přímo u vybraných rybářů nebo na burzách. Celý proces směny je rychlý. V noci firma nakoupí čerstvě nalovené dary moře, během dopoledne je dopraví do ČR a odpoledne si na nich již může pochutnat zákazník.

Makro kvůli rostoucí poptávce po čerstvých rybách zahájilo spolupráci s nově otevřenou rybí platformou v Praze. Jde o překladiště, kam rybářské společnosti dodávají své zboží, které se poté expeduje k odběratelům. Dříve Makro dováželo čerstvé ryby z Hamburku, Frankfurtu či Benátek, což bylo časově náročnější.

Dovoz korýšů do ČR v letech 2003 až 2007:

Rok

Dovoz v mil. Kč

Index

2007*

52,5

117

2006

60,9

114,1

2005

53,0

114,2

2004

46,8

102,6

2003

45,6

113,1

* - údaj ze leden až září

Zdroj: ČSÚ

Dovoz měkkýšů do ČR v letech 2003 až 2007:

Rok

Dovoz v mil. Kč

Index

2007*

49,9

107,4

2006

65,3

139,5

2005

46,8

85,6

2004

54,7

117,4

2003

46,6

130,7

* - údaj ze leden až září

Zdroj: ČSÚ

Dovoz korýšů do ČR v roce 2006:

Název zboží

Hodnota dovozu v tis. Kč

Index

Langusty zmrazené

386

76,4

Humři zmrazení

1013

70,3

Krevety zmrazené

24.714

121,0

Krabi zmrazení

2606

210,9

Korýši ostatní zmrazení

2711

97,0

Langusty živé,čerstvé,chlazené,sušené,solené

510

87,9

Humři živí,čerství,chlazení,sušení,solení

11.470

109,2

Krevety živé,čerstvé,chlazené,sušené,solené

12.051

112,8

Krabi živí,čerství,chlazení,sušení,solení

740

126,5

Korýši ostatní živí,čerství,chlazení,sušení,solení

4725

101,4

Zdroj: ČSÚ

Dovoz měkkýšů do ČR v roce 2006:

Název zboží

Hodnota dovozu v tis. Kč

Index

Ústřice živé,čerstvé,chlazené,zmrazené,sušené,solené

4089

93,1

Hřebenatky živé,čerstvé,chlazené

823

47,6

Hřebenatky ostatní

8507

130,3

Škeble,slávky jedlé živé,čerstvé,chlazené

3261

89,0

Škeble,slávky jedlé ostatní

2424

103,1

Sépie,oliheň živé,čerstvé,chlazené

4802

115,7

Sépie,oliheň ostatní

15.664

117,4

Chobotnice živé,čerstvé,chlazené

3596

138,1

Chobotnice ostatní

3 239

119,2

Hlemýždi,ne mořští

15.338

623,4

Měkkýši a jiní vodní bezobratlovci, ostatní živí,čerství,chlazení

1085

146,7

Měkkýši a jiní vodní bezobratlovci ostatní

2456

115,6

Zdroj: ČSÚ

Měšťanský pivovar ve Strakonicích vede Jaroslav Tůma (16.11.2007)

Měšťanský pivovar Strakonice má ode dneška nového ředitele. Vede jej dosavadní šéf finančního úseku Jaroslav Tůma (37). Ve funkci vystřídal Karla Sekničku, který v čele pivovaru stál od ledna 2005, kdy jej koupilo město. Novinářům to dnes řekl starosta Pavel Vondrys (ODS).

Tůma by se měl stát rovněž jediným mužem, který bude mít chod pivovaru na starosti. Až dosud měl podnik i další samostatné ředitele pro obchod, finance a výrobu. Radnice chce zeštíhlením managementu zlepšit fungování podniku a zjednodušit jeho řízení.

"O změně rozhodla rada města, která ze zákona plní funkci valné hromady. Chod pivovaru by to nijak narušit nemělo. O práci se lidé bát nemusejí, nemůžeme snížit najednou počet zaměstnanců na polovinu," uvedl Vondrys.

Místa po ředitelích jednotlivých úseků ale prázdná nezůstanou. Výrobu bude mít podle Vondryse na starosti sládek, další člověk bude zodpovědný za obchod a ostatní části podniku. Nejvyššími orgány pivovaru, který je jediným na jihu Čech v majetku města, dál zůstanou valná hromada, představenstvo a dozorčí rada.

"Budeme hledat efektivitu i v dalších strukturách fungování pivovaru, abychom zvýšili produktivitu práce, a tím vylepšili ekonomické fungování pivovaru," dodal Vondrys.

Strakonický měšťanský pivovar zvýšil loni po 15 letech propadu výstavu 3000 hektolitrů na 76.000 hektolitrů. Pivovar loni utržil téměř 95 milionů korun, zhruba stejně jako před dvěma lety. Čistý zisk vzrostl o sedm procent na 4,1 milionu korun. Letos chtějí v pivovaru uvařit ještě o 300 hektolitrů piva více. Hospodaření by mělo skončit se ziskem okolo čtyř milionů až pěti milionů korun.

Pivovar je nejstarším výrobním závodem ve městě. Vznikl v roce 1649 a před privatizací byl součástí státního podniku Pivovary České Budějovice. Privatizaci protahovaly soudní spory s právovárečníky, kteří ale nárok na podnik nezískali. Pivovar měl ještě v roce 1990 výstav přes 226.000 hektolitrů.

V roce 2005 jej koupilo město od státu za 69,2 milionu korun. Radnice pivovar převzala i proto, že po celý rok odebírá páru z místní teplárny, čímž stabilizuje cenu pro obyvatele čtyřiadvacetitisícového města. Pivovar zaměstnává na 70 lidí.

Letošní výroba vína ve Francii nejnižší od roku 2000 (16.11.2007)

Ve Francii bude letos kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám vyrobeno jen 47,1 milionu hektolitrů vína. Proti loňsku je to pokles o 12 procent a zároveň je to vůbec nejméně od roku 2000. Nepřízeň počasí ale zásadně neovlivnila kvalitu, oznámilo francouzské ministerstvo zemědělství.

Za hlavní důvody nižší úrody označilo chladno v době květu, sucho v některých oblastech a v jiných naopak vlhké a chladné letní počasí, které nahrávalo vzniku perenospory (plísně révové).

Ještě koncem srpna se očekávala výroba skoro 50 milionů hektolitrů.

Proti loňsku nejvíc - o 23 procenta - poklesne letos výroba vína určeného pro destilaci na koňak. Značkových vín bude o tři procenta, krajových (vins de pays) o devět procent méně než loni.

Dobrou kvalitu předpovídá ministerstvo šampaňskému a vínům z Burgundska a z Alsaska, střídavou vínům z francouzského jihozápadu včetně oblasti Bordeaux.

Známé tři ypsilony pana Dynybyla, co uměl vyrobit líh z pýru (18.11.2007)

Šifru se třemi ypsilony, které měl ve jméně, znal svého času každý. Koňak, rum, slivovice, punč a další likéry, tím vším se proslavil Emil Dynybyl. A když bylo nejhůř, uměl vyrobit líh i z polního plevele. Za socialismu se jeho likérka v Říčanech stala jedním z největších výrobců lihovin v Československu. Od narození šikovného podnikatele uplyne ve středu 110 let.

V Říčanech na silnici ke Kolovratům bývalo ve třicátých letech minulého století pusto. Stály tu jen rasovna a kopytárna (výrobna obuvnických kopyt). A právě tyto pozemky koupil v roce 1939 Emil Dynybyl. Chátrající obuvnický podnik přebudoval do tří let na moderní ovocný lihovar.

S výrobou alkoholických nápojů začal Dynybyl (narozený 21. listopadu 1897 ve Stříbrné Skalici nedaleko Sázavy) už ve dvacátých letech na pražském Žižkově. To už byl vyučeným obchodním příručím a držitelem povolení k přípravě lihovin takzvanou studenou cestou (luhováním a kvašením). Směl obchodovat s koňakem, rumem, slivovicí, punčem a dalšími likéry vlastní výroby.

Jeho žižkovský podnik se neustále rozrůstal a přečkal i těžké období hospodářské krize ve třicátých letech. Dynybyl shromáždil i určitý kapitál, takže byl po znovuoživení ekonomiky připravený na další expanzi. Počátkem roku 1939 zakoupil zmíněnou obuvnickou firmu Lehovec v Říčanech. V té době pracovalo v žižkovském závodě 47 dělníků, proto potřeboval přesunout část výroby jinam.

Když začala nacistická okupace Československa, bylo nutné všechny výrobky označit česko-německy a dvojjazyčné mělo být i jméno firmy. Dynybyl k žádosti o nový název podniku připojil i dodatek, v němž výrobu lihovin rozšiřoval také o destilaci, na níž do té doby neměl povolení.

Nakonec si vymohl i souhlas s výrobou šumivých vín a lihuprostých sirupů. Nový říčanský podnik uvedl do provozu v roce 1942. Vedle tradičních ovocných likérů v něm vyráběl také například borovičku, brandy, tuzemský rum, gin a různé bylinné likéry.

Pro reklamní účely používal znak se třemi ypsilony, které měl ve jméně. Šifra "3y = Dynybyl" zdobila každou láhev. Dodnes jsou v části říčanského objektu vidět vybudované kádě na kvašení ovoce.

Druhá světová válka ale podnikání v lihovarnictví nepřála. Němci používali líh jako palivo, jeho produkce byla proto přísně regulována. Dynybyl ale objevil, že oddenky pýru plazivého, který je běžným polním plevelem, obsahují velké množství cukru. Začal ho tedy od sedláků vykupovat a jeho zpracováním na líh alespoň částečně kompenzoval ušlé zisky.

Na konci války Dynybyl zapojil do podnikání i ostatní členy rodiny a zahájil modernizaci provozů, než však stihl práce dokončit, přišel rok 1948 a podnik mu sebrali.

Stal se součástí Československých lihovarů a octáren v Praze. Říčanský lihovar byl později začleněn do koncernu Konzerváren a lihovarů Praha, pod nímž fungoval dalších více než 40 let. Kdy a kde zemřel Emil Dynybyl, není známo.

Jeho říčanský lihovar od padesátých let vyráběl konzumní lihoviny teplou i studenou cestou v mnoha druzích. Zajišťoval též prodej různých dovážených vín. V roce 1960 vyrobil závod asi 140.000 lahví, o devět let později už to bylo 2,3 milionu lahví značkových lihovin. Získal i mezinárodní ceny.

Po roce 1989 byl podnik navrácen dceři pana Dynybyla, žijící v Kanadě, která se rozhodla firmu prodat. Říčanský lihovar tak v roce 1999 koupila švédská firma Vin and Spirit AB, která je výrobcem světoznámé Absolut Vodky. Tak se stala likérka v Říčanech majetkem Švédského království.

Roku 2005 firma prodala veškeré ochranné známky společnosti Bohemia Sekt a výrobu v Čechách zastavila. V areálu někdejšího slavného podniku dnes sídlí výrobce železných slitin Commexim Group a likéry Dynybyl se pod hlavičkou Bohemia Sektu vyrábějí v Mikulově.

Exotické ovoce láká k ochutnání, může doplnit tuzemské ovoce (18.11.2007)

Exotické ovoce v obchodech láká k ochutnání. Pavel Suchánek z Fóra zdravé výživy ale radí dát častěji přednost ovoci z pásma, v němž člověk žije. Tělo je na ně zvyklé, zatímco exotické plody mohou u citlivých lidí vyvolat až alergické kožní reakce. Problém může vyvstat i při výběru. Pokud člověk ovoce nezná, neví, jak vypadá zralé. Obtíže se mohou objevit i při konzumaci; člověk neví, zda má neznámý plod oloupat nebo ho jíst celý, zda ho tepelně upravit nebo jíst syrový.

"Obecně se doporučuje jíst ovoce z pásma, ve kterém člověk žije, tedy z našeho regionu," řekl ČTK Suchánek. Exotické ovoce může podle něj obohatit jídelníček v zimě a na jaře, kdy je domácího ovoce málo. Opatrnost je nezbytná u malých dětí, měly by nejprve ochutnat jen kousek, a když nemají trávicí nebo kožní problémy, mohou jim rodiče rozšířit jídelníček o tyto dobroty. Pomeranče, grepy či kiwi jsou už téměř běžnou součástí jídelníčku. I když někdo může mít po nich občas kopřivku, je to menší zlo než nejíst ovoce vůbec.

Ostražitost radí Suchánek při nákupu. Hypermarkety nabízejí ovoce, které mnoho kupujících vidí poprvé v životě. Proto by se člověk měl informovat, jak vypadá toto ovoce zralé. Ve velkých obchodech nemusí být nikdo z obsluhy, kdo by to věděl, naproti tomu specializované obchody tyto informace zpravidla podají.

"Je problém, když ovoce neznáme, nevíme ani, jak má vypadat, když je zralé, a nejsme schopni rozeznat stadium zralosti. Druhá věc je, že nevíme, co všechno se z ovoce může jíst, jestli ho máme loupat nebo jíst se slupkou, tepelně upravit nebo jíst syrové, to může přinést zažívací problémy," shrnul Suchánek.

V Rusku vyšel specializovaný průvodce po českém pivu (18.11.2007)

Mnozí ruští turisté v blízké budoucnosti možná bez zájmu minou české a moravské hrady, zámky a muzea a zamíří přímo do nejbližšího pivovaru. Na pultech ruských knihkupectví se totiž objevil specializovaný průvodce nazvaný lakonicky "Česko.Pivo". Jeho autor Igor Korčagin ví, o čem píše. V České republice několik let žil a v současnosti se mimo jiné zabývá právě organizací "pivních zájezdů" z Ruska do ČR.

"Světlé i tmavé, s pěnou i bez, hořké i sladké, s příchutí ovoce i medu, filtrované i nefiltrované, skvělé i nepříliš - tak různé může být, ale stále je to České Pivo," začíná text knihy. Čtenářům pak nabízí po českých a moravských krajích tříděný přehled pivovarů, z nichž mnohé zřejmě nezná ani průměrný obyvatel České republiky.

Součástí průvodce je samozřejmě i slovníček, ovšem specializovaný. Ruský návštěvník vybavený touto knihou tak české hospodské překvapí znalostí výrazů jako "bramboráček", "výčep", "točit pivo", "hambáč" nebo typicky české "štamgast". Číslovky jedna až deset jsou doplněny do logického tvaru "jedno pivo" až "deset piv". Za číslovkami ve slovníčku následuje český výraz "ještě jedno".

"Knihu jsem napsal za měsíc a půl. Ale materiál jsem samozřejmě sbíral o mnoho déle," řekl ČTK Korčagin. Do Prahy přijel poprvé v prosinci 1989 a pak se do České republiky opakovaně vracel, podnikal a nějakou dobu i žil.

"Pivní tematika mne nenapadla hned," přiznává autor s tím, že původně byl v českých restauracích a hospodách pouhým řadovým hostem. "Postupně vznikala myšlenka udělat na toto téma nějaký projekt. Prvním byla internetová stránka," vysvětlil Korčagin.

Už před několika lety pak napsal obsáhlou publikaci Encyklopedie českého piva. "To je takové dárkové vydání, i když myslím, že text je velmi zajímavý," vysvětlil. Nynější průvodce, který vyšel letos v nákladu asi 5000 výtisků, je podle něj v podstatě logickým vyústěním dosavadní práce. Už předtím přispěl statí o českém pivu do klasického průvodce po ČR stejného vydavatelství.

Korčagin sám v příštím roce plánuje uspořádat dva týdenní "pivní zájezdy" do Česka. Na nezájem ruských turistů si prý nestěžuje. Mnoho z těch, kteří na podobné zájezdy zamíří, jsou ostatně jeho přátelé, například z moskevského klubu sběratelů předmětů s pivem spojených. Korčagin se specializuje na Českou republiku a je třeba vlastníkem více než 1200 pivních tácků. "Ale už jsem to dlouho nepočítal," přiznává.

Zájem Rusů, tradičně vnímaných jako pijáci vodky, o pivo podle Korčagina stoupá, roste i počet pivovarů. V této oblasti jsou v Ruské federaci velmi aktivní i české firmy, připomíná publicista.

"Ale já sám už piju daleko méně než dřív. Brzy se budu ženit," usmál se autor.

Mrazy na jihu Moravy uspíšily vinařům sklizeň ledového vína (18.11.2007)

Desetistupňové mrazy, které o víkendu panovaly na Břeclavsku, umožnily vinařům uspíšit letošní sklizeň hroznů pro ledové víno. To se musí sklízet a vyrábět při minimální teplotě šesti stupňů pod nulou. "Běžně začíná sklizeň na přelomu listopadu a prosince, třeba loni jsme ale kvůli mírné zimě hrozny sbírali až den před Silvestrem," řekl dnes ČTK vinař Petr Marcinčák.

Ledové víno patří společně s vínem slámovým mezi vinařské speciality. Slámové víno vzniká z hroznů, jež byly minimálně po tři měsíce položeny na slámě nebo byly stejně dlouhou dobu pověšeny ve větrané místnosti. Pro oba druhy však platí, že na jejich výrobu musejí být použity hrozny s cukernatostí nejméně 27 stupňů.

Roční produkce slámových a ledových vín se pohybuje v řádech tisíců litrů, což nedosahuje ani jednoho procenta z celkové výroby vína v ČR. Mnozí vinaři nechtějí riskovat, že jim někdo do prvních mrazíků hrozny z opuštěných vinic ukradne. Další hrozbou jsou podzimní plískanice a vlhko, které může způsobit, že hrozny začnou hnít. Kromě zlodějů si vinaři musejí dávat pozor také na zvířata. Špačci sice z jihu Moravy odlétají už koncem října, než ale přijdou první mrazy, objevují se nad vinohrady první kosi.

Při lisování zmrzlých hroznů zůstává voda ve formě krystalků ledu uvnitř lisu, zatímco ven vytéká hustý a velmi sladký koncentrovaný mošt. Ledové víno je výrazně sladké a aromatické a hodí se především k dezertům. Výtěžnost je asi jen dvaceti- až třicetiprocentní oproti lisování čerstvých hroznů. Tomu odpovídá také cena ledových vín, která se pohybuje od 300 do 700 korun za láhev o obsahu 0,35 litru.

Domácí výroba těchto vín se ale neustále zvětšuje. Vinařství Marcinčák, které patří mezi největší výrobce ledových vín v Česku, vyváží především do Ruska, Anglie nebo Francie. "Tam totiž ledová vína vyrábět nejde," řekl Marcinčák. Z celkové rozlohy vinic 100 hektarů nechává hrozny zmrznout na pěti hektarech. Každý rok sklidí v průměru kolem 25 tun bobulí pozdní odrůdy Ryzlink vlašský, ze kterých vyrobí přibližně 2500 litrů vína.

Kromě Česka se tato vína vyrábějí už jen na Slovensku, v Německu, Rakousku a Kanadě. Ta patří mezi největší světové výrobce speciálních vín, v Evropě je jedničkou Německo. Ostatní země je nevyrábějí z klimatických důvodů nebo proto, že to neumožňuje místní vinařský zákon. V ČR se může ledové víno vyrábět od roku 1995.

V jídelníčku Čechů díky osvětě a pestřejší nabídce přibývá ovoce (18.11.2007)

V jídelníčku Čechů přibývá ovoce. Loni jeho spotřeba podle odhadů činila 84 kilogramů na osobu, zatímco v první půli 90. let to bylo zhruba o 12 kilogramů méně. Vyplývá to z údajů ministerstva zemědělství a ze statistik ČSÚ. Podle odborníků lidé především pod vlivem osvěty více dbají na zdravou výživu. Ovoce je také na pultech obchodů celoročně dostupné ve stále pestřejší nabídce, a na oblibě tak získávají i různé exotické plody.

Větší část tuzemské spotřeby ale připadá na domácí ovoce mírného pásma. Loni ho Češi zkonzumovali předběžně 54 kilogramů na osobu proti 49 kilogramům v roce 1993. Objem ale hodně ovlivňuje úroda, která meziročně kolísá. Nejpopulárnější jsou jablka, kterých sní každý obyvatel ČR poslední roky kolem 24 kilogramů ročně. Ostatní druhy již mají podíl výrazně nižší, obvykle do pěti kilogramů na osobu za rok.

Spotřeba jižních plodů se v posledních letech pohybuje kolem 30 kilogramů na hlavu ročně. Nejpopulárnější jsou pomeranče, mandarinky a banány, o něž ale zájem spíš mírně klesá. Více než dřív se jedí citróny a grapefruity.

Výrazně na oblibě pak získávají podle statistik různé další exotické plody. Spotřeba ostatního jižního ovoce předloni činila šest kilogramů na osobu proti dvěma kilogramům v roce 1996.

Statistiky o rostoucí oblibě exotického ovoce potvrzují obchodníci. "Podíl prodejů exotického ovoce v supermarketech Albert a hypermarketech Hypernova se každoročně zvyšuje. Některé druhy, jako je například ananas, kiwi, mango či avokádo, proto již považujeme za základní sortiment nabídky ovoce," řekl ČTK mluvčí společnosti Ahold Libor Kytýr, podle kterého vyšší poptávka po exotickém ovoci souvisí s růstem kupní síly českých zákazníků.

Poptávka po exotickém ovoci se podle Kytýra zvyšuje hlavně ve větších městech a před Vánocemi. "Zájem je především o pomeranče, mandarinky, banány a kiwi. Nejnovějším hitem je liči," podotkl Kytýr. Hypermarkety Hypernova a supermarkety Albert mají v nabídce zhruba 30 druhů exotického ovoce, před vánočními svátky ji přitom vždy rozšiřují. Letos nabídnou například trpasličí pomeranč kumquat.

Někteří odborníci na zdravou výživu ale radí dát přednost spíše ovoci z pásma, v němž člověk žije. Tělo je na ně zvyklé, zatímco exotické plody mohou u citlivých lidí vyvolat až alergické kožní reakce. Problém může vyvstat i při výběru. Pokud člověk ovoce nezná, neví, jak vypadá zralé. Obtíže se mohou objevit i při konzumaci; člověk neví, zda má neznámý plod oloupat nebo ho jíst celý, zda ho tepelně upravit nebo jíst syrový.

Ceny exotického ovoce podle obchodníků během roku značně kolísají. "Například cena liči se podle sezóny pohybuje od 50 do 300 korun za kilogram. Ananas může někdy klesnout i ke 20 korunám za kilogram, naopak například mangostan nebo rambutan standardně neklesají pod 200 korun za kilogram," uvedl Kytýr.

Statistické údaje o konzumaci ovoce zahrnují spotřebu čerstvých plodů i ovoce na ovocné výrobky v přepočtu na čerstvý stav.

Moravská vína získala v Izraeli dvě ze 13 nejcennějších medailí (18.11.2007)

Na poslední mezinárodní soutěži vín v letošním roce, která se konala v Izraeli, získala moravská vína v konkurenci 517 vzorků z 20 zemí dvě ze 13 nejcennějších ocenění. Velkou zlatou medaili obdržely Vinné sklepy Valtice za Rulandské bílé výběr z cibéb 2006 a Znovín Znojmo za Ryzlink Rýnský slámové víno 2006. ČTK informaci získala na stránkách Svazu vinařů České republiky a Národního vinařského centra.

"V letošním roce nejde zdaleka o první úspěch moravských vín, což potvrzuje, že do světové extraligy vín prostě patříme," řekl dnes ČTK David Šťastný z Vinných sklepů Valtice. Letos bodovali moravští vinaři například v prestižní soutěži vín Concours Mondial v Bruselu, kde získali šest cenných kovů, nebo francouzské výstavě Chardonnay du Monde.

Hodnoticí komise složené z porotců ze 17 zemí rozdaly medaile třetině nejlépe hodnocených vín. Kromě nejcennějších velkých zlatých získala moravská vína také další zlaté a stříbrné medaile. Valtický výběr z cibéb se stal navíc šampionem kategorie Vína pro znalce v ceně osm až 12 amerických dolarů (do 220 Kč).

Vínu se v Česku daří, jeho spotřeba v posledních letech stoupá. Zatímco v roce 1993 byla průměrně 12 litrů vína na osobu ročně, nyní se pohybuje kolem 17 litrů. I tak ale Česko zaostává za Evropou, kde se průměr pohybuje od 25 do 32 litrů.


Potravinářská komora ČR využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.

Copyright (2006) The Associated Press (AP) – všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.


Soutěž



RENOMIA - služby v oblasti pojištění potravinářských firem
spolupracujeme s

Potravinářská komora ČR ®
Počernická 96/272
108 03 Praha 10-Malešice
tel./fax: +420 296 411 187 (sekretariát)
tel.: +420 296 411 184-96
e-mail: foodnet@foodnet.cz
IČ: 63110652
DIČ: CZ63110652
ID datové schránky: snrmxu3